Lis 15, 2011
Proč a jak „ovládnout“ obec.
Proč vlastně potřebujeme ovládnout nějakou obec? Něco už jsem naznačil v úvodu. Dnes si tu musím trochu zafilosofovat a zamoralizovat, jinak to nepochopíte 
Člověk je tvor společenský. K tomu, aby přežil, potřebuje rodinu a společnost. Širší rodina se díky systému státem organizovaného sociálního zabezpečení rozpadla. Rodina se třemi dětmi je ve střední vrstvě spíše vzácnou výjimkou. Normou jsou rodiče jedináčka. Jediní, kdož vybočují z této řady, jsou lidé v Boha věřící. To je ten žádoucí a lepší případ! Ti druzí, kteří mají dostatek dětí, ba kteří se množí jako králíci, jsou lidé sociálně vyloučení, s velmi nízkým sociálním statusem a vzděláním. Tam naopak širší rodina funguje velmi dobře. V případě Velkého Průseru to budou první úspěšné rabující bandy. Jsou zvyklí žít ze dne na den. Když něco chtějí či potřebují, tak si to vykřičí, nebo rovnou vezmou.
Proč se z nás stali sobečtí individualisté, kteří nemyslí na budoucnost? Naši prarodiče takoví nebyli… Náš drancující životní styl je udržitelný jen maximálně ve dvou generacích. Jsem si vědom, že já, čtyřicátník, žiji v té druhé generaci. Vy také! Mám se dobře. Jak se ale budou mít mé, v tuto chvíli tři děti? Musí nutně živit rodiče jedináčků? Zde vidím zárodek Velkého Průseru a ekonomického kolapsu, který nevyhnutelně přijde.
Pro dobro svých dětí píši tento seriál. Pro lidi, kteří, stejně tak jako já pochopili, že všechny ty revoluce a z nich vzešlý humanismus, osvícenství, nacionalismus, fašismus, nacismus, komunismus a další morálně zvrácené ismy, které lidstvu přinesly potoky a řeky prolité krve, daly lidem samá práva, a žádné povinnosti. Některé ismy jim dokonce zakázaly svobodně myslet a starat se.
Ze sebevědomých jedinců, odpovědných za své rodiny, obce a země se stala beztvará masa sobeckých individualistů, lidí bez kořenů a bez skutečného domova. Nenechte se mýlit, přátelé! Luxusní dům v příměstském satelitu, koupený na hypotéku, není žádný domov. Tak málo stačí k tomu, aby se z vás stali bezdomovci! Ceny bytů a domů jsou těmi samými hypotékami vyšroubovány do nereálných výšin. Jen o pár desítek kilometrů dále je možno svépomocí vybudovat skutečný domov, a to za doslova zlomek ceny bytu ve městě. Domov, jako místo, kam můžete utéci, když je zle. Místo, kde přežijete třebas i v době hospodářské krize. Kde vám na zahradě narostou brambory, zelenina, ovoce, tak abyste skromně, ale přeci jen přežili.. Nic z toho nejste schopni vypěstovat na pidizahrádečce okolo svého domu v satelitu. Méně než hektar země pro rodinu je prostě sebevražda.
Pravda, jezdit odsud autem na naftu či benzín za prací do města je hodně drahé, obzvláště když v tom autě sedíte sám.
Elektromobil totiž zabili ti, komuž se nelíbilo, že budou méně vydělávat na těžbě ropy a na složitých, nehospodárných a poruchových spalovacích motorech. Daně z nafty a benzínu, které byly u nás zavedeny už za komunistů jen proto, aby se z nich financovala výstavba dálnic, narostly do obludných výšin a rozežraný, plýtvající stát se bez nich už neobejde. Jediné, co ještě skousnou, je hybridní auto. A aby se neřeklo, že kašlou na ochranu přírody, tak vymýšlí voda na vodík, která nebudou ekonomická dříve, než cena ropy stoupne na čtyřnásobek dnešních cen. V té době už ale pomřeme hlady, protože nebudeme schopni přivézt brambory z Polska, rajčata ze Španělska, jogurty z Německa, sýry z Francie, těstoviny z Itálie, česnek a med dokonce z Číny, či pšenici rovnou z Ameriky. Díky honbě za ziskem z prodeje a za efektivitou výroby doslova jíme ropu. Ropu, která byla spotřebována na zbytečné hnojení intenzivním hospodařením vyčerpané půdy, chemické ošetřování plodin, balení a hlavně převoz na nesmyslně obrovské vzdálenosti. Základní potraviny převezené dále, než 50 km jsou zločinem proti přírodě a lidskosti. Potraviny plné konzervantů, chemicky upravované, doslazované umělými sladidly už nejsou jídlem, ale jedem. Ani tento jedovatý hnus pak nebude.
Takže, už víte, proč potřebujete „ovládnout“ nějakou obec? Vy nepotřebujete nic ovládat, proto také ty uvozovky! Potřebujete nalézt místo, které bude váš domov po Velkém Průšvihu a třeba i před ním. Místo, kam budete moci utéci se svou rodinou do bezpečí. Místo, kde už nebudete ovce nebo vlk, ale Občan. Tedy, příslušník Obce.
Čeká Vás tam spousta práce. Žádná práva nebudete mít, jen ta, která si opravdu zasloužíte. Zasloužit si je musíte tím, že tam přinesete svůj um, práci a peníze. Že tam budete užitečný. Nejen sobě samému či jen své rodině, ale celé obci. Pokud se pochechtáváte nad mou naivitou a hloupostí, přestaňte ztrácet čas čtením dalších dílů mého seriálu. Jděte si do lesa zakopat pár ruksaků s konzervami a flintu. Prodlouží to vaší agonii. Možná že budete mít štěstí a neskolí vás žádná banální, antibiotiky léčitelná nemoc. Možná že vás nezabijí hladoví individualisté, kteří si zakopali v lese o ruksak konzerv méně než vy. Nakonec naleznete obce, které se já snažím založit. Třeba vás do nějaké takové komunity vezmou. Třeba jako zvěda, bojovníka, nebo jako nevolníka… Možná že i jako Občana. Ale nespoléhejte na to. Občanem se můžete narodit, nebo se jím stát. v tom druhém případě si to musíte zasloužit. Řekněte to našim politikům.
Pokud jste to dočetli až sem, zasloužíte si pár informací Takže:
- Vyhlédněte si vesničku s pár stárnoucími starousedlíky, která není příliš na ráně. Tedy, trochu dále od velkých měst, ale jen tak daleko, aby se tam dalo před VP pohodlně dojet, ale aby to bylo dost daleko na pěší nájezd hladové lůzy z paneláků. Blízko železnice, nejlépe elektrifikované, v mírně kopcovité krajině, ve stínu kopců směrem od potenciálních vojenských a průmyslových cílů, které si říkají o jaderné či jiné bombardování . Žije-li v takové vesničce teta nebo babička, dotáhněte tam své kamarády!
- Ať je tam tekoucí voda, větší potok nebo říčka, která ani v létě nevysychá. Možnost časem postavit pár rybníků, které budou zadržovat vodu pro zavlažování a malou vodní elektrárnu. Bez elektřiny to fakt nejde a fotovoltaika je zhovadilost, která bez dotací není schopna existovat. A co potřebuje ke své existenci dotace, je buď ekonomická hloupost, nebo rovnou podvod. Řekněte to Zeleným. Dostatek studní s kvalitní vodou. Pokud nejsou, nevadí. Vrtná souprava není zase tak drahá a vyvrtat studnu není tak velký kumšt, jak se říká. Vrtal jsem je. V našich krajích totiž můžete vrtat kdekoliv, a vždycky na vodu narazíte. Vrtnou soupravou se dají vrtat i „studny“ pro kolektory tepelných čerpadel a tímto způsobem vydělávat peníze. Budeme v takovém případě potřebovat i Hydrogeologa. Kvůli živnostenskému listu Na svých studních ve vsi se to rychle naučíme a pak je práce pro tři chlapy. Vrtá se jen od půlky jara do půlky podzimu. V zimě se opravuje technika a dere peří, protože je vyděláno.
- Vykoupit půdu a pár domů, přihlásit se v obci k trvalému pobytu a v nejbližších komunálních volbách třebas i přehlasovat místí obyvatelstvo. Pokud je současný starosta rozumný, a vítá čerstvou krev do obce, je to fajn. Pokud neokrádá obec podivnými výběrovými řízeními a dalšími fígly, tak to je ještě lepší. Taková obec totiž nemá dluhy a v obecní kase je dost peněz. O jedné takové vesnici vím.
- Musíte opravdu důsledně dbát na korektní vztahy s místním, starousedlým obyvatelstvem. To je velmi důležité, a z počátku to nebude jednoduché. Budete je muset přesvědčit o tom, že nejste městští náfukové a přivandrovalci. Vám se to asi nepovede, ale vaše děti budou určitě úspěšnější, zejména pokud se tam narodí . Je třeba si uvědomit, že poté, co komunisti rozkulačili sedláky, mnoho selského rozumu na venkově nezbylo. Spíše tu je venkovský proletariát s mentalitou bezzemků. Práce ve městě, v JZD, večer hospoda nebo lahváč u TV NOVA. Nákup v LIDLu, meze a stráně zarostlé náletem a plevelem. Mladí už často ani králíky a slepice nechovají.. Úspěšné a prosperující vesnice jsou často ty, kde starostuje nějaký „pražák“ co se odstěhoval na chalupu, či někdo místní, kdo z vesnice za mlada utekl do města a na stará kolena se vrátil na rodnou hroudu. Sem tam nějaký potomek sedláka, který včas vstoupil do JZD a nemusel jít fárat do ostravských dolů.
- Všechnu koupenou půdu nemusíte ihned obdělávat sami. Picnuli byste se z toho a utekli. Jen ji klidně nechte JZD-ákům! Vymiňte si možnost platby nájmu v naturáliích, pokud o to budete sami stát. Hektar co nejblíže k domu vám bude bohatě stačit. Nějaká ta pastvina pro ovce či krávy, klidně společná, o vaše ovce a telátka se stejně bude starat další ze sousedů. Stejně byste to nedokázal zabít Plantáž na rychle rostoucí dřeviny, místo na rybník. Ten bude stačit pro celou vesnici jeden, budete podílovými spoluvlastníky. Uvidíte, jak vám bude chutnat vánoční kapr bez DPH! Půdu vám pomůže obdělávat svým traktůrkem, sekačkou, kombajnem soused, kterému ten traktor budete opravovat. Nebo mu ho spolu s dalšími novými občany pomůžete postavit či koupit. Dokud budete mít výhodnější práci ve městě, tak si budete na vesnici jezdit jen pro proviant a to pravidelně a POVINNĚ!!! I když vás to možná vyjde o maličko dráže, než v LIDLu, budete vědět, co jíte. Budete nakupovat bez DPH A hlavně, budete své obci prospěšný, protože tam budete vozit peníze. Nebudete dávat prachy sousedům, budete investovat do prosperity SVÉ OBCE! Přijdete-li o zaměstnání, můžete si hledat jiné po internetu z chalupy a pracovat na svém. Nebude vám hrozit ztráta pracovních návyků, nebudete propadat depresím, nebude na vás štěkat naštvaná manželka. Bude se těšit, co nového jste zase s chlapy postavili nebo udělali, až za vámi na vesnici s dětmi v pátek večer přijede. Pokud se nedokážete oprostit od města, alespoň takto své obci skutečně pomáhejte. Pak budete mít morální právo přežít v ní Velký Průšvih..
Příště si povíme, jak se přináší civilizace na vesnici, že to není tak těžké a ani drahé.
Pro PostApo.cz sepsal Richard P.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ:
Jak zařídit, aby se mne Velký Průser (skoro) vůbec netýkal – 1.díl
Jak zařídit, aby se mne Velký Průser (skoro) vůbec netýkal – 2. díl
Organizovaní prežitia v komunite
PostApo a Velký Průser v reklamě
Velký Průser jako umění 5
Velký Průser jako umění
Velký Průser jako umění 2
Velký Průser jako umění 3
Velký Průser jako umění 4
Reálný Velký Průser – Druhá světová válka
Průvodce přežití pro občany v revoluci – díl 2.
Literární soutěž „Velký Průser 2012“ startuje již dnes!
Až doteď jsem bral články jako zajímavé. Po tomto dílu, je beru jako naivní. Ne z daného pohledu do budoucnosti, ale z autorovo pohledu na vesnici. Na jedné žiji a mohu potvrdit, že touto tématikou se zabývá hodně mladých lidí na vesnicích. Ale brát „vesničany“ za něco podřadnějšího jako se píše zde, je ubohé. Nevím kolik znáte lidí na vesnici, že o nich takhle uvažujete. Spojovat je s mentalitou bezzemků může doopravdy jen měšťák. Divil jsem se vždy proč lidi z vesnice nemají rádi vzduchožrouty z města. Dnes to chápu. Máte nás za pitomce, kteří Vám budou sloužit na Vašem pozemku, když se budete kochat a hamonit ve městě. Tento článek to jen potvrzuje. Lidé na vesnici nejsou tak blbý jak si myslíte. Jsou vstřícnější a dobosrdečnější. Když to srovnám se svojí živností „truhlář“ a porovnám kolik mi dluží ve městech a kolik na vesnicích, dojdu k výsledku: na 1254 zhotovených zakázek mi dluží 38 zákazníku. Z toho 35 z města. Teď vím, že je to jen vychcaností a podlostí, kterou by si lidé s „mentalitou bezzemků“ těžko dokázali připustit, na rozdíl od „Vás“ co myslíte jen na sebe. Lepší být poctivý bezzemek, než na hubu dostavšší měšťák co podcenil vesničany a chtěl je zneužít k prospěchu svému.
K poznámce: denního režimu Vám mohu říci že ať popisujete kohokoliv, tak vesničan to není. Je vidět že lidi z vesnice doopravdy moc neznáte, jen jim připisujete vlastnosti, buď z doslechu,nebo ze zkušenosti osad, kde jsou dva stálí obyvatelé a zbytek Pražáci. Jedna taková osada je nedaleko nás a tam to tak doopravdy vypadá.
Pokud budete mít zájem, mám volné patro a rád Vás pozvu a pohostím na libovolnou dobu pro Vaše studium chování lidí na vesnici.
P.S.
Až na vesnici budete doopravdy bydlet, napište teprve pak o povaze jejich obyvatel a nepište prosím o někom koho znáte z poza skla auta.
Ponty:
Vyrostl jsem na vesnici. Mám tam stateček po rodičích,asi tak 4,5 ha v blízkém okolí domu, zbytek dále. Vše má pronajato JZD. Ta vesnička je hodně malá, 25 domů. Od doby, co staroušci už nemohou, tak stráně, které za mých mladých let byly pravidelně sekané zarůstají náletem a je tam několikaletá stařina. Když jsem tam byl před půlrokem, tak mne to doslova sevřelo u srdce. Mladí už ani slepice nechovají, vše vozí z LIDLu. Vedlejší, středisková obec je na tom o něco lépe. Statek a 1,5 ha pole za zahradou jsem dlouhodobě pronajal Diakonii na pracovní terapii pro mentálně postižené děti, plánuji postupně vykoupit ty zarostlé stráně, vyklučit nálet a chovat tam ovce, o které se budou starat ti „duchem chudí“. Prostě z nich udělám obecní pasáčky, jak za stara. Takže, nejsem žádný nadutý měšťák,co vesnicí jen projíždí. Umím vzít do ruky motorovku, křovinořez, rýč, krumpáč, lopatu.. Umíte ještě naklepat kosu či srp? Já ano! Opravit si Terru, určitě bych zvládnul i nějaký ten traktůrek. Umím chovat včely, okopávat brambory i řepu. A ještě jsem fakt dobrý elektrikář (revizní technik) a telefoňák. To, co mi říkáte, mne naopak velmi těší. Jsem rád, že jsou vesnice, kde mladí uvažují o tom co bude. Já se opravdu chci vrátit na vesnici, a dotáhnout tam specialisty z města. Zkuste prosím u mého seriálu chvíli vydržet a hlavně, napište mi. richard.pech@seznam.cz
Ponty: zkuste si můj článek přečíst ještě jednou.. Je to o tom, aby lidé z města do VP vozili na vesnici peníze a zajistili jí tak lepší prosperitu, než vydřidušské obchodní řetězce. Platili by sousedům za zdravé jídlo a měli tam majetek, kam se budou moci v případě nouze uchýlit. Sousedé se jim o pole mohou postarat, přece nenecháte pole ladem! Jde o to, aby se lidé z města (lékaři a podobně) nenásilně naučili žít na vesnici. Aby tam přišli se svými penězi, dokud je ještě mají a aby ty obce začaly prosperovat. Traktory, auta, pračky a další věci se nevyrábí na vesnici, ale ve městech. Dnes není problém si postavit malý cukrovar nebo sýrárnu, ale budete na to potřebovat lidi, kteří se v těch technologiích vyznají. Ti na vesnicích zpravidla nejsou.
Bydlím na vesnici a toto téma nás zajímá již dlouho. Bydlím na Šumavě a znám to tam jak své boty. Již jsem byl připraven vyrazit do hor a připravit si zapomenuté řopíky k obydlení. Ted jsem si přečetl celý seriál a pochopil jsem to. Beztak bych přitáhnul zpět. I když bych měl připravený srub se vším všudy. Raději zůstanu na vesnici nebo budu emigrovat ještě do měnší vesnice, kde již místní nežijí. Ovšem ještě neznáme Velký Průser … takže se dá pouze polemizovat, co nás bude omezovat. Rozhodně se nejvíce bojím mechanizovaného praporu banditů. Děkuji za inspiraci.
Moc pěkné! Jen tak dál. Řeknu pár věcí: nebudu srovávnat lidi z města a vesnice, všude se najdou hlupáci, flákači…. ale všude se najdou i lidé dobří a pracovití, záleží jak moc koukáte okolo sebe a kolik je okolo vás lidí… jinak, jsem z severních čech a zabývám se „amatérsky“ kovařinou, a každým dnem jsou moje dovednosti lepší a lepší, za chvíli to nebude amatérská práce, ale profi
, kdyby někdo plánoval takový projekt ozkoušet, či uskutečnit v okolí Ústí nad Labem, Litoměřic atd… (spíš jižní část Severních Čech), rád se přidám, i když jsem chudý student, tak aspoň znalostmi a dovednostmi.
Na postapo.cz chodím kvôli „oddychovému“ čítaniu. Skrátka, relaxovať. Sotva by mi napadlo komentovať niektorý z článkov, nebyť toho, že niekto nahodí mentorský tón a chce poúčať akože by sa nás SHTF nemusel týkať. Skoro nemusel týkať. Neviem, či si tento triptych (dúfam, že koncom účtovného roka bude autor dostatočne zamestnaný vo svojom povolaní a ďalší diel už nepribudne) zaslúži označenie utópia, ale v poriadku.
Prečo ide o blábol? Pardón, utópiu. Autor ponúka návod, ako si zabezpečiť komfortné prežitie v čiastočne izolovanej takmer homgénnej (akože všetci držia spolu a majú spoločný ciele) komunite. Keby sme jeho mentálne pochody vtelené do troch dielov tohto nevtipného a nepoučného seriálu zhrnuli, tak nám odporúča vybrať cash, kúpiť nehnuteľnosť na dedine, presvedčiť x kamarátov, aby spravili to isté, potom dedinu (politicky ovládnuť) a bačovať si tam po svojom, pričom okrem zháňania obživy, práce pre komunitu a bačovania, sa všetci ešte budú vzdelávať v ďalšom odbore. Cool!
Neviem, kde začať, lebo mi je jasné, že nech začnem túto naivnú predstavu vyvracať z hociktorého konca, všetky argumenty beztak nevyčerpám. V prvom rade ma pobavila predstava, ako bežný čitateľ, muž, niekde medzi 25 až 40, ktorý má hypotéku na byt alebo barák v radovke niekde na predmestí ide do ďalšej investície, ktorou je chalupa na dedine. Jasne, niekto na to má, lenže dovolím si tvrdiť, že väčšina čitateľov postapo.cz nie. Navyše chcem vidieť ako by autor presviedčal svojich známych, aby spravili to isté a oni by ho poslúchli a kúpili nehnuteľnosť v rovnakej obci.
Potom by v tej obci žili, prekonali by všetky tie nepríjemnosti, ktoré by autor vyriešil šmahom ruky, počnúc hľadaním práce (nie každý môže pracovať z domu alebo vôbec), za ktorú by dostávali dobre zaplatené, aby mohli investovať do nehnuteľnosti, do vybavenia, výstroje, výzbroje, atď. No áno, autor myslel aj na to, že by sa tam nemusel hneď presťahovať, najprv by len dochádzal a zarábať by mohol aj v meste. Veď utiahnuť hypotéku na dve nehnuteľnosti dnes dokáže každý. Sme predsa v EÚ a to je – zvlášť teraz – hotový raj na Zemi, no nie?
Prácu by teda osadníci vyriešili, pomaly by začali preberať kontrolu nad obcou. Jasne, domorodci by sa iba prizerali. Tak to zväčša v komunálnej politike chodí, keď sa chce v obci chopiť moci niekto, kto nie je miestny od narodenia. Ale to je len detail, všakže? Keby volebné právo v obci získalo veeeeľa kamarátov osadníkov, určite by sa to spravilo.
A keby sa to spravilo, začala by sa v obci tá správna vláda. Začalo by sa budovať, aj obecná polícia by bola, aj elektráreň, kompletná infraštruktúra, ba aj sýpka by sa postavila, všetko… možno aj fabrika na citróny. Lebo všetci vieme, že obecný rozpočet je bezodný a milióny, ktoré by sme v ňom nenašli, by nám ochotne poskytla EÚ zo svojich fondov. Alebo… ako načrtol autor, obyvatelia obce – osadníci i starousadlíci – by sa na to poskladali prostredníctvom zvýšených miestnych daní. Heh, baví ma predstava autora – účtovníka, ktorý si nevie spočítať, koľko by to zhruba tak bolo na hlavu a s akým nadšením by všetci platili.
Takto by si všetci žili a keby hovno trafilo ventilátor, vlastne by to ani nepostrehli, lebo by boli sebestační a dokonale chránení vycvičenou a dobre organizovanou domobranou. A potom by žili šťastne až do smrti, však?
Miesto vymýšľania rozprávok sa treba pozrieť ako to vyzeralo vo svete, keď sa veci posrali až do extrému.
V prvom rade, je nesmierne ojedinelé, aby k dezintegrácii mocenského aparátu v štáte prišlo okamžite. Väčšinou to trvá. A kým to trvá, štát kope ako zdochýnajúci kôň. OK, povedané bez zbytočnej obraznosti: jednotlivé zložky mocenského aparátu sa snažia udržať (svoju) moc všetkými prostriedkami. Najprv zákonnými, potom už aj nezákonnými. Čiže mať za dedinou sýpku, o ktorej vedia aj niekde na okrese, tak si osadníci môžu byť istí, že v prípade, keď nebude, čo jesť, tak im prídu tú sýpku skonfiškovať. Aj ryby z rybníka, aj zásoby zo skladov. A dokonca to bude legálne! Chcem vidieť, ako sa domobrana postaví na odpor. Heh.
Bez tej sýpky a bez ďalších zásob potravín bude hlad čoskoro aj v obci. Ergo, zosere sa to aj v nej. Dovtedy budovaný blahobyt bude odrazu fuč, komunita sa rozpadne, spolu s hladom zavládne aj individuzalizmus v najkrajnejších podobách. Zabezpečenie prežitia bude vecou nie celej obce, ale jednotlivcov, maximálne rodín, pár príbuzných a skutočne blízkych priateľov. Potrebnejšia ako dobrá príprava bude dynamická inteligencia a… áno, šťastie, či náhoda.
Aj keby prišlo k rozkladu verejnej moci okamžite, teda rádovo v priebehu niekoľkých hodín, nebude to o moc väčšie terno. Stále tu zostanú vycvičení príslušníci silových zložiek s výzbrojou, výstrojou a výcvikom, ktorí si prídu vziať, čo osadníci nazhromaždili. Opäť, im to osadníci určite nevydajú, lebo ich chráni skvelá domobrana… Tá predsa odolá aj útoku obrnenej brigády! Alebo žeby nie?
Potom je tu ešte možnosť, že v prípade nákazlivej choroby všetci pomrú skôr, než si spomenú, že tam kdesi je dedina, v ktorej sa usadlíci pripravovali na prežitie SHTF. Obci sa nemoc určite vyhne, lebo zabezpečiť karanténu nebude problém, zvlášť v situácii, keď polka „osadníkov“ bude v meste buď pracovať alebo v ňom rovno bývať.
OK, dosť bolo zábavy, autor si nedal ani tú námahu, aby platnosť svojich téz podrobil skúmaniu prostredníctvom kazuistiky, niete ešte, aby sa obťažoval s preverovaním platnosti v závislosti od rôznych scenárov, preto si už ani ja nebudem dávať námahu s vyvracaním týchto nezmyslov. Hoci moc námahy na to ani netreba.
Neviem, či niekto rediguje postapo.cz, ale ak áno, ako verný (hoci iba občasný) čitateľ by som uvítal menej totálnych blbostí a viac praktických rád. Napríklad, čo musí celkom obyčajný človiečik – čitateľ postapo.cz spraviť, resp. čoho sa musí vyvarovať, ak chce prežiť, keď odrazu – hoci aj zajtra – príde SHTF a nájde ho len s minimálnymi zásobami a výstrojou. Začnime sa o tom baviť seriózne.
To JtR: Příteli, máte pravdu, je tisíc a jeden způsob, jak něco nejde udělat. A pak je pár zarostlých trnitých cestiček, které vedou k realizaci vize. Mně se nastíněná představa líbí a nepovažuji ji za nerealizovatelnou. Vše dobré.
Hmm, to je omyl, elektromobily zabil vývoj v elektřině. Spolehlivý elektrický startér dal šanci evoluční benzínovým motorům.
Také žiji na vesnici. Dost iluzorní text. Na vesnici je daleko menší tolerance než ve městě.