Flobert puška Spielberg Brno

Hlaveň je desetidrážková, stejného průměru jako malorážková a na danou zbraň dostatečně masivní a přesná. Má lehce zahloubené ústí, není tedy třeba se bát, že by nešetrným úderem ústí bylo poškozeno a přesnost se zhoršila. Je to takto řešené pro střelbu v přírodě, kde občas puška může spadnout a je tomu přizpůsobena, není třeba s ní zacházet jako s terčovou princeznou, o kterou se ani lístek nesmí otřít.

Závěr je klasický „Mosinový“. Přímá klika je jasným ovládacím prvkem, který je již přes 100 let ověřený a není třeba vymýšlet něco nového. Na rozdíl od Mosina má ale zápalník a úderník zvlášť, z toho důvodu, že se jedná o okrajový zápal, původní Mosinový zápalník je přímoběžný a přímo spojený s pojistkou, zápalník Špilbertky je plovoucí a úderník je spojený s pojistkou. Zatažením za úderník a jeho pootočením do odpovídající drážky(o 90° po směru hod. ručiček) je puška zajištěna. Plovoucí zápalník nemá v případě pádu pušky žádný rozběh, jedná se tedy o bezpečné řešení.

Vespod komory (na obrázku ve středu vpravo) je vidět vytahovač ve tvaru půlměsíce. Toto konstrukční řešení bylo zvoleno jako druhá verze po první verzi vytahovače ve tvaru drápku. Drápková verze se neosvědčila, malé flobertové nábojničky z vytahovače vyskakovaly a bylo těžké je z komory vyndat. Toto řešení půlměsícového vytahovače je plně funkční a za celou dobu střelby se mi nestalo, že by nábojnice nebyla vyhozena. Ano, napsal jsem vyhozena, protože vytahovač v praxi funguje jako vyhazovač, není nutné prsty lovit nábojničku zepřed závěru, při důraznějším otevření závěru nábojnička sama vyskočí z prostoru závěru, při trošce cviku není již nikdy třeba nábojnice vytahovat ručně, což je výhodné pro střelce se silnějšími prsty. Možná bych výrobci vytknul trošku hrubší opracování prostoru nad komorou, kde jsou vidět stopy nástrojového nože, stejně bylo opracované i ústí hlavně, nejsou to ale funkční plochy a u ostatních pušek jsem je viděl pěkně zpracované, budiž to tedy prominuto.

Zde je vidět spojení pažby s hlavní. Objímka hlavně je současně nosičem mušky. Na mé verzi již byla tato objímka ocelová, předchozí verze byly slitinové a objevily se takové, které praskly. Ocelové řešení je bezproblémové, ať jsem utahoval objímku k pažbě ručně nebo šroubovákem, ocel drží a držet bude. Hledí by mohlo být stavitelné, pro výcvik střelby to ale není třeba, je možné, že se v nějaké další verzi objeví puška se stavitelným hledím, byla by to výhoda, pro střelbu na fixní vzdálenost a trénink to však není třeba.

Zde je vidět spoušťové ústrojí. spoušť je připevněna na dlouhém kaleném listovém péru, kde svým opřením o pouzdro závěru odvaluje záchyt úderníku, který naráží do zápalníku. Spoušť je poměrně lehká, jedná se o dobré řešení, mohla by mít nastavitelnou jen délku chodu a propadu, toto jsem sdělil panu Křikavovi ze Spielbergu, který slíbil, že by to do budoucna nemusel být problém, takže uvidíme, jak se jim zadaří se s danou záležitostí poprat, Špilbertku by to povzneslo zase o úroveň výš. Na pouzdru závěru je vidět v místě uzamčení kliky výřez ve tvaru zoubku, do něhož zapadá kulička, která daný systém jistí. Původně jsem tuto kuličku považoval za zbytečnost, závěrová vůle Špilbertky je nulová a závěr drží naprosto dokonale, když jsem si však přímo ve výrobě zkusil jeden hodně starý a ostřílený kousek bez kuličky, zpětně uznávám, že kulička má své opodstatnění (tento kousek byl v .22LR, které také vyrábí, takto není možné flobertovou verzi ostřílet, jistota je ale jistota, kulička je dobré řešení, má-li puška přežít generace.)

Page 2 of 4 | Previous page | Next page