Cévní choroby v postapokalyptickém světě

Kvě 9, 2011

Tento článek je dalším dílem o léčbě v postapokalyptickém světě.

 

Cévní soustava

 

Při léčbě onemocnění cévní soustavy jsme velmi závislí na diagnostických zařízeních. Ať už se jedná o jednoduché a v dnešní době dobře dostupné tlakoměry, EKG nebo biochemická vyšetření. Bohužel většinu onemocnění neodhalíme (arytmie, hypertenze, poškození spojená s diabetem). Z těch závažnějších rozpoznáme infarkt a anginu pectoris.

 

Infarkt myokardu

 

To co, budu popisovat níže, rozhodně nezkoušejte v normální době!!! Infarktů je více druhů a použití některých léků je omezeno druhem a také stavem srdce. Proto přímo volejte záchrannou službu a nepodávejte žádné léky, pokud vám operátor neřekne jinak. Následující text je kombinací staré terapie a moderních léčiv, které se používají hlavně v premedikaci před operativním zákrokem. Infarkt bez chirurgického ošetření přežívá 15-30% lidí, důležitý je hlavně klid.
Jedná se o ucpání koronární tepny buď aterosklerotickým plátem, nebo krevní sraženinou. Následuje nedokrvení srdečního svalu a jeho následná nekróza. Poznáme ho hlavně podle velmi silné a pálivé bolesti v oblasti hrudní kosti, která často vystřeluje do levé paže. Důležité je, že bolest se nezmenší ani při změně polohy/protažení a nedá se lokalizovat. Pálí a bolí vás celý hrudník. První pomoc je velmi omezená, v dnešní době se to řeší ‚‚chirurgicky‘‘ anebo rozpouštěním trombu infuzí léčiva (bohužel také nepřipadá v úvahu).
Ve chvíli, kdy začne infarkt probíhat, je třeba nemocného posadit do takového polosedu, pololehu a držet takto pořád a v klidu. Podáme nitráty a to buď jako nitroglycerin (2,6mg) nebo isosorbid dinitrát (20mg). Tablety rozžvýkáme a necháme pod jazykem, nepolykáme. Dáme mu rozkousat tabletu kyseliny acetylsalicylové a zapít aspoň sklenicí vody, případně můžeme mu podat k rozkousání tabletu betaxololu, který sníží nároky srdce na kyslík. Pokud máme, můžeme použít nízkou dávku diazepamu nebo tetrazepamu, aby se člověk uklidnil a uvolnilo se mu svalstvo, které by jinak požadovalo více krve. Je třeba dávat pozor, protože při užití betaxololu a nitrátů dochází k prudkému snížení tlaku, takže pacient může omdlít a nemusí to být dané infarktem. Dále je třeba sledovat dech a tep. V případě, že něco vypoví službu, je třeba okamžitě resuscitovat a vydržet tak co nejdéle. Všechny dávky léčiv budeme muset opakovat. Kyselina acetylsalicylová stačí v dávkách 500mg jednou za dva dny. O betablokátorech se zmíním níže a nitráty se dávají dvakrát denně 2,6mg a to ráno a v poledne – zde se již nekoušou. Dále, pokud jste opravdu velmi dobře zásobeni, je možné podat intravenózně heparin, ale to už je spíš okrajový dodatek. Dává se 5000 -10000 jednotek jednorázově, v ampulkách bývá většinou 5000 jednotek v 1ml. Je možné taky podat nízkomolekulární heparin. Tyto dvě poslední látky jsou opravdu už vzácné, ale vzhledem k tomu, že se uchovávají za pokojové teploty, je možné, že nějaké v pořádku seženete a v lékárnách se vyskytují. Musím ale upozornit, že hepariny brání srážení krve a v případě zranění s tím může být velký problém, protože to krvácení se velmi špatně zastavuje i z malých ran.
Pokud pacient infarkt myokardu úspěšně přežil, nebo je aspoň při vědomí, je třeba pokračovat s léčbou kyselinou acetylsalicylovou, ticlopidinem nebo clopidocrelem a to prakticky už napořád. Všechny se používají ke sníženému srážení krve. Pacient by měl zůstat v naprostém klidu na lůžku dva týdny a s minimálním pohybem 4-6 týdnů. Pokud máme, nasadíme nízké dávky betablokátorů ( nižší, než jsou obvykle dávány, protože snižují krevní tlak a bez tlakoměru to nikdy pořádně nezregulujeme) a to buď 10-20mg betaxololu jednou denně, nebo můžeme použít metoprolol, kdy se dává 50-200mg jednou denně. Zde již tablety nekoušeme. Dále kvůli poškození srdce může docházet k selhávání jeho funkce a dochází k otokům a edému plic a z ní plynoucí dušnosti a vykašlávání růžové tekutiny. Zde už je třeba komplexní neustálá léčba, kterou bohužel sami už vůbec nevyřešíte a ani pro ni nebudete mít dostatek léků. Jedinou šancí je snad klidný život pacienta, který nám v postapokalyptickém světě asi nehrozí. Je vhodné podávat furosemid (začínáme na dávce 40-80mg denně a postupně zvyšujeme až na 120mg, opět je třeba dávat pozor na tlak) jako diuretikum ze začátku na odstranění edému. Na zesílení srdeční kontrakce se dává digoxin, i když v dnešní době je už překonaný. Navíc je to nebezpečné léčivo, protože se kumuluje v organismu. I tak se podává 0,125-0,250mg jednou denně. Zde platí méně je více. Jinak se používají ACE inhibitory a to enalapril 2,5mg 2xdenně nebo lépe lisinopril 2,5mg 1x denně postupně je možné zvyšovat až na 10mg 2x denně. Tyto léky opět snižují krevní tlak a je třeba na to dát pozor.
Kyselina acetylsalicylová – v terapii snižující srážlivost krve se dáví buď 100-200mg každý den, nebo 500mg jednou za 2-3dny. Aspirin, Acylpirin, Godasal
Clopidogrel – dává se 75mg denně. Také brání srážení krve, proto je třeba dávat pozor na zranění. V případě infarktu je možné místo kyseliny acetylsalicylové podat 300mg clopidogrelu. Agrelex, Plavix, Trombex
Ticlopidin – dává se 250mg dvakrát denně. Také brání srážení krve. Apo-tic, Tagren
Nitroglycerin – 1tbl obsahuje 2,6mg. Nepoužívá se dlouhodobě, dáváme dvě tablety denně většinou ráno a v poledne. Nitromint tbl a Nitromint sprej (ten se používá jen akutně), Nit-ret
Isosorbit dinitrát – dáváme 20-40mg dvakrát denně. Cardiket, Dinisan, Isomac
Betaxolol – betablokátor s vysokou účinností na srdce, tzn., že snižuje se tepová frekvence, snižuje se síla kontrakce a také se snižuje odpověď srdce na stres ať už fyzický, nebo psychický a díky tomu je nižší i spotřeba kyslíku. Tablety se nedělí. Bere se 10-20mg ráno. Betaxa, Lokren, Betamed
Metoprolol – v léčbě po infarktu myokardu se běžně používá 200mg denně, ale vzhledem k nemožnosti kontroly tlaku, je třeba začít na nižších dávkách a postupně je zvyšovat. Tablety se nedělí, protože jsou upravené k postupnému uvolňování, aby nedocházelo k prudkým poklesům tlaku. Betaloc, Apo-metoprolol, Egilok, Emzok.
Diazepam – je to antidepresivum a sedativum. Má také silné myorelaxační účinky, proto se také používá pro uvolnění svalů v křečích. Dává se 5mg 2-3x denně. Uspává.
Tetrazepam – podobný diazepamu, 25mg 2-3x denně.
Enalapril – Enap, Apo-enalapril, Berlipril, Ednyt,
Lisinopril – Dapril, Diroton, Lisipril
Furosemid – Furon, Furorese

 

Angina pectoris

 

Jedná se o chronické zúžení koronárních tepen vyživujících srdce a to buď křečí svalstva cévy, nebo kornatěním tepen. Opět to vyžaduje dlouhodobou terapii, která je náročná na množství léků. Řešitelné jsou jedině záchvaty, které se často objevují při zvýšené fyzické a psychické námaze. Projevují se velmi podobně jako infarkt srdce, ale na rozdíl od něj po podání nitroglycerinu bolest ustupuje. Můžeme použít sprej nebo rozkoušeme tablety a necháme v ústech, nepolykáme.

 

Hemeroidy

 

Hemeroidy vznikají městnáním krve v žílách konečníku. Dochází k jejich zduření a následně praskání a krvácení. Jsou velmi bolestivé. Lehčí formy se často vyléčí samy. Domácí léčba je dnes založena v aplikaci čípků a mastí buď se znecitlivujícími látkami, nebo s látkami schopnými koagulovat bílkoviny a tím zastavovat krvácení a léčivých látek, které napomáhají hojení. Nejznámějšími přípravky jsou: Dobexil čípky a mast, Faktu čípky a mast, Mastu mast a čípky. Léčba se doplňuje různými komplexy flavonoidů, které zpevňují stěnu žil. Jinak pro zastánce přírodní léčby zde má velké využití dubová kůra. Sbírá se z mladých větví starých 1-3 roky a dělá se odvar z 8-10 lžic kůry do jednoho litru. Odvar se používá jako sedací koupel, nebo v obkladech. I v dnešní době je lepší si dubovou kůru sbírat vlastnoručně, protože její kvalita se skladováním rychle snižuje.
Další část potíží s cévami souvisí s poškozením cév kvůli diabetu (hlavně druhého typu) a hyperlipidémii (zvýšený obsah tuků v krvi) a hypercholesterolémii (zvýšený obsah cholesterolu v krvi). Naštěstí lehké formy těchto onemocnění se často spraví samy a to díky redukci hmotnosti, která jistě nastane v důsledku nedostatku potravy. I kdyby ne, tak stejně nasazení jakýchkoliv léků na snižování cukru v krvi je bez monitoringu velmi nebezpečné, protože může docházet k těžkým hypoglykemickým šokům.

Pro PostApo.cz zpracoval Daisuke.

 

Tento článek byl zařazen do soutěže PostApo.cz

Zaujal vás tento text? Pomozte autorovi vyhrát v naší soutěži, zmačkněte LIKE a napište do komentáře svůj kladný názor, nebo klidně pouze znaménko „+“!

 

Chcete se zúčastnit také? ZDE JSOU PRAVIDLA A PODMÍNKY!