Návštěva Pripjati a Černobylské elektrárny – nelegálně
V minulém díle tohoto mini seriálu bylo rozebráno několik možností, jak lze legálně navštívit „zónu” černobylské jaderné elektrárny. Pokud organizovaná zábava a turistické výpravy není nic pro vás, nebo pokud chcete na vlastní oči vidět objekty, kam se obyčejní turisté jen tak nedostanou, užijte si druhý díl. Řekneme si v něm, jak se dá do „zóny” dostat nelegálně.
V podstatě veškeré podklady pro úspěšný výlet až k Pripjati najdete na Google Maps či mapách od ruského Yandexu (maps.yandex.ru). Fungují tam pochopitelně i GPS a GLONASS, takže nehrozí, že se ztratíte. Je ale potřeba vyjmenovat určitá rizika, která s sebou taková nelegální návštěva nese.
Radiace: Ta tam samozřejmě je a místy dosti vysoká. Při nelegální návštěvě bez kvalitního radiometru (dozimetru) se neobejdete. Hravě se může stát, že se celý den budete toulat v čisté přírodě a na noc se utáboříte na nepěkně zamořeném plácku uprostřed lesa. Pokud budete chtít ochutnat nějaké to místní ovoce či načerpat vodu z řeky po cestě, ujistěte se, že pak nebudete svítit po nocích.
Trestní postihy: Pokud vás nachytají v zóně, oficiálně vám hrozí pouze pokuta cca 400 -800 hřiven, což je nějakých 700-1400 Kč. Daleko horší bude vaše situace, pokud vás nachytají s nějakým tím suvenýrem v batohu. Za ten už celkem reálně hrozí odnětí svobody až na pět let. Je také potřeba mít na paměti, že se jedná o oficiálně střeženou uzavřenou zónu, kde platí přísné předpisy, co se tyče nošení zbraní (včetně nožů) a požití alkoholu. Budete-li opilí na šrot bojovat nožem proti jen vám viditelným mutantům, pokutou to nejspíše neskončí. A ne, vodka opravdu nepomáhá proti radiaci.
Zvířata: Místa opuštěná člověkem nyní patří zvířatům. V zóně je několik vlčích smeček, často se vyskytují divočáci, spatřeni byli i medvědi, zubři a rysy. Narazit můžete také na zmije a jiné hady. Klíšťat a komárů je tam také požehnaně, takže očkování a repelent jsou skoro samozřejmostí.
Prostředí: Jdete-li do zóny načerno, zapomeňte na přesné plánování zpáteční cesty či jakékoli harmonogramy. Stejně vám to nevyjde. Jednak proto, že to je minimálně 30 kilometrů každým směrem napříč špatně průchozím terénem, ale také i proto, že se může stát, že dva dny z naplánovaných tří budete běhat po lese ve snaze setřást hlídky. Ať už reálné, nebo smyšlené (nervozita je nervozita). Veškeré časové výpočty vynásobte minimálně dvěma. A od toho se odvíjí i zásoby vody a potravin, co s sebou ponesete. Ano, voda se dá doplnit po cestě a přefiltrovat, ale nikdy nemáte jistotu, že jasně rozeznatelný potůček na satelitních mapách nebude ve skutečnosti dávno vyschlý. Pamatujte také na nebezpečí úrazů a v ideále si přibalte i chrániče kloubů a třeba i helmu. Mnohé objekty po několika desítkách let chátrání dnes drží pohromadě snad jen ze zvyku.
Místní obyvatelstvo: Bez perfektní znalosti jazyka se doporučuji vyhnout jakýmkoli kontaktům s lidmi, které potkáte. Jen tak se tam nikdo nepotuluje, tudíž půjde v nejlepším případě o další nelegální turisty. V tom horším pak o zločince, pytláky, hlídky či místní alkoholiky a bezdomovce. Každopádně pro vás to nevěští nic dobrého. Takže opakuji, lidem se vyhněte ještě větším obloukem, než zvířatům.
Stále vás to neodradilo?
Page 1 of 3 | Next page