Led 5, 2013
Tento podrobný rozbor byl původně umístěn na naše diskusní fórum, kde se všichni diskutéři shodli na tom, že jednotlivé údaje jsou zbytečně vysoké. Rozhodl jsem se článek ponechat takto, v tom původním znění, z jednoho důvodu – komunita, která bude schopna vyprodukovat takové množství zásob, bude moct přijímat další členy, což posílí její obranyschopnost a regionální význam. Někomu tento článek možná přijde zbytečný, rozhodně však stojí za přečtení a snad někoho donutí i zamyslet se. Nyní už přenechám slovo autorovi. Vladius.
Příspěvek nese stopy rozdílného přístupu k ženám a mužům, mohou se tu nacházet značné nepřesnosti a mnohá zjednodušení. Odhady vychází z čísel, která v dané situaci nemusí být reálná. Jedná se o hrubý studiový odhad. Pokud k tomuto bude mít někdo nějaké příspěvky, tak myslím, že by se mohla vytvořit definitivní verze se započtením / zapracováním připomínek. Celé je to moje snaha o analýzu, takže se zde určitě akcentují jiné věci, než které byste akcentovali vy. Zároveň přiznávám, že se zaměřuji na extrémně úzký sektor problému. Pokud mě budete hodně otravovat, tak možná o něco zkusím rozšířit, ale asi to nemá smysl. Tohle je spíše ukázka. (Možná i ukázka způsobu jak se nad tématem postapo zamýšlím já. :) ) Občas jsem se snažil o vtipné připomínky a hlášky. Pokud nebaví, tak se omlouvám. A také jsem použil i neslušná slova. Citlivky ať raději nečtou. (že by tu nějaké byly?) A taky tam určitě budou početní chyby. A nejen početní.
Jaké by mělo být složení zemědělské komunity dle Vašeho názoru?
Vezměme takovou menší vesnici – 10 rodin tj 10 mužů, 10 žen a 64 dětí. (myslím, že v zájmu namnožení bude snaha o maximální počet dětí v rodině.)
Takže to jsou lidé. Jenže – kolik z nich se bude věnovat čemu?
Co vše je potřeba zajistit?
Dobytek, drůbež, pole, sýpky, siláž, sušárny, základní školu, jesle, jednodušší opravy, první pomoc, dřevo, sady.
Co předpokládám z hlediska zvládání u vyšší komunity (středisková vesnice, městečko, jinak zaměřená komunita):
Vyšší než základní školství, lékař, složitější opravy, mletí, potravinářská výroba složitějšího charakteru (tj. např. pivovarnictví, cukrovarnictví atd.), textilní výroba, kožedělná výroba, chemická výroba (pro ty co myslí bůhví co, tak já tím míním i jednoduchosti typu mýdlo, alkohol nebo třeba kyseliny).
Takže tahle jedna komunita bude muset se především vlastními silami uživit a vypěstovat více pro obchod s nezemědělskými komunitami. (dle mého názoru alespoň dvakrát více.)
Což nastoluje další otázku: Kolik toho člověk za rok sežere? :)
Například v minulosti v Japonsku používaná jednotka koku značící množství rýže, ze kterého žije jeden člověk celý rok, byla 150 kg. No dobře, tak konec zahraničních informací, rýži pěstovat nebudeme. :)
Našel jsem na jedněch stránkách spotřebu potravin na člověka za rok:
Obiloviny v zrně 193,90kg
Maso 98,90kg (tím je míněna čistá váha masa)
Mléko a výrobky 257,40kg
Tuky 24,20 kg
Ovoce 88,10 kg
Ořechy 3,90 kg
Zelenina 92,20 kg
Luštěniny 4,00 kg
Brambory 134,70 kg
Cukr 44,70 kg
Med 0,60 kg
Mák 1,00 kg
Vejce 346 kusů
To bychom měli na jednoho člověka. Teď to vynásobme počtem lidí v komunitě tj 84. a ještě těmi dvěma abychom započetli externí obchod. (i když by asi bylo lepší více) A vynechám věci, které jsou relativně bez práce. Tj ořechy, ovoce. Ale pozor při tomto výpočtu není započítáno riziko neúrody. Pro tenhle účel by bylo lepší mít cca 10 – 50% produkce navíc. Tak pro jistotu násobme třemi místo dvou a zaokrouhlím nahoru. Na druhou misku vah se dá ale přihodit omezení plýtvání. (pokud nebudou feudální páni, kteří po sobě budou pro srandu házet jídlem, což se bohužel vyloučit také nedá)
Obiloviny v zrně 50 000 kg
Maso 25 000 kg (tím je míněna čistá váha masa)
Mléko a výrobky 67 000 kg
Tuky 6 500 kg
Zelenina 25 000 kg
Luštěniny 1000 kg
Brambory 36 000 kg
Cukr 13 000 kg
Med 170 kg
Mák 260 kg
Vejce 88 000 kusů
Takže obiloviny se zajistí pěstováním na poli. Ale já bych začal živočišnou výrobou. Mimo jiné proto, že do ní je potřeba určitý vstup z rostlinné výroby.
Nejjednodušší jsou vejce. Při nosnosti cca 200 vajec ročně je třeba 440 slepic. Takže každá rodina 44 slepic.
Na jednu slepici budu pro zjednodušení počítat jen zrní a to 100 g / slepici a den. Je to možná zbytečně moc, ale snažím se věci nepodceňovat. Když vám něco zbude, je to v pořádku rozhodně více, než když měsíc před sklizní zrní zametáte podlahu sýpky a doufáte, že z toho uděláte aspoň na dva dny chleba. Při přepočtu jde o 44 kilo/den tj na rok 16 tun. Tím máme definitivně hotová vejce. Navíc tohle nám při cca 3 letech výdrže slepice a pravidelné obměně počítejme 130 slepic po 2 kilech na rok – tj 260 kilo masa na rok. Nic moc, ale je to také plus.
Další vezmu med. 15 kg na včelstvo a rok. Takže potřebujete cca 12 úlů. Spotřeba cukru je řekněme 10 kg na úl, takže 120 kilo cukru mínus. Kromě toho vám včely budou asi produkovat i vosk. V tomhle množství počítejte cca 20 kilo vosku. Obávám se, že toho moc na prodej nebude.
Tak další věc – mléko a mléčné výrobky. Omezíme se na samotné mléko. 67 tun představuje 67000 litrů mléka. To představuje zhruba 9-10 krav. Tedy aktivních. Takže když vezmete březost a další věci, tak bych myslel raději 14 krav a jednoho býka. A to nepočítáme příliš s tím, že byste si občas dali flák hovězího.
Čímpak budeme krávy krmit? máme to cca 40 kg na krávu a den a tak v součtu 213 tun krmiva za rok.
A když započítám výnosy z telat býků a starých dojnic, tak by to mělo být cca 1,5 tuny masa na rok.
Připočtěme to pro zjednodušení na obiloviny. Takže to bude dalších 213 tun obilovin, které potřebujeme.
Ale máme z krku mléko.
Jedeme dál, tuk + maso. Jako správná prasata, teda chtěl jsem říci, správní kanci, vezmeme na toto vepřové. Takže při 100 kilech na prase potřebujete ročně 250 prasat. A tuk, míněno sádlo, budete mít víceméně mimochodem. Prase musíte krmit cca 1,5roku před porážkou. Takže cca 2 kila na den a celkem tedy 267 tun za rok. Co prase žere? Pro zjednodušení počítejme také obilniny.
Tím jsme vyčerpali živočišnou výrobu a jdeme na rostlinky. Potřebujeme zajistit:
Obiloviny v zrně 50 tun + 16 tun + 213 tun + 267 tun = 546 tun
Zelenina 25 000 kg
Luštěniny 1000 kg
Brambory 36 000 kg
Cukr 13 tun + 120 kg = 13,12 tun
Mák 260 kg
Tak začnu tím nejjednodušším – mákem.
Na 260 kg potřebujete při výnosu cca 600kg/hektar cca 0,5 hektaru a na osetí potřebujete cca 2kg. Což mi připomíná klasické „krát dvě to mělo bejt“. Nesmíte prostě zapomenout na to, abyste měli příští rok co zasadit.
Další luštěniny – pro zjednodušení vezmu jen čočku.
Zasít musíte cca 100 kg/hektar a sklidíte cca 1 tunu/hektar.
Takže hektar a čtvrt.
A jedem cukr. Na cukr překvapivě doporučuji pěstování řepy cukrovky. Při výnosu cca 200 kg/ha řepy a potřebě (při starých technologiích) 1 tuny řepy na 30 kg cukru potřebujete pěstovat řepu na 2200 hektarech. AU. Na to se nic jiného říci nedá. Takhle to dopadá, když dnešní spotřebu chcete produkovat se starou technikou. :D
No dobře, tak budu optimista, budu doufat, že z té tuny udělám 100 kilo cukru. Takže i tak vás čeká pěstování cukrovky na 660 hektarech. Ufffff. No ale co se dá dělat. Koneckonců počítám na rok 44 kilo cukru a Afgánci si vystačí s jedním kilem, takže když to nevyjde, tak to vem čert, přežít se dá i tak.
Zelenina: tak opět zjednodušuji a dám jen mrkev. Výnos má cca 60 tun na hektar. Super, stačí nám jeden hektar. Jedeme dál.
Brambory: při výnosu cca 20t/hektar potřebujete cca 2 hektary. Z mého pohledu VEGET. (tedy na počítání, na pěstování samozřejmě dřina)
Obiloviny: počítejme výnos cca 5 tun na hektar, takže potřebujete obhospodařit 110 hektarů. A tyhle hektary neokecáte. (na rozdíl od cukrovky.)
Takže potřebujete obhospodařit:
mák 0,5 hektaru
čočka 1,25 hektaru
cukrovka 660 hektarů
mrkev 1 hektar
brambory 2 hektary
Obiloviny 110 hektarů
Taky vám začíná připadat, že nějak moc sladíme? :D
Suma sumárum počítejme s cca 780 hektary.
Pár koní obhospodaří orbou 0,8 za den. Tak počítejme 48 hektarů na pár a rok. Pro ves potřebujeme 16 párů koní. Tak to vyrovnáme tím, že dáme každé rodině pár koní a pár volů. Tím to máme jakžtakž. (Když nepočítám s obrodou koní. Takže by bylo lepší mít těch koní ještě tak 6 celkem na ves navíc. Nebo aspoň 4.)
Kůň sežere 10 kg sena a 3 kila obilovin – při 14 koních to dělá 500 tun sena denně.
Takže v době senosečí na to naženete celou komunitu včetně dětí a učitelů za škol. A sekat, sušit, obracet a kopit.
Zaměstnání:
Při počtu dětí si myslím, že 2 učitelky ve školce, 3 učitelky ve škole. (Potřebujete více, protože ženy budou občas těhotné a tohle by mohlo stačit, když bude vyšší školství zajišťováno jinde.)
1 muž bude potřeba, aby byl technik (to co jsem počítal, jsem počítal s primitivními stroji z počátku minulého století. A ty potřebují údržbu) Nicméně i tak bude potřeba, aby pomáhal se zemědělstvím.
1 muž bude kovář pro kování koní a opravy železných věcí. A výpomoc technikovi s kovovými věcmi. Nicméně i tak bude potřeba, aby pomáhal se zemědělstvím.
1 muž pro práci se dřevem. Jednak na výpomoc tomu technikovi s dřevěnými součástmi a jednak na opravu/výrobu nábytku, talířů, mis, oken a tak.
1 žena jako zdravotnice. Většinu času bude sice dělat na poli, ale měla by být schopna pomoci tomu, kdo bude nějak zraněn, aby vydržel cestu do vesnice.
1 muž pro obchod. Komunikace s venkovním světem bude asi převážně obchodem a bude to dle mých výpočtů cca 110 tun. Když budu počítat s používáním šestispřeží (snad by mu to ostatní lidé půjčili) tak bude 4 tuny na vzdálenost cca 30 km dopravovat víceméně celý den. Takže místo obchodu musí být max 15 km daleko. (Tam a zpátky, no možná dvacet, když vezmu, že zpět pojede vůz lehčí) Takže 28 dní věnovaných tomuto. A to počítám, přijede, složí, odjede. Prakticky spíše dvojnásobek. Jeden den tam, prodávat na místě, pak jeden zpátky. Takže 56 dní. A to ne vždy budou koně k dispozici. Lidé v městech si musí dělat zásoby, neboť v době sklizně jim nikdo nic nepřiveze. A teď je otázka, bude moci dotyčný jezdit sám, nebo ho bude muset někdo doprovázet, aby mu pomáhal hlídat vůz.
Další potřebná věc – dřevo. Pro jednu rodinu na topení, vaření a ohřev vody bych čekal cca 20m krychlových na rok. A myslím, že pro zachování soběstačnosti bude potřeba les poté vyčistit, vytahat pařezy a vysadit nové stromky z náletů.
Bojím se, že na tohle budou potřeba 2 chlapi.
Další potřebné povolání – řezník. Práce bude mít docela dost, nicméně i tak bude potřeba, aby pomáhal se zemědělstvím.
Musíte obhospodařovat krávy. 14 krav včetně dojení – 1 ženská. Nicméně i tak bude potřeba, aby pomáhala se zemědělstvím.
Musíte obhospodařovat prasata. Cca 400 prasat. Síla co?! Tak řekněme 1 ženská na 100 prasat. Moment raději rekapitulace, abychom měli z čeho brát.
muži:
technik
kovář
tesař
dřevorubec
dřevorubec
obchodník
řezník
ženy:
1 dojička
5 učitelek
4 chovatelky prasat
1 lékařka.
Moment začíná mi to nevycházet. :D
Dobře tak jednoho chlapa převedeme na prasata.
A zbývají dva chlapi. Chcete vojáky? Šéfa? Lovce? Pomocnou sílu? Sadaře? Tak to vše dohromady asi budou tihle dva.
Nepočítám s tím, že v komunitě asi bude někdo chovat králíky, stejně jako nepočítám s kočkami, psy a jinými domácími zvířaty.
Takže definitivní složení komunity:
1 šéf/voják/lovec
1 voják/lovec/pomocný pracovník
1 technik
1 kovář
1 tesař
2 x dřevorubec/lesník
1 obchodník
1 řezník
1chovatel prasat
1 dojička
5 učitelek
3 chovatelky prasat
1 lékařka
15 dobytků (no dobře tak kusů dobytka)
400 prasat (to bude prasáren)
440 slepic (nebo 482 pokud bz nějaký šovinista cítil potřebu započítat kompletní něžné pohlaví)
12 včelstev
Tak to je výsledek, ke kterému jsem od samého začátku mířil. Nevím, zda jste dočetli až sem, ale pokud ano, tak si asi zasloužíte metál za vytrvalost. A připomínkám se budu snažit být otevřen. Sám si uvědomuji minimálně to, že komunita na přežití bude podle konečných výsledků potřeba asi spíše s dvaceti rodinami. Což by asi nemálo pomohlo.
Pro PostApo.cz sepsal stepan-hawk.
Velká diskuze na toto téma probíhá ZDE.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ:
PostApo kurz: přežití jednotlivce civilisty ve válce 2.0 – PR článek
PostApo kurz: přežití jednotlivce civilisty ve válce – PR článek
Prepperství jako cesta k soběstačnosti – díl 2. – Naše první jehněčí
Přežití a obrana města během občanských nepokojů – 2. díl
Přežití a obrana města během občanských nepokojů – 1. díl
Život po VP krok za krokem – kostra ke zpracování
Prepperství jako cesta k soběstačnosti – díl 1. – První zima na statku
Při násilném přežití ve městě… je násilí ta snadná část
Trvanlivé potraviny LEGACY Premium
Vzduchovky, větrovky a vše kolem – podrobný rozbor
Radioaktivní potraviny – Budoucnost, nebo jen následek?
Průvodce přežití pro občany v revoluci – díl 1.
ahoj zajimavost vedeli jste ze krava za den vyprodokuje 70 kg trusu…
napada me nekolik vyuziti
1 hnojivo(necekane)
2 nedavno davali na Coolu spinavou praci a delali tam kvetinace z h**en..
mslim z3 by znich sly udelat npr badoby na vodu a koryta
ps:prejprej nejsou vubec cejtit
PPS:kde plan7jete uskladneni dobytku,prasat a z ceho planujete vyrobu kory5 z kamene
Prominte za diakritiku moje zarizeni nepodporuje diakritiku
Zdravím,
tahle úvaha je něco nad čím jsem již taky přemýšlel a až tohle mi pomohl si myšlenky jakžtakž utřídit. rozhodně nechci kritizovat, protože se zemědělstvím jako včelař amatér a zahrádkář (krom chovu včel, koz, králíků, slepic, pěstování: mrkve, hrášku, okurek,atd.) nemám skoro nic společného. První věc když jsme u toho tak bych si jen doporučil pěstovat hrášek protože roste všude a nevyžaduje žádnou péči;) Ale pokračujme… Jsem si vědom, že na začátku jsi (budu vám s dovolením tykat) psal že je to jen přibližné atd. stejně bych si dovolil menší korekci (nevím jak to nazvat jinak). Přijde mi, že zakládat tuto teorii na spotřebě dnešního člověka je více než zavádějící. Obsloužit 780 hektarů v cca 15 ti lidech mi přijde v celku zbytečné (nemluvím o náročnosti tohoto úkonu). Navíc věc s tím cukrem je holý nesmysl..(aspoň podle mne, a jestli je tu nějaký cukrář nebo někdo takový ať se hádá) Uvažte v kolika věcech dnes máme cukr. Ano správě, ve všem! Ale není to cukr který bysme potřebovali! Dřív lidé ani nejedli tolik masa jako my dnes a v případě VP bysme se k tomu museli vrátit. 400 prasat je fakt hodně…;) Třeba čočku bych klidně přidal.. roste skoro všude a vždycky a člověk se z ní v klidu nají… maso by bylo asi spis sváteční. U zvířat také pozor na nákazu atd. ,protože spoléhat na zvířata je jak spoléhat na válečné stroje ve warhammeru jak říká s oblibou můj kamarád(pro newarhammeristy = ze je to risk). Další věc o které jsem přemýšlel je ze se ve všech „osadách“ nebudou pravděpodobně pěstovat všechny artikly a že se s nimi bude obchodovat a to především kvůli konkurenčnímu boji mezi osadami, protože někde poroste obilí lépe, někde hůře a tak ty z té šťastnější osady budou moc prodávat obilí levněji a tak se chudáci z druhé přeorientují pravděpodobně na něco jiného jako předmět obchodu. Sakra… už zapomínám svoje myšlenky.. no co se dále věci týče, zapomněli jsme na kněze atd. Náboženství by v tomto scénáři mohlo sehrát důležitou roli, takže bych ho vůbec nepodceňoval. Kneží by mohli klidně zastávat i administrativní funkce. Potom s vojáky… vojenskou funkci by podle mne měli zastávat všichni muži ne jen vybraní a to nejen z početního hlediska, ale také v zájmu mezilidských vztahů v osadě, protože si dokážu představit jak by lidi makající na poli štvalo že „tamti dva se jen tak flákaj a nic nedělaj“. To je jen střípek z mých myšlenek. Zítra (pokud by byl zájem) bych to zde mohl dokončit;) Jinak jsem otevřen veškeré kritice krom té od Grammar Nazistů;)
No, myšlenka je to dobrá, ALE.
) Neřešit cukr z řepy, je to zbytečnost. Raději přidat včely, ty jsou navíc užitečné při jiné činnosti. Další věcí je, že ten dobytek je dle mého nadhodnocený. Myšlenka raději více než méně je dobrá, avšak přináší daleko více problémů a starostí. Hrubě si podcenil obranyschopnost! 2 vojáci(policisté) na takovou komunitu při útoku zvenčí nestačí! Všichni, včetně žen musí být vojáci, musí umět ovládat zbraně a umět se bránit. Problém je se střelnými zbraněmi, ale takové luky a kuše v nouzi poslouží. Je třeba si uvědomit, že tak bohatá komunita bude jako kostka cukru pro vosy! Navíc s povozem na trh bude muset jet určitě skupina ozbrojených lidí minimálně v počtu 4+prodávající. Četl si knihu Melavil? Pokud ne, tak doporučuji z Emanuelových poznámek se dá spousta věcí vystihnout.
solidní nesmysl – mateřská skola v postkatastrofických podmínkách nebude, v malé komunitě je reálné spojení funkcí kněze, lékaře a učitele. Starší děti budou hlídat malé a společně pomáhat s obživou. Nejefektivnější živočišná výroba je slepice + králíci, takový množství prasat je silně mimo reál, pravděpodobnější je pastva koz a ovcí. Zkus se někdy podívat na film o zemích třetího světa, megaprasečáky tam nikde nemají. Prasata jsou navíc problem veterinární, mají víc parazitů (hh kde je v té scifi vesnici veterinář? ten bude mít asi 10x víc práce než ta lékařka) a 660 hektarů cukrovky a jen 12 včelstev
))) to zase někdo už nebyl velmi dlouho někde mimo město. A tak by šlo pokračovat, fakt teoretici.
jinak zjevně špatně je ta spotřeba potravin, dává bez vajec 2,6kg na člověka a tolik nikdo nesežere, naopak jen 4kg luštěnin je hodně podceněný.
Mart: tak je třeba to brát jako koncept, který by se vyladil. Máš ovšem pravdu, že mnoho věcí v článku je brutální sci-fi a vymýšlí se vymyšlené. I v ČR fungují a žijí lidé mimo civilizaci, na horách, kde krom pár věcí vyžijí s tím, co dá příroda. Ono se to fajně teoretizuje, ale realita bývá vždy jiná než si vysníme. Pokud se bavíme o skutečné postapo (já spíš myslím, že to je o tom, jak přežít v případě dočasného finančního kolapsu) komunitě, tak kde tyhle věci a zvířata vzít?
) Partija určitě bude přemýšlet podobně, ovšem půjdou po masu! Bez řádného ozbrojení a ochrany bude jen otázka času, kde dojde k vyplenění.
Rozhodl jsem se, že pozvolna zkusím vypracovat aktualizovanou verzi tohoto zamyšlení. A měl bych na všechny ochotné ke spolupráci prosbu. Pokud máte z vlastních zkušeností představu o výnosu na hektar, tak mi to prosím napište. Nezajímají mě čísla z netu. Ta si umím najít taky. Chtěl bych vaši osobní zkušenost. Klidně i přibližnou hodnotu asi tuna až dvě z hektaru až dvou. I to je hodnota, která je zajímavá. (i když není dokonale přesná)
Pokud tedy někdo něco pěstuje a je ochoten mi to v soukromé zprávě nebo tady sdělit, tak bych byl rád.
Ideální by samozřejmě bylo :
vypěstováno ….
na ploše ….
bylo potřeba pro to zasadit…..
spotřeba času ……
Ale stačí mi i ty první dvě info.
Tak pokud mohu být otravný a požádat ty kdo něco mají z vlastní zkušenosti….
Děkuji.
Přiklonil bych se ke kompromisní variantě, kdy každý, bez ohledu na to čím je v komunitě pověřen, má vlastní zeleninovou zahradu a ovocný sad a má vlastních pár ovcí ev. krávu. Tím se výrazně snižuje potřeba obdělávání společných polností či vepřínů apod. Je to samozřejmě náročnější na každého z nich, ale když to tak mohlo fungovat dříve, může to být i nyní. Z určitých statistik lze vyčíst, že při permakulturním způsobu pěstování potraviny stačí pro 4člennou rodinu cca 1000 m2.
Výnos čistého cukru z hektaru někdy po válce, tedy v dřevních dobách a tvrdých podmínkách začínající kolektivizace činil 25 tun. Těch 600 hektarů na cukr tě přece musí praštit do očí, jsou to 2/3 celé plochy…
karel: Já počítal ještě s dřevnějšími dobami.
i v nejdřevnějších dobách měla řepa klem 15 proc cukernatosti. Dnešní odrůdy mají 30. Zralá řepa váží cca kilo. Vychází to poválečnými výnosy na 5.5kg řepy per m2, tj s menším vývarem 0.5 kg cukru z metru. Tedy tudíž cca 2.6 ha na 13 tun a to by byl hodně neúspěšný zemědělský počin. Řepa je nenáročná, tady kolem Hané to roste na kdejakém úhoru kolem lesa…
Vývar 0,5 kg z metru – tj 5 tun z hektaru? Dobře tak budu do další verze brát tohle číslo. Díky za informaci.
De nada seňor:-) Musíme si pomáhat…
Nechápu k čemu takové množství máku, snad jen aby se dal vařit odvar z makovic. A chovat takové množství dobytka, je taky nesmysl, protože na polích na kterých se pro něj pěstuje „strava“ , se dá pěstovat normální strava pro lidi, víc luštěnin, víc obilovin. Komunita strádat nebude a bude moci víc prodat, rozhodně na úkor cukru bych přidala víc včelstev aspoň dvojnásobek spíš trojnásobek.
Mak by som chcel obhájiť, a dokonca pridať daleko viac než 1kg na osobu. Myslím, že budeme jest teda skor domáce cestoviny „pomastené“ makom ako steak z brava ale bo býka. Je to v podstate velmi doležitá olejnina, jednoduchšie dostupná ako mast z prasiat. Tedy prevážne rastlinná výroba a prevážně rastlinná strava. Tam kde toho málo vyrastie živočíšna výroba, sliepky , králiky, ovce, kozy… + seno a seno ešte raz seno, seno… Nutno znížit množstvo masa a plochu obilia, o cukrovke nehovorím. Je to neuveritelne náročné na energie a tých 10+ ludí by to zvládlo len s naftou traktormi a kombajnom a servisnými technikmi za sebou. Je to velmi energeticky časovo náročné. Pridal by som plochu zemiakov, zeleniny, hrach fazula, bob…
Nejdrive jsem si myslel, ze je to celkem zajimave zamysleni. Bohuzel, kdyz jsem to precetl detailne, pochopil jsem, ze se to vubec nepotkava z realitou. Tohle je vypocet ala pocitacova hra. Pravdepodobne jsi na poli nebo zahrade nikdy nepracoval (neber si to osobne, takova je doba). Musis zacit od znovu, uvedomit si, ze jsi bez moderni techniky. To te posouva do uplne jinych cisel. V takovychto podminkach je vsudepritomny hlad tj. nedostatek potravin, to co popisujes je absolutny dostatek na urovni 21 stoleti. 700 ha, je dnes relativne dobra farma (stary nazev Zemedelske druzstvo). To obsluhuje cca. 10-30 lidi, dle stavu mechanizace. A staraji se hlavne o omezenou rastlinnou a zivocisnou vyrobu.
Vratil bych se v uvahach nekam k povalecnym filmum, tj. jedna krava na rodinu, jedna koza na rodinu, prase je luxus. Pak kralici, kachny a slepice. Jedna rodina dokaze obhospodarit tak 5-10 ha, zalezi na strukture rostlinne vyroby. Samozrejme potrebujes par koni, to je ale taky uz luxus. Pak potrebujes elementarni techniku, mlaticku, rezacku, srotovnik atd. Ted jsme na urovni venkova 1pol. 20 stoleti, Jestli chces jeste do predvalecniho obdobi, odmysli si jeste ty stroje. Zacni pocitat s tim, ze ti budou lidi a zvirata umirat jako mouchy, duvody si urcite domyslis.
Asi by to chtelo se zamyslet i nad tim, ze cely svet neni na tom, tak jako my. Jestli mas cas a chut tak si skoc do Srbska, Rumunska nebo Bulharska (mluvim o venkove). Tam je v nekterych oblastech zemedelstvi na hodne nizke (bezpecne) urovni. Promluv si s lidma a reknou ti, jak se hospodari pri nedostatku zdroju.
Tohle neni kritika, je to spise o nasmerovani nekam k post VP realite.
Když máš zkušenosti s prací na poli tak rád uvítám nějaká konkrétní čísla. Jinak tvá poznámka není o nic lepší než moje snaha o nějakou sumaci.
Mohl jsi popsat co jsi se od těch lidí v Srbsku nebo Bulharsku dozvěděl.
Jaké důvody pro umírání jak mouchy si mám domyslet? Domyslet si mohu cokoliv, ale zajímalo by mne co jsi měl na mysli.
„Samozrejme potrebujes par koni, to je ale taky uz luxus.“ Zajímavá věta. Mám jí brát tak že bez luxusu práce nejde? To není kritika tvé poznámky, ale snaha utřídit fakta.
Kdyz se dostaneme k samotnemu clanku, meli bychom se asi nejdrive zamyslet nad tim, o jak veliky pruser to asi pujde. Z dnesniho pohledu uz se muzeme poucit z nedavne historie tj. obdobi pred I. svetovou valkou, a napriklad po II. svetove valce, pokud by se napriklad jednalo o situaci po dopadu nejakeho meteoritu tak se muzeme vratit az nekam k feudalni spolecnost. Tomu odpovida i dostupnost zdroju hlavne ropy a jejich derivatu, mezi ne muzes zapocist nafta, benzin, petrolej, lehky topny olej a atd. pak te zajima jestli bude dostupny plyn dale farmaceutika, herbicidy a pesticidy. Jestli se dostavame do situace kdy tyhle komodidy nejsou k dispozici, jsme nekde ve feudalni spolecnosti. Dale te musi zajimat v jakych klimatickych podminkach budes, rozdil mezi Prahou a Znojmem je opravdu veliky, tyka se to hlavne poctu slunecnych dni a tim ovlivnene vynosnosti. Predpokladejme Jizni moravu, tam se steje budou pripadne stehovat lidi, co prezijou VP v CR muzou jit dale na jih pokud budou mit dostatek sil a zdroju(Slovensko, Madarsko). Je asi tezke rozepisovat vsechny situace, zacnu variantou I. dopad meteroitu na zemi zustal omezen pocet lidi, ktery odpovida dejme tomu roku 1500 v Evrope je 84 mil. obyvatel(http://cs.wikipedia.org/wiki/Sv%C4%9Btov%C3%A1_populace). Dejme tomu, ze se dostanes v dane oblasti i k zivim hospodarskym zviratum, ktere prezily katastrofu. Dale se musis dostat v dane oblasti k nejake farme (ZD), ktera ma zachovalou infastrukturu. Dalsim, predpokladem, bude, ze v teto komunite bude napr. jeden agronom a jeden zootechnik, kteri maji dostatecne prakticke znalosti z farmareni. Pokud se sejdou jenom lidi bez znalosti zemedelstvi, zacina proces uceni a relativne mala pravdepodobnost, ze dosahnes v prvim roce dostatecnych vynosu k uziveni a obchodu (spise bych to videl na rozpad spolecenstvi). Nezapomen, ze v soucasnoti je dostatek potravin, jenom zasluhou dostupne technologie,elektriny, nafty,herbicidu a pesticidu. Pokud nebudes mit herbicidy a pesticidy, vynosy se ti zasadne snizi (tady nam asi nikdo neda odpoved o kolik, protoze zemedelska puda je celkem vystavena) muj odhad je az o 50%. Takze, mas urodnou oblast, mas osivo, mas hospodarska zvirata a mas v omezene mire pracovni silu. Jinak zacinas od nuly
Ted k te umrtnosti, vzhledem k tomu, ze lidi budou pracovat hlavne fyzicky, v zime bude opravdu zima
, nebudes mit dostatek jidla a casu na odpocinek taky nebude dostatek, zakonite musi prijit nemoci, ktere jsou v pripade nedostatku leku vetsinou smrtelne (to same se tyka i zvirat). Hlavne musis mit na zreteli, ze nas imunitni system je oslabenej. Takze, kdo se dozije 50 let je jiz velikej stastlivec, umrtnost novorozencu se zasadne zvysi (nejake statistiky jsou na webu). Umrtnost dospelych bude taky vyssi. Osobne si myslim, ze napriklad 200 dnesnich lidi, se behem par let smrskne na cca. 50 relativne zdravych jedincu. Bude to i dusledkem jiz popsanych nemoci, psychickych poruch a roztrzek.
Dale musis, zahrnout do sve uvahy urcite mnozstvi osiva a zvirat, ktere ti musi zustat k dalsi repodukci.
Videl bych to asi tak po VP, lidi budou spise vegetariani, pripadne pojidaci vajec a drubeze. Az se jejich znalosti a zkusenosti rozsiri budou schopni zivit i dalsi hospodarska zvirata, ktera jsou hodne narocna na zdroje.
Jo a upln jsme zapomeli na sul…
Já na ní nezapoměl, ale nevím jak by jsi ji mohl pěstovat. To prostě bude jeden z obchodních artiklů.
Fascinuje mě jak všichni myslí, že do začátku si nechají jen drobné zvířectvo a časem přejdou na krávy. Tak nějak nechápu kde je chtějí vzít.
BTW- ty jis taky z města? Soudím z toho, že opět žádný konkrétní údaj ve tvém přípsěvku není. Kdyžtak se vyjádři na fóru. Tam je na to vlákno.
Tedy podle autora 780 hektaru orne pudy pro dvacet vyrazne cukrujicich dospelych a nakladak decek? To je 78 ha na rodinu. To je tri ctvrte kilometru ctverecniho orne pudy. Tj circa tri kralovske lany pole k obdelani ve dvou lidech s potahem. OK.
Jako rekneme, ze by opravdu existovalo plemeno superkone co by dokazalo vlect pluh zaboreny v hline 60 dni v roce. (48/0.8) Predpokladejme dale, ze pozadovanych 78 hektaru by stacilo behem sezony zorat vzdycky jen jednou. (autor pomiji ze v intezivnim zemedelskem modelu se sem tam neco ore na podzim i na jare) Predpokladejme dale, ze existuje plemeno nadcloveka, kde jeden chlap dokaze orat s pluhem 98 dni v roce. (78/0.8) aniz by na neco zemrel, nebo kde zena dokaze kracet za pluhem rekneme tretinu teto doby, aniz by potratila a zemrela na zanety. Predpokladejme ze vedle vsi teto orby by behem sezony nasel zemedelec cas a silu na veskere dalsi prace, jako senosec, sklizen a podobne. Dal predpokladejme, ze se behem sezony najde dostatek dni vhodnych pro potrebne zemedelske prace prave v tech kritickych casech, kdy je potreba je realne udelat (orat, sklizet, susit seno nelze vzdy) a ze to pujte skloubit s prave dostupnymi clovekohodinami, koněhodinami nebo eventualne volohodinami.. ^^
Pokud budou vsechny tyto predpoklady platne a k predpokladane vymere pro lidi pricteme vymeru na jadro a seno pro kone do potahů pro obhospodarení polností k lidské obzive, dale pricteme dalsi (autorem zatim nezminene kone) co budou obhospodarovat výmeru pro tyto prvni kone, pak pricteme dalsi kone co budou obdelavat plochu pro druhou operacni skupinu koni, a tak dale dokud se limitne nepriblizime ke skutecne FINALNI vymere tohoto zemedelskeho modelu, zjistime, ze krom osmi kilometru ctverecnich orne pudy pro nasich deset rodin, potrebujeme dalsi kilometry a kilometry zemedelske pudy jen pro potah.
Sám jsem řemeslník, co dělá z lehka do permakultury a zlehka do vcel. Ne zemědělec. Ale i s tim malem z me praxe mi prijde zrejme, ze zemědělství je komplexní prvovýroba a jako taková jednoduše nejde vymyslet na papíře. To si troufne snad jen celoživotní praktik. A i ten se bude zdráhat házet konkrétní čísla. Proto bych autorovi navrhl buď konzultaci s nějakým menším sedlákem, nebo, řeší-li postapo situaci bez fosilních paliv, mohl by se podívat na kdysi realně funkcni zemědělské modely zdokumentované na našem území někdy v minulosti. Tj. soupisy majetku, soupisy vojáky zabavenych zasob, exekucni prikazy, kalendare sezonich praci, zvyková práva, závěti s dělením majetku, vyhlášky a doporuceni ministerstva zemědělství, místní předpisy, literarni prace folkloristu prodavane ve skanzenech a podobne.)
Ze soudobých věcí pak dosti pomají permakulturní studie a věci k intenzivnímu organickému zahradničení
Dostane pak stejne jako já mnohonásobně užitečnější představu čeho a na jaké výměře je možno dosáhnout at už s mechanizací nebo bez.
————————-
Příklad: můj praděda a prabába obhospodařovali ve dvou sedm hektarů půdy v 500mnm. Měli čtyři krávy, dva tažné koně (osobně trochu nechápu jak vyšli s pastvou a senem a oni to proste nejak dovedli. ), pak hejno husí, slepice a cca 20 ovocných stromů na zahradě. Uživilo to je, jejich děti a podle vseho i fařáře kterému prabába neustale odevzdavala prakticky veskerou disponibilni hotovost. Z jejích pisemnosti bohuzel nevím jaký byl poměr orané půdy, pastvy a luk na seno, ale vim ze kupovali/smenovali sul, cukr ^^ , kafe, oleje, pak vapno, petrolej, vosk, latky na obleceni, boty a podobne. Z vybaveni – pradeda mel konske i kravske postroje, dva ruzne žebříňáky, dva různé pluhy, hrábla na seno, brány, vůz se sudem na vyvážení močůvky na pole a žací stroj – to vše za konsky potah. Pak mlaticku, fukar a k tomu stacionarni motor – parni stroj na drevo. Pak stolarsky ponk, hafo truhlarskeho a tesarskeho naradi, zernov, kade na zeli, obilnici na hure a bedny na mouku. V lete delal na poli, v zime v cizim lese za drevo na pristi sezonu. Umrel po sedesatce. Babi co delala nevim, ale asi behala kolem deti, dobytka, zahrady a pradla a obcas pekla chleba. Ta vydrzela o tricet let dele.
Na sezoni prace jako žně si najimali chudsi chalupniky z okoli za naturalie. Stacinarni motor na drevo co deda dostal v zime zastal tydny a tydny prace co by jinak v „clovekohodinach“ padly na rucni mlaceni behem podzima a zimy.
Mám za to že se žili tak z 80ti procent soběstačně, a co vím neměli krom občasných střepů žádné odpadky, který by se nedaly zkompostovat s hnojem nebo spálit na popel. (ten se před deštěm řídce rozprašoval jako minerální hnojivo po polich a zahradě.)
Doufám že to pomohlo.
Děkuji za velmi přínosný komentář!
Super komentar. Moji prarodice take hospodarili, akorat uz se nezachovali kloudne informace.
Dobrý den,
nápad je sice hezký, ale je tady obrovské množství otázek.
Za prvé jste nenamodeloval vůbec situaci, která zapříčinila vznik této komunity.
U výnosů obilnin jste byl moc optimistický, výnosy máte na úrovni používání primitivních průmyslových hnojiv a postřiků. To znamená, že reálnější je jít na cca 4,5t/ha. (I tak musíme předpokládat možnost hluboké orby, kterou se zvířaty uděláte jen těžko). Pokud bychom předpokládali existenci ruchadla, a tu Vy předpokládáte, dostaneme se při lidské a zvířecí využité síle na max. průmer 4 t/ha. Vycházím ze staré kategorizace polí, kdy pole 2. třídy dávala po strychu výsevu 5-6 mandelův obilí.
Zapoměl jste na psastviny a lady.
Co budete proboha dělat s jedním hektarem mrkve? Pokud máte solidní odrůdu, postaří Vám pro jednoho člověka 2 m2 na rok. Pokud budu hodně velký pesimista, tak potřebujete 5 m2 (mě osobně 4 m2 stačí pohodlně pro tři dospělé osoby na rok). I při největším pesimismu můžete z této plochy uspokojit cca 2000 lidí na celý rok !!! Předpokládám, že jste tou mrkví tedy myslel vešlerou zeleninu potřebnou pro komunitu a prodej. Ale musím Vás upozornit, že pokud to bylo takto myšleno, budete při absenci průmyslové chemie vyčlenit spoustu lidí na ošetřování, výsev, výsadbu a sklizeň.
Jinak Vám můžu směle říci, že pro tříčlenou rodinu (pouze dospělí) Vám postačí pro soběstačnost v oblasti brambor a zeleniny postačí méně než 500 m2. Toto lze bez problémů obstarat bez jakékoliv mechanizace a můžete počítat s přebytky 50%. Není to nějaký vymyšlený žvást, vycházím z osobní zkušenosti a toho, že již několik let to praktikuji a to bez jakékoliv chemie.
Daleko větší problémy budete mít s uskladněním těchto potravin, aby Vám vydržely po celý rok. Při absenci mražení máte vlastně jenom tři možnosti: sušení, krechtování a velmi dobré sklepy.
Pokud jde o cukrovku. Máte řepu, ale ne cukrovar a tohle množství je opravdu na cukrovar. A obávám se, že přebytek se kterým počítáte Vám nezaplatí potřebný cukr.
Také se budete bez šlechtitelství potýkat s degenerací odrůd.
Kromě toho nezapomeňte na sadařství.
Co se týká chovu. Předimenzoval jste vepřové na úkor hovězího dobytka. Jednak z hovězího je mnohem větší užitek a to i jako pracovního zvířete, jednak podíváte-li se do jakýchkoliv archivních záznamů, byl vždy počet hovězího dobytka v usedlosti přinejmenším dvojnásobný oproti vepřům. Také jste zapoměl na tři nebo čtyři zásadní druhy k chovu.
1. Ovce – mnohem jednodušší na chov než prasata a s vyšší praktickou užitkovostí. (neříkám hodnotou masa)
2. Kozy
3. Husy, Kachny
4. Králíci – tady ale budete, stejně jako u prasat veterinární komplikace. Vím že jste s nima nepočítal, ale chov je levný a snadný, kromě toho poskytují i kůži.
Také jste trochu opomenul lov. Jak zvěře, tak ryb. Jeden člověk toto nevytrhne.
Pokud předpokládáte zcela samostatné domácnosti, podcenil jste také dřevo. Musíte násobit alespoň 1,5x spíše 2x.
Obrovské množství komodit budete muset nakupovat.
Stejně tak máte problém v lidských zdrojích. Předpokládáte ideální složení, které je možné v experimentálních podmínkách, ne však v reálných. Problém je v tom, že jenom málo současných lidí má potřebné znalosti a dovednosti našich předků o samostatném, na okolí nezávislém hospodaření. A také jste přecenil lidské síly, to co jste naplánoval na jednoho člověka nikdo nezvládne.
Také Vám chybí velké množství naprosto nezbytných profesí, to znamená opět nákup služeb. Např: truhlář, stolař, kolář, tkadlec, pekař, švec, koželužník, mlynář, atd…. Budete muset hodně agregovat.
Co se týká školství, tak mi promiňte, ale jste naprosto mimo.
U takto malé komunity by šlo o naprosto zbytečné plýtvání lidskými zdroji, které se Vám nebudou dostačovat jinde. Tak trochu naznačujete, že uvažujete o vzoru k počátku 20. stol. V této době bylo běžné, aby na jednoho učitele připadalo i 80 žáků. V našem případě by se jednalo asi o školu pokutního typu (terminus technicus ze starého rakouska). Základ postavený na triviu a praktických předmětech. O návazném kvadriu lze uvažovat jenom v případě, že bude možné zajistit živobytí pro pedagoga. Na mateřskou školu zapomeňte, ta je v takovéto malé komunitě nesmysl. Ďěti v této komunitě také budou mnohem dříve přebírat samostatnou zodpovědnost za některé práce, i od deseti let věku.
Také si nejsem jistý, jak bez moderní farmakologie zvládnete některé nemoci. Jasně, přeočkovat variolu kravskými neštovicemi zvládne každý idiot, ale já tady hovořím o závažnějších onemocněních, které vyžadují farmakologii.
Také mě napadla ještě jedna věc, jak komunita přišla v vesnici? Postavila ji? Obsadila nějakou opuštěnou? Museli obyvatelé domestifikovat některá zvířata?
Tak trochu ještě máte jeden sociologický otazník. Předpokládáte vznik primitivní pospolité společnosti na bázi čistého komunismu, něco jako původní Izraelské kibucy. Kromě toho můžeme předpokládat že v rámci zachování rodu dojde k příklonu k matriarchátu.
To co máte vy nadefinováno je opravdu jenom na experiment, ne na reálné přežití.
K tomu, abychom mohli vůbec uvažovat o nějaké komunitě, bylo by potřebova nadefinovat následující:
Proč komunita vznikla: (po jakém VP
Od kud komunita pochází: (město – venkov)
Byly zachovány nějaké výrobní prostředky?:
Jaké jsou zdroje energií a paliv?:
Je kromě komunity ještě někdo?: (ať už konkurence nebo třeba dodavatelé, či odběratelé)
Jaké má komunita skutečné vzdělání?
Existuje nějaký směnečný prostředek?
V jaké oblasti se kommunita nachází?
Má komunita nějaké zásoby?
Jaký je přístup ke zdrojům?
Těch otázek na které je potřeba nejdříve odpovědět je spousta.
Omlouvám se za všechny ty překlepy.
Pokračujte prosím v diskuzi zde: http://forum.postapo.cz/subdom/forum/post7834.html
Wesy : zajímavý příspěvek nicméně při pokládání otázek na konci jste přehlédl minimálně tento odstavec:
Co předpokládám z hlediska zvládání u vyšší komunity (středisková vesnice, městečko, jinak zaměřená komunita):
Vyšší než základní školství, lékař, složitější opravy, mletí, potravinářská výroba složitějšího charakteru (tj. např. pivovarnictví, cukrovarnictví atd.), textilní výroba, kožedělná výroba, chemická výroba (pro ty co myslí bůhví co, tak já tím míním i jednoduchosti typu mýdlo, alkohol nebo třeba kyseliny).
Otázka oblasti je dle mne nepříliš významná.
Otázka zásob irelevantní. Komunita musí vypěstovat to co sní a zásoby jsou řešení vždy dočasné.
Otázka na mrkev: Zelenina: tak opět zjednodušuji a dám jen mrkev.
Touto větou jsem myslím jednoznačně řekl, že zjednodušuji a tak dávám místo veškeré zeleniny jen mrkev.
Já jsem napsal tohle:
1 muž pro práci se dřevem. Jednak na výpomoc tomu technikovi s dřevěnými součástmi a jednak na opravu/výrobu nábytku, talířů, mis, oken a tak.
A vy jste ve svém příspěvku napsal:
Také Vám chybí velké množství naprosto nezbytných profesí
Např: truhlář, stolař, kolář, tkadlec, pekař, švec, koželužník, mlynář
a na jiném místě jste mě obviňoval z neadekvátního plýtvání lidskými zdroji: U takto malé komunity by šlo o naprosto zbytečné plýtvání lidskými zdroji
Nicméně kdybych vaše nezbytná povolání nespojil, tak mám zt deseti chlapů 8 zaměstnáno těmito nezbytnými povoláními. Kdo by oral?
Váš příspěvek je zajímavý a přínosný, ale mám pcit že mnou napsaný text jste četl na přeskáčku v rychlosti a necítil potřebu se nad věcí komplexně zamyslet.
Mimochodem pro všechny: Chce li mě někdo ukázat jak by takovýto rozbor měl vypadat s kompletními čísly, která budou reálná, tak se rád nechám poučit a uznám, že jsem blbec. Dokud jsou ale na mne víceméně kecy bez konkrétních výnosů, tak si myslím, že můj textík byl aspoň prvním byť nedokonalým (spíše trochu špatným) nicméně nepatrně užitečným pokusem.
vitty: pookládejte kokrétní otázky na fóru pokud se tím chcete zabývat.
A taky se omlouvám az překlepy. Psal jsem narychlo, protože mne příspěvek sice zaujal, ale v určitých věcech lehce napružil. Pardon.
velice zajímavá pojetí… všechno včetně základního článku a komentářů…
ale přemýšleli jste také nad tím kdo by se v dnešní době do takovéto komunity zapojil a o to víc mají dnes vůbec lidé takové schopnosti a znalosti na to aby byli schopni vykonávat všechny ty věci po starém způsobu žití..?
A čo takto namiesto repy pestovať steviu?
Čo sa týka potravinovej sebestačnosti, nechápem čo sa tu stále rieši mäso, však človek samotne fyziologicky neni masožravec, bohato by stačilo prežiť aj na rastlinách, strukovinách, ovocí, zelenine, je to naša prirodzená strava a zároveň by sme aj trpeli menej chorobami, imunita by sa posílila než kebyže sa napchávame masom, mimochodom, kedysi starý slovania žili len zo zeleniny, strukovin a ovocia a mäso mali fakt len výnimočne + existuje vela liečivých, jedlých bylín, ktoré rastú ako burina a zabezpečili by liečivá, jedlo ale aj iné prostriedky k prežitiu s minimálnou strostlivostou, napr aj tá stévia namiesto cukru, zdravšia a menej náročná na vypestovanie, dalej konope z ktoré ho sa dá vyrábať takmer všetko,jej pevné vlákna sa dokážu využiť na stavebníctvo, „priemyslené veci“ ale aj ako núdzové palivo, ostatné – listy, šišky na lekárske účely + by netrebalo riešiť alkohol ak viete čo myslím a pritom rastie o5 ako burina a vyžaduje minimálnu starostlivosť. No dobre dajme tomu že by sme chceli aj chovať nejaký dobytok, hydinu na mlieko,syr,vajcá, na mlieko by bola najvhodnejšia koza, má najzdravšie mlieko a vyžaduje najmenej surovín, u hydiny to je jasné – sliepky, výkonné menej náročné, v prípade nutnej potreby , menšej výkonnosti na maso. a na orbu by postačili ludské sily + prípadne nejaké kone a náradie na obrávanie… atd atd je vela možností, ktoré neboli spomenuté.
Článok je zbytočne náročne prepočítavaný a bolo by donho dobré zahrnút aj tieto poznatky
Zdarec, naplánovaný to máš dobře, ale budeš znova opakovat historii, která tě dovede do stejnejch sraček, kde jsme teď. Proč nezačít úplně jinak? Papř. permakulturní pěstování rostlin (viz. např. Jaroslav Svoboda, Ekozahrady) Produkce masa je neefektivní. Místo krmení dobytka můžeš uživit hafo dalších lidí. A jestli chceš vytvořit lepší svět, tak jsi zapoměl na Bibli do každý rodiny. Hlavně ale žádnýho faláře, šéfa a vojáky
Možná by bylo lepší začít měnit svět už teď k lepšímu a nečekat, až příjde nějaký postapo
Dnešní zemědělství funguje na ropu – energeticky cca z 10 barelů vyprodukuje jeden = náš současný jídelníček není bez ropy udržitelný. Takže jestliže se modeluje situace bez ropy, doporučuji nejdřív překopat jídelníček – cukr žádný (včelám i lidem to jen prospěje)masa hodně poskrovnu. Hodně informací se dá načerpat od Václava Cílka -Tři svíce za budoucnost, případně v archívu Českého rozhlasu.