Scénáře apokalypsy – 3. díl

Čer 3, 2011

Tento článek je poslední ze tří částí seriálu o scénářích apokalypsy a způsobech přežití.
První dva díly najdete tady:

Scénáře apokalypsy – díl první
Scénáře apokalypsy – díl druhý

V dnešním díle miniseriálu o základním rozdělení VP (velký průser) a možných přípravách na ně pokročíme k událostem globálním, či k událostem lokálním, které bychom označili za velmi silné. Jejich společným jmenovatelem je to, že pokud přežijete iniciální událost, můžete se ocitnout na poměrně dlouhou dobu odtrženi od „standardního“ života. Znamená to, že nebudete chodit do práce (ať už pro to, že vaše kancelář je kvůli rozsáhlým povodním v rekonstrukci nebo proto, že vaši kancelář okupuje gang po konci světa), nepoteče voda, budou problémy s elektřinou, nebudou fungovat školy, obchody. Lékařská péče bude limitovaná či nedostupná. Co dělat, abyste i v této situaci večer v klidu usedli s rodinou v obýváku a otevřeli si své večerní pivo?

Mám tu zůstat nebo jít?

Problém evakuace je samozřejmě mnohem rozsáhlejší, a zabral by tedy několik celých článků. Zde se pokusím nastínit nějaké úplné základy. Evakuovat byste měli ze svého domova samozřejmě vždy, když vás k tomu úřady vybízejí. V některých oblastech byste měli evakuaci zahájit dokonce dříve (hurikány, zemětřesení, povodně). Pokud například úřady vyhlásí změnu z vyšších na nejvyšší povodňový stupeň a ve vaší oblasti stále prší (a váš dům je v povodňové zóně), měli byste zahájit evakuaci (nebo alespoň přípravy na ní) dříve, než bude pozdě (a úřady s úmyslem nevyvolat paniku obvykle vydají nařízení za 5 minut 12). V rámci příprav myslím například vynesení cenností do patra apod.
V případě Velkého Průseru je evakuace naprosto jiný problém. Je samozřejmé, že pokud se k vašemu městu blíží třeba rebelská armáda, která si libuje ve znásilňování žen a masakrování, je evakuace jasná věc. Ale jak to bude například při ekonomickém VP, pandemii apod. Tam už je otázka zcela někde jinde a je zejména závislá na vaší situaci. Bydlíte například na Manhattanu, s miliony hladových/nakažených sousedů v bytě 1+1? Pak by bylo asi vhodné vyrazit na venkov (pokud máte kam). Ale pokud bydlíte v rodinném domě někde v okolí Tábora? Kam byste chodili? Vzhledem k našim poměrům je i v takových případech VP jako ekonomický kolaps a pandemie vhodnější zůstat doma.
Klíčovým problémem evakuace po VP je otázka „Máte kam?“. Je sice možné, že jste klon Johna Ramba, každý rok strávíte 8 měsíců v divočině a jíte kořínky a to, co si sám ulovíte. Mnohem pravděpodobnější je to, že jste Venca Novák z Horní Dolní (bez urážky ), automechanik, který si postavil baráček mezi svou babičkou a strýcem z druhého kolene a v práci trávíte 10 hodin denně. I když rád jedete na čundr, tak bez urážky žádný expert na divočinu nejste a navíc máte rodinu, která vás může po VP potřebovat. Tímto bych rád otevřel oči všem, kteří tvrdí, že by sbalili pistoli, spacák a vypravili se do lesů. Evakuací v tom pravém PostApo smyslu se zřeteli na naše regionální možnosti myslím spíš to, že se z centra Prahy (kde vás stejně vyhodili z práce, nebo je práce kvůli pandemii zavřená) přesunete do domku v Horní Dolní po babičce.
Samotné techniky evakuace nechám na nějaký článek, který se tomu bude věnovat samostatně. Hlavním cílem této sekce bylo zdůraznit, že evakuace není někdy to pravé, co vám zvýší šanci na přežití. Pokud se sami budete zabývat analýzou rizik tak, jak jsem ji nastínil ve svém minulém článku, a dotknete se i rizik po VP, častokrát vám logicky vyjde jako nejlepší možnost zůstat doma a připravit se na události tam. Pokud máte ten zmiňovaný dům po babičce, další sekce se mohou týkat i právě onoho místa.

Základní podmínky pro život

Mezi základní podmínky pro život patří (se vzrůstající prioritou) přístřeší, jídlo a voda. Začínám přístřeším proto, abych navázal na předchozí sekci. Je potřeba zhodnotit stav a vhodnost vašeho současného bydliště a na základě toho rozhodnout, co je potřeba při VP. Jinými slovy se sami sebe zeptat, zda je možné ve vašem současném bydlišti vydržet například několik týdnů bez dodávek elektřiny, vody, potravin. V extrémním případě se rovněž zamyslet nad bezpečností a zhodnotit, nakolik je možné vaše bydlení bránit. V tomto ohledu je jistě ideální dům s vlastní studnou, zahradou a pevným plotem, ideálně v menší vesnici, kde se znáte se všemi sousedy (a v úplně idylickém uspořádání jste všichni naladěni na jednu PostApo notu – ale to je pravděpodobné max. tak někde v USA). Samozřejmě může tomuto uspořádání vyhovovat i nějaká chata či chalupa, pokud je to ten případ, následující řádky se týkají této jiné nemovitosti.
Další nezbytnou potřebou pro život je jídlo. Bylo by samozřejmě hezké žít zcela soběstačný život již teď, ale to není příliš pravděpodobné. Pokud myslíme na VP, je jednoznačné, že v případě VP bude potřeba minimálně nějaký čas žít ze zásob. A samozřejmě čím déle nám zásoby vydrží, tím lépe. Ale co s tím? Mám hned běžet do obchodu a koupit si po 50 kg rýže, fazolí, mouky a podobně? Myslím, že to není nutné. Navíc pokud byste si vytvořili jen takovou „železnou zásobu“ několika (z hlediska výživy snad i plnohodnotných) potravin, garantuji vám, že po VP zapláčete. Budete sice schopni přežít, a samozřejmě budete mít co jíst i v okamžiku, kdy nikdo kolem vás nic mít nebude. Ale s tím přeci počítáte od okamžiku, kdy se rozhodnete dělat zásoby! V jednom skvělém americkém podcastu jeho tvůrce radí jednoduchou poučkou: „Skladujte, co jíte a jezte, co skladujete“. Tou by se dle mého názoru měl řídit každý. Nejíte tuňáka z plechovky? Tak proč ho máte 10 kilo ve spižírně? Pravděpodobně VP nenastane a vy za 3 roky vyhodíte 10 kilo zkažených konzerv. A pokud to bude tak se vším jídlem ze železných zásob, vyhodíte tak z okna i značné množství peněz.
Jak tedy zapracovat na splnění té jednoduché poučky? Začněte postupně skladovat to, co standardně nakupujete. Až příště půjdete koupit rýži, tak místo jednoho sáčku vezměte dva. A pak zase. Posunujte jednotlivé sáčky tak, abyste vždy jedli to nejstarší. To samé třeba s kukuřicí (a samozřejmě i dalším jídlem) v konzervách. Najděte si recepty, které se dají připravit i z trvanlivých potravin. Zkuste je, a pokud vám zachutnají (a zařadíte je do svého STÁLÉHO jídelníčku), kupujte ingredience nazbyt. Vždy systémem fronty (první přijde, první odejde), jak jsem naznačil výše. Udělejte si i vhodně velké zásoby koření, soli, cukru a cukrovinek (rychlá energie, dlouho vydrží). Další vhodný tip je sušení a konzervování/kompotování ovoce a zeleniny (pokud máte vlastní nebo levné zdroje, tím líp). Vzpomeňme si na dobu nedávno minulou. Kompoty, sirupy, marmelády a podobně dělal každý druhý. Pokud nemáte potřebné zkušenosti, jistě vám někdo z rodiny poradí jak na to…
Tou nejdůležitější složkou života je samozřejmě voda. V dnešní době není přílišný problém skladovat vodu. Dá se snadno již zabalená koupit, takže jediné co potřebujete, je nějaký dostatečně velký prostor. Při skladování vody je vhodné myslet nejen na základní potřebu vody (pití), ale i na potřebu vody pro vaření, mytí (sebe i věcí). Nezapomínejte ani na své zvířecí společníky. Ideální je samozřejmě vlastní studna s ověřenou a pravidelně kontrolovanou vodou. Na škodu není ani nějaký základní vodní filtr. Není ani nutné, aby to byl nějaký extrém za 20 tisíc. Průměrné filtry s kapacitou 10000 litrů vám v extrémní situaci vydrží celé roky.

Ve zdravém těle…

Stejně, jako jsme postupovali při vytváření zásob potravin, budeme postupovat i při skladování léků a lékařského materiálu. Prvním krokem je vytvoření kvalitní domácí lékárničky. Další postup je již zřejmý. Uvědomíme si, které léky užíváme nejčastěji, a ty budeme v určitých intervalech (třeba 3 měsíce) kupovat do zásoby tak, aby nám celková zásoba léčiv co nejdéle vydržela. Zdravotnický materiál jako obvazy, šátky, roušky apod. můžeme samozřejmě skladovat ve větším množství dlouhodobě, kazit se nijak nebude. Pozor na náplasti, tam po určité době přichází snižování kvality lepidla.

Pohodlí nade vše

Vyjděme z předpokladu, že máme zajištěné přístřeší a v něm dostatek vody a jídla. Co dál? Co potřebujeme? V zásadě nic, nicméně mnohé věci nám mohou výrazně zlepšit další život. Do této kategorie patří zejména elektřina. Po VP je pravděpodobné, že elektřina prostě dlouhou dobu nebude k dispozici. Co můžeme udělat, abychom nebyli postiženi? Zde přípravy velmi závisí na stavu financí. Ideální by bylo zřejmě bydlet na vhodném místě a za pár milionů si vybudovat soukromou mikro vodní, solární či větrnou elektrárnu. To ale nebude případ většiny z nás. Pro nás ostatní je řešením kvalitní generátor. Ideální je, pokud pro něj máme ještě nějaké jiné využití, protože nákup generátoru jen tak „pro sichr“ zavání silně paranoiou. Lepší je vyhlédnout si prodejce generátorů v blízkosti bydliště, a když se bude VP potichu blížit, rychle si nějaký pořídit. Ke generátoru je zapotřebí skladovat palivo. S tím nemám žádné zkušenosti, proto nevím jak nějaký větší objem paliva beze změn skladovat. Ale existují stabilizátory, které zabrání rozkladu. Bohužel netuším jak je to s nimi v praxi. Je však možné mít alespoň nějaký ten plný pohotovostní kanystr, ve kterém budeme palivo pravidelně obměňovat (stejné jako s potravinami).
Další důležitou složkou pohodlí je teplo. V dnešní době existuje nepřeberné množství možností, pro případy VP by bylo asi nejlepší zvolit řešení, které vám dovolí vytápět s použitím dřeva. Dřevo, nebo jiné suroviny pro vytápění se za správných podmínek skladují v podstatě samy, takže není třeba se o tom dále rozepisovat. Dalo by se jistě najít ještě dost a dost témat v sekci pohodlí, ale to už je věc každého. Myslím, že mít dost jídla, vody a léků v domě kde je elektřina a teplo, je dostatečný základ a jistě na tom budete lépe než všichni okolo.

Závěrem

Moje minisérie Scénáře apokalypsy je u konce. Nebylo mým cílem vás důkladně připravit na cokoliv, spíše jen nasměrovat vaše uvažování tím správným směrem. Někomu se to může líbit a může souhlasit se vším, co jsem zde napsal, někdo ne. Mě je to jedno. Na jakékoliv dotazy rád zodpovím, pokud jsem někde učinil faktickou chybu, rád se opravím. Ale náhled na to, co je důležité pro přežití po Velký Průser (a jindy) je natolik soukromou a osobní věcí, že nemá cenu se hádat, jestli dřív balit munici nebo rýži. Není důležité, co děláte, jak myslíte, jak se připravujete a podobně. Co je, důležité je to, ŽE SE NĚJAK PŘIPRAVUJETE, nebo o tom alespoň přemýšlíte. A nejdůležitější je to, aby nás nic, co bylo naznačeno v této minisérii, za celý život nepotkalo. Díky za přečtení.

Pro PostApo bimbanan

 

Tento článek byl zařazen do soutěže PostApo.cz

Zaujal vás tento text? Pomozte autorovi vyhrát v naší soutěži, zmačkněte LIKE a napište do komentáře svůj kladný názor, nebo klidně pouze znaménko „+“!

 

Chcete se zúčastnit také? ZDE JSOU PRAVIDLA A PODMÍNKY!