Scénáře apokalypsy – 1. díl

Květen 19th, 2011 by admin

Sem patří zásadní katastrofy, které lidstvo postihují velmi výjimečně. První součástí jsou nehody (masivní, jako Černobyl, požáry ropných polí apod.). Druhou součástí, kterou jsem se rozhodl zařadit do této oblasti, jsou teroristické činy. Zejména proto, že žádná extremistická skupina ještě pravděpodobně není schopna zaútočit globálně. Oběti v místě katastrofy jsou vysoké, oběti v okolí mohou rovněž dosáhnout vysokých hodnot (opět např. Černobyl, případně použití neurotoxinu či jiných biologických/chemických agens teroristy). Materiální škody mohou jak přímo, tak nepřímo dosáhnout obrovských hodnot. Evakuace ze zasažené oblasti je nezbytná, nelze vyloučit horšení situace. Oblast bývá v případě velkých průmyslových katastrof neobyvatelná i dlouhou dobu, v případě terorismu do rekonstrukce zasažených prostor. Přežití je náhodné či přímo vyloučené u osob přímo zasažených, u ostatních platí to, že jde o lokální pohromu, tzn., že pokud včas evakuují, mají podmínky k přežití v podstatě standardní (tak jako u všech pohrom zmíněných v regionálním rozsahu.)

Globální katastrofy

Teď se dostáváme sice tam, kam se chce možná dostat většina čtenářů webu PostApo.cz, nicméně je nutné prohlásit, že se rovněž dostáváme do oblasti, která není podpořitelná velkým množstvím příkladů a proto se pohledy na různé scénáře a jejich řešení mohou u každého lišit.

Válka

Pravděpodobnost výskytu: globálně mizivá

Počet obětí: vysoký, v případě zúčastněných vojáků či při použití nekonvenčních metod až obrovský

Materiální škody: obrovské

Ochromení služeb: v řádu let, desítek let

Přežití: v případě aktivního vojáka nízké, v případě civilisty slušné (pokud nedojde na nekonvenční metody)

Některé války by se mohly přesunout do katastrof regionálních, protože na světě aktuálně zuří. Nicméně pro nás je zajímavější náhled na možnost války globální. Poslední válkou s globálním významem byla Druhá světová válka (60 milionů obětí, obrovské škody). Nutno si uvědomit, jaký technologický pokrok od války lidstvo prodělalo. Pro příklad srovnejme dva bombardéry; Lancaster (RAF, II. sv. v.) a B-52 Stratofortress (USAF, aktuálně do roku 2045). B52-H má více než dvojnásobnou rychlost (přes 1000 km/h), dvojnásobný dostup (přes 14 km), čtyřnásobný dolet (přes 16000 km) a více než pětinásobný náklad pum (až 32 tun), včetně možnosti svržení atomové bomby. Navíc všechny armády (o nichž se dá v globální válce uvažovat – tzn. rozhodně ne AČR) mají ve výzbroji spousty raket s rozličnými hlavicemi, inteligentní systémy řízení, podporu satelitů apod. Prostě v dnešní době s dostupnou technikou je i menší skupina vojáků schopna rozpoutat pořádnou ničivou sílu. A to se bavíme stále jen o použití konvenční bojové síly. Pokud by taková situace nastala a počet obětí by byl procentuálně úměrný druhé světové válce, mluvíme o 277 milionech obětí. Je však pravděpodobné, že by byl mnohem vyšší.

Otázkou samozřejmě je, z jakých důvodů by se taková válka mohla rozpoutat. Nejvíce skloňovaným důvodem je pak válka o strategické suroviny. Nicméně věřím, že i v takovém případě by byla válka vedena spíše na úrovni diplomatické/ekonomické.

Pokud se budeme bavit o použití nekonvenčních metod, už vůbec netuším, co by muselo vyprovokovat jaderné velmoci k použití svého arzenálu ve velkém. Následky takového činu jsou pak v nejčernějších vizích vyhlazení většiny života na zemi, nukleární zima a přežití jen těch nejschopnějších druhů.

Materiální škody jsou v případě války obrovské, ať už proto, že většina vedení firem sídlí ve velkých městech, o které by se sváděly tuhé boje (pokud by nebyla rovnou vyhlazena), nebo proto, že průmysl, který ve městech nesídlí, bývá oblíbeným cílem bombardování. Vše samozřejmě s cílem ochromit možnosti protivníka vyrábět a do boje nasazovat novou techniku. Rekonstrukce válkou zničené země je i v případě konvenční války nesmírně pomalá a nákladná. V případě jaderného střetu by mohla být po dlouhé roky dokonce nemožná.

Page 3 of 6 | Previous page | Next page