Ochrana před radioaktivním zářením a přežití v zamořené oblasti

Článků o nebezpečí radioaktivity najdeme na internetu nepřeberné množství. Nechceme tady opakovat, co už bylo stokrát napsáno. Nám jde o jedinou věc a to je přežití. Budeme čerpat z praktických zkušeností lidí, kteří přežili, ať už se jedná o ty z Hirošimi, Nagasaki nebo Pripjati.

V první řadě půjde o míru nebezpečí samotného záření, pokud jsme se dostali do oblasti zamořeného radioaktivitou. Důležitým nástrojem je dozimetr – přístroj k měření ionizujícího záření.

Pokud dopředu plánujete cestu do nebezpečné oblasti, tímto přístrojem se rozhodně vybavte.

Nejdůležitější rady pokud se musíte pohybovat v zamořené oblasti několik dní a nemáte dozimetr:

- pohybujte se po silnicích a chodnících

- vyhýbejte se oblastem s mechem, tam bývá radioaktivita nejvyšší

- pokud musíte spát venku na zemi, odstaňte min. 10 cm svrchní zeminy

- vodu ( i na mytí) používejte z toků pokud je to možné. Platí ovšem, že je lepší omýt se jakoukoliv vodou, než žádnou. – - pokud perete, oděv ponořte do vody a vytřepejte. Ždímání zachycuje rad. částice v látce. Vodu z přír. zdrojů na pití požijeme nejdříve 48 hod. po výbuchu.

- k jídlu můžeme použít balené potraviny, konzervy po omytí obalu

- pokud ulovíte zvíře, stáhněte opatrně kůži a nejezte maso poblíž kostí. V kostře se kumuluje až 90% radioaktivity

- vejce můžeme jíst bez obav

- mléku se vyhněte

- vodní živočichy a rostliny konzumujte jen v krajní nouzi, jejich zamoření bude mnohem větší

- rostlinná potrava bude nejlepší ta, co roste pod zemí, jako např. brambory, mrkev, celer apod. Zase platí – omýt, oloupat, uvařit.

Vystaveni budeme čtyřem typům záření a to:

Záření α je proud jader helia (α-částic) a nese kladný elektrický náboj, má nejkratší dosah (lze ho zastavit např. i listem papíru).

Záření β je proud záporně nabitých elektronů. Někdy se rozlišuje záření β- (elektrony) a β+ (kladně nabité pozitrony), lze ho zachytit 1 cm plexiskla nebo 1 mm olova.

Záření γ je elektromagnetické záření vysoké frekvence, neboli proud velmi energetických fotonů. Nemá elektrický náboj, a proto nereaguje na elektrické pole. Jeho pronikavost je velmi vysoká, pro odstínění se používají velmi tlusté štíty z kovů velké hustoty (např. olovo) a nebo slitin kovů velké hustoty. Platí, že čím vyšší hustota a tloušťka štítu, tím více je záření odstíněno.

Neutronové záření je proud neutronů. Nemá elektrický náboj. Pohltí jej tlustá vrstva vody nebo betonu. (zdroj wikipedia)

Neutronové záření a záření γ vznikají hlavně v počáteční fázi nukleárního výbuchu. Záření alfa a beta jsou spojovány hlavně s radioaktivním spadem. V prvotní fázi po výbuchu je důležité vyhledat úkryt co nejrychleji, řekněme do pěti minut. Prvotní dávka záření je obrovská a musíme se jí vyhnout. Požadovaná tloušťka materiálu na zeslabení záření gama z radioaktivního spadu je mnohem menší, než je tloušťka potřebná k zaštítění proti počátečnímu záření gama. Záření radioaktivního spadu má méně energie než pronikavá radiace atomového výbuchu. Přiložený obrázek znázorňuje stínicí vlastnosti běžných materiálů o ½ záření Gama.

Tyto materiály tvoří ochranný faktor, který můžeme nazvat koeficientem zeslabení. Zde j několik příkladů úkrytů s jejich koeficientem zeslabení.

objekt – Kz

otevřený terén – 1

otevřený zákop – 20

nekrytý zákop – 50

automobil, autobus – 2

otevřený železniční nákladní vagon – 1,5

krytý nákladní vagon – 2

lokomotiva – 3

obytné zděné domy  přízemní:

- v přízemí – 10

- ve sklepě – 40

obytné zděné domy jednoposchoďové:

- v podlažích – 15

- ve sklepě – 40

obytné zděné domy dvouposchoďové:

- v podlažích – 20

- ve sklepě – 400

Page 1 of 2 | Next page