Den jako každý jiný – povídka do soutěže

Všechno se to stalo v pátek 23. března 2012.

Sakra kde jen jsem ten mobil dal! Zrovna teď bych potřeboval udělat fotku.. no to snad není možné..

Na konec světa, nebo zelené mužíčky jsem nikdy nevěřil. To je k zbláznění, ale není pochyb že se něco děje, něco fakt dost divného, co budu dělat? Musím se vrátit, teď když jsem v civilu, stejně nic nezmůžu.

Nad horizontem se objevily zářivé paprsky temně fialových kuželů světla. Jako by do lesa něco přes ty paprsky sestupovalo, to mi nikdo neuvěří. Vrátím se domů, hafana nechám doma, oháknu se a půjdu to prošetřit. Něco v křoví kousek od nás zašustilo. Ozvalo se nějaké divné chroptění až mě z toho zvuku naběhla husina. Pes začel štěkat jak o život, to nedí dobré, musíme vypadnout.

Bárte, ke mně! Teda má páru, mám problém ho udržet. Sakra Bárte ke mně…!! Dávám se do běhu, teď neprotestuj! Táhnu ho na smyka, po chvíli se přidává. Štrádujeme si to přes mýtinu, párkrát jsem se ohlídl letmo přes rameno, ale nic. Světlo zmizelo. A nikdo nás nesleduje, trochu jsem si oddechl.

Přeběhli jsme přes pole k zahrádkám a jsme už docela blízko od domova, nikde ani noha.. to je divné touhle dobou tu vetšinou někdo je.

Pomalu Bárte už nemůžu. Procházím kolem zahrádek.

Pomaličku roztál poslední sníh a zem byla všude ještě mokrá, tohle místo jako by někdo vysušil. Na cestě je úplně vyprahlé místo, tak 3 metry v průměru. Že by to mělo něco společného s tím světlem? Zase jsem se dal do běhu, kruhu jsem se raději obloukem vyhul. Konečně se dostávám do naší ulice. Když jsem přišel k brance všímám si, že jsem nechal klíče v zámku, doprdele něco bych s tou pamětí měl dělat…je to horší a horší. Ještě že je nikdo nevzal. Beru za kliku, kliče do kapsy, zavírám. Jdu rovnou ke kotci. Tady zůstaň kamaráde, bude lepší když půjdu sám? Je to hodné psisko, ale neměl jsem čas ho pořádně vytrénovat teď by mě byl tak akorát na obtíž.

Rychle vbíhám do domu, v garáži mám veškerou výstroj, jdu rovnou tam. Trvalo asi 15min něž jsem na sebe všechno hodil. Teď ještě pro služební zbraň. Měl bych si vyměnit trezor teď když mám tyhle problémy, bude lepší normální zámek něž na heslo. 1-5-6-0 nic.. musí to být ono 1-5-5-0 cvak konečně. Beru si ČZ 95, šup s ní do podpažního pouzdra… ještě se podívám kde jsem nechal ten telefon.

Procházím pokoj po pokoji. Á no jasně je na stole, zrovna jsem svačil a aby mě v kapse netlačil dal jsem si ho na stůl, hned za pytlík s lupínkama a jak jsem si přisypal položil jsem ho před mobil tak že nešel vidět. Mě jebne, musím si všechno dávat na viditelné místa. Beru mobil a dávám si ho do kapsy ve vestě.

Ještě se musím podívat, jestli je číza nabitá..pro jistotu. Už si fakt nejsem ničím jistý. Vytahuju pistoli z pouzdra,vysouvám zásobník a pokládám ho na stůl. Je! Sláva ještě to se mnou nebude tak hrozné, třeba se to ještě zlepší. Utěšuju se.

Crrrrr Zvonek! Kdo to může byt, docela ve mně hrklo.. pistoli rychle zpátky… jdu se podívat kdo to může byt? Opatrně nakoukám z okna, nikoho tam nevidím. Tríííí budík, co to je? Začalo problikávat světlo. A po chvilce se začali samovolně zapínat i ostatní spotřebiče. Nejdivnější byla televize, s té vychazálo na chlup stejné světlo jako jsem viděl tam nad lesem. Zrovna když jsem chtěl sáhnout po ovladači a zkusit přepnout na jiný kanál, všiml jsem si že je to světlo i venku.

No nic musím se dostat co nejrychleji na centrálu, třeba budou vědět co se děje.

Vycházím před dům, pomalu se začíná stmívat. Bárt leží v kotci a upřeně se dívá do toho světla. Jako zhypnotizovaný. Najednou všechno přestalo, jako když utne. Světlo je pryč..

Jen jakési slabé bzučení je slyšet. Jde to jako by z centra města. Pomalu se přesouvám přes ulici. Všude po zemi je nějaký Fialový prášek, beru trochu do ruky… popel, určitě to je popel a je ještě teplý muselo tady něco hořet, že by to světlo spalovalo? Musím si dávat velký pozor. Jdu dál.

Page 1 of 2 | Next page

PŘEČTĚTE SI TAKÉ:

Nejlepší možná doba – povídka do soutěže Monolog – povídka do soutěže Stalker – lovec pokladů – povídka do soutěže Nádr – povídka do soutěže O novém světě – povídka do soutěže Poslední úkol lidstva – povídka do soutěže Krev Dravce! – úsměvná povídka do soutěže Na výběr? – povídka do soutěže Zářivá budoucnost trochu jinak – povídka do soutěže Spomienky na budúcnosť – povídka do soutěže KOPULA – povídka do soutěže Jedno ničím nezajímavé údolí – povídka do soutěže