Nebezpečí jaderných zbraní – mýty a fakta

Obrázek 1.2 také ilustruje skutečnost, že místo, které dostane stejné množství spadu později než hodinu po explozi má menší nejvyšší a menší celkovou dávku radiace než místo, kde se stejné množství spadu nakupí právě jednu hodinu po explozi. Čím déle jsou spadové částice ve vzduchu než dopadnou na zem, tím míně je nebezpečná jejich radiace.

Během dvou týdnů po útoku většina obyvatel krytů je může bezpečně opustit, nebo pracovat mimo kryt po zvyšující se dobu každým dnem. Výjimkou jsou oblasti s extrémním množstvím radioaktivního spadu, tam kde se objeví větry z důležitých cílových oblastí útoku – obzvláště raketová sila a velmi velká města. Abyste věděli, kdy můžete vyjít bezpečně z krytu, tak potřebujete spolehlivý měřič radiace, nebo získat informace založené na měření blízko vás a naměřené spolehlivým přístrojem.

Dávka radiace, která zabije člověka se různí u každého člověka. Dávka 450 rentgenů obdržená celým tělem je ta, o které se říká, že zabije zhruba polovinu lidí, nicméně většina studií naznačuje, že stačí i menší dávka. Všechny osoby v krytu po jaderném útoku budou pod stresem a bez čistého prostředí a antibiotik budou bojovat proti infekcím. Mnohým z nich bude chybět voda a potraviny. Za těchto bezprecedentních podmínek by během několika dní umřela možná polovina osob, která by dostala do celého těla dávku 350 rentgenů.

Naštěstí má lidské tělo schopnost opravit poškození způsobené radiací, pokud obdržená dávka není příliš velká. Jak je vysvětleno v apendixu B – osoba, která je zdravá a nebyla vystavena za poslední 2 týdny dávce radiace vyšší než 100 rentgenů může obdržet dávku 6 rentgenů za den po dobu alespoň dvou měsíců, aniž by byla ochromena.

Jen velmi malá část obyvatel Hirošimy a Nagasaki, kteří přežili skoro smrtelné dávky radiace, trpěla opožděnými účinky. Čtenář by si měl uvědomit, že kvůli nezbytné práci po masivním jaderném úroku mnoho přeživších obdrží mnohem větší dávky radiace, než je normálně přípustné. Na druhou stranu příliš mnoho pracovníků, kteří by zůstali uvnitř krytů příliš dlouho by chyběli při zotavování národa. Například pokud by velká většina řidičů náklaďáků ze strachu z obdržení radiace odmítla jezdit, milionům lidí by chyběly transporty potravin a umíraly by hladem.

Mýtus: Radiace ze spadu proniká vším; neexistuje útěk před jejími smrtícími účinky.

Fakta: Trocha gama radiace ze spadu pronikne stínícím materiálem a dokonce i výborným krytem a zasáhne jeho obyvatele. Nicméně dávka radiace, kterou tito obyvatelé obdrží je menší, než běžný Američan obdrží za svůj život při normálním žití v Americe. Design krytu obsahuje použití vhodně tlusté vrstvy zeminy nebo jiného stínícího materiálu. Gama paprsky jsou podobné rentgenovým paprskům, ale jsou více pronikavé. Obrázek 1.3 ukazuje, jak moc jsou gama paprsky redukovány vrstvami zeminy. Každá vrstva zeminy je tlustá 9 centimetrů. Tato vrstva zeminy snižuje množství radiace, která projde skrz, na polovinu.

Obrázek 1.3

Ve skutečnosti je cesta gama paprsků skrze stínící materiál mnohem komplikovanější, díky rozptylu apod., ale efektivita stínění vrstev zhruba odpovídá obrázku. Čím hustší látka, tím lépe stíní. Proto vrstva na snížení radiace na polovinu z betonu je pouze 6,1 centimetrů.

Každá vrstva, která sníží dávku radiace na polovinu zvyšuje ochranný faktor…32, 64, 128, 256, 512, 1024 atd.

Mýtus: Velký jaderný útok by prakticky vše zapálil, způsobil by „ohnivé bouře“ ve městech a spotřebovalo by to kyslík ze vzduchu. Všichni obyvatelé krytu by byli zabiti prudkým žárem.

Fakta: Za jasného dne tepelné vlny (teplo radiace, které se šíří rychlostí světla) z výbuch ve vzduchu mohou zapálit snadno vznětlivé materiály (záclony v oknech, čalounění, noviny a suchá tráva) zhruba na stejném území, které poškodí tlaková vlna z výbuchu. Můžou způsobit popáleniny druhého stupně lidem, kteří byli vystaveni výbuchu až 10 kilometrů od exploze o síle 1 MT (1 megatuna). Exploze o síle 1 MT vyprodukuje stejné množství energie, jako výbuch jednoho milionu tun TNT. Pokud je počasí jasné a suché, tak oblast ohrožení může být mnohem větší. Za mračného a mlhavého dne částice ve vzduchu pohltí hodně tepla z radiace, proto oblast ohrožení je při tomto počasí menší.

Page 2 of 5 | Previous page | Next page

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:

Ochrana před radioaktivním zářením a přežití v zamořené oblasti Na Fukušimu se žene další pohroma – tajfun Jednotky radiace, jak je chápat a jak se s nimi potýkat Jaderná katastrofa The Nuclear Landscape – jaderné zbraně na mapě světa ATOMOVÁ BOMBA PRO KUTILY Radiometr RBGT-62(a) – velká recenze Indikátor IBG 58 t – recenze Scénáře apokalypsy – 1. díl Rady pri jadrovej katastrofe Existence lidstva Průvodce přežití pro občany v revoluci – díl 3.