Veršovičná sbírka mouder – do soutěže

Úvodní bardovo představení

Jednoho dne přišel poeta,

a nakoukl do postapo světa,

zjistil, že bez nože nemůže,

ochránit ani kus své kůže.

To co ten muž umí jediné,

zdá se být tak příliš nevinné,

vetkávat ve verš a říkadla,

moudra co dávno by odpadla.

Bude-li publikum vážně chtít,

nemusí poeta v hlíně tlít,

naopak bude jak bard Vám všem,

sázet sem verš moudrý za veršem.

První bardova píseň přežití

Nebuď pouhou tupou ovečkou,

a nechvátej bez hlavy za smečkou,

dívej jak se ve tvém okolí,

točí to živoucí soukolí.

Soukolí lidského rozkvětu,

soukolí skvělého rozletu,

soukolí pyšných pávů,

a mocností skrytých v hávu.

Rozvoj je skutečně famózní,

raději však k pýše nesklouzni,

někdy stačí vážně malý krok,

a lidstvo hodí vzad velký skok.

Potom to bude o přežití,

když světlo v baráku nesvítí,

když voda z kohoutku neteče,

když není ochranář u meče.

Z lidí se stane hyen klan,

kdo bude sám, bude rozerván,

kdo bude slabý ten zemře hned,

kdo bude hloupý ten polkne jed.

V ruku vem nyní pergamen,

zajisti na práci celý den,

sepiš vše co musíš zajistit,

abys mohl bez podpory žít.

Pamatuj, na světě nejsi sám,

a ruku do ohně za to dám,

že máš i rodinu, přátele,

nehraj osamělé mstitele.

Vykoumej místo kam se skrýt,

kde v prvních chvílí problémů být,

kam se Vás ukryje třeba více,

kde budou zásoby, zbraně a svíce.

Opatrně buduj pak zázemí,

není mnoho dobrých na zemi,

lépe je v skrytu koníčku,

připravit se na tu potyčku.

Pokud máš spřízněnou duši blíž,

radit a plánovat sní ty smíš,

dvě hlavy lépe si rozumí,

dva štíty útok snáz utlumí.

Studuj a rozvíjej, zkoušej a cvič,

moudrost a cvik k přežití je klíč,

ochráníš sebe, své blízké i přátele,

s bystrostí ducha a hbitostí v těle.

Práce je mnoho však musíš i žít,

správně svou přípravu rozložit,

a až rolničky neštěstí uslyšíš,

ty budeš připraven, teď už víš.

Druhá bardova píseň přežití.

Učil se bard připraven být,

ne že by na věky chtěl tu žít,

přesto však doufal v delší čas,

že obohatí svět jeho hlas.

Ochranou runu prvního kruhu,

povolal k sobě jak dobrého sluhu,

první kruh přímo u něj jest,

první kruh první je pro něj test.

Neustále měl u sebe nůž,

bez nože necítil se jak muž,

křesadlo taktéž v kapse měl,

čas od času ho vyzkoušel.

Ochranou runu druhého kruhu,

povolal k sobě jak dobrého sluhu,

druhý kruh v báglu přímo jest,

druhý kruh druhý je pro něj test.

Do práce s báglem vždy chodil,

a láhev s vodou tam přihodil,

pak čokoládu a kdyby byl hlad,

nezapomněl tam sušenky dát.

V báglu měl místa a z osvěty,

přidal i léčivé předměty,

pončo a ponožky náhradní,

k tomu rukavice zahradní.

Měl to tam srovnané vážně šik,

když přišel průser tak skládal dík,

že zvládl o všem přemýšlet,

on pohodový potom nebyl svět.

Ochranou runu třetího kruhu,

povolal k sobě jak dobrého sluhu,

třetí kruh v káře přímo jest,

třetí kruh třetí je pro něj test.

V kufru je krabice a v ní nářadí,

které se do řady na pomoc zařadí,

je tam i lano a celty a deky,

kanystry, kýbl na vodu od řeky.

Náhradní palivo správného druhu,

místo pro runu čtvrtého kruhu,

v káře to všechno ukryto má,

před lidmi které dobře nezná.

Ochranou runu čtvrtého kruhu,

povolal k sobě jak dobrého sluhu,

čtvrtý kruh ten doma přímo jest,

čtvrtý kruh čtvrtý je pro něj test.

Má doma tornu potřebných věcí,

to kdyby zdejchnout se musel přeci,

pergamen, smlouvu i groše tam jsou,

všechny ty věci s ním na cestu jdou.

Kontakt na přátele a plán cest,

znalosti které se musí odnést,

zásoby stravy a vody vzít,

u všech těch příprav již čile bdít.

Ochranou runu pátého kruhu,

povolal k sobě ne jak svého sluhu,

tou runou je jeho vlastní touha,

a touha ta nebude nikdy slouha.

Touha po cíli a po dobrém stavu,

odolá sebevětšímu davu,

nevzdat se a stále kupředu jít,

o dobrém konci i v trablích snít.

  1. Iviak:

    :D