Scénáře apokalypsy – 3. díl

Tento článek je poslední ze tří částí seriálu o scénářích apokalypsy a způsobech přežití.

První dva díly najdete tady:

Scénáře apokalypsy – díl první

Scénáře apokalypsy – díl druhý

V dnešním díle miniseriálu o základním rozdělení VP (velký průser) a možných přípravách na ně pokročíme k událostem globálním, či k událostem lokálním, které bychom označili za velmi silné. Jejich společným jmenovatelem je to, že pokud přežijete iniciální událost, můžete se ocitnout na poměrně dlouhou dobu odtrženi od „standardního“ života. Znamená to, že nebudete chodit do práce (ať už pro to, že vaše kancelář je kvůli rozsáhlým povodním v rekonstrukci nebo proto, že vaši kancelář okupuje gang po konci světa), nepoteče voda, budou problémy s elektřinou, nebudou fungovat školy, obchody. Lékařská péče bude limitovaná či nedostupná. Co dělat, abyste i v této situaci večer v klidu usedli s rodinou v obýváku a otevřeli si své večerní pivo?

Mám tu zůstat nebo jít?

Problém evakuace je samozřejmě mnohem rozsáhlejší, a zabral by tedy několik celých článků. Zde se pokusím nastínit nějaké úplné základy. Evakuovat byste měli ze svého domova samozřejmě vždy, když vás k tomu úřady vybízejí. V některých oblastech byste měli evakuaci zahájit dokonce dříve (hurikány, zemětřesení, povodně). Pokud například úřady vyhlásí změnu z vyšších na nejvyšší povodňový stupeň a ve vaší oblasti stále prší (a váš dům je v povodňové zóně), měli byste zahájit evakuaci (nebo alespoň přípravy na ní) dříve, než bude pozdě (a úřady s úmyslem nevyvolat paniku obvykle vydají nařízení za 5 minut 12). V rámci příprav myslím například vynesení cenností do patra apod.

V případě Velkého Průseru je evakuace naprosto jiný problém. Je samozřejmé, že pokud se k vašemu městu blíží třeba rebelská armáda, která si libuje ve znásilňování žen a masakrování, je evakuace jasná věc. Ale jak to bude například při ekonomickém VP, pandemii apod. Tam už je otázka zcela někde jinde a je zejména závislá na vaší situaci. Bydlíte například na Manhattanu, s miliony hladových/nakažených sousedů v bytě 1+1? Pak by bylo asi vhodné vyrazit na venkov (pokud máte kam). Ale pokud bydlíte v rodinném domě někde v okolí Tábora? Kam byste chodili? Vzhledem k našim poměrům je i v takových případech VP jako ekonomický kolaps a pandemie vhodnější zůstat doma.

Klíčovým problémem evakuace po VP je otázka „Máte kam?“. Je sice možné, že jste klon Johna Ramba, každý rok strávíte 8 měsíců v divočině a jíte kořínky a to, co si sám ulovíte. Mnohem pravděpodobnější je to, že jste Venca Novák z Horní Dolní (bez urážky :) ), automechanik, který si postavil baráček mezi svou babičkou a strýcem z druhého kolene a v práci trávíte 10 hodin denně. I když rád jedete na čundr, tak bez urážky žádný expert na divočinu nejste a navíc máte rodinu, která vás může po VP potřebovat. Tímto bych rád otevřel oči všem, kteří tvrdí, že by sbalili pistoli, spacák a vypravili se do lesů. Evakuací v tom pravém PostApo smyslu se zřeteli na naše regionální možnosti myslím spíš to, že se z centra Prahy (kde vás stejně vyhodili z práce, nebo je práce kvůli pandemii zavřená) přesunete do domku v Horní Dolní po babičce.

Samotné techniky evakuace nechám na nějaký článek, který se tomu bude věnovat samostatně. Hlavním cílem této sekce bylo zdůraznit, že evakuace není někdy to pravé, co vám zvýší šanci na přežití. Pokud se sami budete zabývat analýzou rizik tak, jak jsem ji nastínil ve svém minulém článku, a dotknete se i rizik po VP, častokrát vám logicky vyjde jako nejlepší možnost zůstat doma a připravit se na události tam. Pokud máte ten zmiňovaný dům po babičce, další sekce se mohou týkat i právě onoho místa.

Page 1 of 3 | Next page