Seriál o zlatě: Od starověku až do zlatého věku zámořských objevů

Přibližně kolem roku 1500 př. n. l. se zlato stalo plnohodnotným a akceptovaným platidlem v mezinárodním obchodě a začaly vznikat první mince, které byly vyrobeny jako příměs zlata a stříbra. Avšak stále nemůžeme hovořit o oficiální měně uznané státní mocí. Právě díky slitkům drahého kovu s kovem levnějším se objevily v Babylonii kolem roku 1350 př. n. l. první pokusy o testování ryzosti zlata. V roce 1091 př. n. l. se zlato stalo platidlem v Číně v podobě malých zlatých kostiček. První mince se objevily v 7. století př. n. l. v oblasti Lýdie v Malé Asii. Oběživo zvané elektrum bylo tvořeno jako přirozená slitina zlata a stříbra, v níž se objevují stopové prvky mědi a dalších kovů. Z této oblasti se peníze rozšířily do celého světa. První snahy o padělání zlata se datují do 300 let př. n. l. V období od 2. do 1. století př. n. l. razili Římané mince zlatý aureus, aby mohli vyplatit vojsko.

V roce 1284 byl v Benátkách zaveden jako oficiální platidlo zlatý dukát. Obchodnici si jej oblíbili natolik, že se jako prostředek směny používal až do roku 1938. Ve Francii se do oběhu dostala v roce 1266 první francouzská zlatá mince a od roku 1344 razili zlaté mince v Anglii.

Války o zlato

Ložiska ve starověké Hispánii rozpoutala druhou punskou válku mezi Římany a Kartaginci, ve které se kartaginský vojevůdce Hannibal dostal až k branám Říma. Odtud pochází známý citát Hannibal ante portas (Hannibal před branami). Římský císař Marcus Ulpius Traianus dobyl oblast Dácie, Thrákie a Dalmácie ve 2. století n. l. a získal značné zlatonosné teritorium pro Římskou říši. Římané ovládli také území dnešního Walesu, které bylo, co se týče nalezišť zlata, plodné.

Zámořské objevy

Římská říše vedla dlouhé boje s okolními i vzdálenými státy, aby získala jejich území a spolu s ním i zlaté doly. Po pádu Římské říše se ze starého kontinentu na čas vzácný kov vytratil. V Evropě panoval hlad po zlatě. Vazby s Orientem se obnovily až v době zámořských objevů.

Získání nového území, nových plodin, ale hlavně zásob zlata, bylo hlavním cílem zámořských objevů od 13. do 16. století. Světoznámí mořeplavci se shodovali na tom, že na Dálném východě, nebo v krajinách na hony vzdálených Evropě, se nachází zlaté bohatství téměř nekonečných rozměrů. Kryštof Kolumbus hledal cestu do Indie právě kvůli zlatu, Hernando Cortéz zavraždil řadu Aztéků spolu s jejich králem proto, aby mohl uloupit na španělské lodě zlaté bohatství, které se v říši Aztéků nacházelo. Marco Polo básnil o cestách na Dálný východ, kde byly zásoby zlata nesmírné.

Nejvíce zlata nalezli námořníci ve španělských službách v říši Inků. Mezi nejkrásnější památky se řadila tzv. zlatá zahrada v Cuzcu, Chrám boha Slunce. V něm se ukrývalo ryzí zlato na stěnách. Množství šperků bylo objeveno na území Kolumbie a v severním Peru.

Cenová revoluce

Díky nadměrnému přílivu zlata do Evropy se spustila vlna inflace a skončila ekonomika středověkého typu. Po objevení Ameriky se v Evropě odehrála cenová revoluce. Značný příliv kovů do Evropy zapříčinil ražbu mincí, zvyšování cen a rigiditu mezd v krátkém období. Šlechta, která byla odkázaná na peněžní rentu, díky cenové revoluci nemohla pokrýt své potřeby, stejně jako námezdní dělníci. Španělsko financovalo získaným zlatem válečné výpravy a výboje, a bylo nuceno vyhlásit několikrát státní bankrot. Kvůli nastalé situaci si musela šlechta, obchodníci, rolníci a dělníci hledat často nová zaměstnání a jiný zdroj obživy. Tímto započal rozvoj kapitálové výroby.

Page 2 of 2 | Previous page

  1. Chosse:

    Chtel bych také krom již zmíněných možností využití i doplnit o koloidní zlato. V lékařství používaná věc na spoustu lidskych neduhů. Výroba není až tak složita. Rozhodně jednodušší než si vyrábět antibiotikum co známe z lékarny. Podobné účinky má i stříbro. To jen tak pro zajímavost

  2. Stepan-Hawk:

    Jen drobnost – Za středověku byl poměr mezi zlatem a stříbrem výrazně vyšší než ve starověku. Kolísalo to od 1:10 výše.