Přežij v postapokalyptickém světě!

Pěstování japonských topolů – foto návod

Pěstování japonských topolů – foto návod

Čer 4, 2012

V poslední době se mnoho lidí snaží stát se soběstačnými v zajištění tepla pro svůj domov. Jednou z cest je pěstování rychle rostoucích dřevin. Japonský topol se jeví jako jedna z nejperspektivnějších dřevin.
Z Wikipedie:
„Díky svým malým požadavkům a jednoduchému pěstování se stávají velmi rychle oblíbenými.
Patří mezi nejrozšířenější rychlerostoucí dřeviny v ČR.
Mezi další důvody pěstování japonského topolu patří:
Obráží i mnohokrát za sebou. Mnohé jiné klony topolů již po dvou až tří sklizních ztrácejí na síle, japonský topol však nikoli.
Výmladkové plantáže RRD (japonského topolu a vrby) mohou působit pozitivně na okolní krajinu a životní prostředí člověka (např. na regeneraci orné půdy, zvyšování biodiverzity krajiny, stabilizaci hydrologického režimu).
Japonský topol a vrba je především obnovitelným zdrojem energie.
Při pěstování japonského topolu a vrby nedochází k vyčerpávání živin z půdy, ale k jejímu obohacování a tím i zlepšení celkové bonity.
Sklizeň japonského topolu probíhá v období vegetačního klidu – minimální podíl listí.“
Jeho pěstování má ovšem i některá úskalí. Především – v první fázi je nutno zabezpečit pro řízky podmínky pro zakořenění., dostatek vláhy pro první období růstu a ochranu před plevely. Velkovýroba to řeší orbou a následnou chemickou likvidací plevelů. Odrostlejší stromky již dokáží plevelu konkurovat. Zkoušel jsem pěstovat topoly z řízků, ale procento zakořeněných bylo na můj vkus nízké. Začal jsem proto používat metodu zakořeňování řízků ve vodě s následnou výsadbou do kontejneru (kelímku), kde dojde k rozvoji kořenového systému a rostlina je schopna výsadby kdykoliv v průběhu roku a navíc dokáže již od výsadby konkurovat plevelům. Tato metoda není vhodná pro někoho kdo chce vysadit naráz několik hektarů stromů. Ale pokud máte volnou plochu na osázení v rozsahu několika arů, popř. chcete-li si vysadit živý plot či větrolam, dá se s úspěchem použít a s minimálními náklady.
Postup – větvičky (ještě před narašením) nastříháme na potřebnou velikost a dáme do nádob s vodou. Zpočátku je nutno kontrolovat kvalitu vody – pokud se začne kalit je nutno vodu okamžitě vylít, nádobu vypláchnout a desinfikovat slabě růžovým roztokem hypermanganu. Stejně tak i řízky. Zakrátko se objeví zárodky kořenů. Poté již „zkažení“ vody nehrozí. POZOR – je nutno hlídat množství vody a doplňovat ji tak aby nedošlo k zaschnutí kořenů. Řízky, zároveň s rozvojem kořenů, začnou rašit a spotřebovávají až překvapivé množství vody. Když jsou kořeny dostatečně vyvinuty můžeme zasadit řízky do kelímků. Já si míchám substrát ze směsi kompostu a ornice s přídavkem písku. Prvních několik dní po zasazení je třeba zabezpečit dostatek až nadbytek vhkosti – nejlépe je postavit je do nějaké nádoby – např do kýblu a zalévat podmokem. Také není vhodné hlavně první dny vystavovat je přímému slunci. Po několika dnech se řízky přizpůsobí pobytu v půdě a venku a pak už je třeba jen občas podle potřeby zalévat. Vysazovat můžete v podstatě kdykoliv, protože jejich kořenový systém se neporuší vyzvedávání a přesazováním.
Postup zakořeňování si můžete prohlédnout na fotogafiích. Hodně štěstí s pěstováním.

 

 

Pro PostApo.cz sepsal a nafotil Gloch.

11 comments

  1. Pecan /

    A kde jsi sehnal větvičky?

  2. Hankye /

    Máme je doma vysazený taky. Začínali sme s roubama co nám udělal borec, přesně jako je v návodu Potom sme ale jeli s tátou za frajerem co má s topolama farmu a ten nám prodal asi metrový klacky a ty sme zatloukali přímo do země. Uchycení je mnohem rychlejší, navíc topoly nedusí vysoká tráva.
    Ideální je výsadba do podmáčených louk. Až přijedu domu pošlu sem nějaké foto .)

    • Gloch /

      Pokud je to jak říkáš podmáčená louka – tak to není problém, ale třeba u nás jsem ty řízky musel denně zalévat a pokud by bylo suché jaro jako letos tak by to asi nepomohlo.

  3. Zdravím, byl by někdo schopný udělat větvičky za menší uplatu ?

  4. Pěkný návod, do jaké až výšky necháváte topoly růst? A co škůdci, nezlobí? Kdyby jo, řešení třeba zde: http://www.topolenergy.cz/japonsky-topol/clanky/choroby-virozy-bakteriozy-japonskeho-topolu

  5. Míša /

    Myslím, že exotické dřeviny nejsou pro post apo moc vhodné,už jen proto,že nemusí být k sehnání. Ale zkuste se podívat na věc zvanou kopicování. Je to vlastně podobné,stromy typu jilm, habr,.. dobře obráží po odříznutí kmene (našikmo,aby pařez neničil déšť). Díky silnému kořenovému systému roste nové dřevo rychle.

  6. matt /

    Zdravím, můžu se zeptat v jaké nadmořské výšce jste přesazoval rostliny do půdy? Jde mi o to, jestli si větvičky můžu řízky zakořenit doma už teď v únoru když už je venku relativně teplo (u nás venku kolem 10ti stpňů).

    Děkuji

    • aleo /

      Doporučované období pro sazbu je až v půlce března, či dubna. Ovšem může se lišit podle různých geografických podmínek.

Leave a Reply to MaK.