Telefonát z New Orleans

Duben 6th, 2013 by admin

Ti z vás, kdo se prepperství a dalším survival radovánkám věnuje delší dobu, už tento text asi četli v jiných jazycích, ale do češtiny zatím přeložen nebyl. Mám trochu času a chci to napravit. Jedná se o přepis telefonického rozhovoru s člověkem, kterého v roce 2005 hurikán Katrina zastihl přímo v New Orleans. V originále jsou použity jisté vulgarismy a politický nekorektní názory, které rozhodně nebudu vynechávat. Pevně doufám, že vaše umělecké cítění vám nezabrání přečíst si tento výstižný a poučný text. Vladius.

Dále dle autora:

Právě jsem půl hodiny mluvil s kamarádem, který se dostal z New Orleans. Zkusím to shrnout:

„To je v prdeli! Nic podobného jsem si nemohl ani představit. Když vláda řekla „Musíte se evakuovat!“ většina obyvatel se na to jako obvykle z vysoka vysrala. Jinak by museli jezdit sem tam pětkrát ročně. Obvykle se evakuují pouze obyvatelé různých vesnic a jiných děr. Protože tady na jihu 90% obytných domků jsou z dřevotřísky, kartonu a plastu. Nejpevnější část jsou schody. Zbytek bez problémů projedeš autem. A právě tyto domky obvykle sfoukne. Kdežto v Orleans jsou vesměs kamenné a betonové stavby. Odtamtud obvykle nikdo neodjížděl. Zakoupila se voda, žrádlo, pivo a dva-tři dny všichni sledovali reality show „Živel“. O tom, že tentokrát to bude jiné, lidé začali mluvit teprve den před událostí. Stádo konečně pochopilo, že přichází Průser! A začaly se dít takové věci, že se to snad nedá ani slušně popsat. Hrozný bordel! „Mars utočí“, fakt! Všechny cesty byly hned ucpané. Jeden můj kamarád opouštěl město 10 hodin. Bez auta nemělo cenu ani nic zkoušet. Městská hromadná doprava zkolabovala. Ve výsledku zhruba čtvrtina obyvatelstva zůstala ve městě. Zvlášť hrozně moc černochů – většina z nich žije v chudobě a tak neměli na vybranou…

Voda totálně zaplavila město. Cca 50% se nachází pod vodou. Veškeré sociální služby a komunikace jsou mimo provoz. Není elektřina, voda, pevná linka. V provozu zůstávají satelitní telefony a několik mobilních BTS buněk, kterým zatím nechcíply akumulátory. Ale hlavně – zalilo celou kanalizaci a hovno doslova zaplavilo město. V lednicích všechno hnije, voda na ulicích dosahuje hloubky od jednoho do tří metrů, půda se mění na bláto. Během prvních dnů se ještě nějak dalo chodit, ale dnes, pokud omylem šlápneš pod vodou na bývalý trávník, noříš se do bahna. Děsný smrad. Směsice moči, hoven, spálených věcí a chcíplotin. Z ulic jsou nyní kanály. Sem tam po hlavních silnicích vítr pomalu nese různá mrtvá zvířata. Ale co zvířata! Během prvních dní na ulicích plavaly i lidské mrtvoly. Sám jsem viděl tři. Stará tlustá černoška v pamperskách, běloch s prolomenou lebkou a ještě někdo neidentifikovatelný. Můj soused, Ital, vytáhl černošku z vody. Dva dny mu tam ležela na střeše verandy. A pak zmizela. Myslel jsem, že nás konečně někdo objevil a její tělo odvezli. Ani hovno! Začala smrdět tak, že Franco ji musel přivázat ke dveřím a poslat dál plavat.

Franco je sám a zatím se drží. Rodinu poslal pryč a sám zůstal hlídat barák. Takových „hlídačů“ je kolem mě zhruba deset. Ale říká se, že někde zůstaly i celé rodiny. Zvláště v centru, ve výškových budovách.

Přes den máme docela klid. V naší čtvrti kromě malých obchůdků toho moc k rabování nebylo. U nás se „krysy“, tak jsme je pojmenovali, zjevují v noci. Asi 90% jsou černoši. Vesměs mladí, ale jsou i velcí chlapi. Jsou tam i baby. Plavou na provizorních vorech a nafukovacích člunech, vyrobených z bazénků. Většinou po třech-pěti lidech. Tiše připlouvají k nějakému domku a poslouchají. Pokud tam nejsou lidé, rozbíjejí okna a začínají šmejdit a hrabat vše, co najdou. Zvláště dobrou aparaturu, drahé hadry a pak různé ukryté peníze, trezory atd.

A tady platí, že pokud jsi je neodehnal palbou hned, raději se schovej a seď tiše. Pokud se leknou něčeho uvnitř, střílí bez přemýšlení.

Franco má jednoduchou vysílačku, walkie-talkie. Drží tak spojení se svými bratry. Tady ve městě totiž žijí další dva a oba zůstali hlídat své domovy. Franco říká, že včera v oblasti jezera, mimochodem, to je jedna z lukrativních čtvrtí, kde pravě sedí jeho bratr Nicolo, zastřelili staříka, který se snažil vyhnat „krysy“ z baráku. Jen tak, z úleku. Nic horšího, než rabování domů a obchodů jsme tu zatím neměli, ale střílet se v noci musí často.

Page 1 of 2 | Next page