Bře 13, 2015
Když moje drahá žena před třemi lety přinesla domů návod a zároveň nápad, že budeme prát v něčem, co se jmenuje mýdlový sliz, myslel jsem, že se zbláznila. Znáte to, slizem to začíná a než se nadějete, má na hlavě dredy, nosí batikovaná trička a u vchodu do metra se ptá lidí, proč nosí kožené boty. Má zvědavost a jisté, od dětství pěstované zájmy v oboru chemie, nakonec zvítězily a já jí pomohl první dávku umíchat. Od té doby v ničem jiném nepereme, tedy aniž bychom kvůli tomu brousili kolem metra ve žlutých pláštěnkách.
Generace 30+ si možná ještě vzpomíná, jak babičkám voněly peřiny. Ta směs mydlinek a někdy i škrobu má v sobě v naší paměti dodnes cosi kolíbacího vonícího čistotou a vzpomínkami (tedy pokud vaše babička nehulila 40 denně). Ona totiž babička v tomhle znovuobjeveném vynálezu nebo v některé z jeho mnoha variant prala také. Jak to dělala?
Výrobní postup
Základem mýdlového slizu na praní je, no hádejte! Ano, mýdlo. Zapomeňte ale na tekutá, značková, glycerínová… v lepší drogérii sáhneme po jádrovém mýdlu. To naše babičky kupovaly pod lidovým názvem „s jelenem“. Kdo si ho pamatujete a nemáte rádi jeho vůni, nebojte, výsledek voní jinak. Musíte si uvědomit, že v případě kostky čicháte vlastně ke koncentrátu budoucího výrobku. Voňavou variantou jsou jádrová mýdla Lanza nebo Miléne. Použít také můžete mýdlo marseilské (marseilleské). Je aromatizované, ale dražší. Znáte to ale, kdo chce jezdit Roylsem, nesmí šušnit. Na internetu seženete 150g obyčejné jádrové mýdlo od 11 do 25 Kč. Marseilské (marseilleské) mýdlo pořídíte za cenu okolo 70 Kč za 100 až 150 g.
Druhou ingrediencí do našeho slizkého ničitele špíny všeho druhu je prací soda. Přátelé, pokud máte někdy pocit, že Vám to vysvětluju příliš podrobně, vězte, že to má svůj důvod. Znám lidi, kterým vysvětlit, že soda není jen jedlá, česká, stream a přes držku, by trvalo týden a já přeci nemůžu vědět, jestli se tací neschovávají i někde mezi Vámi. Tohle je prostě prací neboli krystalická soda. Koupíte v lepších drogériích a važte si toho. V západní Evropě a nejen tam začínají převládat drogerie, kde neseženete ani to jádrové mýdlo a mucholapky tam mají v uzavřených vitrínách s nebezpečným zbožím. Cena od 30,- Kč za 1 kilogram.
Co budete dále potřebovat? Váhu, odměrku 1l, struhadlo, 2 misky, kýbl, cokoli od ponorného mixéru po vrtačku s míchadlem na stavební hmoty a samozřejmě nádobu, ve které sliz budete přechovávat. Ideálně kýbl s víkem nebo menší soudek s víkem.
Tip: Výrobny lahůdek mají 10 l kýble s víkem od průmyslového balení hořčice, kečupu, majonézy atd. Neví, co s nimi a rádi se jich zbaví. Pokud ve vašem okolí někdo finišuje stavbu domu, nejspíše bude mít až 30 l kbelíky s víkem od fasádní barvy.
Následuje postup bez uvedení množství, to si najděte v níže uvedené tabulce.
Mýdlo nastrouháte na jemno do jedné misky.
Navážíte příslušné množství sody do plastového kýblu
Sodu zalijete horkou vodu v poměru 1 l vody na 100g sody. Rozmícháte zvoleným přístrojem nebo nářadím a směs vylijete do nádoby na skladování slizu.
Do kýble nalijete horkou vodu v poměru 100ml vody na 100g mýdla a mýdlo do ní nasypete. Rozmícháte zvoleným nářadím.
Výslednou směs přilijete do nádoby na skladování slizu.
Výsledek rozmícháte a dolijete studenou vodou. Znovu zamícháte a necháte přibližně den stát, aby se mýdlo pěkně vysráželo.
Zní to složitě? Ve skutečnosti je to jednoduchý jak facka od Macka. Hele:
Množství:
Strouhané mýdlo s krystalickou sodou 1:1 (kilogramy:kilogramy)
Strouhané mýdlo s horkou vodou 1:1 (kilogramy:1itry)
Krystalická soda 1:1 (kilogramy:litry)
Výsledná směs se studenou vodou v poměru 1:3
Příklad:
((100g mýdla + 100 ml horké vody) + (100g sody + 100 ml horké vody)) + 1200ml studené vody = cca 1600 ml slizu
Dávkování a prací postup
Sliz dávkujeme rovnou do bubnu pračky v množství cca 1 – 2 dcl na 3 – 5 kg prádla. Místo aviváže je třeba použít do příslušné zásuvky vodu s octem v poměru 1:1, aby se mýdlo řádně vymylo. I ten ocet je aviváž našich babiček a ne nebojte se, prádlo pak rozhodně nebude cítit jak Znojmo po větru. Někdo dává pár kapek aromatického oleje, není to ale nutné. Protože se bílé prádlo ve slizu údajně zapírá, můžete přidat do bubnu ke slizu ještě obsah sáčku, tentokrát jedlé (kypřící) sody. Když pak prádlo vyhodíte v létě na sluníčko, vypere Vám to i sepraný kimono z druhý ruky do běla.
Výhody versus nevýhody
Nevýhody: Je to pracné, oproti prášku náročné na skladování, údajně to zanáší filtry u sušiček.
Výhody: Je to levné, ekologické, pro alergiky a atopiky neškodné, neblokuje to činnost enzymů v žumpách a enzymatických čističkách.
Fáma o zanášení praček
Internetem se šíří zvěsti o zanášení praček, čerpadel atd. Když budete správně používat vodu s octem, nic se Vám nezanese. Kamarád opravář říkal, že to zanáší filtry sušiček.
Zajímavost: Rok po používání slizu jsem měl pračku rozebranou. Po slizu ani památky, zato usazeniny pracího prášku jsem tam našel ještě po roce.
Prací schopnosti
Podle našich zkušeností sliz nemá problém s ničím. Tráva, krev, víno – zatím si poradil se vším. Rozdíl mezi slizem a klasickým práškem v účinnosti praní jsme nepozorovali. Tam, kde bylo prádlo zadělané řádně, přidal se sliz nebo navíc jedná soda. Na rozdíl od blbosti zvané prací ořechy prošel prací sliz testem Dtestu.
Další výhody
Máte u domu septik, žumpu nebo enzymatickou čističku? Mám pro vás skvělou zprávu. Od doby, co používáme na praní sliz, nám nesmrdí žumpa a nemusíme používat enzymy. U normálního prášku soli pravděpodobně zabíjely bakterie potřebné k rozkladu, zatímco soda proces živí kyslíkem.
Cena
Mýdlo kupujeme ve velkém na internetu, stejně tak jedlou sodu. Mícháme vždy várku na čtvrt roku (cca 30l slizu). Samotný prostředek, nepočítaje tedy vodu a energii na jeho výrobu nás vyjde na 10 Kč za měsíc. Nutno připočítat použití octa místo aviváže. Za měsíc to dělá půl lahve 8% octa, tj. 5 Kč za měsíc. I kdyby energie a voda stála dalších 5 Kč za měsíc, naše náklady na praní stran prostředků jsou tedy 20 Kč za měsíc, tedy 240 Kč za rok.
A TO SE VYPLATÍ!!! 
PS: Lepší drogérií se zde myslí ta, ve které seženete i past na myši, nebo neředěnou kyselinu.
Pro PostApo.cz sepsal Petr Fiedor (HodněOhně.cz).
PŘEČTĚTE SI TAKÉ:
Pěstování japonských topolů – foto návod
Domácí výroba plastu (galalit) – foto návod
Improvizovaný ohřívač vody – návod
Vazba knih – velmi podrobný foto návod
Výroba kuše – foto návod + ukázka střelby
Výroba topných briket z papíru
Nezávislá domácnosť – Časť 3
Výroba provázků – návod
Výroba luku (návod + videa)
Nezávislá domácnosť – Časť 2
Nezávislá domácnosť – Časť 4
Vytažení zapadlého auta – návod
dobrý deň. Chcem sa spýtať, či v tom príklade nie je chyba. Je tam napísané 1200 ml vody. Má to byť 1,2 litra, alebo 12 litrov? Ďakujem vopred za odpoveď.
Není tam chyba. 1200ml je opravdu 1,2 litrů.
Dobrý den,
u fotek je napsáno: „1l horké vody na 100g“ což je dle mého poměr 10:1
to vše se rovná tedy 2l slizu
v receptu dole, je 100g+100g a hotová směs má jen 1,6l
otázkou je čeho se držet?
Předem děkuji za odpověd
Děkuji za upozornění v textu. Nemělo by, ale stává se to. Někdy si prostě chyby všimnete až vy čtenáři. Když objevíte další (doufám, že už tam žádná není), ozvěte se prosím. Děkuji!
…no ještě mě tam nesedí výpočet/cena (foto sliz-infografika).
1kg mýdla cca 100,- +1l vody
1kg sody cca 30,- +1l vody
+ 12l vody = cca 16l / 130,- = 1l / 8,125,-Kč
za 1/4 roku spotřebujete cca 30l tak že za rok 120L * 8,125,-Kč
je celkem 975,- bez el. energie a octa.
???
Aha, takže nakonec zjištěno, že špatně je infografika, poměr 100g mýdla na 1l vody byl správně. Jak jsem se snažil ten článek udělat tak, aby si každý našel způsob vysvětlení, který mu bude vyhovovat, zkomplikovalo se to tak, že je z toho návodu spíš opravdu povedená taškařice. Jen na vysvětlenou – poměr se v originálním návodu uvádí jinak, tady jsme míry zaokrouhlily tak, aby se recept lépe pamatoval a návod byl funkční. S cenou se to pak má tak, že na 30l slizu vezmete 350g sody s 3,5 litrem vody a 350g mýdla a 3,5litru vody, smícháte, vylejete do 30l sudu a dolejete studenou vodou.
Tak ako to teda je? Asi by bolo dobre ten clanok preprpacovata uviest na pravu mieru… Ked na 30 litrov slizu potrebuje 3.5l vody na 350 g sody a 3.5l vody na 350g mydla, tak na 3litre slizu potrebujem 0.35l vody na 35g sody a 0.35l vody na 35g mydla, tak potom to co tam je pisane ako priklad z vysledkom na 1,6 litra slizu je neaky nezmysel, ci sa mylim?
Tak som sa trosku pohral a urobyl to do tabulky tu dam odkaz na nahlad tabulky vo forme obrazku, keby to niekto chcel ako dokument staci napisat… Snad je to spravne…
http://s16.postimg.org/9vavc0rol/sliz.jpg
Je to tak, že je špatně ta infografika. V poměru gramy mýdla nebo sody s vodou v ml je poměr 1 díl ku 10 dílům. Tj. na 100g mýdla nebo sody příjde 1000 ml vody. Výsledná směs (mýdlo+voda a soda + voda)se pak míchá s vodou. těch receptur a postupů je mraky, neřeště přesnost. Jde prostě o vysráženou směs jádrového mýdla a prací sody cca 1:1 ve vodě. Když dělám 30 litrů slizu, padne 350 g mýdla a 350 g sody, každá do cca 3 litrů vody. Výsledek do sudu a dolejt vodou. Ta grafika už tu neměla být.
Ahoj, sliz si doma vyrábím už léta a naprostá spokojenost. Můj postup je ten, že si nastrouhám celou kostku Jelena, nasypu do kýble, zaleju vařící vodou, chvíli míchám aby se mýdlo rozpustilo, pak přídám 150 gramů sody, zase chvíli míchám a pak doplním horkou vodou (už jen z vodovodu) do celkového objemu cca 10 litrů. Nechám chvíli zchladnout a pak přeleju do plastových lahví (např. od mléka). Do pračky dávkuju cca 300ml na praní. Při hodně znečištěným prádle ještě přihodím polévkovou lžíci natrouhaného jelena, který mám připravený v kyblíku. Místo aviváže (hnusná chemie) dávám ocet. Ocet používám i v myčce místo leštidla.
Zdravím, v mýdlovém slizu, resp. jeho zjednodušené variantě „vše do bubnu“ jsem prala dětem plínky a nebýt manželových předsudků, peru tak stále. Dokonce jsem musela použít voňavější aviváž .. brr.
Ale zpět k věci, varianta „vše do bubnu“ znamenala hodit prádlo do pračky, mezi prádlo nasypat menší lžíci prací sody, cca půl kelímku nastrouhanýho jelena a zapnul se program (bez předpírky!) s delší dobou praní, ocet místo aviváže jsem dávala taky. Pravda, tím, že to byly plíny, byly na 60 nebo 90. Tak to mohlo taky pomoci. Ale vypráno bylo vše v pohodě a prádlo (plíny) měly onu popisovanou vůni čistého prádla. Když se pak vysušily na sluníčku, bylo to ještě lepší.
Já taky peru úspěšně ve slizu. Navíc si sliz před tím, než ho zředím na 10 l, trochu odleju do skleničky s pumpičkou a tento „koncentrát“ používám místo jaru, na mytí sklokeramické desky, hrnce apod. Zředěný sliz pak přidávám do vody na vytírání a tím jsem se zbavila většiny komerčních úklidových prostředků v domácnosti…
Markéto potvrzuju, s tím slizem na sklokeramické desky je to úplná paráda, taky to tak používám. Vždycky napatlám celý sporák slizem, nechám to klidně hodinu i déle působit a pak jdou všechny připečený fleky dolů jedna radost. Stejně tak s tím vytíráním. Od tý doby co jsem doma začal používat Jelena a ocet, šly téměř všechny komerční chemický sajrajty z bytu. Jediný co mi nejde čistit slizem je akrylátová vana…
vyměňte vanu
Nemyslím si že by to pomohlo
Nejde o materiál vany, ale o to že sliz tu špínu na vaně spíš jen tak rozmatlá ale neodstraní…
Na vanu stačí jedlá soda.
Dokonalé !!! Zpráva pro autora : Vykašlete se na všechny puntičkáře tady! Kdo trošku ovládá matematiku, návod pochopil. Nicméně musím velmi pochválit tuto ,,seminární práci,,
Tomu říkám postup. Tento recept jsem hledala a u Vaší verze jsem nejen vše pochopila, ale nadchlo mě zpracování s fotkami a osobními postřehy, podrobným postupem a navíc jsem se i velice pobavila. Děkujeme, že jste si s tím dal práci. 
a teď už jen huráá vyrábět a prát 
Díky Zdeňko, udělala jste mi radost
Díky za krásně názorně popsaný recept na výrobu slizu. Vyzkoušela jsem ho ve Vašem dávkování. Přiznám se ale… že manželovy upocené košile a trička to nevypralo (má celkem agresivní pot a i po vyprání jsou stále cítit). Práno jednou na kratší program (1,5 hod na 40 stupnů), když se to nepovedlo, tak jsem zkusila delší program (2,5 hod na 40 stupňů). Ocet v posledním máchání také. Nevypraly se mi ani povlaky na polštáře (také zamaštěné od potu). Jakoby mi tam chybělo něco, co rozpouští tuky. Napadá Vás, co dělám špatně? Nebo máte posobnou zkušenosti či Vám to vypere vše? Díky.
Nejste první, kdo má problém prát chlapskej pot. Moje ženská pere povlečení a třeba trička na šedesát. Přece jen je to textil, který s bio materiálem přichází více do styku. Normální věci jí prý vyperou i na těch 40 st. Jinak zvládat perfektně bílé a zasviněnější prádlo už je trochu vyšší dívčí, ale nepochybuju, že to zvládnete. Stáhnul jsem vám z internetu text o dvou látkách. Nelekejte se termínu „bělení“, v tomto případě se jedná o čistící schopnost prostředku. Než se rozhodneme vytvořit 2. díl nebo přepracovat a doplnit tento článek, poradí vám internet
Ten text:
„Perkarbonát sodný má využití především jako bělič při čištění a praní, vhodný zejména k praní plen a podobně. Je ekologický, během praní si rozkládá na sodu a peroxid, který způsobuje bělení. Vhodný zejména pro alergiky. Lze použít také k bělení dřeva, zejména lípy. Pokud chcete prát za nižší teploty, doporučujeme přidat
TAED (Tetraacetylethylendiamin),
který podporuje uvolnění peroxidu již za nižší teploty. Přidává se ho asi 5 %. Kombinaci perkarbonátu a TAEDu dostanete prací prostředek na bílé, ekologický a nealergenní. Dávejte asi třetinu množství, co normálního pracího prášku. Šetří peníze a zdraví“
Někde jsem vyčetla tip, že zvlášť právě na povlaky na polštáře je dobré to přemáchnout třeba den dopředu v ruce s šamponem na vlasy. ten totiž odmašťuje. akorát je to asi neekologický…nebo prostě namočit, našamponovat a nechat působit a pak strčit do pračky.
jinak myslim, že perkarbonát docela slušně funguje i bez toho aktivátoru při praní na 40. kamarádce dokáže vyprat i špinavé plíny na 40, což jsem se celkem divila. sliz je na pleny bohužel docela krátký. časem jsou dost zažloutlé i od moči a hlavně mám pleny po ne příliš dlouhým používání strašně tvrdý a hrubý:/…nevim, jestli je to tím, ale je to prostě fakt. a to včetně bambusovejch.