Jak přežít ekonomický kolaps – 1. díl

Listopad 8th, 2011 by admin

Argentinský kolaps

Toto téma není nové. Když Argentina spadla po spirále do sociálního a ekonomického kolapsu na konci 90. let, změnil se každému život. Bez ohledu na příčiny je zde mnoho, z čeho se můžeme poučit od země, která byla prosperující, ale dnes se vzpamatovává z ekonomické krize, která uvrhla okolo 60% lidí do chudoby.

Populární článek survivalové sféry „Lekce z ekonomického kolapsu Argentiny“ od Ferfala dokumentuje zápasy o přežití lidí v kolabující společnosti. Stáhnout si jej můžete ve formátu PDF zde: Argentinský kolaps (v angličtině) nebo si jej jednoduše přečíst níže:

Můj bratr před několika týdny navštívil Argentinu. Žije již několik let ve Španělsku. Během prvního týdne onemocněl silnou chřipkou, i když nebyl v chladném klimatu a pečoval o sebe. Není pochyb o tom, že onemocněl kvůli spoustě nových virů v mé zemi, které nenaleznete v zemích první třídy. Bída a hlad nás vedou do situace, kdy i přestože máte potraviny, přístřeší a zdravotní péči, většina ostatních toto nemá a proto onemocní a šíří nemoci po celém regionu.

Co mě zarazilo na této zprávě je to, že jsem to vlastně viděl přicházet měsíc předtím, než se nové viry rozšířily a ve zprávách začali mluvit o tomto novém zdravotním poplachu, což dokazuje, že mluvení, přemýšlení a sdílení myšlenek s podobně myslícími lidmi (ano, vy) pomáhá vidět věci, které přicházejí a připravit se na ně s předstihem. Tak jsem začal přemýšlet o několika otázkách, o kterých jsem se dozvěděl (buď tvrdě, nebo pomocí tohoto fóra) po všech těch letech života ve zkolabované zemi, která se pokouší dostat z ekonomické katastrofy a všeho co s tím souvisí. I když je moje angličtina omezená, doufám, že budu schopen předat hlavní myšlenky a koncepty, která vám poskytnou lepší obrázek o tom, jak se vypořádat se dny, kdy ekonomika ve vaší zemi zkolabuje.

Město nebo venkov?

Jednou se mě někdo zeptal, jak se žije lidem na venkově. Jestli se mají lépe, než obyvatelé měst. Jako vždy, neexistuje jednoduchá odpověď. Přeju si, abych mohl říct, že venkov je dobrý a město špatné, ale nemohu, protože – pokud mám být plně upřímný, a snažím se o to – existuje řada otázek, které musí být analyzovány, obzvláště otázka bezpečnosti. Samozřejmě, ti na venkově mají kus země a zvířata a jsou lépe připravení v otázce potravin. Není potřeba mít několik akrů plodin. Pár ovocných stromů, pár zvířat (např. slepice, krávy a králíci) a malý sad by vás zajistily roky dopředu oproti lidem ve městech. Kuřata, vejce a králíci by poskytovali bílkoviny, jedna nebo dvě krávy na mléko a sýr, trochu zeleniny a ovoce, vejce a králíci by mohli být obchodováni za mouku na chléb, za těstoviny a cukr, nebo za sůl.

Samozřejmě že existují výjimky, například některé provincie na severu mají pouštní podnebí, a téměř nikdy tam neprší. Je téměř nemožné žít bez země a zvířat vyžadujících potravu a vodu, kterou budete muset koupit. Takoví lidé to měli těžké; není divu, severní provincie trpí nejvíce v mé zemi. Ti žijící ve městech se prostě musí zařídit jak mohou. Ceny potravin se zvýšily o 200 až 300%. Lidé snižovali náklady co jen mohli, ab si mohli koupit jídlo. Někteří jedli co se dalo; lovili ptáky nebo jedli toulavé psy a kočky, jiní hladověli. Pokud dojde na potraviny, při krizi města prohrávají. Obvykle nedostatek potravin nebo nemožnost je získat je to, co spouští nepokoje a rabování při Velkém Průseru.

Když dojde na otázku bezpečnosti, je to ještě více komplikované. Zapomeňte na střílení z 300 yardů na ty, kteří vám chtějí ublížit. Toto přenechejte ozbrojeným komandům a 12ti letým dětem, které vyrostly na Internetu a předstírají dospělost.

Nějaká fakta:

1. Ti, kteří vám budou chtít ublížit nebo vás okrást nepřijdou s mávající pirátskou vlajkou nad hlavami.

2. Ani na vás nezačnou střílet 200 yardů od vás.

Page 1 of 5 | Next page