Přežij v postapokalyptickém světě!

Keška má něco do sebe

Keška má něco do sebe

Pro 9, 2013

Geocaching je hra. Pokud nemáte ve svém okolí „kačera“ (Geocacher, často zkráceně pouze cacher čti kešer; v češtině se též používá slangový výraz kačer, je osoba věnující se geocachingu.) jste šťastlivec. Kačeři spolehlivě pokazí každý výlet, výpravu… Kačeři se totiž vyznačují tím, že jakmile opustí pohodlí domova či putyky zpravidla začnou mávat GPS přijímačem a hledat plastové krabičky plné bordelu. (No dobře, občas je v nich i něco pořádného) Navštívíte zříceninu a všichni už se chystáte na pivo a párek (v horším případě třeba chytit vlak), ale musíte čekat na postiženého kamaráda, který stále hledá krabičku, aby se v ní podepsal do promáčeného sešitu. Pokud chcete o geocachingu vědět něco víc, najdete dost oficiálních zdrojů. Nám stačí že Geocaching je hra, jejíž účelem je najít někde skrytou škatuli (keš/cache) za pomoci GPS a případně nápověd. Tento článek nemá z účel tuto hru propagovat (kačerů mám v okolí víc než dost).

Pro prepáka (ne opravdu se nejedná o preventistu požární ochrany) ovšem může být tato hra docela inspirativní. Cache jako takové jsou totiž mnohem starší než geocache, než veřejná GPS i než GPS vůbec. Systém Cache dávno předtím používaly dobrodruzi, dřevorubci, lovci a obdobná havěť v různých koutech světa. Například vydávali-li se v zimním období na dlouhou cestou divočinou, již v létě si pro tuto cestu zřídili Cache s vybavením a zásobami. Ono táhnout zásoby v létě a v zimě je prostě rozdíl. Nebo vytvořili Cache přímo po cestě tak, aby v ní mohly zanechat zásoby pro zpáteční cestu. V některých oblastech si také různé skupiny vytvářely systém Emergency Cache. Takže, když se pak někdo dostal do nesnází (batoh se zásobami mu vybral zlý medvěd brtník) prostě našel EC. A tady už se dostávám po dlouhém a obšírném úvodu k samému meritu věci.
Ono má určitě význam štosovat zásoby a vybavení pod postelí, v garáži, ve sklepě, na chatě. Nicméně má to řadu nevýhod. Nemusíte se k nim dostat (město může být past). Můžou vám je ukrást (Jak těžké je vyrabovat garáž?). Velký Průser může mít mnoho podob. Proto vytvoření systému „Emergency Cache“ může mít svůj význam. Pokud nesouhlasíte, považujte čas strávený čtením článku až sem za ztracený. My ostatní se podíváme na pár zásad, které za nás pro tvorbu Cache vymysleli Kačeři a jejich předchůdci.

 

Místo:

Najděte vhodné místo (místa) pro vaši Cache. Na rozdíl od Kačerů nepotřebujete romantické zákoutí, či jinak pamětihodné místo. Spíš naopak. Čím méně lidí tam zabloudí, tím lépe pro vás. Na druhou stranu by to místo mělo být snadno dostupné a dobře určitelné (pro nás). S tím přímo souvisí dobré promyšlení systému „pro určení místa“. GPS je fajn. A ty družice se pravděpodobně na nějaký VP vykašlou a budou fungovat dál. Ne tak přijímače. Volte proto místo odpovědně. Například umístění „u paty smrku uprostřed lesa“ může být po pár letech docela problém. Také zvažte, jak minimalizovat riziko náhodného nálezu. Zakopat Cache na poli je sice snazší, ale traktorista bude asi koukat jak vyoraná myš. Stejně tak asi nebude dobrý zakešit někde, kde to za dva měsíce rozrejou bagry při stavbě bahna. (Znáte to, v plánu je sice dálnice, ale zhruba za dva roky postaví za dvacet miliard spoustu bahna a stavba se zastaví pro nedostatek financí, ale to je jiná pohádka) Mimochodem je celkem rozumné promyslet, jak je vaše místo lákavé pro kopáče s detektory kovu, či hledače vltavínů. Nežijeme v divočině. Takže čím víc hledisek zvážíme, tím větší má naše Cache šanci. Ale zase myslíme na sebe. Přeci jen chceme Cache využít po VP. To zanmená, že nemusíme být úplně fit, nebo úplně sytí, vyspaní, a nemusí být den a léto… Takže nějaké hustokrutopřísné uložení na skalní římse starého lomu kam musíš dvěstě metrů slanit voe, asi není úplně dobrej nápad. Ale kdo chce kam, mrkev je zdravá na voči…

 

Obsah:

Od toho, co potřebujete ukrýt se bude odvíjet samotná tvorba Cache (a tak trochu i místo…). Vaše Cache může být malá a skrývat jen zbraň (nicméně samozřejmě ne střelnou- zákon je zákon a tak si nikdo glocka do Cache nedá, jasný ne?), nebo lékárničku. Může být pojatá jako taková kešoidní KPZ. Ale taky může jít o komplexní zdroj všeho možného. Potraviny, vybavení, léky. Nebo o uložení věcí, které rozhodně nepatří do evakuačního báglu, ale mohly by se hodit- knihy apod. (Ono snažit se evakuovat nějakou tu literaturu z nepokoji zmítaného města může být docela oříšek.) A je jasné, že velikost Cache se bude lišit podle požadavků na obsah.
Mimochodem potraviny vhodné pro zakešení by měly splňovat určitá trvanlivostní kritéria, ale také by měly mít vhodný obal. On mravenec, či myš je také docela nepříjemný náhodný nálezce. A nevěřili by jste, čím vším se ti hajzlíci myšové dokážou prokousat.
Mimochodem znáte ty podivné pytlíčky co bejvaj v krabicích s botama, v kapsách bund etc? Tak si je začněte schovávat. Pokud se rozhodnete zakešovat boty nebo oblečení, měli by jste je tam dát. A rozhodně víc, než se dává v obchodech. Případně si sežeňte pytel sorbentu (stejně ho budete potřebovat) a ten nafutrujte do tlustších papírových pytlíků (aby se vlhkost dostala skrz papír – sorbent ji nasaje). Možná si říkáte, že svoji Cache přece dokonale utěsníte, ale nezapomínejte, že uvnitř zůstane dost vlhkosti na vysrážení. A navíc: dokonale utěsníte? To jako vážně? Tak určitě.

 

Cache:

Samozřejmě můžeme shánět truhlu, vymazat ji jílem či voskem a tak podobně. Na druhou stranu bude snazší se rozhlédnout. Obklopují nás plastové piksly. Dobré je volit plasty zásadně neekologické. Tedy nedegradující. Nemuseli by být ani z křehkých plastů. Kýbl od primalexu bude stát za úvahu. Stejně tak lodní kanystr. Nebo prostě fůra uzavíratelných boxů. Neváhejte uzávěr ještě omotat plastovou páskou. Vše uvnitř balit od igelitu, omotat strečovou folií… Voda je vlezlá. Další vlezlá věc je mráz. Věděli jste, že existuje hliníková lepící páska jako tepelná izolace? Ne? Tak teď už to víte. Mimochodem to je věcička, která se bude hodit i do obsahu Cache. Oproti kačerům máme tu výhodu, že potřebujeme Cache sice dobře izolovat, ale zároveň ji nemusíme nechat přístupnou pro „odlovení“. My prostě izolujeme. Doporučuji nejdřív pečlivě ozkoušet, případně po nějaké době zkontrolovat.
Další možností je vzít starý batoh, krosnu, pěkně nafutrovat a pak obalit strečovou fólií (nešetřit), to celé ještě do igelitového pytle, zalepit gumovou páskou… V žádném případě ale takto neuchovávejte potraviny. Tedy pokud nejste fanoušek Ferdy Brabence a Brouka Pytlíka…

 

Uložení:

Zakopat. Zatížit a uložit na dno říčky, rybníku… Uložit v koruně stromu. Tohle je na vás. Když budete zakopávat zvažte zasypání sorbentem (stejně už ho máte, protože jste ho nafutrovali i dovnitř, že jo). Ale hlavně bacha na lidi. Pokud vás někdo uvidí zakopávat Cache, v lepším případě vám přijde vynadat, v horším ji vybere. A bude li to ultra blb, možná se pokusí i zaktivovat fízly. Mimochodem, paklivá zakopete svojí Cache šestnáct metrů do země, přeji vám příjemné vykopávání v únoru. Protože všichni víme, že co se posrat může, to se taky posere.

A takových Cache je možné zřídit několik. Na různých vhodných místech. Rozhodně je to užitnější, než hrát geoCaching. Na druhou stranu může být geocaching vhodnou průpravou.

 

Pro PostApo.cz sepsal Honza D.

 

Pokud se o o toto téma zajímáte víc, doporučuji také sérii článků s názvem Tvoříme skrýše aneb sladký život po Velkém Průseru.

 

Tvoříme skrýše aneb sladký život po Velkém Průseru – díl 1.

 

Tvoříme skrýše aneb sladký život po Velkém Průseru – díl 2.

 

Tvoříme skrýše aneb sladký život po Velkém Průseru – díl 3.

 

2 comments

  1. Rein Steep /

    Je to fakt parádně psaný ;)

  2. Filip /

    Super článek

Leave a Reply