ATOMOVÁ BOMBA PRO KUTILY

Červenec 27th, 2013 by admin

Stačí 15 kg U-235

Teorie atomové bomby je úplně jednoduchá. Přibližte k sobě dvě porce správného materiálu, pevně přidržte, počkejte půl sekundy a všechno se začne dít samo.

Pro domáckou výrobu A-bomby postačí něco přes 15 kg uranu 235. Asi tak koule velikosti baseballového míče. Odpálením v městě New York ve zlomku sekundy spolehlivě zabijete 260 000 lidí a dalších 400 000 těžce zraníte. Další tisíce ozáříte a radioaktivní spad zasáhne ve směru po větru území do vzdálenosti 80 km od epicentra výbuchu. Pro průměrného teroristu to je přijatelný výsledek, neboť i generálové, mající obyčejně větší nároky, jsou s tím spokojeni. Doporučoval bych – říká G.Harper – nepracovat s množstvím přesahujících 20kg, jinak vzniknou potíže, které amatér nezvládne. Ne že by už nastal výbuch, ale při přiblížení dvou větších dávek uranového materiálu a vytvoření kritického množství se nejprve objeví tzv. prskavkové reakce. Beztak značná radiace se prudce zvýší, vznikne velké teplo a to celé je provázeno zvukovými efekty větší bouřky – a to už by se neobešlo bez nežádoucí pozornosti širokého okolí.

Krádež hlavní branou

Pro gangstery či teroristy nebude obtížné pronajmout si starou dvoupodlažní budovu s dobrým sklepem. Pár kubíků betonářského písku, 15 pytlů cementu, zednické nářadí, trochu TNT a střelného prachu, to vše ne za víc než 3000 dolarů.

Pak začnete shánět uran U-235. Nač kupovat vzácnou surovinu ve vládních agenturách a organizacích k tomu určených, kde by kupujícímu kladli hloupé otázky. Kdo si chce ušetřit spoustu byrokratických tahanic a peněz, musí uran ukrást. Nejvhodnějším zdrojem této suroviny je nejbližší atomová elektrárna. Tam mají vždycky dost tyčí, jimiž se udržuje spalovací proces. Doma z nich chemicky vyčistíte příměs uranu 238, který zbavuje uran jeho výbušného charakteru.

Dostat se k jaderným reaktorům je snadné. Zásadně nelezte do objektu přes plot, nechoďte zadním vchodem. To budí podezření. Vstupte hlavní branou. Jaderné elektrárny, jak víte z reportáží našeho tisku a televize, nejsou nijak zvlášť střeženy, ve vrátnici budou 2-3 muži, a většinou nemají ani elektronický poplachový systém. Nač také vyhazovat peníze za elektroniku, když uran je tak horký, že se nikdo beztak neodváží dávat si jej do kapsy. Tím už je řečeno, že budete potřebovat nákladní auto.

Hlídku zneškodníte a jdete rovnou k budově s reaktorem. I laik pozná kouli ze slitiny niklu a železa ponořenou do chladicí kapaliny, která je celá obehnaná olověnými pláty a betonovými stěnami.

Musí tam být někde jeřáb a další mechanismy sloužící při manipulaci při odstaveni reaktoru, opravách a podobně. Jeřáb vám usnadní naložení kořisti. Při otevírání horkého reaktoru nezapomeňte vytáhnout palivové tyče a zasunout tlumiče fyzikálně chemických reakcí.

Všichni ve skafandrech

Velitel loupežné akce by měl zůstat hezky daleko od místa činu a měl by mít v záloze náhradní četu. Při sebemenší chybičce budou stateční chlapci ozářeni, takže jim zbudou asi dvě minuty života. Nákladnímu autu je třeba věnovat velkou pozornost. Půjde zřejmě o kradený vůz, čímž se sníží náklady celé operace a zmate vyšetřování. Auto musí mít masivní olověný plášť kolem kabiny, o speciálních oděvech účastníků nemluvě, a spolu s uranem musí uvézt ještě dalších 50 tun balastu, to znamená grafitu a olova, které stíní radioaktivitu.

Jelikož otevírání běžícího reaktoru je riskantní, rozhodnete se asi raději pro naložení uranových tyči z příručního skladu. Každá tyč bude vážit maličkost – asi 600 kg, ale s nimi musíte opět naložit osm tun grafitu a olova, takzvaných moderátorů, aby nevznikly nežádoucí reakce, zejména teplo. Bylo by trapné, kdybyste s lupem ujížděli po živých ulicích a tyče propalovaly dno auta a padaly na vozovku.

Domů jeďte co nejkratší cestou. Pokud při řízení auta někdo ucítí slabost a únavu, udeřila jeho poslední hodina. Měl by rychle předat volant někomu jinému, kdo nastoupí zvenčí a není dosud smrtelně ozářen.