Důležitost krizových plánů – jak jeden připravený člověk zachránil 11. září tisíce lidí

Září 11th, 2018 by admin

V dnešní den si připomínáme jeden z nejtragičtějších teroristických útoků moderních dějin. Jak tomu bývá v současných médiích, snad milionkrát se proprala totožnost útočníků, jejich původ, motivy, plány i průběh akce. Dle mého názoru by ale při takových událostech neměla být tolik věnována pozornost tomu, kdo „zmáčkl spoušť“, ale lidem, kteří se během těžkých chvil projevili jako hrdinové a dokázali zachránit mnoho životů. Proto dnešní článek bude o veteránovi války ve Vietnamu jménem Rick Rescorla, který díky svému krizovému plánu v den útoku zachránil ze Světového obchodního centra přes 2700 lidí.

Rick Rescorla se narodil v Anglii roku 1939. Škola ho moc nebavila, spíš byl zaměřený na sport, takže už v šestnácti letech narukoval do britské armády a postupně bojoval na Kypru a ve Rhodesii, kde potlačoval povstání podporovaná komunisty. Po těchto zkušenostech si vypěstoval nenávist ke komunismu, a tak jeho další kroky vedly do americké armády a do Vietnamu. Zde se prokázal jako skvělý velitel, kdy například v bitvě o la Drang dokázal udržet morálku své čety proti obrovské přesile a jeho sto mužů dokázalo odrazit útok 2000 vojáků vietnamské lidové armády. Mnoho z vás určitě zná film Údolí stínů, který tuto bitvu zachycuje. Předlohou pro film byla kniha We Were Soldiers Once… and Young. Na přebalu této knihy je fotka právě Ricka Rescorly.

Po odchodu z armády v roce 1990 se Rick vrátil ke studiím. Studoval literaturu, pak práva a nějakou dobu po získání titulu učil trestní právo na univerzitě. Nakonec získal lépe placenou pozici šéfa bezpečnosti ve firmě Morgan Stanley, která v té době sídlila v Jižní věži Světového obchodního centra.

Rick si i po návratu z válečných zón rád udržoval svou fyzickou kondici a své schopnosti přežití. Se svou druhou manželkou Susan se potkal jednoho rána roku 1998, když běžel bosý po chodníku v New Jersey. V té době jste na moc „barefoot“ běžců nenarazili a díky zvědavosti Susan se ti dva seznámili. Rick v tu dobu tvrdil, že běhá naboso, aby si vyzkoušel, jaký je to pocit, protože píše hru odehrávající se v Africe, kde skoro všichni chodí bosi. Ve skutečnosti ale běhal bosý už za své vojenské kariéry v Rhodesii, aby měl nohy tak odolné, že by byl schopný pokračovat v boji i kdyby přišel na bojišti o boty. Svou kondici se snažil udržet i když se léčil s rakovinou prostaty, která se mu později rozšířila do kostí.

Do Světového obchodního centra dojížděl Rick Rescorla z New Jersey za prací. Firma Morgan Stanley zabírala 22 pater Jižní věže a Rickova kancelář se nacházela ve 44. patře. Rick bral svou práci velmi vážně, a tak si jako bezpečnostního konzultanta pozval svého dlouholetého přítele Dana Hilla. S Hillem se Rescorla seznámil už v Africe, a právě Hill přesvědčil Ricka, aby s ním šel bojovat do Vietnamu. Hill se po válce ve Vietnamu zaměřil na boj proti terorismu, a tak ho Rescorla pozval, aby prošel Světové obchodní centrum a určil jeho slabá místa. Prošli spolu garáže v přízemí budovy a Hill měl jasno – cestou nepotkali jediného člena ochranky budovy a uprostřed garáže byl volně přístupný jeden z hlavních podpůrných pilířů. „Zaparkoval bych tu náklaďák plný výbušnin, v klidu odešel a odpálil to“. Rescorla se tedy obrátil na Port Authority of New York and New Jersey, organizaci, která měla správu a bezpečnost Světového obchodního centra na starost. Tam ho ale slušně řečeno poslali do háje. Bylo mu řečeno, že se má starat pouze o patra, která má jeho firma v nájmu a zbytek není jeho problém. Údajně „zvážili všechny známé bezpečnostní hrozby“ a „bezpečnost byla lepší než ve většině kancelářských budov v té době“. Ani ne tři roky na to, 23. února 1993, se stalo přesně to, co Hill předpovídal a před čím Rescorla varoval – v přízemí Světového obchodního centra vybouchla bomba umístěná v dodávce.