Tipy a rady z války v Bosně – informace z první ruky – DOPLNĚNO 4.2.

Led 31, 2012

Jedná se o kompilaci otázek a odpovědí z vlákna fóra www.survivalistboards.com. Vystupuje tam muž jménem Selco, který popisuje kolaps v Bosně v roce 1992. Selco popisuje, jaké to bylo žít ve městě celý rok bez elektřiny, paliva, tekoucí vody, dodávek potravin nebo tradičního obchodu. Jejich měna byla bezcenná, neexistovaly policejní nebo vládní síly a v ulicích vládly gangy a násilí. Strategie přežití, kterou on, jeho rodina a komunita použila k tomu, aby zůstali naživu je poučná a může změnit některé vaše priority ohledně přípravy na SHTF ((SHTF = Shit Hits The Fan = výraz používaný survivalisty pro popis katastrofické situace)). I přesto, že nejde o dlouhé čtení, doporučuji tento text kvůli bohatým poznatkům někoho, kdo Velký Průser skutečně zažil.

 

Jsem z Bosny, a jak někteří z vás ví, mezi roky 1992 a 1995 zde bylo peklo. Celý rok jsem žil a přežíval ve městě s 50 000 až 60 000 obyvateli bez elektřiny, pohonných hmot, tekoucí vody, dodávek potravin, bez práva a vlády.

Město bylo celý jeden rok obklíčeno a ve skutečné SHTF situaci.

Neměli jsme organizovanou armádu a policejní síly, byly zde pouze skupiny obránců. Vlastně kdokoliv, kdo měl zbraň, tak bojoval za svůj dům a svou rodinu.

I přes to, že někteří z nás byli připraveni relativně dobře, většina rodin měla jídlo jen na pár dní. Málokdo z nás měli pistoli, pár šťastlivců vlastnilo AK-47 a tím to haslo.

Po jednom nebo dvou měsících začaly gangy dělat špinavou práci, nemocnice vypadala jako řeznictví, policie se vypařila, 80% nemocničního personálu odešlo domů.

Měl jsem štěstí, naše rodina byla velká (15 členů ve velkém domě, 5-6 pistolí, 3 kalašnikovy), takže jsme žili a přežili, alespoň většina z nás.

Pamatuji si, jak americké letectvo shazovalo z letadel potravinové balíčky (MRE) každých 10 dní jako pomoc pro obklíčené město, ale nestačilo to. Některé domy měly malé zahrádky se zeleninou, ale většina neměla.

Po třech měsících začaly zvěsti o prvních úmrtích v důsledku hladu, úmrtí kvůli nízkým teplotám. Použili jsme dveře a okraje oken z opuštěných domů k topení, spálil jsem svůj vlastní nábytek, mnoho lidí zemřelo kvůli nemocím, většina kvůli špatné vodě (dva členové mé rodiny), používali jsme k pití dešťovou vodu, párkrát jsem jedl holuby, jednou jsem snědl krysu.

Peníze ztratily hodnotu, vyměňovali jsme věci, fungoval černý trh.

Pár příkladů: za jednu konzervu hovězího jste mohli mít ženu na několik hodin (zní to hrozně, ale byla to realita). Pamatuji si, jak většina takových žen byly jen zoufalé matky.

O kdysi běžné věci, jakožto svíčky, zapalovače, antibiotika, palivo, baterie, munice do pušek a samozřejmě jídlo jsme byli nucení bojovat jako zvířata.

V situaci, jako je tato, se mnoho věcí změní, většina lidí se promění v monstra, bylo to hrozné. Síla byla v počtech, pokud jste byl v domě sám, tak jste byl pravděpodobně okraden a zabit bez ohledu na vaši výzbroj.

Válka skončila, opět díky Americe. Není důležité, která strana měla ve válce pravdu.

Bylo to skoro před dvaceti lety, ale věřte mi, pro mne je to, jako by to bylo včera, pamatuji si všechno a myslím, že jsem se hodně naučil.

Já a moje rodina jsme nyní připraveni, jsem dobře ozbrojen, zásoben a vzdělán. Není důležité, co se stane – zemětřesení, válka, tsunami, teroristé, důležité je, že něco bude.

A podle mé zkušenosti nemůžete přežít sami, síla je v počtech, buďte blízko své rodiny, připravte se s nimi, moudře si vyberte své přátele a připravte se také s nimi.

 

Otázka: Jak ses bezpečně pohyboval po okolí?
Město se rozpadlo v malé komunity, v mé ulici (15 nebo 20 domů) jsme zorganizovali hlídky (5 ozbrojených mužů každou noc), aby nás ohlídali před gangy a nepřáteli.
Většina směnných obchodů se odehrávala mezi lidmi v našem revíru. 8km od nás byla jedna ulice, kde byli organizovaní obchodníci, ale bylo nebezpečné se tam dostat, šlo to jen v noci (přes den bylo nebezpečí odstřelovačů) a byla větší šance, že jste byli okradeni, než že byste obchodovali. Použil jsem tu ulici jen dvakrát, když jsem opravdu něco potřeboval.

 

Otázka: A co dřevo? Vypadalo to, že kolem města bylo mnoho lesů, proč jste museli topit dřevěnými dveřmi a nábytkem?
Bosna má mnoho dřeva a lesů, toho si všimnete na mapě, ale já žil ve městě blízko Chorvatských hranic, více na jihu. Nechci zmiňovat název města, ale když se podíváte na mapu, tak jižní část mé země u Chorvatska je skála.

Ano, ve městě bylo pár stromů, ovocné stromy, ale většinu města tvořily stavby, a věřte mi, pokud nemáte elektřinu pro vaření a topení, stromy zmizí velmi rychle. Potom vám zbývá nábytek, dveře, dřevěné podlahy…A i to shoří velmi rychle.

Auta se ve městě téměř nepoužívala, protože většina cest byla zatarasených zříceninami, opuštěnými auty, zničenými domy atd. a benzín byl něco jako zlato. Pokud jsem někam potřeboval jít, šel jsem skoro vždy v noci, nikdy ne sám, ale ani ne ve velké skupině (2 až 3 lidi), vždy ozbrojen. Pohybovali jsme se velmi rychle a vždy ve stínech, skrze ruiny, málokdy na otevřených prostranstvích. Vlastně jsem se vždy skrýval.

Neměli jsme předměstí ani farmáře, byli jsme obklíčeni nepřátelskou armádou a uvnitř města jste nevěděli, kdo je váš nepřítel. Byly zde organizované gangy, 10 až 15 lidí, někdy 50, ale také zde byli normální lidé jako vy a já, otcové, dědové, slušní lidé, kteří okrádali a zabíjeli. Nebylo zde mnoho dobrých a zlých lidí, většinou jsme byli šedí, připraveni na cokoliv.

 

Připravoval ses nějak? Jaké dovednosti jsi potřeboval?
Používali jsme to, co jsme měli, nebyli jsme připraveni, ani jsme se nevěděli, na co se vlastně připravit. Takže si představte, že jsme se v některých aspektech vrátili do doby kamenné.

Používali jsme cokoliv, co jsme měli, např. jsem měl propan-butanovou lahev, tak jsem na její konec s pomocí kamaráda přidělal koncovku, díky které jsem mohl plnit zapalovače (plyn byl příliš cenný na topení a vaření), tyhle zapalovače se staly malým jměním. Někdo mi přinesl prázdný zapalovač a já jsem ho naplnil plynem, obvykle jsem si za to řekl o jednu konzervu nebo svíčku nebo o cokoliv, co mi mohl nabídnout.

Pokud bych byl zdravotní sestra, pak by moje znalosti byly předmětem obchodu.

A ano, trénink a vzdělání jsou v těchto dobách placeny zlatem, pokud umíte opravovat věci, pak se to může stát vaší obživou.

Můj soused věděl jak vyrobit olej do lamp a tak nebyl hladový, nikdy mi však neukázal, jak to dělal. Myslím si, že používal strom za jeho domem a malou část nafty, nevím. Lidé vždycky potřebují někoho, kdo jim něco opraví. Nebyl to survivalový film, bylo to hrozné, dělali jsme, co se dalo, abychom přežili. Nikdo nevyhrál, jen jsme přežili se spoustou zlých snů.

 

Jaká skupina tě podporovala?
Moje skupina byla jen moje rodina, moje krev (příbuzní, jako jsou strýcové, babičky, …) v mé ulici a podél ní jsem měl několik blízkých přátel, ale mí nejlepší přátelé byla moje rodina. Nikdy jsem nebral cizince do své blízké skupiny.

 

Otázka: Pokud bys měl na přípravu tři měsíce, co bys udělal?
Nyní jsem si dobře vědom, jak rychle se může zhroutit okolní „civilizovaný“ svět. Určitě bych nakoupil potraviny, hygienické potřeby, energii, atd., připravil zásoby na 6 měsíců. Žil bych v bytě s nějakou ochrankou, měl bych dům s krytem na vesnici, 5km od bytu, v tom domě další zásoby na 6 měsíců. Dál bych dohromady malou komunitu v té vesnici, většina z nich by byli mí příbuzní, většina z nich by byla připravena (poučili se z války). Měl bych čtyři druhy palných zbraní s 2000 náboji pro každou z nich.

U domu bych měl velkou zahradu a dobré znalosti o zahradničení a farmaření.

Myslím, že mám schopnost vycítit problémy, víte… Když všude kolem tvrdí, že všechno bude v pořádku, ale vy i přes to cítíte, že se všechno rozpadne. Myslím, že mám sílu udělat cokoliv, abych udržel sebe a svou rodinu naživu. Protože když se všechno podělá, tak si buďte jistí, že budete muset udělat pár špatných věcí, abyste zachránili své děti. Nechcete být hrdinou, chcete přežít se svou rodinou.

Jedinec sám nemá šanci bez ohledu na to, jak moc dobře je ozbrojený a připravený. Nakonec stejně zemře, mnohokrát jsem to viděl. Podle mě je nejlepší skupina typu rodina, nebo blízký přátelé, kteří se připravují a mají různé znalosti.

 

Otázka: Jaké položky bychom měli mít v zásobě?
Myslím, že mít zásobu nějaké jedné konkrétní věci vám nepomůže přežít. Jedině pokud byste se živili rabováním, pak byste potřebovali jen zbraně a spoustu munice. Kromě munice, potravin, hygienických potřeb, energie (baterie, atd.) se potřebujete zaměřit na drobnosti pro obchod, jako jsou kapesní nože, zapalovače, apod.

Nezapomeňte na alkohol, nějaký druh, který vydrží dlouho, myslím něco jako whisky. Je jedno jaká to bude značka, to není důležité, i ta nejlevnější je dobrou věci pro obchod v zoufalé době.

Viděl jsem, jak nedostatek hygienických potřeb zabil mnoho lidí. Potřebujete mít drobnosti, jako např. pytle na odpadky, lepicí pásky, atd.

Většinu času jsem sbíral vodu ze střechy ve čtyřech velkých sudech, pak jsem ji vyvařil, abych ji dezinfikoval. Také jsme měli ve městě řeku, sice hodně znečištěná, ale když nemáte jinou možnost…

V případě zbraní se držte jednoduchostí, nyní u sebe nosím Glock 45, ale mám také dvě ruské 7,62 mm TT pistole, protože tady má zbraň a hodně munice každý.

Nemám rád kalašnikov, ale tahle zbraň je tu v každém třetím domě.

Ach ano, změnilo to můj pohled na život, vím, že se můžou stát špatné věci a co je podle mě nejdůležitější: už dále nevěřím vládě a autoritám, vůbec. Pokud vás ujišťují, že všechno bude v pořádku, pak si můžete být jistí, že se stane něco hrozného.

Nevěřte sladkým řečem, zapojte vlastní hlavu.

 

Otázka: A co občanská válka…a náboženské boje? Jak moc pomohlo zlato a stříbro a jak jste získal alkohol a další zásoby?
Byli zde útočníci a obránci, občanská válka. Válka skončila bez vítěze, skončila příměřím. Byla to špatná válka se špatnými důvody. Nebojoval jsem za náboženství nebo etnický původ, bojoval jsem, abych udržel rodinu a sebe naživu.

Posledních 15 let tu máme mír, žijeme s lidmi, kteří kdysi byli naši nepřátelé, nechci znovu zažít válku kvůli etnickému původu nebo kvůli náboženství.

Prosím, nezobecňujte cokoliv o této válce, nebyly tu dobré nebo špatné strany, všichni jsme trpěli. Obě strany dělaly špatné věci a na obou stranách jsou dobří a špatní lidé. Jsem zde kvůli jedinému důvodu – survival, chci se učit a můžu sdílet užitečné informace.

Nemyslím na vaše náboženské přesvědčení, etnický původ nebo politický názor. Pár slov o mém městě před válkou: bylo to běžné Bosenské město, normální život, slušní lidé, školy, divadla, parky, vysoké školy, letiště, nízká kriminalita. Byl jsem mladý muž.

Díky válce byla v mém městě skutečná SHTF situace.

Nevím jak ostatní lidé na tomto fóru, ale já nyní skladuji velké množství alkoholu. Na začátku války tankový granát zničil přední stěnu malého lihovaru blízko mého domu, tak jsme si vzali okolo 500 litrů rakie (něco jako bosenská whisky). Je to dobrá věc pro obchodování, lidé pili hodně alkoholu v zoufalých časech, také jsme jej používali jako dezinfekci.

Ohledně hygieny, budete potřebovat hodně hrnků, tácků, papírových nebo plastových.

Můj názor je, že hygiena je důležitější než jídlo, můžete snadno ulovit holuba, pokud máte babičku, tak může znát některé jedlé rostliny, ale sehnat například dezinfekční gel bude o hodně náročnější.

Tablety na úpravu vody, všechny druhy věcí na úklid, dezinfekční prostředky, hodně mýdla, bělidla, rukavic, masek, postarejte se o trénink první pomoci, naučte se léčit drobná poranění, popáleniny a i střelná zranění. Pokud seženete doktora, tak nebude mít pravděpodobně léky, nebo mu nebudete mít čím zaplatit. Naučte se jak a kdy používat antibiotika a hodně si jich obstarejte.

Věřte mi, s dobrými znalostmi a zásobou léků budete bohatí. Všechno své zlato jsem vyměnil za munici, ale nemělo moc cenu.

Co se týče domácích zvířat, tak jsem žádné neměl, ani jsem žádné nezaznamenal v té době, možná je někdo snědl.

Malá rodina není moc dobrá, obvykle se pár malých rodin sejde společně do jednoho velkého domu a zůstanou spolu. Malá rodina nebo jednotlivec není vhodný pro přežití ve městě při Velkém Průseru, možná v divočině (s tím nemám zkušenosti). I když se budete ukrývat ve svém domě se spoustou jídla pod., tak dříve či později přijde dav. Souhlasím se skrýváním, je důležité nepřitahovat pozornost druhých lidí, ale když přijdou, tak potřebujete množství lidí a zbraní, a nejlepší lidé jsou vaše příbuzní.

Co se týče pohybu po městě: vždy v nočních hodinách, nikdy ne sám (2 až 3 lidé), velmi rychle, nepřitahujte pozornost. Musíte vypadat jako kdokoliv jiný, naprosto splynout s prostředím. Pokud většina obyvatel vypadá zoufale, chudě, špinavě, pak takto musíte vypadat i vy. Nikdo nesmí vědět, že máte jídlo, munice, čisté oblečení nebo doma cokoliv jiného. Vypadejte a chovejte se jako kdokoliv jiný.

Když někdo na vás nebo vaši rodinu zaútočí, tak musíte ukázat, že jste připraveni.

 

Otázka: Co se stalo těm, kteří zemřeli? Kde lidé sháněli palivové dříví?
Kdokoliv v té době zemřel nebo byl zabit, tak se mu nedostalo řádného pohřbu.

Používal jsem každý kus volné země blízko domu na pohřby, někdy dokonce i na zahradě, městské parky se proměnily ve hřbitovy, po válce byla většina těl exhumována a řádně pohřbena.

Nepamatuji si, že by někdy někdo těla spaloval nebo něco podobného. A ještě jedna věc mě napadla, někteří lidé chodívali v noci několik kilometrů jen proto, aby si mohli zapálit kus dřeva a donést si ho domů a začít vařit nebo topit. Zápalky a zapalovače byly opravdu drahé a většina lidí neměla dostatek dřeva, aby mohla pořád udržovat oheň. Pro většinu lidí byl život jen neustálé shánění něčeho, oheň, dřevo, jídlo, munice,…

 

Otázka: Byla sůl cenná?
Ano, sůl byla cenná, ale ne tolik, například káva a cigarety byly cennější.

 

Otázka: A co cigarety?
Měl jsem hodně alkoholu, většinou jsem s ním bez problému obchodoval. Konzumace alkoholu byla desetkrát vyšší, než v době míru. A to nepočítám čištění a dezinfekci.

Pokud máte peníze a čas, pak je lepší skladovat cigarety, svíčky a baterie pro obchodování, nebo jídlo.

Nezajímal jsem se v té době o Survival, neměli jsme čas se připravit, pár dní před Velkým Průserem politici v TV uvedli, že všechno bude v pořádku.

 

Otázka: Řekni nám více o vaření a o jídle, které jsi byl schopen připravit. Bál ses, že vůně jídla upozorní okolní obyvatele na to, že máte něco dobrého?
Během léta jsem vařil na zahradě (zděné oplocení, naštěstí cihly). Co se týče vůně jídla… Pokusím se to názorně předvést: žádná elektřina, neteče voda, kanalizace měsíce nefunguje, mrtvá těla v poničených domech, špína a nepořádek. Věřte mi, je těžké ucítit něco dobrého.

Nebylo to jako ve filmech, bylo to strašné, špinavé a smradlavé. Ano, měl jsem problémy kvůli vaření, ale bylo jich málo, a jak jsem již psal, vhodně ozbrojení a odhodlaní se bránit lidé pomohou vyřešit většinu takových problémů.

V divočině by situace byla pravděpodobně jiná.

Jedl jsem většinou nějaký druh lívance s místními bylinkami (nevyžaduje oleje na vaření a příliš mnoho dřeva), a samozřejmě vše, co jsem mohl vyobchodovat, za pochoutku byla například rýže.

Myslím, že jsem měl štěstí, jen párkrát jsem jedl něco jako jsou holubi. Vždycky jsem měl něco pro obchodování, myslím, že společně se zbraněmi mě to zachránilo.

 

DOPLNĚNO 4.2.

 

Otázky:

1) Proč byla noc bezpečnější než den? A proč skupiny 2 až 3 lidí? Co se stávalo větším skupinám?

2) Jak jsi se vyrovnal se situací, když se objevil dav a přišel si pro tebe nebo tvou rodinu?

3) Zmínil jsi obchodování se střelivem. Jak moc jsi střílel a kolik jsi měl munice?

4) Jak jsi byl schopen určit, kdo je nepřítel a kdo není? Jak si zvládl obchodovat s lidmi a kdy/kde?

5) Jaké opevnění jsi udělal na svém domě a jaký druh ochrany/strážení jsi měl?

6) Jak jsi se vyhnul odstřelovačům? Jak se dá proti nim bránit?

Během dne skoro nikdo nebyl venku kvůli odstřelovačům, obranná linie byla velmi blízko, takže cokoliv jste venku dělali (obchod, shánění dřeva) jste museli dělat v noci. Důležité také byly novinky, mnoho lidí zemřelo jen proto, že se šli někam podívat, co se stalo. Žádné noviny, žádné rádio, žádná TV, nic, drby zaplnily mnoho lidí.

Jak jsem vysvětloval, můžete zůstat doma a umřít kvůli hladu nebo zimě, kvůli infekci nebo malému poranění, nebo můžete jít ven, riskovat svůj život a snažit se najít/vyobchodovat něco užitečného.

Také jsme měli něco jako pouliční hlídky, lidé v mé ulici byli dobře organizovaní kvůli gangům.

Bylo zde hodně střelby, zpočátku jsem neměl dostatek zbraní, jednu pušku a jednu pistoli (druhá světová válka), asi tak 100 nábojů, později jsem vyobchodoval více pušek a munice, pamatuji si, jak jsem za autobaterii dostal dvě pušky.

Kolik munice? Mnoho, co nejvíc můžete mít. Většinou nebudete schopni rozeznat, kdo je nepřítel, kromě rodiny a blízkých přátel, kdokoliv jiný je potenciální nepřítel. Pokud si váš kamarád musí vybrat mezi smrtí svého dítěte a vaší smrtí, pak hádejte, jaká bude jeho volba.

Drby – někdo vám řekne, že nějaký starý chlápek kousek od vás vlastní pár konzerv a hledá např. munici, vy tam půjdete. Stejně tak do mé ulice přicházeli lidi kvůli obchodu.

V noci zde bylo něco jako obchodní ulice, ve skutečnosti to byly ruiny sportovního centra, mohli jste tam jít a poptávat se po něčem, nebo něco nabízet, ale nikdo to nekontroloval, takže to bylo příliš nebezpečné.

Bylo to celkem primitivní, cihlové zdi okolo domu, pytle s pískem v oknech a dveřích, na ty pytle jsme použili cokoliv jsme mohli, velké kusy kovu, kameny, uvnitř domu jsme daly všechny věci do oken, nechali jsme jen malé oknéko pro pušku, vždy bylo 5 členů rodiny připraveno bojovat, jeden byl vždy skrytý na ulici.

Situace jako v době kamenné.

Abychom jsme se vyhnuli odstřelovačům, tak jsme přes den zůstávali doma, nebylo moc nočních odstřelovačů, ani v noci jsme nikdy nechodili na otevřená prostranství, vždy zkratky skrze ruiny, rychle a potichu.

 

Otázka: Jaká byla vaše situace ohledně koupelny? Kam jste chodili?

Používali jsme lopatu a každičký kus země u domu, zní to špinavě a také to takové je, mytí v dešťové vodě, někdy v řece. Většinou jsme neměli toaletní papír a i kdybych jej měl, tak bych jej za něco vyobchodoval. Byla to po celou dobu špatní situace.

Moje rada: První co si připravte je zbraň a munice, pak všechno ostatní, záleží kolik máte peněz a místa, pokud něco zapomenete, pak nevadí, vyobchodujete to od někoho, ale pokud zapomenete na zbraně a munici, pak se nebudete moci dostat na místa, kde se obchoduje.

Nevidím velkou rodinu nebo skupinu jako krky k živení, ale jako skupinu ozbrojenou a silnou, je to lidská přirozenost se přizpůsobit. Držte to jednoduché a používejte zdravý rozum, v prvním období slabí lidé zmizeli, zbylí bojovali.

Pořiďte si maličkosti – zapalovače, svíčky, atd. Generátor na palivo je dobrá myšlenka, ale lepší je mít tisíc zapalovač. Při SHTF scénáři takový generátor přiláká celou armádu, tisíc zapalovačů nezabere tolik místa, jsou levné a vždy je můžete vyobchodovat za něco jiného.

Reálný SHTF scénář ((SHTF = Shit Hits The Fan = výraz používaný survivalisty pro popis katastrofické situace)) vyžaduje kompletní změnu myšlení, je to těžké vysvětlit.

 

Otázka: Jak snadné/těžké bylo sehnat zbraň po Velkém Průseru a co jste mohl vyobchodovat za zbraně a munici?

Po válce byla v každém domě zbraň, ano, policie některé zabavovala, ale hodně lidí si je schovalo.

Také jsem měl legálně zbraň a stát udělal něco jako „dočasné zabavení“, tzn. že v případě mimořádných událostí (nepokoje, atd.) má vláda právo mi dočasně zabavit zbraň, na to nezapomínejte.

Někteří lidé mají legální zbraň pro každodenní nošení, ale někteří lidé mají i skryté nelegální zbraně pro případ VP a „dočasného zabavení“.

Při VP není těžké sehnat zbraň, pokud máte dobré věci pro obchod. První dny VP jsou nejhorší – chaos a panika, možná nebudete mít čas sehnat zbraň. A být neozbrojený v chaosu, panice a nepokojích je špatné.

 

Otázka: A co zdravotní péče pro lidi, kteří byli postřeleni nebo zraněni?

Zranění, nejčastěji ta střelná, dávají pravděpodobnost přežití, pokud se podaří sehnat doktora, asi tak 30%. Opět – není to jako ve filmu, většinou zemřeli, mnoho lidí zemřelo na následky drobných poranění s infekcí. Měl jsem antibiotika asi tak jen na 3 až 4 léčby, samozřejmě jen pro moji rodinu.

Jednoduché věci zabíjely lidi, bez léků vás průjem zabije během pár dní, obzvláště malé děti. Objevilo se mnoho plísňových kožních chorob a otrav jídlem. Nemoci jsme léčili většinou jen místními bylinkami a pak jsme sháněli antibiotika. Byl jsem dobrý v ošetření zranění z hlediska nouzové pomoci.

Jaké ponaučení jsem z toho odnesl? Myslete na hygienu a vždy mějte v zásobě hodně léků, zvláště antibiotika. Dnes je to snadné, potřebujete se naučit spoustu věcí, jděte na Internet, udělejte si nějaký kurz, např. první pomoci. Při Velkém Průseru je to jiné, naučte se používat určité léky a antibiotika už teď.

Pořiďte si vlastní protitetanové injekce, soupravy proti hadímu uštknutí, adrenalin (různé druhy alergických reakcí). apod. Do své zásoby si sežeňte resuscitační soupravu.

Samozřejmě tohle většinou nevyužijete, když se nic nestane, jedině že byste byl pro certifikovaný a trénovaný (doktor, zdravotní sestra, záchranář). Ale při Velkém Průseru se vás nikdo nebude ptát na licenci, jen se učte a mějte v zásobě velkou část zdravotnických potřeb.

Většinou má pomoc byla malá, pomohl jsem s tím, co jsem měl, byl jsem nepřipravený.

 

Otázka: Měla vaše měna stále nějakou hodnotu? Používali jste peníze na nákup věcí od druhých lidí?

Ne, někdy se daly použít cizí měny (dolary nebo německé marky), ale i při této vzácné příležitosti byly ceny neuvěřitelné, např. jedna konzerva fazolí stála 30 až 40 dolarů (běžná cena je možná tak 0,5 dolarů). Asi měl někdo spojení s okolním světem (černý trh), takže takto mohl vydělat spousty peněz. Obchod byl hlavně formou barteru. Místní měna zkrachovala velmi rychle, během pár týdnů, možná měsíce.

 

Otázka: Kolik místa bych měl mít na skladování alkoholu? A jak je to s bezpečností?

Lidé pijí více alkoholu v zoufalých dobách, než je obvyklé. Je to dobrá věc pro obchod, nikdy jsem s tím neměl problém.

Také jsem přemýšlel, že by bylo dobrý naplnit prostory něčím, co zabírá málo místa, ale je zároveň zajímavé pro obchod, např. baterie, antibiotika, atd.

Pointa je v tom, že já jsem měl ten alkohol zadarmo, nekoupil jsem si ho. Lidé mě často napadali, protože si mysleli, že jsou silnější, nevěděli, co jsem měl.

Obchodování s municí – to záleží na tom, kolik máte munice, občas jsem vyměnil munici za jídlo a za pár týdnů zase jídlo za munici, ale nikdy jsem neobchodoval doma, nikdy ne ve velkých množstvích, jen velmi málo lidí vědělo, kolik mám čeho doma.

Jde o to skladovat tolik čehokoliv, jak je jen možné (záleží na penězích a prostoru), později poznáte, co je nejvíce populární.

Obrana byla velmi primitivní (nebyli jsme připraveni), použili jsme vše, co jsme mohli. Okna byla rozbitá, střecha poničená od bombardování, všechna okna byla něčím zablokovaná. Každou noc jsem zablokoval bránu k nám do zahrady pomocí sutin a bordelu z ulice a pak jsem použil hliníkový žebřík, abych se dostal zpět.

Jeden chlápek z naší ulice si kompletně zabarikádoval dům, když šel v noci ven, tak používal díru, kterou udělal v jednom z pokojů, které je připojený k domu jeho souseda a skrze tento zničený dům se dostával ven, byl to skutečně jeho tajný vchod.

Může to vypadat divně, ale nejbezpečnější domy mizí jako první, samozřejmě jsme měli v sousedství pár velmi krásných domů, se zdmi, psy, alarmy, mřížemi v oknech. Hádejte co se stalo – dav na tyto domy zaútočil jako první, některé domy se bránily, některé ne, záleželi na zbraních a počtu lidí uvnitř.

Myslím, že je bezpečnost důležitá, ale nedávejte ji na obdiv, zapomeňte na alarm, při SHTF budete potřebovat obyčejně vypadající dům se spoustou zbraní a munice.

Nyní mám z bezpečnostních důvodů ocelové dveře, abych přežil počáteční dobu chaosu, ale pak se přesunu k větší skupině (rodina a přátelé).

V mém případě se migrace neuskutečnila, protože se vše stalo velmi rychle a armáda protivníka obklíčila město. Jedno vím jistě, pokud bychom měli možnost dostat se z města na venkov, tak bychom to udělali.

 

Otázka: Jaká byla situace s bankami a obchody?

Celý monetární systém zmizel po dobu zhruba jednoho roku, takže nic nefungovalo. Dokonce i teď po dvaceti letech lidé žalují u Evropského soudu banky, protože nechtějí přiznat úspory. Třikrát se změnil název měny, objevila se hyperinflace, ztratily se záznamy o úsporách a půjčkách. Někteří lidé této situace využili ke zbohatnutí.

Bylo mnoho problémů dokázat, jaký majetek lidem patřil. Můj otec měl pěkný byt, ale protože ho kvůli válce musel opustit, tak pak 4 roky u soudu dokazoval, že byt byl jeho. Na druhou stranu, během nejhorších období se lidé prostě přesunou do prázdného domu.

Zmínil jsem venkov, co si pamatuji, tak tam to bylo mnohem lepší.

V té době tu nejezdila auta, pamatuji si tank a Ladu Nivu s kulometem a ty se pohybovaly, jen když střílely, jinak se skrývaly v ruinách domů. Pro „civilní“ populaci nebyly vozidla, ulice byly plné ruin a pohonné hmoty byly příliš drahé.

Bylo důležité nepřitahovat pozornost. Pokud jste vypadali dobře oblečeni, pak vás někdo zabil a vzal vám vaše dobré věci, když jste měli skvěle vypadající pušku, tak to bylo nejspíš proto, že bylo těžké pro ni sehnat její kalibr a také přitahovala pozornost.

Při Velkém Pruseru bych se snažil vypadat jako většina lidí venku – vystrašení, zoufalí, zmatení, sem tam ječící, nevypadající dobře. Nevzal bych si na sebe skvělou uniformu se slovy: „Jsem zde pro lupiče a zloděje.“ Snažil bych se skrývat, byl bych ozbrojen a dobře připraven vidět své možnosti. Venku bych se pohyboval jen v noci a se svým nejlepší přítelem nebo bratrem. Zní to divně, ale ze zkušenosti vím, že to funguje – buďte dobře připraven, ale nenechte nikoho mimo dům, aby to věděl.

Bez ohledu na to, jak dobrá je bezpečnost vašeho domu, jak dobrá je vaše zbraň, když lidé uvidí dobré důvody vás okrást, pak to při Velkém Průseru udělají, je to jen otázka času, počtu lidí a zbraní. Nedávejte jim důvod být zajímavý pro vyrabování.

Vyrabování obchodů a benzinových stanic se stalo velmi, velmi rychle, jakmile začala střelba, tak všechny cenné věci zmizely, sice byly snahy autorit udržet pořádek, ale během prvních pár týdnů se všechno rozpadlo.

 

Částečný překlad článku SHTF Survival Q&A: A First-Hand Account of Long-Term SHTF Survival
http://www.tacticalintelligence.net/blog/shtf-survival-qa-a-first-hand-account.htm

 

Za překlad moc děkujeme spřátelenému webu freepub.comehere.cz