Scénáře apokalypsy – 2. díl

Kvě 27, 2011

Tento článek je druhý ze tří částí seriálu o scénářích apokalypsy a způsobech přežití.
Další dva díly najdete tady:

Scénáře apokalypsy – díl první
Scénáře apokalypsy – díl třetí

Jak jsem slíbil v úvodním článku (který najdete ZDE), podíváme se na jednotlivé scénáře blíž. V tomto článku budou již konkrétní rady co a jak, pokud vás zastihne událost, která nemusí být ani oním Velkým Průserem, ale pouze tím Vaším Malým Průserem (VMP). Tedy podíváme se na zoubek událostem regionálním, navíc pouze těm, které bychom označili jako slabší, či méně významné. Mezi ně patří přírodní lokální pohromy (bouře, povodně, oheň, zemětřesení) a lokální pohromy způsobené člověkem (úniky nebezpečných látek jako radiace, jedy do vody, chemikálie do ovzduší, selhání mající za následek ohrožení či vyřazení služeb). Prvním krokem, který vám pomůže vypořádat se s podobnými jevy je analýza rizik (ta je samozřejmě přínosná i pro události globální, nicméně tam je více pravděpodobné, že budeme „vařit z vody“).

 

Analýza rizik

 

Analýza rizik by měla probíhat stále a postupně zachytit všechna rizika (což je samozřejmě nedosažitelný ideál). Nicméně pro začátek, který vás dostane do správného „vlaku“ stačí postupovat níže uvedeným postupem a časem obsahovat více a více rizik a stávat se více připraveným. Není možné být do zítřka připravený na všechny možnosti, které nás mohou postihnout. Stačí být částečně připravený na jednu. Za týden na dvě, z toho na jednu velmi dobře. A tak dále…
Nejprve se pokusím načrtnout myšlenkový proces, který by vás měl vést správným směrem a poté uvedu příklad, který vše velmi názorně vysvětlí. Je samozřejmě nutné podobný proces opakovat, není chybou něco opomenout, pokud si to včas uvědomíme. Není problém se vrátit, něco do analýzy zařadit, něco vyškrtnout. Je nutné si uvědomit, že analýza rizik je stále probíhající děj, který, pokud nepřeroste do nějakého paranoidního jednání, je v podstatě přirozený a má vždy své místo.

 

1. Brainstorming – rozdělte si (například na kus papíru) jednotlivé živly, či přímé činitele VMP (oheň, voda, vítr, pád budovy, toxiny, dlouhodobý nedostatek vody, elektřiny apod.)
2. Napište ke každému činiteli možné následky a možné důvody vzniku události – prozatím není důležité nijak zvlášť přemýšlet. Napište si všechno, co vás napadne (včetně za uši přitažených scénářů z katastrofických filmů)
3. Seřaďte jednotlivé dvojice „činitel – důsledek“ podle závažnosti pro vás a vaše bezpečí (nezapomínejte ani na majetkový dopad)
4. Seřaďte dvojice podle toho, jak si myslíte, že je pravděpodobné, že se události opravdu stanou
5. Vytvořte si graf – na jedné ose závažnost, na druhé pravděpodobnost
6. Máte základ hotový – můžete se začít věnovat zvládání a předcházení rizikům

 

Příklad

Pro příklad uvedu kompletní myšlenkový pochod, který mě dostane až ke dvojici „činitel – důsledek“ která bude v dané větvi uvažování nejpravděpodobnější

přímý činitel = oheň
možný následek = vyhoří mi byt
možný následek = bude hořet pod mým bytem u sousedů
možný následek = bude hořet vedlejší dům
atd.

beru si možný následek – vyhoří můj byt (nejzávažnější – alespoň z toho, co mě zatím napadlo)
možná příčina = jsem kuřák, nechám někde ležet cigaretu
možná příčina = porucha na elektroinstalaci
možná příčina = zkrat spotřebiče

beru si dvojici „vyhoří byt – zkrat spotřebiče“ (asi nejpravděpodobnější vzhledem k ostatním)
určím pravděpodobnost (kolik mám spotřebičů, jejich stáří, jejich kvalitu, jejich bezpečnost) – není potřeba vypočítat nějaké číslo, je potřeba jen odhadnout tuto možnost pro potřeby grafu analýzy rizik. Je rovněž vhodné si označit konkrétní rizikové místo – například „rychlovarná konvice“.

 

Krizový plán

 

Po analýze rizik přichází krizový plán. Krizový plán je důležitý z toho důvodu, aby při vzniku VMP nebylo zapotřebí běhat v panice po bytě a vzpomínat na věci, co je potřeba udělat. Krizový plán by měl být zpracováván podle grafu analýzy rizik tak, aby nejprve obsáhl události nejvíce pravděpodobné, s nejvyšším stupněm ohrožení. Pro spoustu událostí se bude krýt, je proto vhodné postupně plán upravovat tak, aby byl dostatečně obecný, ale zároveň aby bylo možné podle něj bez paniky reagovat na všechny události v něm obsažené. To znamená například, že v něm nemusí být obsaženy fráze typu „Když mi začne hořet televize, nejprve vytáhnu kabel ze zdi a pak se to pokusím uhasit“, ale spíše věcné postupy, které obsáhnou větší celek jako: „Oheň (elektro) – lokalizace – evakuace rodiny (rodina tísňové volání) – pojistky – pokus o uhašení – vlastní evakuace – alarmovat okolí“.
Jak začít s tvorbou krizového plánu? Prvním krokem by mělo být určení zodpovědnosti. Pokud se podíváte na kteroukoliv profesionální skupinu, která zasahuje v rizikové situaci, uvidíte, že vždy má jasně daný řetěz (posloupnost) vedení – to znamená, že i když omdlí velitel zásahu, převezme jeho funkci okamžitě další, bez dohadování a paniky. Určete si takový řetěz i u sebe doma, většinou je to přirozené, ale vždy je vhodné pro jistotu to určit „nahlas“.
Dále postupujeme tak, že pokud je pro řešení situace potřeba více lidí, pevně přiřadíme jednotlivé úkony konkrétním osobám. Pokud samozřejmě nějaká z těch osob není k dispozici, je vhodné určit i prioritu úkolům tak, aby se nestalo, že se nesplní důležitý úkol.
Pro ilustraci doplňme předchozí příklad: Oheň – lokalizace (otec, priorita 4) – evakuace rodiny, tísňové volání (matka, priorita 1) – pojistky (otec, priorita 5) – pokus o uhašení (otec, priorita 6) – vlastní evakuace (otec, priorita 2) – alarmovat okolí (všichni, priorita 3).
Ve volné řeči to znamená, že jakmile někdo spatří známky ohně, matka bere děti a evakuuje (na což je v krizovém plánu stanovený postup), otec hledá oheň, pokud se s ním dá něco dělat tak (vzhledem k tomu, že se jedná o oheň v okolí elektrospotřebiče) vypíná pro jistotu pojistky, bere hasicí přístroj a pokouší se hasit. Pokud nic nezmůže, tak sám evakuuje a při tom se snaží alarmovat okolí (které už je „načaté“ od evakuovaných rodinných příslušníků. Všichni se scházejí na předem daném místě.
Na příkladu je vidět co dalšího obsahuje komplexní krizový plán. Není to jen reakce na každý jednotlivý bod, který určí analýza rizik. Pokud například dojdu při analýze a následnému plánování k tomu, že je potřeba v nějakém momentu evakuovat (a těchto momentů naleznu víc), tak vytvořím jasnou evakuační proceduru, kterou se bude řídit jakákoliv evakuace. Tím zajistím, že i události, které jsem dopodrobna neodhalil, nebudou neřešitelné a vždy bude možné bez paniky ze situace vyjít vítězně. Ale samotný krizový plán nestačí. Je důležité, aby s plánem byly obeznámeny osoby, kterých se to dotýká a aby se dle možností jednotlivé scénáře předem nacvičily. Nebo alespoň ty nejdůležitější. Důležitou součástí je i předchozí příprava, aby bylo zajištěno, že v jakékoliv krizové situaci zaberou jednotlivé úkony minimum času.

 

Štěstí přeje připraveným

 

Jednoduchá fráze, ale jak často podceňovaná (a samozřejmě i mnou ). Máte analýzu rizik, máte krizový plán. Nadešel čas se natáhnout a relaxovat s pocitem že mě nic nepřekvapí? Ne. Teď je důležité vzít si krizový plán a opět postupovat od nejzávažnějších VMP a pokusit se určit, zda nelze být připraven na některé kroky krizového plánu. Jeden z kroků jsem již popsal v článku o BOB (evakuačním zavazadle). To je dobrý způsob jak začít. Z příkladů výše vyplývá, že by bylo vhodné mít nějaký hasicí přístroj. Ve fázi přípravy je ovšem důležité nejen hasicí přístroj koupit, ale také ho vhodně umístit. Například není dobré místo v garáži mezi kanystry s benzínem. Tam by vám při požáru v garáži asi nepřišel příliš vhod. Tento článek je natolik obecný, že není možné vypisovat nějaké zaručené tipy na to, co potřebujete připravit a jak to máte udělat. Není to ani jeho posláním. Posláním tohoto článku je „nakopnout“ čtenáře směrem k uvažování o reálných a v případě tohoto dílu Scénáře apokalypsy, nejvíce pravděpodobných lokálních VMP, které mohou zásadně ovlivnit váš život, bezpečí a materiální pohodu. Každá možnost takové události by měla být analyzována, měl by být připraven plán, jak se s událostí vypořádat a mělo by být připraveno vše, co nám ulehčí překonání a následnou obnovu po VMP.

 

To je ale moc

 

Je možné, že si někteří z vás klepou na čelo a říkají si: „To nemyslí vážně, to by mě stálo týdny nepřetržité práce a plno peněz“. Ano, stálo. Ale kolikrát jste vyhořeli? Kolikrát vám zničily kroupy auto? Zamyslete se nad tím, že většině z nás stačí nemyslet na nic podobného a je pravdou, že většinou se stejně nic nestane. Ale pokud chcete být připravení na jakoukoliv možnost (od zničeného auta po zombie apokalypsu ), je vhodné začít uvažovat. A není nutné být připraven na všechno hned. Nikdo není. Ale někdo je připravený třeba na ztrátu zaměstnání (tím, že má finanční rezervy), jiný je dokonale připraven proti povodni, další proti ohni. Je někdo z nich lepší? Je někdo z nich napřed? Máte si z nich brát příklad? Ne. Příklad je jen v tom, že jsou na něco připraveni. Připravte se na jednu věc, která vám hrozí, je pravděpodobná a vážně by vás zasáhla. Pak se připravte na jinou. Nebo se třeba jen tak připravte na drobnost, která by vás jen tak lehce popudila. Není žádný kánon, kterým se máte řídit. Je ale nanejvýš moudré a prozíravé dodržovat heslo skautů BUĎ PŘIPRAVEN.

Pro PostApo.cz sepsal Bimbanan.

 

Tento článek byl zařazen do soutěže PostApo.cz

Zaujal vás tento text? Pomozte autorovi vyhrát v naší soutěži, zmačkněte LIKE a napište do komentáře svůj kladný názor, nebo klidně pouze znaménko „+“!

 

Chcete se zúčastnit také? ZDE JSOU PRAVIDLA A PODMÍNKY!