Čer 4, 2015
… po dlouhém dni dorazíte domů a něco byste si dali k snědku. Na nákup už nemáte sílu, takže prohrábnete různé instantní potraviny ve spíži a s vítězoslavným pokřikem narazíte na plechovku fazolí v rajčatové omáčce. Zatímco se vám sbíhají sliny na baštu připravenou z chutňoučkých fazolek, zahládnete datum spotřeby na plechovce. Při pohledu na kalendář se zhrozíte, fazole jsou už několik měsíců prošlé! S ohledem na bezpečí svého trávícího ústrojí a s představou úporných křečí z otravy jídlem plechovku vyhodíte a z instantních radovánek stvoříte baštu která by „mimískovi chutnala a manža si taky čvachtal„.
Zní vám tato situace povědomě? Takto to totiž funguje v mnohých domácnostech, kde se vyhazují prošlé konzervy jen z nejistého přesvědčení, že by mohly způsobit přinejlepším nevolnost. Děje se tak ale naprosto zbytečně, v moderních domácnostech se udržuje tento mýtus, že prošlé konzervované jídlo se stává nejedlým. Datum doporučené spotřeby totiž značí pouze to, že obsah konzervy bude do daného data vypadat a chutnat tak, jak to výrobce zamýšlel. Pokud budete příště váhat nad tím, zdali prošlou plechovku vyhodit, zamyslete se nad následujícími body:
1) Obsah plechovek je zavařen navěky
Navěky může znít trochu přehnaně, proces zavařování potravy do plechovek ale vyúsťuje v produkt, který je naprosto sterilní a mikrobiologicky čistý dávno poté, co razidlo expirační lhůty setřel čas. Plechovkovaná strava je sterilizována zahříváním a proháněním tlakovou párou o teplotě od 116 do 121 stupňů celsia. Všechny mikroorganismy, které se dostanou do tohoto drsného prostředí jsou zahubeny a spory jsou inhibovány a nemohou se tedy rozrůst ve vnitřku obalu. Plechovky jsou pak vzduchotěsně uzavřeny, což toto sterilní prostředí udrží dokud není obal narušen nebo otevřen. Po otevření stačí tedy obsah povařit a je možné jej bez obav spotřebovat.
2) Důkaz místo slibů
Stále se vám nezdá, že by plechovky opravdu tak dlouho vydržely? Ve dvacátých letech 19. století expedice sira Williama Edwarda Parryho zkoumala Severozápadní průjezd skrz Severní ledový oceán. Jednotlivé ostrovy souostroví jsou od sebe odděleny sérií arktických vodních cest. Aby udržel průzkumník svou posádku v dobré kondici a dobře živené, pro svou cestu shromáždil velké množství konzervovaného jídla. Dvě z těchto plechovek se s expedicí vrátily nesnědené a až do roku 1938 zůstaly dobře uschované v muzeu. Vědci po více než 100 letech plechovky otevřeli a podrobili podrobnému zkoumání. Výsledky byly překvapující: I po tak dlouhé době zůstalo maso dobře výživově hodnotné, sterilní a bezpečné ke spotřebě.
3) Nezapomeňme na živiny
To, že je něco bezpečné k snědku nemusí znamenat, že se neztratily živiny, vitamíny a jiné hodnotné látky, které jídlem musíme načerpat nebo ano? Konzervovaná jídla už jsou tak nutriční bomby, obsahují spoustu „energie sbalené na cesty“, protože tak byla navržena. Ačkoli tedy po spoustě let skladování může obsah vypadat texturou či barvou jinak, nutriční hodnoty zůstávají ještě spoustu let po zamýšleném datu spotřeby nezměněny oproti původnímu stavu po zavaření.
Příště, když znovu narazíte na prošlé plechovky, na datum spotřeby nemusíte brát ohled, pokud obal plechovky není narušen nebo není plechovka nafouklá, což by značilo nedokonalý proces zavaření a růst bakteriálních kultur (nejčastěji Clostridium botulinum, takovýchto plechovek se naopak co nejdříve zbavte, obsah je prudce jedovatý!), můžete s klidným srdcem obsah sníst.
Dobrý a zajímavý článeček.
Fajn článek, koukám že taky si sledoval Peklo na talíři:-)
Z vlasní zkušenosti- kámoš kdysi koupil několik einmannpackung (KD Bundeswehru) vyrobený někdy v roce 1989- no nedalo nám to a zkusily sme to komplet pozřít- a ejhle- i věci co nebyly přímo konzervovaný (čokoláda-mimochodem výborná) nám vůbec neublížily a chuťově to bylo lepší než cokoli od Hamé. Jen vakuovaný sušenky byly použitelný snad i jako protitanková zbran:-D
Ne, nesledoval.
Aha, tak to sorry, asi Vaněk hlašku pouze převzal z mimibazaru:-D Ale jinak pořad můžu vřele doporučit, člověk se dozví hodně o tom co jíme a čim krmíme lidi kolem nás- včetně dětí…
V tom případě ale nechápu, proč se tam to datum píše. K čemu teda slouží?
Doporučuji znovu přečíst článek: „Datum doporučené spotřeby totiž značí pouze to, že obsah konzervy bude do daného data vypadat a chutnat tak, jak to výrobce zamýšlel.“ To prostě znamená to, že guláš bude červený, budou v tom kusy masa a bude mírně pálivý. Za 10 let bude guláš dejme tomu hnědý, maso bude rozpadlé na vlákna a pálivý nebude vůbec, stále to ale bude guláš a půjde to sníst.
V roce 1997 jsem koupil na armyburze v Plzni konzervu masa americký armády,která zůstala na našem území od roku 1945. Normálně se dala sníst.
Super clanek , vic takovych
A co konzervované paštiky atp, např. z farmářských trhů – platí stejná pravidla?
Opět, sledovat vyboulení/porušení a po otevření chuťometrická zkouška.
Zdarec. Mam dotaz: muze se stat, ze se konzerva teprve zacala kazit, botulotoxin uz se tvori, ale konzerva se jeste nenafoukla ? Poznam zavadnost i jinak ? Chut, vune…
Jako elév jsem narukoval do Prostějova k parašutistům v roce 1975.Tzv. „pomazánky “ se v kuchyni vytvářely z KDéček z roku 1959!!Nikdo se nepos..l a navíc ty konzervy fasované (rok výroby 1959-60)jako výcviková strava byly kvalitnější,než cokoliv dnešního alá PIKOK či Hamé.Absolutně!!A to nemluvím o tom,že součástí těchto KDček byly i cigarety,50 ks v piksli včetně kompotu nebo pudinku či vynikající hořké čokolády s hrozinkami.Cigára byla bez filtru, ale panbůh zaplať za ty startky bez filtru.Složení dlouhého KDéčka bylo:hovezí konzerva,vepřová,luncheon meat (lančmít),kompot nebo pudink,žvýkačka Pedro a cigarety.
No 100% to není vždy občas proreznou , pokud je v tom něco s nálevem či tukem
Pokud se jedná o kvalitní pozink, tak neproreznou, pokud ano, je to výrobní vada konzervy.
akurat vcera som si cital recenziu na pc hru – 60 sekund.
bol tam plagat ze konzervy vydrzia 747 dni – cca 2 roky. hadam to bude stacit …
Ano, souhlasím s autorem. Zdravotní nezávadnost obsahu má však jednu podmínku. Samozřejmě kromě dokonalé těsnícího obalu také stálost vnitřního povrchu plechovky. A to může být trochu problém. Dříve člověk mohl do sebe z takové plechovky zároveň s obsahem dostat trochu oxidu zinku, nicméně dnes se vnitřní povrchy mnoha plechovek ošetřují plasty s obsahem BPA. Bohužel se tato zdravotně diskutabilní látka postupně do obsahu dostává a čím déle je s ním v kontaktu, tím více. Zkuste si otevřít rok nebo dva prošlou konzervu fazolí v rajské a prstem tlakem otřít o vnitřní boční stěnu plechovky… Možná na něm nebudete mít nic, možná šedý povlak…