Nezávislá domácnosť – Časť 1

Určite ste si všimli že som nespomenul energetickú náročnosť. Táto sa v priemere pohybuje okolo 2-4KW čo nie je až tak veľa a hlavne táto spotreba sa dá zabezpečiť slnečnými článkami ktoré by dodávali potrebnú energiu a tým by ste boli oslobodený od závislosti na súčasnej infraštruktúre. Ako som spomínal vyššie táto možnosť je ale veľmi finančne náročná. Keď si to tak zhruba spočítame tak celkové náklady sa môžu vyšplhať do výšky asi 1miliona Kč. V prepočte na dve predchádzajúce možnosti vám veľmi jednoducho vyjde že za celý život asi nespotrebujete také množstvo dreva alebo plynu ktoré by sa rovnalo nákladom na vybudovanie úplnej nezávislosti od infraštruktúry.

Pro PostApo.cz sepsal babybliss.

Pokračování:

Nezávislá domácnosť - Časť 2

Nezávislá domácnosť - Časť 3

Nezávislá domácnosť – Časť 4

Page 2 of 2 | Previous page

  1. shodan:

    Určitě je dobré mít doma víe nezávislých zdrojů topení, to je bez debat. Teď konkrétně k článku: většina lidí ve městech žije v panelácích, činžácích, mrakodrapech… prostě takových těch vysokých králíkárnách, kde jsopu možnosti vlastního nezávislého topení takřka nulové, s vyjímkou elektrických přímotopů, které jsou opět závislé na centrálních dodávkách elektřiny. Takže v případě zastavení dodávek ropy a plynu bude muset centrální vláda zajistit dostatek elektrických vytápědel (ve výrobě elektrické energie jsme nezávislí), jinak má vážný problém.
    Co se týká domků a napojení tepelného čerpadla, tak je zde opět závislost na centrálních dodávkách elektrické energie. Co se týká napojení na solární panely, tak v létě, kdy podávají stabilní výkon člověk většinou topit nepotřebuje. A nějaké skladování takto získané energie pro pozdější využití za nepříznivých slunečních podmínek je naprosto jiná finanřní kategorie.

  2. babybliss:

    mas pravdu, co sa tyka energetickej zabezpecenosti v mestach, clovek sa moze spoliehat len na prikrivky, ale ohladom tepelnych cerpadiel nemas celkom pravdu, v jednom z nasledujucich dielov som vyrobu el. energie popisal z ineho mozneho zdroja.

  3. Píďa:

    Jen chci upozornit,že u první možnosti to tak jednoduché nebude.Plynové vedení je napájeno zemním plynem,kdežto klasické 2,10 a 30kg bomby jsou plněné většinou propanbutanem,který má jinou výhřevnost a potřebuje jiné trysky,takže v případě výpadku dodávek zemního plynu nepůjde jednoduše napojit propanbutanová bomba na spotřebič určený pro zemní plyn.Vyžadovalo by to v té chvíli návštěvu plynaře,který předělá spotřebič z jednoho média na druhé,odpojí ho od rozvodu a přidá redukční ventil na připojení pb bomby…

  4. Калашников:

    Píďo… trysky si doma vymění každý trochu zručnější člověk.. a je to práce na pár chvil :-) .. vím jak to tata vyměňoval.. a vaříme na tom doteď ;-)

  5. Píďa:

    Samozřejmě,jen tím chci říct,že nemůžeš mít doma připravenou napojenou bombu a v případě výpadku jen otočit kohoutem,jak je to v článku podáno… Ty trysky jsou z toho ještě to nejjednodušší.Když jsme s manželkou zařizovali kuchyň,zvolili jsme z důvodů relativně častých výpadků elektřiny sklokeramickou desku,kde jsou i dva plynové hořáky.V případě výpadku elektřiny uvaříš alespoň na pb,a když dojde bomba,přehodíš jen rozvařené jídlo na elektriku.Je to ověřeno několikaletou praxí :) Jo a kuchyňský sporák na tuhá paliva se v domě také najde…

  6. Iviak:

    Do paneláku by som s elektrickým kúrením nepočítal, vedenie býva tak preťažené (lebo každý potrebuje sklokeramickú dosku na varenie) že jednoducho horia káble (stačí ak si nejaké 3-4 rodiny naraz varia obed…) a teraz si predstav ešte v každej rodine elektrické kúrenie, a keď sa neobmedzuje sused, prečo by som sa mal obmedzovať ja… ďalej to nechávam na vašej fantázii

  7. fandosaurus:

    Tak můžete předejít nežádoucím vedlejším ůčinkům jako je úmrtí :) to mě rozesmálo

  8. skunk:

    Shodan> Vláda zajistí lautrhovno, maximálně papírové rakve a černé pytle.

  9. Yokotashi:

    Na topeni v lete super.

    No jo … ale topit je praktictejsi v zime. Prumerny leden (januar) ma 43 hodin, kdy sviti slunce. Rekneme, ze je pomerne teply (-4 stupne) a mame dobre tepelne cerpadlo s topnym faktorem celeho systemu 3 (takze z vrtu, nebo ze zeme, urcite ne vzduch-vzduch).

    Pak pro barak, ktery pri navrhove teplote +4 stupne ztraci pouze 1kW (coz odpovida 40cm normalniho polystyrenu, nebo skelne vaty a trojsklum s argonem pro rodinny domek 10x10x7m) vychazi potrebny vykon solarnich panelu: 1.5/3*31*24/43=8.65 [kW, top faktor, dni, hodin/d, hodin v mesici; kW], coz by snad platilo pro panely natacene za sluncem. V realu to diky uhlu dopadu svetla bude minimalne dvojnasobek. Takze 17kW.

    To je cca 110 m^2 (vic, nez strecha) a minimalne 600 tisic za panely bez montaze a jakekoliv elektroniky (MPP tracker, menice …).

  10. jarako:

    A čo tak Earthship?