Nouzové zásoby ze zverimexu?

Otevřeli jste někdy psí konzervu a řekli si, že obsah vlastně nevypadá vůbec špatně, že celkem hezky voní a možná byste to i ochutnali? Nebo na místní zverimex koukáte jako na potenciální zdroj krizových zásob pro velký průšvih? Pojďme se podívat na to, jestli je jídlo určené pro domácí mazlíčky pro člověka vůbec bezpečné a jak by to dopadlo, kdybyste se během krize chtěli stravovat zvířecími konzervami.

Ať už ze zvědavosti nebo z hladu, občas se najde někdo, kdo sní krmivo pro psy nebo pro kočky. Je třeba se v takové situaci bát o své zažívací ústrojí? Pokud jde o „jednorázovou akci“, tak se vám po snědení jedné konzervy nebo hrsti granulí nic nestane. Ale jestli plánujete při vypuknutí potravinové krize obsadit nejbližší zverimex, jakožto vydatný zdroj živin, na který si většina lidí nevzpomene, tak budete muset svůj plán přehodnotit. Je totiž hned několik důvodů, proč je dlouhodobá konzumace stravy pro domácí mazlíčky pro člověka nevhodná.

 

Odpad v konzervě

I když obsah psí konzervy vypadá v reklamních spotech lákavě a výrobci krmiva se nás snaží přesvědčit, že svým čtyřnohým miláčkům dáváme to nejlepší, panenskou svíčkovou tam prostě nenajdete. Potravinářský průmysl pro zvířata zpracovává vedlejší produkty (odpad) „lidského“ potravinářského průmyslu. Což znamená, že v krmivu pro zvířata najdete to, co si člověk na talíř dát nechce. Většinou jde o vnitřnosti nebo odkrojky, co zbydou, když se z kusu masa oddělí ty nejlepší části, ale najdete tam i křídla, kůži, šlachy a další zbytky z jatek. To vše semleté do kaše a pospojované zahušťovadly a plnidly, aby to zas vypadalo jako maso. Je to jako kdyby před vás někdo postavil dva talíře, jeden s čerstvě uvařeným chutným jídlem a druhý se směsí zbytků jídla, co se mu už pár dní válí v lednici a jen je zapomněl vyhodit… a vy jste si vybrali ten druhý.

Když si místo konzerv pro lidi uděláte zásobu konzerv pro zvířata, vědomě volíte podřadnější kvalitu jídla. Psům tyto zbytky nevadí a nijak jim neškodí. Ostatně byli po tisíciletí šlechtěni tak, aby ze syrového masa přešli na to, co zbyde na stole jejich majitele. Ale stejně jako nechcete vybírat jídlo z popelnice, tak nejspíš nebudete chtít mít za primární zdroj výživy odpad potravinářského průmyslu.

 

Proti gustu…

Samozřejmě že stejně jako u lidských konzerv, tak i u zvířecích existují různě kvalitní výrobky. Jenže ani na drahých prémiových krmivech si pravděpodobně moc nepochutnáte. Zejména psí jídlo často velmi dobře voní, protože obsahuje hodně tuku, ale chuťově už nám příliš vyhovovat nebude. Zaprvé proto, že lidé jsou zvyklí své jídlo více či méně kořenit, ale zvířatům koření příliš dobře nedělá. A zadruhé proto, že přece jenom to jsou zvířecí krmiva, tak jsou přizpůsobená zvířecím chutím. A uvědomte si, kolikrát váš pes s radostí sežral něco, z čeho vám se zvedal žaludek…

 

Hodnotná strava, ale jak pro koho

A to nejdůležitější na závěr. To hlavní, v čem se zvířecí krmivo liší od naší stravy je složení. Když kouknete na etiketu krmiva, můžete tam najít věci, které byste přece taky jedli – maso, rýže, mrkev – to vše člověk normálně jí. Jenže je otázkou, v jakém poměru a co se k těmto základním surovinám přidává a co by nám lidem tam naopak chybělo.

Podívejme se například na metabolismus psa. Při fyzické aktivitě pes na rozdíl od člověka používá jako hlavní zdroj energie tuky. Jeho strava tedy musí být bohatší na tuky a nepotřebuje tolik proteinů a uhlovodíků jako člověk. Dalším rozdílem je získávání vitamínu C. Pes si umí tento vitamín do jisté míry vyrobit v játrech, člověk je odkázán pouze na to, co získá z potravy.

A jak jsou na tom kočky? Kočky vyžadují velmi specifické složení potravy. Potřebují hodně masa kvůli aminokyselině zvané taurin. Na rozdíl od člověka a jiných zvířat si kočky neumí tuto aminokyselinu vyrobit a bez ní hrozí kočce oslepnutí. Když kočka loví myši a jiná zvířata, získává taurin z jejich masa. Jakmile ale dojde na průmyslově zpracované krmivo, do kterého jsou jako plnidlo cpané rostlinné složky, musí se pro kočku potřebné látky uměle doplňovat. Kočky také potřebují víc thiaminu a vitamínu A a C než lidé.

Page 1 of 2 | Next page