Výbuch v Praze – letmý pohled ze strany

Kvě 1, 2013

Během pondělního výbuchu plynu v Divadelní Ulici v Praze a následné záchranné akce jsem shodou okolností měl několik jednání v centru města. Využil jsem této příležitosti a několik hodin sledoval práci státních složek s cílem potvrdit či vyvrátit kamarádovo tvrzení – „Praha není na takové události vůbec připravena“.

Toto tvrzení bych hned rozdělil na dvě části. Státní složky, ať už policie (městská i státní), záchranka, hasiči či obyčejné MHD tuto situaci zvládli naprosto perfektně. Alespoň dle mého laického názoru.

Kdo to však neskutečně komplikoval, bylo civilní obyvatelstvo. A to dost.

Vezmu to po pořádku. Pražská hromadná doprava je natolik propletená a složitá, že jakákoli větší výluka jistě rozhodí celý jízdní řád. V tomto případě to však neplatilo. Největší dopravní zácpy tvořili tupci, kteří i přes to, že viděli zátarasy a policii odkloňující dopravu jinam, stejně museli po jednom dojet až k pásce a dlouho se vyptávat, co že se teda stalo a kam mohou jet. A toto skutečně dělal SKORO KAŽDÝ ŘIDIČ. Kolik tisíc aut je v Praze? Kolik jich zhruba bylo v tu chvíli v centru? Proto také se dopravní situace zhoršila natolik, že nepomáhali ani nasazované autobusy operativní zálohy. Kdežto Policie se naopak snažila uvolnit tratě co nejrychleji. Ano, ze začátku se pro jistotu uzavřela velká část kolejí přes centrum, avšak postupně se to stahovalo víc a víc směrem k Divadelní ulici.

Obecně policistů v centru bylo až nezvykle moc, na každém rohu byli umisťovány skupinky minimálně 5 lidí. A tady mě překvapila jedna věc. Neskutečná ochota a snaha poradit. Jak „měšťáci“, tak i policajti neměli sebemenší problém reagovat na zavolání či pouhé drzé mávnutí rukou od cizinců a důchodců, přicházeli a velice ochotně popisovali (česky a !anglicky!), jaké přesně v tuto chvíli blokují ulice, jak to obejit a někteří dokonce kreslili na kusy papíru ze svého bloku improvizované mapky.

Několik příkladů lidského chování během události:

Otravná kráva Postarší paní (s mobilem u ucha): Hele, slyšíš mě? Tak já se teďkonc tam nedostanu, jsou tu všude pásky. Ale prý výbuch hrozný, samé mrtvé. Zasraní atentátnici, nejdříve v Americe, a už jsou kurvy i u nás. (V tu chvíli hned vedle stojící policajt vysvětluje, že to nebyl atentát, ale výbuch plynu). Hele, ticho na chvíli, tady pan policajt říká, že to nebyly obyčejné bomby, ale že ty kurvy na nás vypustili snad i nějaký plyn, nebo co. Tak co, já už jsem stejně stará, mě už je to fuk. A těch turistů tady škoda není, jen ať chcípnou, aspoň nebudou řvát furt!

Nebo třeba už na první pohled velice movitý pan v mercedesu, co se čtvrt hodiny pokoušel uplatit skupinu policajtů, aby ho nechali projet pod páskou, kdežto za ním se postupně sesbírala fronta několika tramvají…

Další nepříliš chytrý jedinec se dožadoval svého práva na volný pohyb ve městě a choval se natolik arogantně a vyzývavě, že jsem se velice divil, s jakou slušností mu na všechny ty jeho řeči reagovali policisté, místo toho, aby ho mrdli obuškem přes držku…

A takových situací bylo mnohem, mnohem víc.

Co dodat, lidé jsou tupé stádo a v krizových okamžicích se to bohužel projevuje nejvíce.

Takže ano, Praha je připravená na takovou událost. Zvlášť pokud celou situaci nebudou komplikovat dementi, kteří v tom vidí příjemné zpestření svého šedého života.

Pozitivní věc na závěr. Zdaleka ne všichni se chovali jako ovce. Našlo se několik jedinců, co se snažili pomáhat a sami od sebe třeba regulovali dopravu, či ošetřovali pořezané. Laicky, ano. Avšak se nikoho neptali a na nic nečekali. Snažili se pomoct alespoň takto. Třeba tady na fotkách někdo reguluje dopravu ve Vodičkové.

A několik špatných fotek pro zvědavce.