Hypotermie u VP
Teplota jádra 28°C-24°C, nereagující pacient, v bezvědomí, zachované dýchání, avšak mělké s pauzami. Puls obtížně hmatný, arytmie, hypotenze. Vysoké riziko fibrilace komor s následnou zástavou krevního oběhu. Při poklesu teploty jádra pod 29°C nemůže tělo nadále tento stav regulovat (hypotalamus ztrácí svoji funkci tepelné regulace).
Velmi hluboké podchlazení – Hypotermie IV. stupně
Teplota jádra 24°C-15°C v extrémních případech až 9°C. Pacient v hlubokém bezvědomí, bezdeší, nehmatný puls, foto reakce negativní, mydriáza, fibrilace komor a asystolie.
Smrt – Hypotermie V. stupně
Není určena konkrétní hranice mezi IV. a V. stupněm podchlazení. Výše zmíněná teplota 15°C není striktně danou linií mezi životem a smrtí. Toto je velice individuální a je tedy nutné i ke zdánlivě mrtvému pacientovi přistupovat jako k potencionálně resuscitovatelnému. I přes mnohé literatury, které uvádějí smrtelnou hranici 10°C jsou z praxe známy případy, kdy pacient s tělesnou teplotou pod touto hranicí byl po ohřátí nad 35°C úspěšně zresuscitován. Pouze v případě že pacient má tuhé, neprohmatné břicho a nestlačitelný hrudník, a je bez jakýchkoliv známek života může být považován za mrtvého.
Měření tělesné teploty
K indikaci fáze hypotermie a zahájení následné terapie je důležitým aspektem přesné změření tělesné teploty. Je nutné rozlišovat teplotu povrchovou (v podpaží) a teplotu tělesného jádra. Právě druhá varianta je pro tento typ nehody vhodnější. Standartně jsou k měření tělesné teploty využívány rtuťové lékařské a digitální teploměry. Obě dvě varianty jsou však pro zásah v terénu nevhodné, neboť měří pouze povrchovou teplotu. Měření lékařským rtuťovým teploměrem je zdlouhavé a kvůli jeho konstrukci nelze změřit další pokles teploty. Běžné digitální teploměry jsou obecně velice nepřesné. Tympanální teploměr je jedinou neinvazivní metodou, kterou lze změřit teplotu jádra. Princip tohoto přístroje je měření teploty v uchu, kterou vydává sáláním ušní bubínek.
Velkou výhodou je také rychlost změření teploty. Některé prameny však uvádějí malé nepřesnosti při měření kvůli rozdílným náklonům čidla vůči ušnímu bubínku. Při hypotermii v nižších stádiích (hypotermie III. a IV. stupně) může ušní teploměr vykazovat falešnou, nižší teplotu v závislosti na utlumeném dýchání. Pacient ve stádiu III. a IV. stupně v rámci bradypnoe vydechuje malý objem ohřátého vzduchu, tím klesá teplota dutiny ústní, Eustachovy trubice a naměřený výsledek v uchu neodpovídá realitě.
Centrální teplotu lze měřit pomocí jícnové sondy, ale tento postup může provokovat fibrilaci komor.
Rektální teplotu lze kontinuálně měřit pomocí rektálního čidla a přenosného monitoru.
Terapie
Ve všech stádiích hypotermie je nutné pacienta při prvním kontaktu především odizolovat od fyzikálních podmínek, které způsobují chladnutí těla. V praxi to znamená případné vyproštění z chladné vody, odstranění mokrých a vlhkých oděvů (poskytnutí suchého oblečení nebo deky), následné pečlivé zabalení do termoreflexních folií a položení pacienta na nosítka. Takto se docílí zabránění dalšímu prohlubování závažnosti stavu a lze zahájit další úkony ke zjištění stádia hypotermie. V této fázi je nutné myslet na „komínový efekt“, který může vznikat při nedokonalém zabalení. Znamená to zabalit pacientovi hlavu, krk a dolní končetiny, jinak vzduch může proudit pod dekou a tím dále ochlazovat pacienta.
V rámci delšího setrvání na místě nehody je možnost postavit tepelný stan z termoreflexních fólií. Důležité je pacienta odizolovat od země, např. smotanými lany, nosítky apod. na něž se následně položí termoreflexní fólie. Přístřešek se postaví z dalších dvou fólií, obdobně jako stan typu A. Z každé otevřené strany stanu se položí lihový nebo plynový vařič.
Kyslíková terapie s ohřevem a vlhčením
Page 2 of 4 | Previous page | Next page
