Prepperství jako cesta k soběstačnosti – díl 1. – První zima na statku

Jsem prepper. Nepřipravuji se na zombie apokalypsu nebo na jaderný výbuch nad mým domem, ale chci mít jistotu, že moje rodina bude v horších časech mít zajištěné všechno potřebné. A skladování obří hromady konzerv mi nikdy nepřišlo jako to správné řešení. Mým snem vždy bylo mít možnost si vyprodukovat vlastní potraviny, mít přístup k vlastnímu zdroji vody, a hlavně si v praxi vyzkoušet, že se o sebe v rámci našich možností dokážeme sami postarat, když to nikdo jiný za nás neudělá. Rodina se mnou tento sen sdílela, a tak jednoho dne padlo rozhodnutí přestěhovat se na statek.

Do nedávna jsme byli „měšťáci“, kteří měli zahradu s pár ovocnými stromy, a malým skleníkem, kde se dalo vypěstovat trochu zeleniny. Rozhodně jsme ale neměli žádné znalosti z oblasti zemědělství a k vesnickému životu jsme přičichli jen o víkendech na chalupě u babičky. Cílem tohoto článku (a v případě zájmu i dalších) je zdokumentovat naši cestu za soběstačností, abyste si mohli udělat představu, co všechno čeká člověka z města, který se rozhodne zásadně změnit životní styl a přestěhovat se na venkov. Až budete číst následující řádky, uvědomte si prosím, že žádný učený z nebe nespadl a že na své cestě děláme spoustu chyb. Ale jsme schopni se z nich poučit a posunout se dál. Podělím se tu s vámi i o věci, které vám možná přijdou jako nesmysl (a nám už teď třeba také), ale v té době pro nás byla spousta věcí nových a museli jsme se vypořádat s problémy, které jsme do té doby v životě neřešili. Určitě se najde i řada lidí, kteří budou začínat stejně jako my a třeba se některým chybám díky mému vyprávění vyhnou.

Hledá se sen

Náš budoucí domov jsme si vyhlídli na začátku léta 2017. Šlo o dům postavený roku 1927, do kterého byla někdy za komunistů dovedena elektřina a provedeny rekonstrukce ve stylu „co se zrovna dalo v okolí čórnout“. Dům byl napojený na studánku s užitkovou vodou a náleželo k němu zhruba 1,5 hektaru zemědělské půdy. Na domě bylo vidět, že potřebuje hromadu práce. Už léta byl používaný jen jako rekreační objekt a majitelům se zjevně nechtělo investovat do oprav. Kolem domu byly staré zanedbané sady na svažitém pozemku, který očividně dlouho nikdo neobhospodařoval. Prostě práce, kam se člověk podívá. Ale v okruhu půl kilometru se nacházely jen dva další domy a dům byl schovaný za lesem, takže tam byl krásný klid a široko daleko byl jen výhled na krásné lesy Českého ráje. A pokud jste chtěli, tak autem jste byli zpátky ve městě za patnáct minut.

Zvažovali jsme taky řadu dalších variant, ale nakonec u nás vyhrál právě tento domek zašitý na okraji Českého ráje. Od místních jsme se dozvěděli, že dříve v domku bydlely hned tři rodiny, každá s nejméně třemi dětmi. A pozemek patřící k domu byl schopný všechny tři rodiny uživit. Od té doby samozřejmě uplynula dlouhá doba a bude zase trvat, než se zanedbanému pozemku vrátí jeho plodnost. Ale už po první prohlídce domu jsme si dokázali představit potenciál domu a pozemku a jeho relativně skrytá poloha je přímo snem každého preppera.

Zábava na dlouhé zimní večery

Začali jsme tedy s procesem koupě domu a prodeje našeho starého domova ve městě. To je spojené s neskutečným množstvím papírování a běhání po úřadech. Mezitím jsme z domu vyklízeli hromady bordelu po předchozích majitelích a začínali připravovat alespoň dvě místnosti na nastěhování. Zároveň jsme intenzivně pracovali na jediné příjezdové cestě k domu, která vedla lesem a byla plná výmolů. Naše nízké auto na cestě trpělo jak zvíře, a tak bylo pro zachování podvozku nutné alespoň ty nejhorší díry zasypat štěrkem.

Než jsme se nadáli, byla půlka podzimu za námi a na netěsnící dveře a okna nám klepala zima. Bylo tedy třeba vyřešit topení. Do té doby se dům vytápěl tím způsobem, že v každé místnosti byla malá stará kamna, ze kterých se přes rezivé trubky (ne)odváděl kouř do jednoho ze dvou komínů. Skvělá příležitost, jak se ve spánku otrávit spalinami. Stará kamna jsme tedy vystěhovali a pořídili jedny velké krbovky, které se v budoucnu dají doplnit o tepelný výměník a napojit na radiátory nebo podlahové vytápění.

Potíž byla v tom, že ani komíny nebyly zrovna v kondici, a tak jsme rychle sháněli kominíka, který by nám komín vyvložkoval a připravil na topnou sezónu. Tady můžu začít rozdávat rady…

Page 1 of 4 | Next page

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:

Prepperství jako cesta k soběstačnosti – díl 2. – Naše první jehněčí Jak na Aktivní Zálohy AČR – díl 1. – Mám do toho jít? Jak na Aktivní Zálohy AČR – díl 2. – Vyšpoint, výcvik začíná! Jak na Aktivní Zálohy AČR – díl 3. – Komplexní polní výcvik a závěrečná zkouška Jak na Aktivní Zálohy AČR – díl 4. – Denní chleba záložáka PostApo kurz: přežití jednotlivce civilisty ve válce 2.0 – PR článek Nezávislá domácnosť – Časť 3 Sen každého Preppera – podzemní bunkr (23 fotek) Den jako každý jiný – povídka do soutěže Složení zemědělské komunity a potraviny potřebné k přežití – rozbor Ukrajinský konflikt – díl 1.: Život v obklíčeném městě Přežití a obrana města během občanských nepokojů – 1. díl