Přežij v postapokalyptickém světě!

Sniper, povoláním odstřelovač

Sniper, povoláním odstřelovač

Led 13, 2013

Odstřelovač pracuje sám, nanejvýš s jedním společníkem, a hodiny a hodiny musí čekat bez pohnutí na svoji kořist…… Pravda, nebo lež? Mýty a legendy, nebo tvrdá realita? Zkusme se oprostit od mnohdy nesmyslných představ akčních hrdinů a podívejme se na skutečnou a tvrdou práci mužů s dlouhou zbraní. Ano, mnozí by mohli namítat, podívejte se třeba na Carlose Hathcocka, R. D. Bundu, Johna L. Plastra, kteří bojovali ve Vietnamu a dnes vypráví své mnohdy neuvěřitelné příběhy. A co takhle Bill Cook, Patrick „Pepsi“ Simpson, odstřelovači současnosti, hrdinové dnů nedávných, jejichž vzpomínky se mnohdy akčním filmům určitě blíží….

Ano, to vše jsou nepopiratelné pravdy, jedná se o legendy před kterými se sluší s úctou smeknout. Je však velký rozdíl mezi odstřelovačem policejním, tedy mužem bez jakékoliv identity.

UMĚLEC PŘESNÉHO LOVU

Termín „SNIPER“ byl zaznamenán v 19. století v britské armádě v Indii, kde snipe byla nazývána oblíbená drůbež. Jednalo se o malý, rychlý a neobyčejně obtížný terč. Úspěšný sniper, lovec této drůbeže, byl tedy označován za umělce přesného ovu. Název „SNIPER“ se později začal užívat v armádě oficiálně, pro odstřelovače v dnešní době.

Odstřelovač má speciální schopnosti, trénink a vybavení. Jeho práce je rozlišovat a s vysokou přesností likvidovat nepřátelské cíle podle důležitosti, pohybovat se v přírodě…. A to vše není jen v umění být dobrým střelcem. Odstřelování si vyžaduje část základních znalostí pěchoty, a to na velmi vysokém stupni. Umění odstřelovat znamená neustále se učit, poznávat a cvičit, nejlépe pod uměle vyvolaným stresem. Odstřelovač musí být samozřejmě zručný k maximální pravděpodobnosti a minimálnímu riziku zásahu určitého cíle. Odstřelovač prostě musí být naprostý profesionál.

ARMÁDNÍ ODSTŘELOVAČI

Dalo by se polemizovat o rozdílech mezi policejním a vojenským odstřelovačem. Ale ten hlavní a největší spočívá v plnění rozdílných úkolů, od čehož se vzápětí odvíjí i veškerá náplň jejich práce. Oba muži, budeme-li je pr tento příklad brát jako jednotlivce, i když ve skutečnosti jsou součástí perfektně sehraného týmu, jsou ve službách státu. Jedná se o zbraňové specialisty, školené a cvičené pro plnění specifických úkolů v řadách ozbrojených složek toho, či onoho státu. A zde většina toho, co mají společné končí.

Ve velitelském táboře, kdesi na přesně nespecifikovaném místě, napolo promoklá stráž obchází plot z ostnatého drátu a dává pozor na potenciálního nepřítele. Celé dlouhé dny se nic neděje, až dnes, právě teď – otevírají se dveře bungalovu a ven do toho psince vychází snědý muž vysoké postavy v bojové uniformě a připaluje si cigaretu. Jediné, co ho odlišuje od promoklé stráže je důstojnická hodnost. Je špatně rozeznatelná v té tmě, ale pozorovatel se nemýlí. Plukovník vypadá přesně, jako na fotografii. 230 metrů, vítr 3 m/s…… BOOOOOM. Zásah potvrzen, okamžitá změna pozice. V táboře nastává nepopsatelný chaos, ale to odstřelovač, ani jeho pozorovatel už nevidí, protože jsou na předem promyšlené a naplánované ústupové cestě.

Ano, tak to by mohl být reálný zákrok vojenského odstřelovače, nasazeného v ostré akci. Samozřejmě, že ve většině případů tu armádní odstřelovač působí hlavně jako pozorovatel, který je předsunutým zrakem svého velitele.

Vojenský odstřelovač je nasazován armádou ve vojenských konfliktech, jako podpora pěchoty. Tým, který pracuje samostatně na území nepřítele, doopravdy řádově několik dní i týdnů, plní úkoly, které mu byly zadány. Důraz je kladen především na jeho kreativitu, jeho schopnost se přizpůsobit cizímu a neznámému prostředí, ve kterém je nucen se pohybovat a pracovat. Pro tuto práci musí být samozřejmě náležitě vystrojen a vyzbrojen, jak on tak i jeho týmový kolega. O jejich vycvičenosti nelze pochybovat, neboť v takovýchto případech se požaduje 100% profesionalita. Nelze popisovat jen jednu modelovou situaci, protože každá akce je ve své podstatě úplně jiná, ale cíl podobný – zlikvidovat živý cíl, vyřadit ho z boje.

PRÁCE PRO POLICII

Je to už pět hodin, co je speciální útvar Policie pro boj s terorismem a zvláště nebezpečnými pachateli trestných činů v plné pohotovosti. Ozbrojený pachatel-únosce drží jako rukojmí 6letou holčičku ve druhé patře panelového domu, někde v husté zástavbě městského sídliště. Pomalu začíná zapadat slunce, zásahový tým je připraven na pozicích s přesně nacvičeným postupem zákroku. I odstřelovači jsou na pečlivě vybraných palebných postech. Policejní psycholog-vyjednavač zatím neustále udržuje komunikaci s pachatelem, čímž získává mnohdy tak potřebný čas. Komunikace probíhá přes telefon, takže je pohyb pachatele nezřetelný. Všichni čekají na ten „svůj“ rozkaz. Něco se děje a pachatel se na pár vteřin ukazuje za oknem. Nastala ta pravá chvíle, dostali „zelenou“.

Načasování je takřka perfektní… BOOOOM… Útočníkova zbraň mizí v odlehlém koutě pokoje, ale už nestačí zareagovat, protože z překvapení se probírá až když ho členové zásahového týmu poutají ležícího na zemi. Zásah proběhl bez jediné chyby, všichni odvedli kus práce a rukojmí bylo zachráněno.

Tak to byl pro změnu příklad zákroku odstřelovače policejního, který pracuje pod jednotným velením, což znamená, že na rozdíl od vojenského snipera je při zákroku přímo podřízen svému veliteli. Takto pracují policejní odstřelovači, kteří jsou zařazeni u krajských zásahových jednotek, Útvaru rychlého nasazení, Ochranné služby PČR, a v neposlední řadě i Referátu cizinecké a pohraniční Policie ČR(samozřejmě i u jiných světových zásahových jednotek, jen pod jinými názvy, jako je např. GSG9, Gek Cobra, Vega a nejrůznější SWAT týmy). I zde je samozřejmě profesionalita na prvním místě, odstřelovači jsou pečlivě vybíráni z těch nejlepších střelců. Střelecké schopnosti jsou nepochybně velmi důležitým aspektem při tomto výběru, naštěstí ne však jediným, protože odstřelovač musí být naprosto klidný a vyrovnaný člověk, který je odolný vůči stresovým situacím, které mohou při zákroku nastat. Samozřejmě se nesmí zanedbávat ani fyzická kondice, neboť jak je u Policie zvykem i odstřelovač musí být v zásahovém týmu schopný plnit další úkoly. Bez odstřelovače je dnes práce speciálních policejních jednotek nemyslitelná. Jasnou řečí hovoří i statistiky a počet zachráněných lidských životů.

Ano a jsme vlastně u hlavního rozdílu mezi odstřelovačem vojenským a policejním. Vojenské „najít a zničit“ se zde mění na policejní „sloužit a chránit“. Policisté používající ve službě speciální zbraň – odstřelovací pušku, nejsou cvičení zabijáci, nejsou vrazi bezbranných lidí, jak je mnohdy médii prezentováno. Jsou to muži, kteří v mezích zákona dané země, pomocí speciálních prostředků, lidem slouží a chrání je.

….A jak je dlouhá cesta?

Samozřejmě, že než se člověk vůbec stane adeptem pro výběrové řízení na funkci odstřelovač, musí projít dlouhou cestou, která začíná přihlášením se k Policii. U policie musí pak pracovat nejméně 3 roky ve výkonu služby, ať už v řadách pořádkové, cizinecké, nebo dopravní policie. Po těchto odsloužených letech se zde policistovi nabízí možnost změny funkčního zařazení. A to v tom smyslu, budeme-li se bavit o jakési policejní hierarchii, že má možnost v policejním žebříčku postoupit o stupeň víš, vybere-li si práci například u zásahové jednotky. Odpověď na otázku proč až po třech letech je zcela jednoznačná. Tím důvodem je fakt, že prvními výběrovými síty k policii může projít vlastně i člověk, který se pro výkon služby nehodí úplně ideálně. A tři roky by měly být postačující dobou na to, aby toto jedinec sám, nebo jeho velitel zjistil a posléze byly učiněny tomu odpovídající kroky. V praxi to znamená, že tento člověk je od policie propuštěn, nebo odchází na vlastní žádost.

Jestliže se tedy policista rozhodne pracovat například pro již zmiňovanou zásahovou jednotku, musí se zúčastnit výběrového řízení, které je zpravidla vypisováno jen jednou do roka a to za účelem doplnění stavu bojovníků. Po úspěšném absolvování těchto zkoušek, které probíhá ve velmi příjemném duchu, nastává něco, co by se dalo přirovnat noční můře. Jedná se o nezničitelnou byrokracii. „Dal ses do války, tak musíš bojovat frajere….“ Ti nejtvrdší vydrží a jdou si za svým cílem, protože nikdo nedostane nic zadarmo, což je správné, přestože někdy jsou překážky příliš vysoko. Policista přichází první den do služby na úplně nové místo do úplně nového prostředí. Jak se říká „z ulice“. Kde je každému nadřízenému takřka lhostejný, do týmu, kde vzájemná důvěra a podpora kolegů i nadřízených je samozřejmostí. Je tomu tak proto, že se tito policisté při službě dostávají do extrémně nebezpečných situací (ne že by se do nich řadoví policisté nedostávali, ale bohužel přístup velení je mnohdy velice rozdílný). A zde nastává ten moment, kdy má policista možnost, samozřejmě až po určitém odslouženém čase…stát se odstřelovačem, mít povolání, jako „sniper“.

INDIVIDUÁLNÍ VÝBĚR

Kandidáti na profesi odstřelovače by měli být vybíráni velice pečlivě a s rozvahou. Velitelé během tohoto výběrového řízení prověřují individuální vlastnosti potencionálních adeptů na odstřelovače. Současně schopnost riskovat v boji, motivaci bojovat a schopnost se učit a zdokonalovat. Budoucí odstřelovači se musí perfektně sebeovládat.

Základní body při výběru na funkci odstřelovače (platí pro armádu i pro policii):

  • Střelba – Odstřelovač musí být velice dobrý střelec. Jeho kvalifikace dobrého střelce je přímo nezbytná. Nezřídka jde o sportovní střelce, buď civilní, nebo armádní (policejní) a o dobré lovce.
  • Psychická způsobilost – odstřelovač je často vystaven při plnění bojových operací nedostatku spánku, jídla, nebo vody a proto musí být ve velice dobré psychické kondici, což je spojeno s lepšími reflexy, lepší kontrolou svalů, a velkou obranyschopností. Sebeovládání se procvičuje například některými speciálními týmovými sporty.
  • Zrak – odstřelovač nesmí mít jakýkoliv problém se zrakem. To znamená, že by neměl mít brýle, protože v případě jejich ztráty, nebo zničení není dostatečně bojeschopný. Samozřejmě nemůže být ani barvoslepý, jelikož může nastat situace, kdy k detekci terče dochází na základě barev.
  • Nekuřák – musí se jednat o nekuřáka, protože kouření prozrazuje jeho polohu, jeho pohyb. Kouření má negativní vliv na nervozitu, na stres a na soustředěnost.
  • Mentální stav – při práci odstřelovače velice záleží na jeho zdravém úsudku. Velitel musí odhadnout schopnosti svého snipera v dané situaci najít a rozeznat cíl. Musí vědět, jestli střelec ve správný okamžik dokáže zmáčknout spoušť. Adept může velitele při operaci dostat do těch nejrůznějších situací, a tak jsou členové týmu vybírání velice pečlivě. Neboť na tomto výběru vhodného , či nevhodného člena mnohdy záleží úspěšné dokončení práce akce.
  • Emocionální stabilita – v žádném případě nemůže dojít k situaci, že odstřelovač bude mít potěšení ze zabití, že bude zabíjet pro zábavu. Ani to, že začne se svým terčem soucítit, není správné. Takže odstřelovač musí udržovat své emoce na určité úrovni.
  • Inteligence – adept musí mít i vysoké IQ, protože se učí novým dovednostem, které při svém povolání neustále využívá.

Musí se naučit:

- balistiku

- typy a výkony střeliva

- rádiové relace a využití rádiového spojení

- pozorování, zaměřování a přesné odhady vzdáleností a k tomu přiměřená střelba

- navigace a orientace v terénu

- logistika, načasování a zpravodajská činnost

- rozpoznávání nejrůznějších typů uniforem a výstroje nepřítele atd…

Také proto lze mezi odstřelovačí nalézt řadu absolventů vysokých škol všech druhů zaměření.

NĚKDE TO ZAČÍNÁ, NĚKDE TO KONČÍ…

Aktivní kariéra policejního odstřelovače v českomoravských luzích a hájích může trvat maximálně 19 let a to jen v tom nejideálnějším případě (např. v 18 letech k policii, v 21 u zásahové jednotky a ve 40 do výslužby), což se poštěstí jen málokomu. Na rozdíl od jiných zemí, kde se odstřelovačem stává starší, nejlépe ženatý a „vybouřený“ muž, jehož kariéra odstřelovače je totiž kladen ten požadavek, aby byli plně bojeschopní a činní i v zásahovém týmu. Musí plnit limity prověrkových cvičení, které jsou poměrně těžké, a tak s příchodem vyššího věku se souměrně životnost našeho bojovníka zkracuje. Po navršení čtyřicítky má odstřelovač možnost působit jako střelecký instruktor dané, nebo jiné zásahové jednotky, sloužit u jiného útvaru, případně si podat žádost o odchod do výslužby.

Díl druhý:

Pozorovatel: „třetí patro, druhé okno zleva. Monitoruji pohyb – dvě osoby, muž středních let, tmavé krátké vlasy, tmavý plnovous, modré dlouhé kalhoty a zelené triko. V levé ruce drží pistoli. Žena v bílé blůze, tmavé dlouhé kalhoty, tmavé dlouhé vlasy, přes ústa má pásku. Žena stojí na místě, ruce má za zády, muž se stále pohybuje po celé místnosti. Místnost je čtvercová, má dva vchody. Stěna 1.4, jedno okno. Stěna 3.“

Velitel: „Rozumím. Hlaste veškerý pohyb muže se zbraní.“

Pozorovatel: „rozumím, muž zvedá telefon, pravděpodobně do něj křičí, otáčí se a míří zbraní na ženu.“

Velitel: „rozumím. Máte zelenou.“

Pozorovatel: „zelená, potvrďte zelenou.“

Velitel: „Rozumím, potvrzuji zelenou.“

Pozorovatel: „85 metrů, vítr 6m/s, ze třetí hodiny.“

Odstřelovač: „85 metrů, vítr 6m/s ze třetí hodiny, rozumím.“

BOOOM…!!!

Pozorovatel: „potvrzuji zásah, pachatel zneškodněn!“

Velitel: „rozumím, pachatel zneškodněn, děkuji, konec…“

 

TROCHA HISTORIE

Ano, děkuji… život nevinné oběti byl zachráněn, odstřelovač i pozorovatel odvedli vynikající kus práce. Práce ke které jsou specialisté školeni a cvičeni. Pravdou však zůstává, že výcvik musí být maximálně podpořen výzbrojí i výstrojí. Zkusme se přenést z roku 1782, kdy byly čety dávných předchůdců odstřelovačů vybaveny jen na první pohled elegantní dlouhou puškou, tomahavky a skalpovacími noži, přes dobu nedávno minulou, kdy do výbavy snipera přibyla snad jen 1,5x zvětšující optika spolu s pozměněným střihem a barvou uniforem, do doby současné…

BOHATÁ NABÍDKA

Jsme v roce 2011, kdy základní výstroj odstřelovače obnáší mnoho velice zajímavého, a to jak z taktického tak z technického hlediska. Zřejmě nemá cenu zdůrazňovat, že dnes nejlepší a nejuznávanější jednotky začínaly svého času na tzv. zelené louce. S postupem časem se ovšem objevovaly cenné chyby, jejichž cena spočívala právě v tom, že ukazovaly cestu správného vývoje. Díky tomuto vývoji došlo i na výstroj odstřelovačů, která se v dnešní době vyznačuje až neuvěřitelnou pestrostí. Proto si každý ze sniperů bere jen tu nejnutnější výstroj pro úspěšné splnění konkrétní akce.

POUHÝ ZLOMEK

Mojí snahou je nastínit vám, jen část výstroje odstřelovače a pozorovatele.

Doufám, že stručný nástin přispěl alespoň částečně k vypuzení všeobecné představy o tom, že odstřelovač potřebuje ke své práci jen pušku a hromadu nábojů.

22 nezbytných součástí výstroje odstřelovače

  1. Taktická vesta: ukládá se do ní to, co si odstřelovač bere vždy sebou, malé předměty potřebné ke střelbě, vč. Střeliva a spojovací techniky.

Ø       Střelivo

Ø       Hand – hald (rádio – spojení)

Ø       Malý nůž

Ø       Malý binokulár

Ø       Kompas

Ø       Repetent

Ø       Teploměr

Ø       Energetická strava

Ø       Náhradní pistolové zásobníky

Ø       Chrániče uší

Ø       Tužkové světlo

Ø       Maskovací pasta

Ø       Obvaz

Ø       Žvýkačky

Ø       Tužka a zápisník

 

  1. Lehký ruksak: je velice praktický, protože odstřelovač do něj ukládá věci nezbytně potřebné ke splnění daného úkolu a má obě ruce volné k tomu, aby mohl držet zbraň, běžet, nebo šplhat na špatně přístupná místa. Do ruksaku se dá uložit vše potřebné, minimálně na dobu 8 hodin a odstřelovač na své skryté palebné pozici tak nemusí být nikým rušen.

Ø       Pozorovací dalekohled

Ø       Prázdná taška

Ø       Chrániče kolen a loktů

Ø       Čistící prostředky

Ø       Stopky

Ø       Náhradní baterie

Ø       Rukavice

Ø       Signální zrcátko

Ø       Chemický ruční vařič

Ø       Pevná lepicí páska

Ø       Svítilna

Ø       Větroměr

Ø       Teploměr

Ø       Beanbag

Ø       Papír

Ø       Goretex bunda

Ø       Lehké maskování

Ø       Chemické světlo

Ø       Signální světlo

Ø       Mapa ve folii a fix

Ø       Padáková šňůra

 

  1. Velký batoh: jedná se o zavazadlo, ve kterém se nachází zbytek velice důležitých výstrojních součástí. Tento batoh zůstává převážně ve voze a věci z něj se podle druhu akce doplňují do vesty, nebo lehkého batohu.

Ø       Balistická vesta

Ø       Podložka

Ø       Stativ na pozorovací dalekohled

Ø       Teplé oblečení

Ø       Hejkal

Ø       Lepicí páska

Ø       Upínací popruhy

Ø       Diktafon

Ø       Náplně do tužky

Ø       Bandáže

Ø       Antiseptik sprej

Ø       Síťka proti hmyzu

Ø       Náhradní chemické světlo

Ø       Náhradní střelivo – puška, pistole, útočná puška

Ø       Pončo

Ø       Velký nůž

Ø       Velký pozorovací dalekohled

Ø       Goretex kalhoty

Ø       Teplé spodní prádlo

Ø       Suché ponožky

Ø       Maskovací páska

Ø       Stroboskopické světlo

Ø       Dýmovnice

Ø       Radar pohybu

Ø       Noční vidění

Ø       Hygiena

Ø       Léky

Ø       Kevlarová helma

Ø       Teleobjektiv na focení

Ø       Spacák

Ø       Maskovací síť

Ø       Plynová maska

Ø       Fotoaparát

Ø       Videokamera

 

  1. Kufr na pušku: jedná se především o transportní zavazadlo, ve kterém je místo pro zbraň a pro věci se zbraní přímo související ( dvojnožka, puškohled, náhradní zásobníky, střelecký pás, noční vidění).
  2. Odstřelovací puška: může být v ráži .308 a větší, podle určení a použití. Puškohled může mít zoom, nebo pevné zvětšení např. 3 – 12×42 z důvodu použití nočního vidění, kde je doporučeno max. zvětšení 4x, z důvodu ostrosti obrazu a velikosti zrna. Kombinace pušky, puškohledu a nožiček by neměla přesáhnout 8kg a to z důvodu ryze taktických.
  3. Puška pozorovatele: pozorovatel používá jako podpůrnou zbraň např. M16 A2 a M203 40mm podvěsný granátomet, HK MP5, Sa.vz.58. a mnoho dalších zbraní, které lze využít v případě ústupu, či napadení za účelem krycí palby.
  4. Pistole s náhradními zásobníky: slouží jako zbraň v případě ochrany, nebo stavu nejvyšší nouze. Je možné používat pistoli prakticky v jakékoli ráži. Pistole a její ráže bývají ve většině případů podřízeny celkové výzbroji jednotky.
  5. Větroměr: čistě střelecká potřeba, která umožní zjistit sílů, popřípadě směr větru, a tak zvýšit pravděpodobnost nejpřesnějšího zásahu.
  6. Čistící potřeby: při zanesení jakékoliv nečistoty do hlavně je nezbytné hlaveň vyčistit, z důvodu prvního výstřelu, který je nejdůležitější.
  7. Teploměr: po zjištění teploty, je už snadné podle tabulek vypočítat trajektorii střely.
  8. Prázdná taška: slouží k odkládání veškerých nepotřebných věcí a odpadků, které nelze nechávat na místě.
  9. Beanbag: velmi stará a podle všeho nesmrtelná pomůcka odstřelovače (ponožka plněná pískem, fazolemi, kukuřicí….) která slouží k podložení pažby a určitému zpřesnění střelby.
  10. Pozorovací dalekohled: jedna ze základních součástí výstroje, potřebná k přesnému určení terče, přečtení si směru a síly větru, vlnění vzduchu, směrování střelby a potvrzení zásahu. Dalekohled může být stejný jako puškohled se zoomem, nebo fixní. Samozřejmě, že kvalita pozorovacího dalekohledu je určena i jeho cenou.
  11. Binokulár: používá se společně s pozorovacím dalekohledem, jelikož zpravidla mívá menší zvětšení a větší zorné pole.
  12. Zrcátko: dá se použít jako oči, které vidí za roh, stejně tak, jako signalizační pomůcka.
  13. Fotoaparát, videokamera: slouží k zaznamenání důležitých informací a stěžejních bodů při rekognoskaci terénu a míst, která jsou pozorována.
  14. Noční vidění: je určeno k rozpoznávání detailů za tmy a za zhoršené viditelnosti. Dá se použít samostatné, nebo nakombinovat s normálním denním puškohledem.
  15. Oblečení: velmi důležitá součást výstroje jako jsou goretexové převleky, čepice, rukavice, boty, ponožky, pončo, spodní prádlo. Slouží především k udržení tepla a sucha, které jsou velice významné za nestálých podmínek, především k udržení psychické kondice střelce.
  16. Maskování: jedna z nejpodstatnějších výstrojních součástí každého odstřelovače. Do této kategorie spadá maskovací páska, malý hejkal, velký hejkal, maskovací síť, maskovací pasta, rukavice.
  17. Navigace: bez mapy a kompasu si lze práci odstřelovače v terénu představit těžko.
  18. Signalizační a iluminační prostředky: vysílačky s head setem, který je mimojité výhodný také proto, že odstřelovač slyší veškeré rozkazy a přitom si může zamířit na potenciální cíl. Signalizační zrcátko, dýmovnice, umělá světla, potřebné např. k označení nejrůznějších strategických prostorů.
  19. Ochranné prostředky: počínaje balistickou vestou, přes kevlarovou helmu, ochranu uší, kolenní a loketní chrániče až po spacák a repelent proti hmyzu. Tuto součást výstroje se rozhodně nevyplatí podceňovat, neboť ani sniper není imunní vůči zraněním, která mohou mít negativní vliv na celé dokončení akce.

Díl třetí:

Uprostřed strašného masakru na rozhodující válečné scéně stáli proti sobě dva muži: ruský nadpraporčík Vasilij Zajcev a německý plukovník SS Heinz Thorvald. Oba měli ve svém vojsku pověst nejzručnějšího zabijáka, mistrovského střelce výjimečných schopností. Každý z nich měl za úkol nalézt a zneškodnit toho druhého – a zároveň vědě,, že jeho osobní nepřítel ho hledá někde v onom ohromném bludišti zkázy a smrti, jakým byl Stalingrad.

 

JAK TO BYLO, JAK TO JE….

A tak s úctou hleďme do minulosti na tyto odstřelovače, jež byli zcela určitě hrdiny své doby. Na odstřelovače, kteří s přidělenou výzbrojí dokázali takřka nezvládnutelné.

Dnes, kdy jsou na snipery kladeny mnohem náročnější požadavky v přesnosti zasažení zájmového cíle, je nemyslitelné, aby členové speciálních jednotek používali například již legendární Moušin-Nagant. Proto jsou v současnosti odstřelovačské pušky konstruovány tak, aby ve všech směrech plně vyhovovaly taktické střelbě.

 

TAKTICKÁ STŘELBA

Bylo by chybné myslet si, že taktická střelba znamená přijít na střelnici a vystřílet pár nábojů.

Tento druh střelby inovuje a rozšiřuje dovednost a umění přesné střelby. Ne každý terč, se kterým se setkáte, bude ideální, velký a na krátkou vzdálenost, jakou je např. 100 metrů. Ani vaše finální střelecká pozice nebude pokaždé taková, že uvidíte svůj cíl zleže. A počasí si taky moc vybírat nebudete, v některých případech nebude jasné a pro vás příznivé. Je rovněž nutno počítat s tím, že nebudete perfektně odpočati a připraveni na každou ránu, kterou budete muset vystřelit. Je třeba si pamatovat, že málokterý cíl vašeho zákroku si sedne a bude v klidu bez pohybu na jednom místě, jelikož pachatel má tendenci se pohybovat, a to v důsledku nervozity.

Mnohem častěji se odstřelovač setká s tím, že bude foukat silný vítr, že tráva bude vysoká, terč bude na vzdálenost 167,5 metru a že pravděpodobně bude pod psychickým stresem. A tak taktická střelba, kterou je třeba neustále trénovat, učí odstřelovače s těmito vlivy se vyronávat a zvykat si na ně. To, co však situaci dnešního odstřelovače nejvíce mění oproti dobám minulým, je především pečlivě vybíraná výzbroj – odstřelovací puška.

 

JE POTŘEBA SI SPRÁVNĚ VYBRAT….

Na co především kladou při výběru speciální zbraně důraz ti nejlepší z nejlepších:

  1. Hlaveň vybíráme z té nejlepší série a podstatná je co nejmenší tolerance při odchylce soustřelu, vývrt hlavně by neměl mít chromovanou úpravu.
  2. Pažba je z vyzrálého ořechového dřeva impregnovaného epoxidem, nebo z tvrzených plastů speciálně pro tyto účely vyvíjených. V současnosti je možné využít pažby, které jsou ergonomicky tvarované tak, že si je může odstřelovač přizpůsobit dle své individuální potřeby.
  3. Závěr, pouzdro závěru a nábojová komora musí být provedeny do nejmenšího detailu precizně, aby byla zaručena nejvyšší přesnost a nedocházelo k úniku plynů a následným závadám. (Přestože jsou dnes na trhu nejrůznější druhy závěrů a uzamykání náboje v nábojové komoře, například tak známý Laser se systémem přímotažného závěru, je zatím mezi střelci nejpoužívanější a nejprověřenější klasický systém Maser.)
  4. Důležitá je i variabilita zbraně. Vzhledem k tomu, že příslušníci speciálních jednotek zasahují v různých prostředích, je možnost použití nočního vidění v kombinaci s puškohledem, úsťové brzdy nebo tlumiče zvuku nesporně jedním z aspektů při výběru zbraně.
  5. Dalším komponentem, bez kterého by zbraň užívaná jako odstřelovačská puška zcela pozbyla svého významu, je optický zaměřovač, při jehož výběru je nezbytné dodržovat určité parametry:

Ø       Na prvním místě je kvalita provedení, a tak ani optika není věcí , na které by se dalo něco ušetřit. Nabízí se zde velice málo výrobců, kteří jsou vhodnými adepty na výběr.  Leopold, Schmidt und Bender, Nihgt forse, Swarovski (z poměru cena – kvalita vychází asi nejlépe Leopold).

Ø       Materiály použité na optiku by měly být prvotřídní, takže kov a sklo (tubus, okulár, objektiv) budou mít vysokou odolnost proti vodě a všem vnějším vlivům počasí i prostředí.

Ø       Rektifikační točítka, jimiž se opravuje stranově i výškově záměrný bod, musí být vysoká kvůli dobré manipulaci s nimi. Dílky na točítkách musí být jasně označeny a při otáčení točítky musí být slyšet zřetelné cvaknutí z dílku na dílek, například pro práci za zhoršených podmínek. Po nastřelení zbraně a následné opravě pomocí točítek, rektifikaci nahoru-dolů, doprava-doleva, nesmí při vrácení na původní nástřel (bývá zpravidla 100 metrů) dojít ani k té nejmenší odchylce.

Ø       V případě optiky s variabilním zvětšením x-y nesmí docházet k odchylce při nástřelu s nejmenším a největším zvětšením.

Ø       Světelnost závisí na průměru tubusu a objektivu – čím větší průměr, tím epší světelnost. Zde je třeba dbát na to, aby bylo možné použít z taktických důvodů noční vidění v kombinaci s denní optikou. V případě, že je objektiv moc dlouhý, nelze některé druhy nočního vidění nainstalovat a takový optický zaměřovač je pro odstřelovače nepoužitelný (pokud nemá odstřelovač přiděleny zbraně dvě a více, na denní a noční střelby, jak je tomu v některých zahraničních jednotkách, např. u GSG 9 či Delta Force).

Ø       Záměrná osnova. Nabízí se hned několik druhů. Duplex – jednoduchý kříž, target dot – nitkový kříž s bodem v centru kříže, mil-dot – jednoduchý kříž s dílcovou soustavou pro měření vzdáleností, plus jejich nejrůznější modifikace a další nestandardní a atypické záměrné osnovy.

Ø       Každý optický zaměřovač by měl mít také krytku okuláru a objektivu, aby nedošlo k jejich poškození.

  1. K pušce s optickým zaměřovačem je také potřeba vybrat vhodné doplňky, jako je výškově nastavitelná dvojnožka, poud možno kloubová, která umožňuje vyrovnání drobných terénních nerovností pouhým natočením kloubu. A střelecký řemen, velmi užitečný při střelbě v sedě, v kleče nebo ve stoje bez opory.

 

 

CHCEŠ STŘÍLET, STAREJ SE…

Odstřelovací puška a k ní příslušící doplňky jsou samozřejmě jen spotřebním materiálem, ale materiálem, o který se každý odstřelovač musí úzkostlivě starat. Nikdy totiž neví, kde a do jaké akce bude nasazen. Proto po každém tréninku, po každých střelbách musí odstřelovačvždy po použití zbraně svou výzbroj perfektně vyčistit, aby byla vždy připravena k okamžitému použití. Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek. A i když to zní možná trochu hloupě, měl by mít každý odstřelovač ke své zbrani určitý vztah a patřičně se o ni starat. Protože nikdo nikdy neví, kdy a jak bude s její pomocí muset zachraňovat  lidské životy…A mimo jiné, pokaždé ze stejně vyčištěné zbraně vyjde stejná první studená rána, která se místem zásahu zásadně liší od zásahů číslo dva, tři, čtyři….První rána je totiž pro odstřelovače ta nejdůležitější. ONE SHOT, ONE KILL – tak zní staré sniperské přísloví.

 

MALÁ SNIPERSKÁ ABECEDA

O účelu, k němuž se odstřelovačská puška užívá, hovoří dostatečně už její název. Slouží k vyřazení z boje zvlášť nebezpečných cílů. To znamená protivníka v boji nebo nebezpečných pachatelů závažné trestné činnosti. Tento úkol klade značné požadavky na její technické vlastnosti. Pojďme si nastínit některé z nich.

 

A – ACCURACY INTERNATIONAL

Společnost accuracy international z Portsmouthu v anglickém hrabství Hampshire vyrábí především odstřelovačsé pušky pro státní instituce. Roku 1986 majitel a ředitel firmy Malcom Cooper vyvinul odstřelovačskou pušku PM (Precision Magazíne). Zakázky pro speciální jednotky se jen hrnuly, Cooper začal spolupracovat se světoznámým výrobcem velice kvalitních optických zaměřovačů Schmidt und Bender a tím si mohl dovolit nabídnout celý komplet, který se postupem času stal jedním z nejkvalitnějších na světě. Nové modely se rodily jeden za druhým. PM Long Range Rifle v ráži .300 Win.Mag. (S otikou S a B 12×42), PM Moderate Rifle (tlumená), a PM Super Matným (.338 Lapua Magnum). Od této modelové řady byla v roce 1992 vyvinuta dnes tak známá AW (Artic Warfare). Jako první obdržela koncem 80. let tuto zbraň švédská armáda.

Kromě vojenské verze existuje rovněž verze policejní, která se začala vyrábět v roce 1997 a nese hrdé označení AWP-Police (v ráži .308 a .243 Win.). Dalšími modely jsou AWS (tlumená) a AWM (.338 Lapua Magnum), AWP-Police v rážích .243 a .308 Winchester, 6,5kg s délkou hlavně 61 cm a celkovou délkou 112 cm, 10ranným zásobníkem, závěrem systému Maser, který se v pouzdře závěru uzamyká třemi zuby.

Pažbu pušky tvoří dvě plastové skořepiny, které jsou spojeny šrouby a připevněny k tělu zbraně. Její černá povrchová úprava jí dodává grácii a s doplňky, jakými jsou skládací dvojnožka a úsťová brzda, se stává takřka elegantní přesnou dalekonosnou zbraní. Korunovaná od firmy Schmidt und Bender (MK II 3-12×50) před námi stojí královna v celé své kráse. Je speciálně konstruovaná do extrémních podmínek, je odolná proti mrazu až -40 stupňů. Dodávaná je v bytelném kovovém kufru. Vyrábí se především pro policejní jednotky zvláštního určení. Ve světě je Accuracy využívaná odstřelovači švédských (Stockholm country Police), britských (SAS), amerických (SWAT-týmů) i jiných speciálních útvarů.

 

BLASER JAGWAFFEN GMBH

Německou firmu sídlící ve městě Insy na úpatí allgauerských Alp založil v roce 1977 Horst Blaser. Roku 1986 ji převzal hlavní konstruktér společnosti Gerhard Blenk. Firma Blaser se specializuje především na lovecké zbraně s jemnými rytinami, které se často dodávají s kvalitními zaměřovacími dalekohledy již výše uvedených značek (Leupold, Swarovski a Schmidt und Bender). Roku 1997 firma Blaser uvedla na trh velice zajímavou konverzi sportovní pušky R 93 ve speciální verzi odstřelovačské pušky.

 

BLASER R 93 TACTICAL

Základní verze se vyrábí v ráži .308 Win., ale jednoduchý systém výměny hlavní umožňuje rychlý přechod na jinou ráži. Je atypická tím, že má přímotažný závěr, a tak se nemusí pro otevírání nejprve otáček, jako je tomu třeba u systému Maser. Hlava závorníku je opatřena 12segmentovými ozuby, které se při uzamykání rozepřou do kruhového vybrání v pouzdře závěru. Matně černá pažba kombinovaná z plastu a hliníku svým tvarem připomíná spíš zbraň z daleké budoucnosti, ale je snadné velice brzy zjistit, jak je pro střelce pohodlná možnost nastavení pažby podle individuální potřeby. Blaser R 93 Tactical v kabátě z dvojnožky, úsťové brzdy a třtí nohy (v zadní části pažby, velice užitečná pomůcka při střelbě), vystrojený například optikou Night Force 4-16×50, se stává velice nebezpečným bojovníkem a tak si jeho podporu vyžádala nejedna světová speciální jednotka.

 

TULA DRAGUNOV-SVD

Ne, to doopravdy není návrat do minulosti, ale bylo by chybné se o tomto „pracantovi“ alespoň nezmínit. Tuto zbraň nalezneme kupodivu ve výzbroji nejedné policejní zásahové jednotky. Záměrně používám slovo kupodivu, protože vidina přesné střelby z této zbraně ve mně vyvolává pocity nejistoty.

 

SVD – SNAJPERSKAJA VINTOVKA DRAGUNOVA

Puška byla zhotovena podle návrhu Jevgenije Fjodoroviče Dragunova a stala se součástí výzbroje rudé armády v roce 1963. Tato 3,5 kg vážící samonabíjecí puška v ráži 7,62×54 R s desetihranným zásobníkem a optickým zaměřovačem PSO, zvětšujícím 3,8x s možností přisvícení záměrné osnovy, se časem stala váženou zbraní. Nahradila dosud užívané a v té době již zastaralé odstřelovačské pušky Moušin-Nagant M1891/30 z 2.světové války.

SVD je odvozena od známého Kalašnikova AK-47. Kromě optického zaměřovače je opatřena i mechanickými mířidly. Tuto zbraň využívají převážně zásahové týmy policie a armády bývalého východního bloku, tedy Maďarsko, Rusko, Slovensko, Ukrajina.

 

SAKO

Slavná finská zbrojovka byla založena ihned po 1. světové válce. Měla tehdy sloužit k tomu, aby opravovala a prováděla konverze vojenských zbraní na zbraně sportovní a především lovecké. Během 2.světové války firma takřka zanikla a roku 1946 musela být vybudována od základů znovu. Až koncem padesátých let vyvinula řadu sportovních a loveckých pušek vlastní konstrukce. A na konci let osmdesátých konstruktéři této firmy vyvinuli pušku určenou pro sféru vojenskou TRG 41 a policejní TRG 21. Byla to odstřelovací puška s naprosto odlišným způsobem uzamčení. Na úspěšnou řadu TRG 41 a TRG 21 po několika letech navázala modelová řada TRG 42 a TRG 22, která je dle mého názoru velice zdařilá a na našem kontinentu má doopravdy jen velice málo konkurentů.

 

SAKO TRG 22

Opravdový skvost a diamant ve své třídě, jako vojenské, tak policejní. TRG 22 je konstruován tak, aby byla maximálně přesná a přitom splňovala veškeré požadavky speciálních jednotek co se variability týče. Hlaveň je pro zvýšení přesnosti kovaná za studena, což jinak firma Sako nedělá. Finská puška se vyrábí v ráži .308, disponuje desetiranným odnímatelným zásobníkem, opakovacím válcovým závěrem se třemi uzamykacími ozuby, úsťovou brzdou, stavitelnou lícnicí a bodkou, dvounožkou a nastavitelnou sportovní spouští (1-2,5 kg). Pažba je plastová v kombinaci s hliníkem, což má podstatný vliv na váhu. A kdo se pyšní tímto skvostem ve své výzbroji? Speciální jednotky policie Polska, Německa, Ukrajiny, Finska, Maďarska a v době, kdy toto budete číst, tak snad už i v České republiky.

Své články poskytl Ondřej P.

Zdroj.

6 comments

  1. Jestli je SVD ostřelovačka tak já jsem čínský papež. SVD je puška ostrostřelce- marksman rifle, tedy voják s puškou slouží jako podpora jednotky na delší vzdálenost, nikoli pro samostatné ostřelovací použití.

  2. Vanamond /

    Tenhle článek je plný chyb a nesmyslů. Byl zjevně psán v dobré vůli ale člověkěm neznalým – bohužel je to dnes trend.
    Nejvíce mne pobavilo označení „Moušin-Nagant M1891/30″ to musím ukázat kolegům. Důstojný pán Sergej Mosin by se asi zvencnul, že mu někdo takhle mrví jméno. ( no, ono tam nepatří ani to Nagant, protože bří Nagantové tu soutěž nevyhráli a použité řešení je od jejich odlišné, no ale tenhle omyl se vžil, tak nechť.)
    Jen krátce – zmíněný Mosin byl komorován na náboj 7.62x54R, což je jediný náboj na světě, který se začal používat kolem roku 1890 a používá se s velkými praktickými úspěchy ( teoretiky vynechme )dodnes. Puška má odsuvný závěr a byla vhodná jako odstřelovačka – při výběrové produkci a také tak sloužila. Pochopitelně prošla řadou postupných úprav. Vzhledem k praktickým potřebám ( vojenský odstřelovač ve válce operuje prakticky maximálně do 600-800m, ale většinou daleko méně ) byla běhěm války nahrazena – jak se dalo – samonabíjecí puškou Tokareva SVT 40 na stejný náboj. To samonabíjecí je klíčové, protože „samonabíjecí“ znamená odběr plynů z hlavně a to snižuje přesnost, protože přibývá na hlavni bod odběru plynů, kde se mění kmitání hlavně při výstřelu. Leč prakticky přesnost bohatě stačila a samonabíjecí funkce byla výraznou výhodou v reálném boji. SVT 40 využívaly obě válčící strany ( hoši od Waffen většinou úspěšněji, protože přece jen vzdělání ruských vojáků bylo nízké a tak „složitou“ zbraň ( historicky dokladováno ) nechtěli používat.). SVT 40 ovšem stále odpovídala tehdejšímu pojetí a požadavkům na „odstřelovací“ pušku. Po válce došlo vzhledem k praktickým zkušenostem k masivnímu přechodu pěchoty na náboj nižší výkonnosti, který je lehčí, dá se ho vystřelit víc,atd, tedy na náboj 7.62×39 realizovaný napřed elegantní puškou Simonova SKS-45 a následně automatem Kalašnikova, který SKS-45 pohřbil. SVT 40 se ovšem stále užívala jako doplněk družstva ale změnila se logika užívání těchto zbraní. ( Američané tohle pochopili až o dvacet let později a stálo je to dost mrtvých. ) Jak se po válce postupně zvyšovala kvalita zbraní, tak SVT 40 přestávala postačovat přesností ale vzhledem k nutnosti a potřebě samonabíjecí(!) „odstřelovačky“ byla nahrazena konstrukcí Dragunova, tedy SVD. SVD nemá s automatem Kalašnikova vyjma jednoho konstrukčního uzlu vůbec nic společného, jde o dobovou konstrukci řešící potíže SVT 40 na náboj SVT 40 a používá se v řadě upravených konstrukcí dodnes. Jde o „dělníka války“ stejně jako AK a jeho klony.( v této době se již definice odstřelovacích pušek různily a oddělily se větve „odstřelovačky pro pěší družstvo“ ( což byla tehdy SVD ) a „odstřelovačky pro tým osamělého vlka“ což jsou jiné zbraně, i technicky a nábojově jinak řešené.
    Vysoce přesné odstřelovací pušky coby „zbraně válečné šlechty“ jsou „lidem obecným“ přeceňovány, protože pokud se má prezentovat „lidu“ vojenská výzbroj, tak se většinou předvádí takovéhle vysoce přesné odstřelovačky a jejich mezní výkony aby lidu nedošlo, že praktický význam nemají a válečné výsledky oddřou úplně jiné pušky a úplně jinak, ale většinou nepublikovatelně. Ostatně protivníka na 1,5 kilometru daleko lépe sundá pár daleko levnějších ran z kanónu než superdlouho vycvičovaný drahý tým, o který pak přijdete kvůli zapomenuté protipěchotní mině. Ovšem pět rozumných vojáků s SVD poschovávaných v lese kolem nové základny nadělá velitelům sakra mnoho starostí i dnes. Tož tak asi, přátelé.
    Mimochodem velmi rozumné a srozumitelné články najdete třeba zde:
    http://stajnrt.blog.idnes.cz/c/231583/Seznamte-seutocna-puska.html
    http://stajnrt.blog.idnes.cz/c/253135/Rodokmen-legendy-AK-47.html
    http://stajnrt.blog.idnes.cz/c/266209/Velke-pusky-pro-obranu-velkych-demokracii-I.html

  3. ladijego /

    + a doporučuju se kouknout na tohle: http://www.youtube.com/watch?v=iOae1YYhe-Y

  4. DotaZ /

    Calanek je zajimavy ale trochu nevyvyzeny. kazdopadne jeste jedna vec: zaver vymyslel Mauser, jedna se o to nejprostsi zavirani, ktere maji dnes defakto vsechny kulovnice.

  5. Firewolfcz /

    Armádní tým je opravdu dvojice s tím že druhý je pozorovatel, ale na jeden úkol může být nasazeno až několik týmů, které pomohou vyřadit sekundární cíle.

  6. Teamycz /

    to je blbost odstřelovač nikdy nepracuje sám má u sebe pomocníka který mu pomacha

Leave a Reply