Veršovičná sbírka mouder – do soutěže

Bře 4, 2012

—

Úvodní bardovo představení

Jednoho dne přišel poeta,
a nakoukl do postapo světa,
zjistil, že bez nože nemůže,
ochránit ani kus své kůže.

To co ten muž umí jediné,
zdá se být tak příliš nevinné,
vetkávat ve verš a říkadla,
moudra co dávno by odpadla.

Bude-li publikum vážně chtít,
nemusí poeta v hlíně tlít,
naopak bude jak bard Vám všem,
sázet sem verš moudrý za veršem.

—

První bardova píseň přežití

Nebuď pouhou tupou ovečkou,
a nechvátej bez hlavy za smečkou,
dívej jak se ve tvém okolí,
točí to živoucí soukolí.

Soukolí lidského rozkvětu,
soukolí skvělého rozletu,
soukolí pyšných pávů,
a mocností skrytých v hávu.

Rozvoj je skutečně famózní,
raději však k pýše nesklouzni,
někdy stačí vážně malý krok,
a lidstvo hodí vzad velký skok.

Potom to bude o přežití,
když světlo v baráku nesvítí,
když voda z kohoutku neteče,
když není ochranář u meče.

Z lidí se stane hyen klan,
kdo bude sám, bude rozerván,
kdo bude slabý ten zemře hned,
kdo bude hloupý ten polkne jed.

V ruku vem nyní pergamen,
zajisti na práci celý den,
sepiš vše co musíš zajistit,
abys mohl bez podpory žít.

Pamatuj, na světě nejsi sám,
a ruku do ohně za to dám,
že máš i rodinu, přátele,
nehraj osamělé mstitele.

Vykoumej místo kam se skrýt,
kde v prvních chvílí problémů být,
kam se Vás ukryje třeba více,
kde budou zásoby, zbraně a svíce.

Opatrně buduj pak zázemí,
není mnoho dobrých na zemi,
lépe je v skrytu koníčku,
připravit se na tu potyčku.

Pokud máš spřízněnou duši blíž,
radit a plánovat sní ty smíš,
dvě hlavy lépe si rozumí,
dva štíty útok snáz utlumí.

Studuj a rozvíjej, zkoušej a cvič,
moudrost a cvik k přežití je klíč,
ochráníš sebe, své blízké i přátele,
s bystrostí ducha a hbitostí v těle.

Práce je mnoho však musíš i žít,
správně svou přípravu rozložit,
a až rolničky neštěstí uslyšíš,
ty budeš připraven, teď už víš.

—

Druhá bardova píseň přežití.

Učil se bard připraven být,
ne že by na věky chtěl tu žít,
přesto však doufal v delší čas,
že obohatí svět jeho hlas.

Ochranou runu prvního kruhu,
povolal k sobě jak dobrého sluhu,
první kruh přímo u něj jest,
první kruh první je pro něj test.

Neustále měl u sebe nůž,
bez nože necítil se jak muž,
křesadlo taktéž v kapse měl,
čas od času ho vyzkoušel.

Ochranou runu druhého kruhu,
povolal k sobě jak dobrého sluhu,
druhý kruh v báglu přímo jest,
druhý kruh druhý je pro něj test.

Do práce s báglem vždy chodil,
a láhev s vodou tam přihodil,
pak čokoládu a kdyby byl hlad,
nezapomněl tam sušenky dát.

V báglu měl místa a z osvěty,
přidal i léčivé předměty,
pončo a ponožky náhradní,
k tomu rukavice zahradní.

Měl to tam srovnané vážně šik,
když přišel průser tak skládal dík,
že zvládl o všem přemýšlet,
on pohodový potom nebyl svět.

Ochranou runu třetího kruhu,
povolal k sobě jak dobrého sluhu,
třetí kruh v káře přímo jest,
třetí kruh třetí je pro něj test.

V kufru je krabice a v ní nářadí,
které se do řady na pomoc zařadí,
je tam i lano a celty a deky,
kanystry, kýbl na vodu od řeky.

Náhradní palivo správného druhu,
místo pro runu čtvrtého kruhu,
v káře to všechno ukryto má,
před lidmi které dobře nezná.

Ochranou runu čtvrtého kruhu,
povolal k sobě jak dobrého sluhu,
čtvrtý kruh ten doma přímo jest,
čtvrtý kruh čtvrtý je pro něj test.

Má doma tornu potřebných věcí,
to kdyby zdejchnout se musel přeci,
pergamen, smlouvu i groše tam jsou,
všechny ty věci s ním na cestu jdou.

Kontakt na přátele a plán cest,
znalosti které se musí odnést,
zásoby stravy a vody vzít,
u všech těch příprav již čile bdít.

Ochranou runu pátého kruhu,
povolal k sobě ne jak svého sluhu,
tou runou je jeho vlastní touha,
a touha ta nebude nikdy slouha.

Touha po cíli a po dobrém stavu,
odolá sebevětšímu davu,
nevzdat se a stále kupředu jít,
o dobrém konci i v trablích snít.