Žáby v mléce

Bře 2, 2014

‭„‬Hele,‭ ‬fakt hrozně rád bych ti vyšel vstříc,‭ ‬ale sám přece vidíš,‭ ‬jaká je teď situace.‭ ‬Vždyť moc dobře víš,‭ ‬že nám stále neproplatili ty faktury z minulých zakázek.‭ ‬Všichni jsou teď v prdeli,‭ ‬nejen ty,‭ ‬pochop‭!‬”

Věděl to.‭ ‬Moc dobře znal finanční situaci ve firmě.‭ ‬Když‭ ‬v dětství nechápal,‭ ‬co znamená‭ ‬„nekonečnost vesmíru‭”‬,‭ ‬tak i nyní odmítal pochopit,‭ ‬proč už několik měsíců nedostává výplatu.‭ ‬Možná za to mohl obličej jeho manželky,‭ ‬který měl stále před očima.‭ ‬Ne,‭ ‬nevyčte mu nic,‭ ‬stojí při sobě celý‭ ‬život.‭ ‬Ale i přesto bude v noci opět tiše brečet do polštáře.‭ ‬Světová krize,‭ ‬již několikátá v‭ ‬řadě,‭ ‬si cíle nevybírá.‭ ‬Její dopad nyní pociťuje každý.‭ ‬Skoro každý.‭ ‬Podíval se oknem ven.‭ ‬Na kdysi přecpaném parkovišti nyní stála jen tři auta.

‭

„‬Kolik vlastně‭ ‬žere tvůj Land Cruiser‭?‬”

„Dvanáct na sto.‭ ‬Počkej,‭ ‬proč jako‭?‬”,‭ ‬šéf se tvářil překvapeně,‭ ‬ale moc dobře si uvědomoval,‭ ‬kam míří jeho zaměstnanec.‭ ‬Jinak by přece nebyl‭ ‬šéf.‭

„Nic,‭ ‬to já jen tak.‭ ‬Pěkné auto to je.‭ ‬Jdu makat.‭”

„Do toho,‭ ‬tygře.‭ ‬A fakt ty peníze seženu,‭ ‬neboj se.‭ ‬Pozdravuj doma.‭”

Práce mu dnes moc nešla.‭ ‬Je těžké se soustředit,‭ ‬když všechny myšlenky se upínají jen na to,‭ ‬že jeho rodina nemá co jist.‭

Do zastavárny přiběhl těsně před zavírací dobou.‭ ‬Za zlaté hodinky,‭ ‬dárek ke‭ ‬třicetinám,‭ ‬získal dva tisíce.‭ ‬Dříve tolik nechával v restauraci pokaždé,‭ ‬když‭ ‬šli s manželkou na večeři.‭ ‬Další tisícovku dostávala chůva,‭ ‬která mezitím hlídala děti.‭ ‬Nyní z toho musí vyžít celá jejich rodina.‭ ‬Jak dlouho‭? ‬To je pravě otázka.‭ ‬Tak dlouho,‭ ‬jak bude potřeba.‭

Nabídka v supermarketu odpovídala současné ekonomické situaci.‭ ‬Ve výlohách se již nevyskytovaly klokaní‭ ‬řízky a filé z krokodýlů‭ (‬maso z‭ ‬českých farem,‭ ‬exotika na dosah‭!)‬.‭ ‬Nyní regály plnily nekonečné‭ ‬řady těstovin,‭ ‬obilovin a konzerv.‭ ‬Levné jídlo,‭ ‬ideálně vhodné pro nacpání břicha.‭ ‬Desítky druhů exotického ovoce nahradily zmuchlané meruňky a‭ ‬červivá jablka od místních pěstitelů.‭ ‬Cukr našel zastrčený v rohu prodejny.‭ ‬Ještě aby ne,‭ ‬když kilo‭ ‬šedého,‭ ‬hrubě namletého prášku nyní stálo přes‭ ‬50Kč.‭ ‬Není-li poptávka,‭ ‬mizí i nabídka.‭ ‬Zákon trhu.‭

Pečlivě sčítal ceny jednotlivých položek v nákupním vozíku.‭ ‬Uvědomil si,‭ ‬že zcela vážně přemýšlí nad tím,‭ ‬zda budou levnější dva Snickersy,‭ ‬nebo tabulka‭ ‬čokolády.‭ ‬Zaskřípal zuby a hodil do košíku oboje.‭ ‬Dnes si konečně může dovolit udělat dětem radost.‭ ‬Alespoň dnes.‭

Manželka všechno pochopila ihned.‭ ‬Stačil jediný pohled.‭ ‬Vlastně dva.‭ ‬První na plné tašky,‭ ‬druhý pak na jeho levé zápěstí,‭ ‬kde nyní místo zlatého náramku hodinek svítila bledá pleť.‭ ‬Zamračila se.‭ ‬Pak se přinutila k úsměvu.‭ ‬Děti by přece neměly vidět smutek svých rodičů.‭

Během jednoduché večeře‭ (‬„trubky s odpadky‭”‬ -‭ ‬uvařte balíček těstovin a hoďte je na pánev,‭ ‬kde mezitím ohříváte masovou konzervu.‭ ‬Za pár korun se nají celá rodina‭!) ‬si povídali o‭ ‬škole.‭ ‬Dlouze plánovaný výlet do přírody byl prý zrušen.‭ ‬Peníze na jízdenky včas odevzdalo‭ ‬šest dětí.‭ ‬Z dvaceti osmi.‭

„Náš pán učitel‭ ‬říká,‭ ‬že jsme všichni jako‭ ‬žáby v mléce‭! ‬”

„Kdo‭ ‬že‭?‬”

„Žáby v mléce.‭ ‬Že prý když‭ ‬žábu hodíš do vařícího mléka,‭ ‬tak se opaří a vyskočí ven.‭ ‬Ale když ji dáš do studeného mléka a začneš ho ohřívat,‭ ‬tak si ničeho nevšimne a postupně se v klidu uvaří.‭”

„Hm,‭ ‬výborně…‭ ‬A neřekl pan učitel,‭ ‬jak to myslel‭?‬”

„Ne,‭ ‬jen‭ ‬že prý kdyby lidé přemýšleli víc do budoucna,‭ ‬tak by to teď měli jednodušší.‭ ‬Ale už nevím,‭ ‬co pak‭ ‬říkal dál.‭ ‬Je divný.‭”‬

„Fajn,‭ ‬tak už běžte do svého pokoje,‭ ‬jo‭? ‬Musíme si s mámou popovídat o‭ ‬samotě.‭”

Rozhovor se nepovedl.‭ ‬Mlčela a dívala na své ruce,‭ ‬sepnuté kolem sklenice s kohoutkovou vodou.‭ ‬Jen občas zašeptala cosi o‭ ‬žábách.‭ ‬Uvědomil si,‭ ‬jak moc se na ní podepsalo posledních několik měsíců.‭ ‬Nyní vypadala minimálně o deset let starší než před půlrokem.‭ ‬Objal ji a políbil.‭

Usnula překvapivě rychle.‭ ‬Ležel vedle a poslouchal,‭ ‬jak dýchá.‭ ‬Přemýšlel.‭

Druhý den‭ ‬šéf našel peníze na výplatu.‭ ‬Šlo to celkem snadno.‭ ‬A je v podstatě úplně jedno,‭ ‬co ho motivovalo víc‭; ‬zda pohled do očí zoufalého,‭ ‬všeho schopného‭ ‬člověka,‭ ‬nebo turistická sekyrka,‭ ‬kterou‭ ‬svíral zaměstnanec ve zpocené dlani.‭ ‬Každopádně ta motivace byla dostatečná na‭ ‬to,‭ ‬aby z malého sejfu vytáhl‭ ‬„rezervní zdroje‭”‬.‭ ‬Výměnou dostal podepsanou výpověď.

Teď už zbývalo jediné.‭ Zjistit, co dál. Potřeboval radu.

„Dobrý den,‭ ‬jste učitel v‭ ‬šesté B‭? ‬Vyprávěl jste včera dětem o‭ ‬žábách v mléce‭? ‬Chtěl bych o tom vědět víc.‭ ‬Lze ještě z toho mléka vyskočit‭?‬”