Samoléčba onemocnění v postapokalyptickém světě

Květen 8th, 2011 by admin

Úvod

V případě jakéhokoliv katastrofického scénáře se stává prakticky každé léčivo nedostatkovým. V dnešní době neexistují léky, které by byl člověk schopen vyrobit v primitivních podmínkách. V tomto článku se pokusím vytvořit seznam základních léčiv, která se vždy hodí a je dobré znát názvy ať už z důvodu nákupu na poslední chvíli nebo případným rabováním ve chvíli zmatku. Článek se pokusím psát podrobně, ale zároveň co nejjednodušeji, aby to pochopil úplně každý (proto mě prosím nekamenujte za občasné zjednodušování atd.) a také abyste některé informace mohli použít i v předapokalyptickém světě. U léků uvádím vždy účinnou látku (protože se nemusíme pohybovat pouze na území ČR a ta se všude uvádí latinsky) a poté i názvy přípravků. Většinou jich bývá obrovské množství a často se jmenují jako účinná látka a výrobce. Jinak uvádím ty nejčastější výjimky. Skupiny léčiv jsou nesourodé, často tvořené podle daných orgánů, protože jednotlivé farmakologické skupiny mají velmi široké účinky a mohou se používat k léčbě více onemocnění a je zbytečné s tím domotávat čtenáři hlavu. Na závěr je třeba napsat, že léčbu má zajišťovat lékař a to zejména kvůli správné diagnóze nemoci. Samoléčba přichází v úvahu opravdu jen v krajní nouzi.

Získávání léků

Ti bohatší mohou zainventovat do nákupu nových léčiv avšak vzhledem k tomu, že peněz není nikdy dost je podle mne zbytečné léky nakupovat. Do lékáren se každodenně vracejí kvanta použitých léčiv a to často neotevřených i neexspirovaných. Obzvlášť v řetězcových lékárnách se dají sehnat opravdové skvosty. Myslím, že v každém větším městě najdete rozumného lékárníka, který vás za láhev dobrého alkoholu pustí k nádobám s vrácenými léčivy nebo v případě známosti vám bude zajímavé léky schovávat. Zde musím podotknout, že s vrácenými léčivy se dle zákona musí zacházet jako s nebezpečným odpadem a musí také být správně likvidován, takže to chce při vyjednávání opatrnější přístup. Na druhou stranu, vstup a výstup těchto léků nikdo nekontroluje a z vlastní zkušenosti vím, že si takto vrácené léky zaměstnanci lékárny sami rozebírají. Bohužel léky mají většinou ‚‚trvanlivost‘‘ 2-4 roky takže je těžké neprošlé sehnat a i ty jednou projdou. Co se týče exspirace, je sice fakt, že časem se obsah účinné látky v lécích snižuje, ale i tak je v případě krajní nouze lepší použít léky s nižším účinkem než nepoužít žádné. Tablety a tobolky jsou dobře zabalené v blistrech, které je chrání před vlhkostí a znečištěním a proto se nemusíme obávat znehodnocení, případně nebezpečnosti použití těchto prošlých léků. Výjimku tvoří kapsle obsahující různé oleje a tuky, ale takových je minimum a zabývat se jimi nebudeme. U mastí je se znehodnocením léčiva mnohem větší problém, ale opět, zde budu popisovat přípravky obsahující antibiotika a kortikosteroidy, kde prospěch z užití převyšuje případné nežádoucí reakce na znehodnocené pomocné látky. Navíc pokud nejsou aplikovány na podrážděnou nebo poškozenou kůži neměl by ani tak být žádný problém.

Všeobecné zásady užívání: Léky nebereme s alkoholem, tablety nedrtíme (často jsou povrchově upraveny tak aby se látka postupně uvolňovala – označeny SR, nebo Retard), pokud má člověk problémy s játry nebo ledvinami je třeba dávat pozor na předávkování, protože i terapeutické dávky mohou být toxické, vzhledem ke sníženému vylučování.

Analgetika

Analgetika jsou látky, které tlumí bolest. Zjednodušeně je můžeme rozdělit na silně působící (anodyna) což jsou prakticky všechno opioidy. Druhou skupinou jsou analgetika-antiflogistika. Vzhledem k tomu, že v přírodě se prakticky nedají sehnat, je dobré se zásobit co nejvíce.

Anodyna – z této skupiny seženete minimum, protože skoro u všech je jejich předpis omezen a lékárny je nemívají.

Page 1 of 6 | Next page