Scénáře apokalypsy – 2. díl

Květen 27th, 2011 by admin

Tento článek je druhý ze tří částí seriálu o scénářích apokalypsy a způsobech přežití.

Další dva díly najdete tady:

Jak jsem slíbil v úvodním článku (který najdete ZDE), podíváme se na jednotlivé scénáře blíž. V tomto článku budou již konkrétní rady co a jak, pokud vás zastihne událost, která nemusí být ani oním Velkým Průserem, ale pouze tím Vaším Malým Průserem (VMP). Tedy podíváme se na zoubek událostem regionálním, navíc pouze těm, které bychom označili jako slabší, či méně významné. Mezi ně patří přírodní lokální pohromy (bouře, povodně, oheň, zemětřesení) a lokální pohromy způsobené člověkem (úniky nebezpečných látek jako radiace, jedy do vody, chemikálie do ovzduší, selhání mající za následek ohrožení či vyřazení služeb). Prvním krokem, který vám pomůže vypořádat se s podobnými jevy je analýza rizik (ta je samozřejmě přínosná i pro události globální, nicméně tam je více pravděpodobné, že budeme „vařit z vody“).

Analýza rizik

Analýza rizik by měla probíhat stále a postupně zachytit všechna rizika (což je samozřejmě nedosažitelný ideál). Nicméně pro začátek, který vás dostane do správného „vlaku“ stačí postupovat níže uvedeným postupem a časem obsahovat více a více rizik a stávat se více připraveným. Není možné být do zítřka připravený na všechny možnosti, které nás mohou postihnout. Stačí být částečně připravený na jednu. Za týden na dvě, z toho na jednu velmi dobře. A tak dále…

Nejprve se pokusím načrtnout myšlenkový proces, který by vás měl vést správným směrem a poté uvedu příklad, který vše velmi názorně vysvětlí. Je samozřejmě nutné podobný proces opakovat, není chybou něco opomenout, pokud si to včas uvědomíme. Není problém se vrátit, něco do analýzy zařadit, něco vyškrtnout. Je nutné si uvědomit, že analýza rizik je stále probíhající děj, který, pokud nepřeroste do nějakého paranoidního jednání, je v podstatě přirozený a má vždy své místo.

1. Brainstorming – rozdělte si (například na kus papíru) jednotlivé živly, či přímé činitele VMP (oheň, voda, vítr, pád budovy, toxiny, dlouhodobý nedostatek vody, elektřiny apod.)

2. Napište ke každému činiteli možné následky a možné důvody vzniku události – prozatím není důležité nijak zvlášť přemýšlet. Napište si všechno, co vás napadne (včetně za uši přitažených scénářů z katastrofických filmů)

3. Seřaďte jednotlivé dvojice „činitel – důsledek“ podle závažnosti pro vás a vaše bezpečí (nezapomínejte ani na majetkový dopad)

4. Seřaďte dvojice podle toho, jak si myslíte, že je pravděpodobné, že se události opravdu stanou

5. Vytvořte si graf – na jedné ose závažnost, na druhé pravděpodobnost

6. Máte základ hotový – můžete se začít věnovat zvládání a předcházení rizikům

Příklad

Pro příklad uvedu kompletní myšlenkový pochod, který mě dostane až ke dvojici „činitel – důsledek“ která bude v dané větvi uvažování nejpravděpodobnější

přímý činitel = oheň

možný následek = vyhoří mi byt

možný následek = bude hořet pod mým bytem u sousedů

možný následek = bude hořet vedlejší dům

atd.

beru si možný následek – vyhoří můj byt (nejzávažnější – alespoň z toho, co mě zatím napadlo)

možná příčina = jsem kuřák, nechám někde ležet cigaretu

možná příčina = porucha na elektroinstalaci

možná příčina = zkrat spotřebiče

beru si dvojici „vyhoří byt – zkrat spotřebiče“ (asi nejpravděpodobnější vzhledem k ostatním)

určím pravděpodobnost (kolik mám spotřebičů, jejich stáří, jejich kvalitu, jejich bezpečnost) – není potřeba vypočítat nějaké číslo, je potřeba jen odhadnout tuto možnost pro potřeby grafu analýzy rizik. Je rovněž vhodné si označit konkrétní rizikové místo – například „rychlovarná konvice“.