Přežití a obrana města během občanských nepokojů – 1. díl

Sledujeme dění na Ukrajině a říkáme si, že to snad není možné. Bohužel je. Občanské nepokoje, rabování, loupežné akce a znásilnění. Je jen otázkou času, kdy se to stane i v ČR. Někdo je na takovou událost připraven již teď, pro ty ostatní je tu článek psychologa z Kyrgyzstánu, který během revolucí v letech 2005 a 2010 osobně zasahoval proti rabujícímu davu a na základě svých zkušeností sepsal tento rozsáhlý manuál.

 

 

Úvod

Tyto rady jsou určeny obyčejným lidem, kteří se shodou náhod ocitli uprostřed nepokojů, rabování a loupeží. Vycházím z osobních zkušeností získaných během dvou podobných situací z roku 2005 a 2010 ve městě Biškek (hlavní město Kyrgyzstánu). Nehledě na pětiletý odstup se nepokoje v obou případech odehrávaly dle podobného scénáře. Avšak v roce 2010, díky zkušenostem z první akce, byly škody podstatně nižší.

Cílem těchto rad je zajištění osobní i kolektivní bezpečnosti pro všechny ctihodné občany. V okamžiku, kdy pořádkové složky nemohou či nechtějí zajistit pořádek, nezbývá nám nic jiného, než se postarat sami o sebe.

V textu se používá pojem „marodér“ ve významu „loupežník, zloděj, ničitel“. Je tomu tak z důvodu dlouholetého používání pojmu „marodér“ v tomto významu nejen v Kyrgyzstánu, ale i v mluvené ruštině obecně.

 

Základní principy

Zaprvé. Banalita, avšak velmi důležitá – zachovejte klid. Není potřeba okamžitě cpát rodinu do auta a mizet v dáli. Jednak se nemusíte proplést sítí ulic plných naštvaných lidí, jednak (jak se ukázalo v praxi) sousední státy velice rychle uzavírají své hranice. A také dům či byt, opuštěný svými majiteli, bude vyrabován s mnohem větší pravděpodobností. Dokonce se o to možná postarají vaši sousedi. Neutíkejte, ale braňte se! Zkušeností obyčejných Biškečanů ukazují, že se dá vyváznout i celkem bez větších škrábanců.

Zadruhé. Jedinec nic nezmůže. Mnozí zůstávají doma a chtějí „bránit rodinu a majetek“. Větší hloupost si lze představit jen stěží. Nečekejte pár náhodných „kolemjdoucích“, které jednoduše přeperete. Marodéři operují ve skupinách deseti a více lidí, takové množství nezvládnete. Jedinec nehraje při obraně žádnou roli. Organizovaná družina je ale něco jiného. Pár desítek dobře organizovaných a řízených chlapů dokáže rozehnat i mnohem větší stádo. Doma na gauči své rodině nepomůžete ničím. Kdežto družina je schopná reagovat na situace po celém sídlišti.

Zatřetí. Nečekejte, že vás někdo bude nahánět a organizovat. Nedívejte se na sousedy s myšlenkou „Pokud oni půjdou, tak se také přidám“. V tu samou chvíli si oni myslí totéž. Někdo musí začít, jít příkladem. Pokud se nenašel nikdo jiný, udělejte to vy. I špatná organizace je lepší, než žádná. Neřešte, zda vás budou poslouchat, v takových situacích jsou lidé ochotní poslouchat kohokoli, kdo nabídne nějaké řešení. Nemyslete si, že připojení do družiny vás automaticky směřuje do největšího pekla. Valná část obránců se nikdy nezúčastní aktivních bojů. Ve většině případů pro odstrašení loupežných skupin bohatě stačí samotná existence organizovaného odporu.

 

Přípravná fáze

Jste občan naprosto obyčejného, relativně velkého města. Chodíte do práce/školy, vlastníte dům/byt a žijete si svůj spokojený život. A je velmi pravděpodobné, že to tak i zůstane. Ale i přesto byste měli sestavit alespoň základní plán pro případ uličních nepokojů a rabování. Berte to stejně samozřejmě jako sebeobranné prostředky. V jejich případě také doufáme, že je nikdy nepoužijeme, ale pokud se něco semele, je lepší je mít po ruce. Už samotná vaše připravenost k takovému scénáři spolehlivě ochrání vás i vaše blízké. Zkuste si položit otázku, co budete bránit ze všeho nejdříve? Svoji práci (obchodní centra a kanceláře nadnárodních společností se obvykle vykrádají v první řadě), svůj domov (obzvlášť aktuální to bývá při nacionalistických konfliktech), nebo svoji, pardon, prdel?

Ať je to jakkoli, stále nejlepším řešením bude aktivní kolektivní sebeobrana.

 

 

Jak rozpoznat hrozbu? 

Pouliční nepokoje a rabování se dá přirovnat k příchodu zimy v prosinci. Pro silničáře to je vždy NÁHLÉ A NEČEKANÉ, ale obyčejný, zdravě uvažující člověk to dokáže odhadnout předem.

 

Základní podmínky pro vypuknutí masových nepokojů.

Page 1 of 6 | Next page