Složení zemědělské komunity a potraviny potřebné k přežití – rozbor

Leden 5th, 2013 by admin

Tento podrobný rozbor byl původně umístěn na naše diskusní fórum, kde se všichni diskutéři shodli na tom, že jednotlivé údaje jsou zbytečně vysoké. Rozhodl jsem se článek ponechat takto, v tom původním znění, z jednoho důvodu – komunita, která bude schopna vyprodukovat takové množství zásob, bude moct přijímat další členy, což posílí její obranyschopnost a regionální význam. Někomu tento článek možná přijde zbytečný, rozhodně však stojí za přečtení a snad někoho donutí i zamyslet se. Nyní už přenechám slovo autorovi. Vladius.

Příspěvek nese stopy rozdílného přístupu k ženám a mužům, mohou se tu nacházet značné nepřesnosti a mnohá zjednodušení. Odhady vychází z čísel, která v dané situaci nemusí být reálná. Jedná se o hrubý studiový odhad. Pokud k tomuto bude mít někdo nějaké příspěvky, tak myslím, že by se mohla vytvořit definitivní verze se započtením / zapracováním připomínek. Celé je to moje snaha o analýzu, takže se zde určitě akcentují jiné věci, než které byste akcentovali vy. Zároveň přiznávám, že se zaměřuji na extrémně úzký sektor problému. Pokud mě budete hodně otravovat, tak možná o něco zkusím rozšířit, ale asi to nemá smysl. Tohle je spíše ukázka. (Možná i ukázka způsobu jak se nad tématem postapo zamýšlím já. :) ) Občas jsem se snažil o vtipné připomínky a hlášky. Pokud nebaví, tak se omlouvám. A také jsem použil i neslušná slova. Citlivky ať raději nečtou. (že by tu nějaké byly?) A taky tam určitě budou početní chyby. A nejen početní.

Jaké by mělo být složení zemědělské komunity dle Vašeho názoru?

Vezměme takovou menší vesnici – 10 rodin tj 10 mužů, 10 žen a 64 dětí. (myslím, že v zájmu namnožení bude snaha o maximální počet dětí v rodině.)

Takže to jsou lidé. Jenže – kolik z nich se bude věnovat čemu?

Co vše je potřeba zajistit?

Dobytek, drůbež, pole, sýpky, siláž, sušárny, základní školu, jesle, jednodušší opravy, první pomoc, dřevo, sady.

Co předpokládám z hlediska zvládání u vyšší komunity (středisková vesnice, městečko, jinak zaměřená komunita):

Vyšší než základní školství, lékař, složitější opravy, mletí, potravinářská výroba složitějšího charakteru (tj. např. pivovarnictví, cukrovarnictví atd.), textilní výroba, kožedělná výroba, chemická výroba (pro ty co myslí bůhví co, tak já tím míním i jednoduchosti typu mýdlo, alkohol nebo třeba kyseliny).

Takže tahle jedna komunita bude muset se především vlastními silami uživit a vypěstovat více pro obchod s nezemědělskými komunitami. (dle mého názoru alespoň dvakrát více.)

Což nastoluje další otázku: Kolik toho člověk za rok sežere? :)

Například v minulosti v Japonsku používaná jednotka koku značící množství rýže, ze kterého žije jeden člověk celý rok, byla 150 kg. No dobře, tak konec zahraničních informací, rýži pěstovat nebudeme. :)

Našel jsem na jedněch stránkách spotřebu potravin na člověka za rok:

Obiloviny v zrně 193,90kg

Maso 98,90kg (tím je míněna čistá váha masa)

Mléko a výrobky 257,40kg

Tuky 24,20 kg

Ovoce 88,10 kg

Ořechy 3,90 kg

Zelenina 92,20 kg

Luštěniny 4,00 kg

Brambory 134,70 kg

Cukr 44,70 kg

Med 0,60 kg

Mák 1,00 kg

Vejce 346 kusů

To bychom měli na jednoho člověka. Teď to vynásobme počtem lidí v komunitě tj 84. a ještě těmi dvěma abychom započetli externí obchod. (i když by asi bylo lepší více) A vynechám věci, které jsou relativně bez práce. Tj ořechy, ovoce. Ale pozor při tomto výpočtu není započítáno riziko neúrody. Pro tenhle účel by bylo lepší mít cca 10 – 50% produkce navíc. Tak pro jistotu násobme třemi místo dvou a zaokrouhlím nahoru. Na druhou misku vah se dá ale přihodit omezení plýtvání. (pokud nebudou feudální páni, kteří po sobě budou pro srandu házet jídlem, což se bohužel vyloučit také nedá)

Obiloviny v zrně 50 000 kg

Maso 25 000 kg (tím je míněna čistá váha masa)

Mléko a výrobky 67 000 kg

Tuky 6 500 kg

Zelenina 25 000 kg

Luštěniny 1000 kg

Brambory 36 000 kg

Cukr 13 000 kg

Med 170 kg

Mák 260 kg

Vejce 88 000 kusů

Takže obiloviny se zajistí pěstováním na poli. Ale já bych začal živočišnou výrobou. Mimo jiné proto, že do ní je potřeba určitý vstup z rostlinné výroby.

Nejjednodušší jsou vejce. Při nosnosti cca 200 vajec ročně je třeba 440 slepic. Takže každá rodina 44 slepic.

Page 1 of 3 | Next page