Kvě 12, 2011
Článků o nebezpečí radioaktivity najdeme na internetu nepřeberné množství. Nechceme tady opakovat, co už bylo stokrát napsáno. Nám jde o jedinou věc a to je přežití. Budeme čerpat z praktických zkušeností lidí, kteří přežili, ať už se jedná o ty z Hirošimi, Nagasaki nebo Pripjati.
V první řadě půjde o míru nebezpečí samotného záření, pokud jsme se dostali do oblasti zamořeného radioaktivitou. Důležitým nástrojem je dozimetr – přístroj k měření ionizujícího záření.
Pokud dopředu plánujete cestu do nebezpečné oblasti, tímto přístrojem se rozhodně vybavte.
Nejdůležitější rady pokud se musíte pohybovat v zamořené oblasti několik dní a nemáte dozimetr:
- pohybujte se po silnicích a chodnících
- vyhýbejte se oblastem s mechem, tam bývá radioaktivita nejvyšší
- pokud musíte spát venku na zemi, odstaňte min. 10 cm svrchní zeminy
- vodu ( i na mytí) používejte z toků pokud je to možné. Platí ovšem, že je lepší omýt se jakoukoliv vodou, než žádnou. – - pokud perete, oděv ponořte do vody a vytřepejte. Ždímání zachycuje rad. částice v látce. Vodu z přír. zdrojů na pití požijeme nejdříve 48 hod. po výbuchu.
- k jídlu můžeme použít balené potraviny, konzervy po omytí obalu
- pokud ulovíte zvíře, stáhněte opatrně kůži a nejezte maso poblíž kostí. V kostře se kumuluje až 90% radioaktivity
- vejce můžeme jíst bez obav
- mléku se vyhněte
- vodní živočichy a rostliny konzumujte jen v krajní nouzi, jejich zamoření bude mnohem větší
- rostlinná potrava bude nejlepší ta, co roste pod zemí, jako např. brambory, mrkev, celer apod. Zase platí – omýt, oloupat, uvařit.
Vystaveni budeme čtyřem typům záření a to:
Záření α je proud jader helia (α-částic) a nese kladný elektrický náboj, má nejkratší dosah (lze ho zastavit např. i listem papíru).
Záření β je proud záporně nabitých elektronů. Někdy se rozlišuje záření β- (elektrony) a β+ (kladně nabité pozitrony), lze ho zachytit 1 cm plexiskla nebo 1 mm olova.
Záření γ je elektromagnetické záření vysoké frekvence, neboli proud velmi energetických fotonů. Nemá elektrický náboj, a proto nereaguje na elektrické pole. Jeho pronikavost je velmi vysoká, pro odstínění se používají velmi tlusté štíty z kovů velké hustoty (např. olovo) a nebo slitin kovů velké hustoty. Platí, že čím vyšší hustota a tloušťka štítu, tím více je záření odstíněno.
Neutronové záření je proud neutronů. Nemá elektrický náboj. Pohltí jej tlustá vrstva vody nebo betonu. (zdroj wikipedia)
Neutronové záření a záření γ vznikají hlavně v počáteční fázi nukleárního výbuchu. Záření alfa a beta jsou spojovány hlavně s radioaktivním spadem. V prvotní fázi po výbuchu je důležité vyhledat úkryt co nejrychleji, řekněme do pěti minut. Prvotní dávka záření je obrovská a musíme se jí vyhnout. Požadovaná tloušťka materiálu na zeslabení záření gama z radioaktivního spadu je mnohem menší, než je tloušťka potřebná k zaštítění proti počátečnímu záření gama. Záření radioaktivního spadu má méně energie než pronikavá radiace atomového výbuchu. Přiložený obrázek znázorňuje stínicí vlastnosti běžných materiálů o ½ záření Gama.
Tyto materiály tvoří ochranný faktor, který můžeme nazvat koeficientem zeslabení. Zde j několik příkladů úkrytů s jejich koeficientem zeslabení.
objekt – Kz
otevřený terén – 1
otevřený zákop – 20
nekrytý zákop – 50
automobil, autobus – 2
otevřený železniční nákladní vagon – 1,5
krytý nákladní vagon – 2
lokomotiva – 3
obytné zděné domy přízemní:
- v přízemí – 10
- ve sklepě – 40
obytné zděné domy jednoposchoďové:
- v podlažích – 15
- ve sklepě – 40
obytné zděné domy dvouposchoďové:
- v podlažích – 20
- ve sklepě – 400
Nesmíme zapomínat na důležité součásti oděvu, jako jsou ochranné (nejlépe motoristické) brýle, maska na nos a ústa a oděv z nejlépe omyvatelného materiálu (guma, voskované tkaniny). Nezapomeňte na okrývku hlavy a rukavice.
Pokud budete dodržovat zásady uvedené výše a vybavíte se dopředu důležitými pomůckami, vaše šance na přežití je vysoká. Pamatujte, že lepší je vybavení mít a nepoužít, než nemít a potřebovat.
Pro PostApo.cz sepsala Blanka B.
Tento článek byl zařazen do soutěže PostApo.cz
Zaujal vás tento text? Pomozte autorovi vyhrát v naší soutěži, zmačkněte LIKE a napište do komentáře svůj kladný názor, nebo klidně pouze znaménko „+“!
Chcete se zúčastnit také? ZDE JSOU PRAVIDLA A PODMÍNKY!
Dievča, klobúk dole. Toto bol jeden z mojích trumfov ku koncu súťaže. Keby tak aj moju priateľku zaujímal survival a podobné veci. Väčšinou, keď ma niečo zaujme a vravím jej o tom, tak kuká a nechápe, čo je na tom bohovské.
Bolo by dobré urobiť ešte jeden takýto článok, ale aby bol napísaný pre tých, čo už sú pripravený (tý čo majú doma OPCH, nejakú masku a intenzimeter). Tiež som niečo čítal, že na ochranu pred radiáciou slabo pomôže vodka, neviem, či je to pravda, ale rád by som taký článok uvítal
Nešťastná rádioaktivita. Prežiť jadrový úder je jedna vec a vedome vstupovať na územie zamorené rádioaktívnymi látkami je vec druhá. Úplne iný problém riešia ľudia v Belorusku, žijúci na území zasiahnutom rádioaktívnym mrakom po havárii černobylskeho 4. bloku.
Autor sa zjavne inspiroval príručkou civilnej obrany z 50–tych rokov minulého storočia. Mnohé z vtedajších poučiek a odporučaní dnes vzbudzujú len blahosklonný úsmev. Masívnemu toku neutrónv v blízkosti epicentra neunikneš, odrazené protóny už urobia svoje.
Iné je preživať, bývať, v zamorenej oblasti a živiť sa potravinami, ktoré si vypestuješ alebo vychováš doma. V Belorusku to už vedia a v Japonsku sa rýchlo učia. Už vedia na zamorených plochách po havárii vo Fukušime vypestovať poživateľnú ryžu, ich hlavnú potravinu.