Kvě 22, 2012
Zdravím vespolek.
Server www.postapo.cz čítám už delší dobu a to celkem pravidelně. Prozatím mně žádný článek nedonutil k ničemu jinému, než k zamyšlení se nad ním samým a buď k souhlasu, nesouhlasu nebo nějaké jiné podobné reakci. Až článek http://postapo.cz/nutne-k-preziti/vse-ostatni/organizovani-prezitia-v-komunite/ mně vyprovokoval k reakci nejenže psané, ale reakci i celkem dlouhé. Předem chci podotknout, že s některými věcmi v článku souhlasím, s jinými vůbec, nicméně pro další to není vůbec podstatné.
Co bych rád ve svém příspěvku nastínil, jsou šance na přežití jak jednotlivce, tak hlavně (připravené) komunity po nějaké nedefinované celoplanetární katastrofě, kdy se naprosto rozpadnou vlády, policie, armády a další oficiální struktury, přestanou fungovat energetické sítě (elektřina, plyn, ropa), dodávky vody, tepla a tím pádem zavládne naprostý chaos. Takováto forma katastrofy mi přijde jako jediná, kterou se má smysl zabývat hlouběji, ostatní jsou buď krátkodobé (přírodní katastrofa lokálního významu, výbuch jedovatých či radioaktivních látek, místní anarchie…), se kterými si centrální vláda, nebo některá z okolních zemí dokáží poradit, nebo naopak tak devastující a zničující (globální atomový konflikt, srážka planety s tělesem kritické velikosti…), že se o nějakém přežití, natož vybudování nové společnosti v nějakém střednědobém horizontu, vůbec nedá mluvit.
Zároveň chci upozornit, že nejsem odborníkem na toto téma, veškeré mé dohady, závěry a hypotézy vychází pouze z mých odhadů, zkušeností a přesvědčení. V článku bude plno „hluchých“ míst, rozumějte míst, kde budou potřeba doplnit relevantní údaje a proto bych tímto strašně rád poprosil čtenáře, aby buď do diskuze, nebo na email posílali své znalosti a vědomosti, aby tyto mohly být do článku doplněny a ten se stal hodnotným zdrojem informací o přežití po případné katastrofě.
Doplňující a rozšiřující informace bych rád do publikovaného článku doplňoval kurzivou, aby byly patrné změny a samozřejmě se jménem autora změny či doplnění.
Věci v tomto článku, které bych rád po diskuzi nebo po relevantních odkazech doplnil, budou psány tučnou kurzivou. Po jejich doplnění do článku viz výše.
Ještě, než se dostaneme k mému vysněnému sídlu pro přežití, začněme krapet obecně a to nastíněním možností přežití v jednotlivých reálných druzích objektů, případně celků. Jedná se o výčet, kam by se člověk po takové katastrofě mohl usídlit, případně kde bude takovou katastrofou zastižen. Budu uvádět domnělé (ryze subjektivní) procento pravděpodobnosti přežití při krátkodobém (dejme tomu půlročním) zhroucení systému a dlouhodobém zhroucení systému, kdy je pro přežití (lidstva) nutné vytvořit fungující komunitu. Vím, že jsem psal, že se krátkodobým zhroucením nemá cenu moc zabývat, nicméně když už jednou budu tvořit „kuchařku“, zkusím „uvařit“ i onu krátkodobější variantu. Samozřejmě se vše budu snažit patřičně rozebrat a argumentovat. Mimochodem, argumenty jsou přesně to, v co doufám a co očekávám v následné diskuzi.
Vysvětlivky:
Komunita – je myšlena společnost lidí, kteří nejen že žijí ve vzájemném souladu, ale hlavně se rozmnožují bez vlivu fyzických, nebo mentálních poruch na potomstvo. Je potřeba určit, kolik lidí a v jakém složení (muži, ženy) je potřeba k vytvoření a hlavně k přežití takovéto komunity (nezbytné).
Bránitelnost – je myšlena možnost obrany obydlí, uskupení obydlí, nějakého územního celku, sídla… a to nejen budov, ale hlavně lidí, kteří se v těchto budovách (v tomto prostoru) nachází. Je také potřeba brát v úvahu, jestli bude útočit neorganizovaná skupina (například) hladových lidí, organizovaná skupina, případně dokonce skupina s podporou těžkých zbraní a těžké techniky.
Rodinný domek:
Výhody jsou zřejmé, tedy oddělení od ostatních objektů překážkou, většinou plotem, zahrádka s možností pěstování zeleniny a ovoce a s možností chovat pár hospodářských zvířat. Studna v domě je pro nějaké rozumné přežití samozřejmě nezbytností. Ideální je, když dům sousedí s nějakým polem a úplně ideální je, když je relativně osamocený.
Krátkodobé přežití: 80% dům poskytuje základní podmínky k životu pro malou skupinu lidí, menší závislost na zakoupených zásobách. Nutnost vlastní studny, stejně tak nezávislého topení a vaření. V případě rabujících skupin budou z počátku vyhledávány jiné cíle než obytné domy, kterých navíc bývá ve městě (vesnici) hodně, takže možnost, že bude cílem zrovna váš dům, není zase až tak velká. Problémy k řešení jsou odpad a odpadky.
Dlouhodobé přežití: 0% není zde žádný prostor pro vytvoření komunity, bránitelnost je v podstatě nulová, hlavně díky okolní zástavbě, s rostoucím časem, kdy vládne anarchie se zvětšuje pravděpodobnost, že dům se stane cílem nájezdu, protože na sebe upozorní příznaky jako je kouř z komína, aktivita zvířat, lidská činnost. Obstarávání paliva ve městě se stává krajně obtížné.
Panelák:
Výhodou je snad jen větší komunita lidí, která může (v případě vynikající spolupráce všech) panelák ubránit před nájezdy. V případě, že se podaří zabarikádovat vchody, světlíky, okna… ve dvou až třech spodních patrech a panelák stojí osamoceně u pole (vesnice), dá se hovořit i o nějaké možnosti přežití.
Krátkodobé přežití: 20% panelák neposkytuje možnost pěstování vlastních plodin ani chovu zvířat. Vyvrtání studně v paneláku je také asi utopie. Po odchodu většiny lidí asi bude čím topit. Bez zásob jídla a vody je přežití nemožné.
Dlouhodobé přežití: 30% v případě, že jsou splněny podmínky fungující komunity, zabezpečení, studny uvnitř a osamocené polohy u pole, je jistá šance na přežití. Výhodou je dobrá bránitelnost proti menším skupinám, nevyzbrojeným těžkou technikou a to nejen samotného paneláku, ale i lidí, pracujících na okolních polích. Možnost pěstování hospodářských zvířat uvnitř nepoužívaného přízemí. Problémy s vytápěním. Problémy s odpadem a odpadky.
Chata, Chalupa:
Výhodou bývá poloha, kdy tyto objekty stojí samostatně, nebo v malých osadách. U chat bývají studny, takže odpadají problémy s vodou. Kolem bývají lesy, tedy zdroj paliva pro vaření a topení a zdroj potravy v podobě lesních plodin a divoké zvěře. Určitě se bude dát najít u chaty prostor pro zasetí zeleniny a nějakých hospodářských plodin, pěstování zvířat by také neměl být problém.
Krátkodobé přežití: 90% z výše popsaného je zřejmé, že i bez větších zásob se dá za rozumné připravenosti (zbraň, nějaké zásoby) docela dobře přežít. Velké rabující tlupy se nejprve soustředí na města a až posléze přijde na řadu venkov a samostatná stavení.
Dlouhodobé přežití: 20% špatná bránitelnost, špatná šance na vytvoření komunity (nedostatek lidí, nedostatek obydlí), malá šance na vytvoření funkčního zemědělství (nedostatek ploch), aktivita přitáhne pozornost loupeživých band.
Statek:
Výhodou je určitě přítomnost potřebné zemědělské infrastruktury, tedy polí, strojů, zvířat, osiva a povětšinou i vlastní studny. Většinou stojí samostatně.
Krátkodobé přežití: 50% všichni hladoví se jako první vrhnou na místní samoobsluhu a poté na statek, kde budou předpokládat přítomnost zvířat, tedy jídla. V případě ubránění těchto nájezdů je pravděpodobnost krátkodobého přežití docela vysoká a procento se s časem rapidně zvyšuje. Je potřeba zajistit přísun paliva pro vaření a topení.
Dlouhodobé přežití: 20% relativně dobrá bránitelnost a to jak samotného objektu, tak lidí, pracujících na poli, nemožnost vytvoření komunity z důvodu malého prostoru statku a nedostatku místa k bydlení.
Obchodní dům:
Na první pohled ráj pro přežití, na druhý pohled past bez jakékoliv šance na přežití, ubránění objektu, nebo snad dokonce na vytvoření fungující komunity. Obchodní dům bude vždy jako první terčem nájezdů a to v prvních dnech po katastrofě zejména nájezdů na elektroniku, zlato a šperky, alkohol… a v dalších dnech pak na vodu a potraviny. Jediná možnost je využít obchodní dům stejným způsobem, jen jako „informovaný“ brát léky, konzervy, těstoviny, sůl, cukr, trvanlivé potraviny, stroje a nástroje, oblečení… samozřejmě to vše v týmu dobře vyzbrojených a ke všemu odhodlaných lidí.
Krátkodobé přežití: 0%
Dlouhodobé přežití: 0%
Zámek:
Zřejmou výhodou je velikost takového objektu, který bez problému pojme celou komunitu, pravděpodobná je vlastní studna a pozemky, které se dají kultivovat na zemědělské, také s dřívím by neměl být problém. Je však důležité, zda je zámek situovaný uprostřed vesnice (města), nebo zda stojí osamoceně.
Krátkodobé přežití: 50% zámek jako centrum vesnice (města), případně jako místní dominanta se jeví jako pravděpodobné místo, kam se místní začnou stahovat před nájezdy loupeživých band. V případě, že se podaří zámek proti těmto bandám ubránit a zároveň zorganizovat lidi k potřebným pracem, je velká pravděpodobnost přežití.
Dlouhodobé přežití: 50% Bude záležet, zda se podaří vytvořit funkční komunitu a hlavně, zda se podaří zámek a přilehlé pozemky opevnit takovým způsobem, aby bylo bezpečné pracovat na polích, starat se o hospodářská zvířata a bezpečně dopravovat dřevo na topení a vaření. V tomto bude problém na zámku, který je umístěný uprostřed zástavby, nestojí samostatně a neobklopují jej tedy zahrady, či pole. Problémy s odpadem a odpadky.
Hrad:
Výborná poloha a vynikající bránitelnost, přirozené centrum k vytvoření komunity, přirozená dominanta kraje a „maják“ pro všechny, kteří budou utíkat před loupeživými bandami a hledat ochranu a obydlí. Problémem bude zimní bydlení, kdy bude určitě obtížné vytopit hradní místnosti, bude-li to vůbec možné, neboť na spoustě hradů byly původní krby odstraněny a hrady byly užívány jen jako letní sídla (dělo se tak převážně ke konci18 a začátkem 19 století).
Krátkodobé přežití: 50% bude záležet na tom, jak se podaří zorganizovat práce a zda se podaří odrazit nájezdy. Pěstování zeleniny a chov zvířat v bezpečí hradeb by neměl být problém díky objektům uvnitř hradu. V drtivé většině hradů je studna, v okolí se nachází lesy, takže ani se dřevem by neměl být problém.
Dlouhodobé přežití: 90% vytvoření funkční komunity je podmínkou, stejně tak vykácení lesů v blízkém okolí a zřízení polí pro pěstování zemědělských plodin. Další podmínkou je vyřešení vytápění obytných i hospodářských místností. Bránitelnost je na vynikající úrovni. Problém s odpadem a odpadky.
Územní celky jako jsou vesnice nebo města si vezmeme i globálně, tedy s globálním pohledem na ně jako na celek a ne na přežití v jednotlivých objektech:
Vesnice:
Zde záleží na poloze, na velikosti, na sepětí a odhodlání obyvatel pracovat a bránit vesnici. Je potřeba spojení opravdu všech obyvatel, neboť jestliže se rozhodne byť jen malá skupina sabotovat práci všech, povede to k rozkolu a rozkladu. Výhodou jsou pole, hospodářská zvířata, osivo. Lidé se zde znají a je otázkou, jestli je to dobře (vědí, co od sebe můžou čekat), nebo špatně (předsudky, pomluvy). Obecně si taková komunita asi bude muset vystačit sama se sebou, neboť přijímání cizích lidí by mohlo znamenat příliš velké riziko.
Krátkodobé přežití: 50% jestliže celá vesnice spolupracuje, je zavedena (například) domobrana, jsou trestány krádeže a jiné zločiny, šance na přežití se rapidně zvětšují.
Dlouhodobé přežití: 10% bránitelnost je špatná a jedině v případě, že se povede vesnici nějakým způsobem opevnit je možnost dlouhodobého přežití. Kritické bude zabezpečit práce na okolních polích a starost o hospodářská zvířata tak, aby nedocházelo při nájezdech ozbrojených band ke ztrátám na životech. Komunita je zde v podstatě od začátku vytvořena.
Město:
Upřímně, nenapadá mne žádná výhoda, neexistují snadno bránitelné budovy s okolními pozemky pro pěstování, přísun paliva je mizerný, studny s čistou vodou jsou utopií, je zde příliš zájmových objektů pro loupeživé skupiny. Myšlenka, že se (například) hradbami obehnaný Tábor sjednotí a uvnitř hradeb bude fungovat komunita lidí, kteří všichni pracují a jsou ochotni se zbraní město bránit, mi připadá naprosto nereálná.
Krátkodobé přežití: 0%
Dlouhodobé přežití: 0%
Ostrov:
Ideálně tropický ostrov, pro našince bohužel nedostupná možnost, to však nemění nic na faktu, že je to možnost ideální. Tedy v případě, že na ostrově je sladká voda. Bránitelnost je vynikající (snad jen s podmínkou přítomnosti například několika děl nebo kulometů podél pobřeží proti případným útočícím lodím), možnost pěstování zemědělských plodin a hospodářských zvířat neomezená, komunita zde může fungovat i odděleně (v rámci ostrova).
Krátkodobé přežití: 100% možnost využití přirozeného bohatství ostrova (ovoce, zelenina, zvěř).
Dlouhodobé přežití: 100% v případě ubránění ostrova proti nájezdům.
Takže, tolik k reálným prostředím s lehce rozebranou situací k přežití. Nyní si naopak zkusíme vytvořit ideální (nereálné) obydlí pro (tuzemské) přežití, (které má samozřejmě ideální polohu, ideální parametry, ideální výbavu a je osídleno ideální komunitou) a zkusíme si podrobně nastínit reálné potřeby takové komunity a její fungování. Následují kubistické, ba až surrealistické náčrtky takového komplexu, vytvořené geniálním grafickým editorem „Malování“:
Tak tedy, první obrázek je pohled „ze shora“ a druhý obrázek je pohled „z boku“.
Vysvětlivky:
Modrá znázorňuje řeku
Černá: hradby
Oranžová: obytné bloky + studna + lékař
Žlutá: řemeslné dílny + mlýn
Fialová: hospodářská stavení
Zelená: včelí úly, ovocné stromy, zelenina, skleníky, bylinky
2: druhá linie obrany (z fialové a zelené žádná okna)
3: třetí linie obrany (ze žluté a oranžové žádná okna)
Ty krásné stromy (borovice, fakt) znamenají les(y)
Potřeby takového sídla:
Prvním kritériem je bránitelnost a to nejen sídla samotného, ale i lidí, pracujících mimo něj. K tomu slouží hradby (a případně věže, do nich zabudované). Zde jsou „vytvořeny“ jen hradby, z nichž každá následující je o něco vyšší, aby bylo možno v případě prolomení první snáze hájit druhou a posléze třetí (je počítáno s útokem z pevniny, ne od řeky, kde by měla jedna hradba + příkrý svah zabránit jakémukoliv proniknutí nepřítele). Hradby slouží samozřejmě i k ochraně lidí, pracujících na polích, kdy odstřelovač, umístěný na hradbách by měl mít naprostý přehled o dění před (pod) sebou. V noci je samozřejmě pro hlídky nutnost používání nočního vidění.
Další na řadě je kritérium dostatku vody a potravy. O vodu by se měla starat krytá studna, umístěná ideálně v (blízko) obytném(ho) komplexu. Tím by měla být zajištěna nejen voda k pití a vaření, ale i hygiena, praní prádla, mytí nádobí, napájení zvířat a zálivka plodin. Voda na splachování, mytí a čištění strojů… by měla být brána z řeky. O potravu by mělo být postaráno chováním dobytka, pěstováním zeleniny, ovoce (obojí je umístěno uvnitř komplexu kvůli případnému obležení a produkce by měla postačit na pohodlné uživení komunity na, dejme tomu, rok) a pěstováním zemědělských plodin vně komplexu. Pravděpodobně ideálním zemědělským systémem by bylo takzvané trojpolní hospodaření, kdy je jedna část pole oseta na jaře, druhá na podzim a třetí se nechává ležet ladem (na obrázku 3 zelené odstíny). Mělo by to i výhodu, co se týká obrany, neboť by vždy jeden pás byl holý a nebylo by prakticky možné nepozorovaně se přiblížit k sídlu. Důležité je mít prvotní osivo, zemědělské stroje a hlavně hospodářská zvířata v počtu, při kterém se mohou dále rozmnožovat (opět, je potřeba zjistit množství jednotlivých živočišných druhů pro jejich bezproblémové rozmnožování při zachování potřeb (med, vejce, mléko, maso…) pro daný počet lidí v komunitě (nezbytné)).
Následující kritérium je stejně důležité, jako to předchozí a to jsou léky a lékařské přístroje. Z počátku bude nutné vytvořit zásoby klasických léků (a vzhledem k jejich trvanlivosti je i používat) a lékařských nástrojů. V další etapě by mělo být možné klasické léky nahradit přírodními prostředky na tišení bolesti, léčbu různých onemocnění (výroba penicilinu (důležité)). Lékařské nástroje budou jistě funkční i po dlouhé době, ideální by ale asi bylo mít doplněk pro klasickou léčbu například v podobě akupunktury (například na moji alergii zafungovala naprosto skvěle). Přítomnost alespoň jednoho lékaře v komunitě je nezbytností, stejně tak vybavení alespoň jedné místnosti jako ordinace a operačního sálu.
Dalším kritériem je (relativně) pohodlný a plnohodnotný život komunity. K tomu by měla sloužit síla řeky a síla větru. Je na diskuzi, zda je lepší tuto sílu měnit na elektřinu a tu poté rozvádět po celém objektu (obytné budovy, dílny, mlýn, hospodářská stavení) nebo se spolehnout na sílu samotnou a mlýn nechat pohánět větrem, z kovárny udělat hamr a tak dále. Osobně mi první řešení připadá logičtější, neboť elektřina je využitelná i ke svícení, rozvodu tekoucí vody, k pohánění strojů a přístrojů, které by jinak než lidskou silou nebylo možné rozhýbat, případně, které by za bezvětří nefungovaly. Daní za to by asi byl obecně vyšší hluk.
Budovy a zvířata: Vodní elektrárna + větrná elektrárna jako základ fungování. Kovárna, truhlářská dílna, zednická plus kamenická dílna, textilní dílna a keramická dílna jako základ výroby a samostatnosti komunity, úly (bez včel nic neporoste + med jako náhrada cukru + vosk) koňské stáje (tažná síla), vepřín (maso), kravín (maso, mléko a mléčné výrobky), ovčín (vlna a maso), drůbežárna (maso a vejce). Možná vzít do úvahy psy (lov + obrana) a kočky (krysy). Doplnit další nezbytné a potřebné budovy, dílny a nepostradatelná hospodářská zvířata (důležité).
Plodiny: Ve vnitřním prostoru komplexu ovocné stromy a keře (jablka, hrušky, švestky, jahody… doplnit další důležité ovoce), zelenina (hlavně brambory plus cibule, okurky, dýně, rajčata… doplnit další důležitou zeleninu), bylinky (léčba + vaření… napsat seznam důležitých bylin pro lékařství a pro potřeby kuchyně), vně na polích potom hlavně obilí, pak cukrovou řepu, řepku, možná len (doplnit další důležité plodiny).
Odpady a odpadky. Lidské a zvířecí odpady by měly být svedeny zcela mimo sídlo a do takové vzdálenost, aby nemohly ohrozit kvalitu života (zápach, znečistění okolí a hlavně znečistění vodních zdrojů). Část zvířecího odpadu bude jistě využívána pro hnojení. Co se týká odpadků, bude jich zřejmě minimální množství, neboť všechny věci a suroviny se budou muset využívat s maximální efektivností a maximálním užitkem, nicméně i ty bude potřeba odvážet do takové vzdálenosti, aby neohrožovaly kvalitu života.
Vybavení:
Obecně je většina vybavení vyráběna vlastními silami, nicméně pro počátek je určitě potřeba spousta nářadí, pluhy, hřebíky, šrouby (doplnit)… z tohoto vyjímám zbraně, které bude potřeba mít od počátku zcela určitě, neboť jen tak v potřebné kvalitě asi nepůjdou vyrobit. Zvláště je potřeba mít útočné pušky, odstřelovačské pušky, bazuky, rpg, granáty… (doplnit (důležité)), neboť tyto zbraně rozhodně vyrobit nepůjde (snad s výjimkou slavného automatu AK47, který je útočnou puškou a který je údajně vyráběn v naprosto primitivních podmínkách). A samozřejmě náboje, spoustu nábojů. Určitě nebude od věci mít stoj pro přebíjení střeliva (tedy výroby ostré munice z použitých nábojnic). Dále je potřeba takové sídlo vybavit knihovnou s knihami, obsahujícími jednak učivo pro děti (i když samozřejmě, učivo se bude muset modifikovat, kdo by potřeboval vědět, kde kdysi leželo Rusko, nebo že od 18 můžeme k volbám), tak samozřejmě znalosti v nejrůznějších oborech zemědělství, stavitelství, stavebnictví, chemie, výroby materiálů… (doplnit!!!). Potřebné jsou léky (spousta léků), osivo, zemědělské stroje, hospodářská zvířata. Doplnit další vybavení (důležité).
Fungování komunity:
Členění lidí v komunitě: Obecně, každý v komunitě je důležitý a každý má zároveň zodpovědnost (za svoji práci, úkoly, chování…) ze které je povinen se zodpovídat všem členům komunity a za jejíž porušování následují přísné sankce.
Při členění by rozhodně nemělo jít o kastování (to je naopak krajně nežádoucí), jen o načrtnutí fungování a pozici lidí.
Hlavní (a zároveň asi nejproblematičtější) postavou je vůdce (lídr, vedoucí, šéf, velitel….), který má pravomoc rozhodovat v krizových situacích (typicky útok na sídlo, obležení…) a pravomoc rozdělovat a určovat práci. Měla by to být osoba s přirozenou autoritou, inteligencí a zároveň klidem a pokorou. Tato osoba by naopak neměla vůbec zasahovat do vnitřního života komunity (zábava, spory…), i když se tohoto života samozřejmě účastní. Dále musí mít přehled o potřebách komunity a tyto potřeby se snažit plánovat a naplňovat (letos bylo málo kukuřice, je potřeba ji osadit více…). Je otázkou, jak takového vůdce vybrat a jestli je to doživotní funkce, nebo jen na určité období (příklad v dnešním systému, kdy si lidé u moci dělají co chtějí a pak se před volbami své voliče snaží uplatit by nás měl asi poučit). A je i na diskusi, zda by tam takováto osoba měla být, nicméně nedovedu si představit, jak zasedá nějaká rada, která se dohaduje o tom, jak odrazit probíhající útok, nebo která řeší, že se zrovna dnes nechce Vilémovi do práce. Na řešení sporů by naopak měla být nějaká komise, volená z lidí v komunitě.
Lékař(i) je osoba(y), odpovědná za celkové zdraví komunity a samozřejmě za jednotlivá onemocnění, zranění… a neměně důležitá bude i prevence před nemocemi či epidemiemi. Jako takový nemůže být převeden na jinou práci a má na starosti pouze zdraví, zdraví a zase zdraví. Každý je povinen uposlechnout jeho nařízení ohledně zdraví a řídit se jimi. Nezbytností musí být ochota vzdělávat se (vzhledem k podmínkám) v přírodní medicíně a alternativních léčbách. Povinnost vychovávat své asistenty a nástupce, vybírané podle schopností a případně po konzultacích s učitelem.
Učitel(é) je osoba (jsou osoby), odpovědná za vzdělání dětí a tedy za budoucnost celé komunity. Třetí nejdůležitější člověk a proto ani on nemůže být přidělen na jinou práci. Jestli má mít komunita budoucnost a neupadnout do stagnace a následné degenerace, je učitel a kvalitní vzdělání jedinou zárukou, že se tak nestane. Podmínkou je jak kvalitně a bohatě vybavená knihovna, tak samozřejmě osoba samotného učitele a jeho přístup k dětem. Povinnost vychovávat si nástupce.
Mistři, nebo chcete li předáci dílen. Organizují práce v dílnách, jsou zodpovědní za to, že produkce dílen bude optimální (maximálně možná), v případě závislosti dílny na vnějších vlivech jsou povinni naplánovat výrobu tak, aby byl i ve dnech, kdy nelze v dílně vyrábět, dostatek jejich výrobků pro potřeby komunity. Do této kategorie se počítají i odborníci, budující a spravující (konstruující) elektrická zařízení, stroje, domy…. Zároveň jsou mistři zodpovědní za výchovu svých asistentů a nástupců, které vybírají na základě jejich schopností a případně po dohodě s učitelem. V případě, že je jejich dílna sezónní jsou převedení po dobu nečinnosti na jinou práci.
Zemědělci jsou lidé, starající se o produkci zemědělských plodin, ovoce, zeleniny a bylinek. Mají znalosti o půdě, o rostlinách o systémech pěstování, jsou schopni sdělit, kolik a jakých plodin je potřeba vypěstovat. Starají se o zavlažování, ošetřování, hnojení…. plodin. Vedoucí odborníci jsou opět vybíráni na základě schopností a případně po dohodě s učitelem. V případě potřeby jsou přidělováni na jiné práce.
Kuchaři: Starají se o spokojené žaludky všech lidí a jak známo, s plným žaludkem se na svět kouká mnohem lépe, než s prázdným. Při omezeném sortimentu je proto na tato místa lidi tvořivé, nejen s kuchařským umem, ale i s fantazií a zároveň i velkou odpovědností, neboť s jídlem se rozhodně nebude moct plýtvat.
Vojáci: Ochrana komunity, zejména v prvních letech (desetiletích) naprosto nezbytná. Vojáci mají znalosti zejména v obranných bojích, ale jsou trénováni i k útokům, sabotážím, přežití v nepřátelských podmínkách…. Vojáci mohou být přidělováni na jiné práce, nicméně každou „vteřinu“ jich musí být ve službě tolik, aby byli schopni zajistit bezpečnost lidí, pracujících jak uvnitř, tak i vně komplexu, stejně tak musí zajistit prvotní odražení útoku, než se zorganizuje mohutnější obrana. Se zbraní se bude povinen naučit zacházet každý člen komunity bez výjimky.
Obecně lze říct, že každý člen komunity bude muset odvádět svůj díl práce (a jsou myšleny i děti, které pracují tím, že se učí a vzdělávají) a bude tedy muset patřit do nějakého okruhu, uvedeného výše, případně do dalších, vzešlých z diskuse. Komunita si nebude moct dovolit živit lidi, kteří ji nebudou odvádět nějakou službu, práci, činnost… A rozhodně zde platí, že čím vyšší postavení v jednotlivém oboru, tím i větší zodpovědnost jak ke komunitě, tak hlavně k podřízeným, ze kterých se musí stát stejně kvalitní pracovníci a odborníci. Doplnit další povolání, případně doplnit povinnosti stávajících.
Práce: Dělení práce je už naznačeno výše, snad jen, že kromě několika výjimek jsou v případě potřeby všichni povinni dělat i jinou práci, než tu svoji a to bez diskuzí, připomínek a v co nejlepší možné kvalitě. Budou potřeba lidi k přivážení palivového dřeva (topení, vaření plus zásoby na zimu). (případně doplnit)
Učení: Systém učení je naznačen výše. Učitel by se měl pokud možno každému dítěti (žákovi) věnovat podle potřeb onoho dítěte, měl by umět rozpoznat žákovi přednosti a předpoklady a ty dále rozvíjet tak, aby se tento mohl plnohodnotně zapojit do života komunity. Učení a výuka jsou životně důležité pro budoucnost celé komunity a proto by měli být na místa vyučujících vybíráni ti nejschopnější a zároveň ti, kteří dokáží nejen učit, ale hlavně naučit. Týká se to i jednotlivých mistrů, odborníků v zemědělství, vojenství a vůbec všech vedoucích a tím pádem i učících lidí. Nesmí docházet ke ztrátám znalostí, naopak k jejich rozšiřování, aby bylo možno civilizaci pozvednout zpět!
Život: pokus o načrtnutí některých činností.
Ostraha a obrana: Jedna z životně důležitých věcí, hlavně z počátku fungování komunity. Po oné (přesně nedefinované) katastrofě se začnou lidé shlukovat do skupin kvůli větší šanci na přežití, silnější budou zabíjet ty slabší kvůli zbraním, vodě, jídlu, zdrojům…. Po vyrabování a spotřebování dostupných zdrojů (obchody, obydlí, hospody, statky, zemědělské usedlosti…) se taková skupina buďto pokusí založit vlastní fungující komunitu (ať už jen kvůli prostému přežívání, nebo i s výhledem na budoucnost), nebo se pokusí vyhledat další zdroje k vyrabování a tedy k nějaké další době života „zadarmo“. A právě na takové skupiny musí být naše komunita připravená. Asi nejjednodušším protivníkem budou vyhladovělí lidé (nejčastěji pár týdnů až měsíců po katastrofě), kteří se snad ani nebudou snažit útočit na opevněné sídlo, ale na jednotlivé lidi, pracující vně sídla, nebo na úrodu, pěstovanou na polích vně sídla. Na takovéto lidi (skupinky) by měl(i) bez problémů postačit odstřelovač(i), pozorně hlídkující na hradbách. O něco větším problémem budou organizované bandy s lehkými zbraněmi, které budou schopné zastřelit lidi, (například) pracující na polích z nějakého úkrytu nebo nějaké bezpečnější vzdálenosti. Ani takováto banda asi nezaútočí na opevněné obydlí a i na tyto tlupy by měli stačit odstřelovači, ovšem s tím, že práce vně sídla budou omezeny až do pominutí nebezpečí a hlavním úkolem bude vypudit takovou bandu z okolí sídla a zároveň ochránit úrodu vně na polích. Takovýto střet bude pravděpodobně nejčastější variantou. Další a nejnebezpečnější variantou bude střet s organizovanou skupinou, vyzbrojenou těžkou technikou. To, že se nějaká taková tlupa zmocní vojenské techniky je pravděpodobné, ba dokonce jisté. Je ovšem otázkou, co udělají se zásobami paliva, neboť výroba nafty a benzinu nebude možná. Takže je možné, že nikdy k takovému útoku nedojde právě kvůli nedostatku paliva, ale my budeme předpokládat, že k takovému útoku může dojít a to například přitažením děl(a) za koňským povozem, případně provozováním jen jednoho či dvou tanků a jednoho vrtulníku s velkými zásobami paliva. Právě proti takovému útoku jsou vybudovány hradby s liniemi obrany a právě proto je důležité mít v arzenálu protitankové a protiletecké zbraně. Odražení takového útoku také předpokládá, že nepřítel se bude chtít našeho sídla zmocnit a ne ho zničit, neboť srovnání se zemí dělostřeleckými, nebo tankovými granáty je otázka chvilky. Takže jedině v takovém případě bude šance na ubránění, kdy (například) nepřítel udělá průlom v hradbách a pošle do něho vojáky, aby sídlo obsadili. Pak bude záležet na statečnosti a odhodlání obránců a také na tom, zda se protivník, rozčilený odporem, nakonec přeci jen nerozhodne naše sídlo srovnat se zemí.
Doplnit návrhy a taktiky obrany, obranná opatření, další typy možných útoků.
Nástrahy a pasti: Použitelné asi pouze v nějaké omezené míře nebo vůbec kvůli lidem, pracujícím vně za hradbami a vyrážejícím do okolních lesů pro dřevo a na lov. Diskuse.
Výroba: Naznačena výše, komunita by měla být samostatná a neměla (nesmí!!!) být závislá na dovozu nějaké životně důležité komodity. Pití, jídlo, ošacení, výstavba, opravy (doplnit) to vše by měla (musí!!!) komunita zvládnout vlastními silami.
Přijímání nových členů bude složitý proces, nesmírně složitý a zřejmě i bolestivý. Samozřejmě, že ne co se týká samotného přijmutí, ale co se týká výběru nových členů a hlavně, co se týká praxe co s odmítnutými žadateli. Tak tedy, noví členové se budou moct přijímat jen v případě, že je komunita uživí (přes to nejede vlak) a zároveň, že budou daní členové komunitě nějak prospěšní. Je jisté, že lékaře, psychologa nebo truhláře komunita přijme hned, u jiných schopností (dovedností) to bude na zvážení a další znalosti budou asi (minimálně z počátku) nepotřebné (sociolog, PR manager, bankéř….). Samozřejmě, že když lidé s nepotřebným povoláním prokáží (a dokáží), že mohou být komunitě užiteční jinak (úředník bude vášnivým krejčím, prodavač bude mít znalosti chemie…), tak budou určitě vítáni. Přijímání jednotlivců nebude problém, prostě chceme tě, nechceme tě. S přijímáním skupin, typicky rodin, už může nastat větší problém. Děti bude asi komunita potřebovat vždy, nicméně když bude užitečný jen jeden z rodičů, co dál. Budou povolání, kdy si prostě komunita netroufne odmítnout specialistu s nepotřebnou druhou polovinou, která se však také bude muset, (jako všichni) zúčastnit práce a života v komunitě. Budou však lidé, kterým bude dáno na výběr „ano, tebe s dítětem chceme, ale toho druhého ne“. A tady se už dostáváme k té nepříjemné části, co s odmítnutými uchazeči. Nebudu na tu otázku odpovídat přímo, naopak, sám otázky položím: je žádoucí, aby odmítnutý uchazeč „obcházel okolo“ a představoval bezpečnostní riziko? Je žádoucí, aby se část z odmítnuté rodiny neustále vracela, narušovala nejen chod komunity a i život přijaté části rodiny? Je žádoucí, aby takový naštvaný uchazeč odešel a vrátil se s tlupou ozbrojených lidí s tím že „je tam co jíst, pít a vůbec“? Očekávám bouřlivou diskusi. Jinak, pravidlem určitě bude muset být, aby byli nově přijatí lidé z počátku pod nějakou kontrolou, neboť vpustit si do komunity „krtka“, který v noci zneškodní hlídky a otevře brány, by bylo smrtelné.
Obchod: Zde bude záležet na potřebách komunity a na tom, jak se podaří vyřešit některé otázky níže. Jak se bude situace vyvíjet, nastanou určitě změny v potřebách komunity a to například od „musíme přežít“ se začnou potřeby měnit k „musíme se dál rozvíjet“. Takže i věci k obchodování se budou měnit a bude potřeba reagovat pružně. Časem navazovat kontakty s podobnými komunitami, postupně vznikajícími továrnami, zemědělskými usedlostmi…. Jinak, naprostý zákaz obchodu se zbraněmi. A z počátku se určitě bude muset obchod (tedy ta činnost směny zboží za zboží, zboží za něco jiného…) z bezpečnostních důvodů odehrávat venku před hradbami.
Další aktivity: kácení stromů v lese, svoz dřeva, lov lesní zvěře, sběr lesních plodin, prevence před požáry… (doplnit).
Popis fungování a potřeb tohoto fiktivního (ideálního) obydlí si zkuste aplikovat na výše popsané reálné budovy (a sídla) a sami posuďte, jak moc daná procenta pro krátkodobé a dlouhodobé přežití souhlasí, jak jsou pro vás akceptovatelná a případně si tam podle svého uvážení dosaďte procenta jiná, vlastní.
Otázky k vyřešení:
Jak je to se získáváním soli a případně s jejím nahrazením (důležité)?
Výroba papíru a psacích potřeb?
Jak s alkoholem, osobně považuji jeho přítomnost a tedy i výrobu za žádoucí, nicméně s konzumací v rozumné míře (například příděly, nicméně každý takový systém vyvolává korupci).
Znalosti těžby rud a výroby z nich, výroba střelného prachu… (doplnit).
Jak s hrnčířskou hlínou, jde keramika vyrábět i nějak jinak?
Znalosti chemie a chemických postupů k výrobě užitečných látek, sloučenin, výrobků. Potřebné suroviny a vybavení. Doplnit konkrétní věci a k nim suroviny a vybavení, případně postupy.
Doplnit další otázky k vyřešení (důležité)
Po vypočítání počtu lidí a s tím souvisejícího počtu zvířat a počtu jednotlivých plodin již budeme moct do článku tato čísla zasadit, aby byl ještě konkrétnější a přehlednější.
Vaše názory podpořené argumenty či analýzami jsou více než vítané.
Odkazy na (například) vyhledávání Google nejsou relevantní a žádoucí, prosím pouze o vlastní argumenty nebo odkaz na konkrétní článek (články).
Pojďme společně vytvořit jedinečnou a pokud možno úplnou kuchařku (manuál, návod, inspiraci…) pro přežití!
PS: nejsem fašista, militarista, násilník, psychopat ani nic jiného, jen se snažím odhadnout, jak bude vypadat situace a snažím se realisticky odhadnout (potřebné) chování lidí. Nalhávat si cosi o dobrotě, pravdě, lásce, domluvě s bližním a podobných věcech by bylo více než hloupé. Lidi jsou vlci a po takové katastrofě to budou hladoví a zoufalí vlci a my nesmíme být nepřipravené ovce.
PPS: Má jít o takové zamyšlení na téma, že k přežití opravdu nebude stačit mít za domkem bylinkovou zahrádku a doma Glock a brokovnici.
PPPS: Má jít o zamyšlení na téma, že není důležité, co bude s námi, ale co bude s našimi dětmi. Ti, kdo děti mají, tak chápu, ti, kdo je budou mít tak pochopí. Budoucnost (lidstva) není náš život, ale životy dalších generací.
PPPPS: Omluvte množství závorek, ale až jednou ten průser přijde (a že přijde je víc než jasné), třeba i díky těm závorkám přežijeme.
Pro PostApo.cz sepsal Shodan.
Diskuze k tomuto veledílu je umístěna SEM.
Zdar Shodane,
předně chci říct, že na mě tvůj článek udělal dojem. Samozřejmě jsem postapo.cz (včetně fóra) projel od prvního do posledního písmene a hromadu věcí jsem začal detailně promýšlet a plánovat a na tvém článku je poznat, že jsi na tom stejně Ale narozdíl ode mě jsi zašel ještě dál a rozhodl ses řadu myšlenek hlouběji rozpracovat, popř. polemizovat s již zde uveřejněnými názory, k čemuž já jsem ještě nenašel čas, energii a odvahu. Má poklona a poděkování.
Rozepisovat se o jednotlivých pasážích a myšlenkách by nemělo tady v komentu cenu a bylo by to na hodně dlouho. Řekněme jen, že jsi mi názorově a myšlenkově více než blízko.
Musím se ti přiznat, že jsem dva tři měsíce zpátky po získání většího množství materiálů na různá vybraná témata začal sám vytvářet jakousi příručku pro přežítí v postapo (impulz mi k tomu zadalo třetí přečtení knihy Kronika konce světa Potažmo s tím bych s tebou velice rád navázal užší spolupráci, popř. vyměním nápady na kapitoly, oddíly a pododdíly…Písni mi na fóru do soukromky
L.
zabudol si na jednu moznost,teda dve:) podzemny bunker a bane, vzhladom na to ze bane maju vacsi priestor k disoziici je tu moznost prezitia bez nutnosti kontaktu z vonkajsim svetom a maju dobru obranitelnost
Takový podzemní bunkr (nebo doly) je (jsou) k přežití určitě dobrým místem, nicméně ty pro budoucnost potřebuješ pěstovat spoustu potravy a to pod zemí asi moc nejde, nebo jen za vysokých nákladů (světlo a teplo) a když tyhle aktivity (zemědělství a chov zvířat) přesuneš na povrch, potřebuješ je zabezpečit a ochránit.
pravda, ale mozes zaviest pestovanie hub (ziadne energeticke naroky) ak mas pristup k vode v podzemi chov ryb prichadza do uvahy, taktiez mozes chovat aj dobytok v podzemi, tu ovsem budes musiet zabezpecit ochranu ked budes pripravovat seno ale neexistuje realny dovod aby si musel vyviest dobytok na povrch. to iste plati pre hydinu a male hlodavce(zajace, kraliky ..)
Hlubiný důl je pro trvalé použití nevhodný.
1. Pro pohyb po vertikále je v současných dolech potřeba silný zdroj energie + složitá údržba. Nutnost nucené ventilace.
2. Při napadení buded stačit, když útočník zlikviduje strojovnu a má komunitu v hrsti.
3. Absolutní závislost na elektřině, osvětlení a vytápění nejde řešit jiným zdrojem energie.
4. V podzemí nelze dlouhodobě chovat zvířata, potřebují světlo. Ani králík by tam dlouhodobě neprosperoval.
5. Na žampionech nebo hlívě nepřežiješ.
oh, btw dobry clanok
doporučuji knížku Tma od Neffa
hlavně proto jak popisuje založení komunity – v městě – nejsilnější gangster – vlada členy gangu; v malých městech / vesnicích místní vojenské / policejní složky, které okamžitě převezmou úlohu rozhodovatelů – plukovník řekl běž dělat na pole…
otázka je po VP, zůstane zbytek nějaké vládnoucí složky – místní zastupitelstvo, které má krizové plány a nějaké zdroje – krásně ukázáno ve filmu Vlákna (http://www.csfd.cz/film/4700-vlakna/) nebo se za ně bude někdo vydávat viz Pošťák a snažit se sjednotit komunity za použití vojenské/psychologické síly
Moc peknej clanek, dekuji za slusnou varku napadu .. jinak zda se mi ze se autor (alespon z casti) insproval v Merleho knize Malevil, pokud ne tak mu ji vrele doporucuji, sam sem v ni nasel spoustu inspirace
V clanku definovane postapo situaci podle me nedojde v nasich koncinach k moznosti realizovat „romantiku“ ala Malevil. (Ostatne tam doslo k jine postapo situaci, na kterou ani nema smysl se pripravovat, katastrofu prezilo lidi asi jak vyhercu v loterii.)
Co by se tedy stalo? V nasi huste obydlene casti Evropy by se brzy zacaly formovat nove mocenske struktury, a to struktury mnohem vetsi nez ty popsane v clanku. Proste nejaka obdoba statni moci, zadne tvrze, hrady, zamky, panelaky.
Pri vsi ucte, clanek je teorie, jiste je o tom zajimave a zabavne premyslet, podobne jako se koukat na postapo film nebo si cist povidku, ale realna sance na realizaci v Evrope je temer nulova. Samozrejme, je to jen muj nazor.
Jak pise J. Auto clanku by se mel podivat do historie, vzdy prezivali vesnice(dobivatel nemel prostredky se zabyvat hromadou malych sidel). Mesta kdysi byli velikosti co jsou dnes velke vesnice.
Dalsim opomenutim co, ale ovlivnuje vsechno o cem autor pise je (jak zduraznil J.) budovani novych mocenskych struktur a prave v huste obydlene evrope to pujde rychle.
Takze za me se pridavam k J. hezka teorie, prakticky pro uzemi CR nulova moznost inspirace.
P.S. K tem rodinnym domkum, radovky o sirce cca 20 metru za nima pozemek tahnouci se 200-400 metru, co by chtel autor mit lepsiho? Kdyz bude na pozemku studna, tezko najde lepsi na obranu. Pozemek obhledne, a ochrnai s jednoho okna, se sousedama muze vytvorit komunitu co si pomaha,ale zaroven nejsou na sobe az moc zavisli. Je to hezke nastrel nad uvazovanim, ale jenom nastrel…
Aby mohly vznikat nové mocenské struktury, musí se tyto mít o co opřít a hlavně, musí mít nějakou moc k prosazování své vize. Taková moc musí samozřejmě i něco nabízet. Takže buď nabídne lidem práci a ochranu, nebo je donutí pomocí nějaké síly dělat, co ona uzná za vhodné. V prvním případě potřebuje něco, čím lidi uspokojí, tedy buď přímo nějakými hmotnými statky (jídlo, oblečení, bydlení) nebo nepřímo nějakým druhem platidla, které bude lidmi uznávané. V druhém případě bude potřebovat totéž, jen ne pro lidi, ale pro ozbrojenou sílu, která bude udržovat kázeň mezi lidmi. Nějak mi v případě globální katastrofy, která je v článku naznačena, není jasné, kde a jak by k takovým prostředkům ta nově vznikající moc přišla.
Nicméně nijak nerozporuji, že může nastat situace, kdy nějaký stát, část státu, území… zůstane katastrofou nedotčena a nezasažena. Pak ovšem platí věc uvedená hned v počátku článku a to „…ostatní (katastrofy) jsou buď krátkodobé (přírodní katastrofa lokálního významu, výbuch jedovatých či radioaktivních látek, místní anarchie…), se kterými si centrální vláda, nebo některá z okolních zemí dokáží poradit…“ a v tom případě půjde o výměnu jedné vlády za jinou, ať už místní, nebo cizí. Ale v článku popsaný typ katastrofy předpokládá naprostý a kompletní rozpad civilizace.
PS: jestli věříte na kompletní převzetí moci jinými mocenskými strukturami, začněte se učit čínsky.
Problem v teto teorii je, ze totalni rozpad spolecnosti neznamena „nevzniknou nove mocenske struktury“.
A zaroven „vzniknuti nove mocenske struktury“ neznamena, ze v realna ekonomice(reseni problemu) 90procent obyvatel nepojede v rezimu PA (at bezpecnost, tak obchod a vyroba).
Dam ti priklad, deval jsi se na serial myslim „slavne zbojnicke historky“? Tam mas ukazano jak spolecnost(mocenske struktuty) funguje a pritom lid sam si musi zajistovat „sousedskou bezpecnosti“ sam. Byli v historii situace, kdy panovnik vedel o loupezivem rytiri a lid sam(tj. sedlaci atd.) se museli domlit a hrad dobit. Pritom museli platit dane a dalsi veci mocenske strukture.
Takze premisa, kdyz vzniknou do 1-2let mocenske struktury je PA kratkodoba je blbost. Historie ukazuje opak. Hodne je to v tom, ze dnesnim pohledem je dost situaci PA(nepujde elektrika apod.) a pritom v jinem state je to normal(i v historii byl).
Tak ale buď budou mocenské struktury fungovat způsobem „Byli v historii situace, kdy panovnik vedel o loupezivem rytiri a lid sam(tj. sedlaci atd.) se museli domlit a hrad dobit. Pritom museli platit dane a dalsi veci mocenske strukture.“ a pak má komunita popsaná v článku šanci na úspěch, nebo tady vznikne mocenská struktura, která zválcuje jakékoliv nezávislé aktivity a pak samozřejmě nemá žádná komunita šanci.
A ještě k tomu vývoji, ano, lidé kdysi platili desátky, platilo právo první noci, byli otroky a nevolníky… ale to je něco, co by prostě dneska nešlo praktikovat, respektivě ne dobrovolně, opět by musela být nějaká moc (vláda, systém, režim…) která by lidi k něčemu takovému donutila a já myslím, že to by šlo jen v případě, že by nějaké území nebylo zasaženo VP a takové území by se logicky stalo hegemonem a mohlo by cokoliv, protože by prostě mělo co nabídnout svým vykonavatelům vůle. Při opravdu celosvětovém VP by to bylo na každém jednotlivci, jak by se s tím popral a žádné mocenské struktury by jen tak nevznikly. Znovu opakuju, taková struktura, aby se stala legální, musí buď něco nebídnout, nebo mít dost moci k prosazení i přes odpor lidí.
A díky moc za diskuzi, doufám, že se zapojí víc lidí.
Najväčšiu pravdepodobnosť na prežitie pri VP majú ozbrojené zložky (ak nejde o vojnu), majú výcvik, majú zbrane, vybavenie, zásoby potraviny, palivo, objekty k dispozícii, informácie čo sa deje z prvej ruky a legitimitu a čo ti môžu v prípade najhoršieho scenára ponúknuť no to že ta nezastrelia !!!
Ja nerozporuju, ze musi bud neco nabidnout nebo mit silu. Ja beru v potaz to, ze vznikne stoprocentne nejaka mocenska struktura.
Problem vidim v tom jaka, pokud to bude male vypadek, to muze nastat ve stylu pad meny, zastaveni dodavek plynu a ropy(tim myslim navzdy). Pak prechod na vodikove clanky(pak by cena nehrala rolu, proste by se muselo) by trvel dejme tomu 5-6 let. Pri tomto scenari by lide museli sami(tak jak po padu SSSR) zajistovat jidlo sami(nekdo z 10procent jine z 90procent). Podobne scenare vidim ja pod pojmen kratkodobi. U tohoto je mozne, ze zustanou stare struktury jako policie ci armada i kdzy projdou velkou transformaci(prakticky diletantu se zbavi, protoze bude potreba lidi co fakt umi neco delat nejenom nakupovat do generalniho stabu trenky s potiskem).
Dalsi je velka PA, tady vidim rozpad spolecnosti ALA situace po 30lete valce apod. A i zde zustali ci vznikli nove mocenske struktury a ty jednali vzdy z pozice sily(vzdy se nasli zoldaci co za penize udelali cokoliv a penize ukradli lidem pri utoku). Dle me vznikne nahore mocenska struktura, ale dole se o sebe musi lid postarat sam. Tj. nulova policejni struktura jak ji zname dnes(nebudou vysetrovat vrazdy, kradeze apod.) a tady bude muset vzniknout komunita zezdola ktera se zajisti sama, ci vetsi veci spolupraci jinych komunit(bohjuzel mocenska struktura zde bude parazit ktery bude uz jenom skodit, dnes aspon stavi silnice, v PA nebude delat nic jenom brat).
A stim souvisi co se mi na clanku nelibilo, vesnice tak malo procent na preziti? Satelitni mestecka ano, ty ubranit jenom armada, ale radove domy ubrani i lidi sami(viz. vesnice do +-1918 jak byli staveny? prave nalepeny na sebe, ochrana pred zlodeji a lapky). A vyhoda vesnice? Zachody a voda, kadibutku si postavis behem jednoho dne a voda v okoli vesnic je(nikdo si v te dobe nebude hrat na normy). V mestech? vse co bylo po 1950 bude prakticky neobyvatelne. Takze mesta budou v prd…
Hlavni co jsem chtel rici, to ze vznikne mocenska struktura neznamena, ze vznikne neco co bude rozvijet stat. Spise vznikne neco co bude (pouze a jenom)vybirat desatky aby mel na valky s jinyma mocenskyma strukturama.
Jina situace bude v USA, tam maji velke vzdalenosti, tam si muze i mala komunita dovolit bojovat, ale jenom idky tem vzdalenostem. Tuto moznost evropa nema.
K těm penězům, k čemu budou (například) žoldákům peníze, když nebudou mít žádnou hodnotu? Co jsou dneska peníze? Papírky, které všichni akceptují. Za bolševika na nich bylo napsáno, že bankovky jsou podložené zlatem a ostatními státními aktivy. To dnes už není. Peníze mají hodnotu danou nějakými vnějšími a vnitřními vlivy, ale hlavně důvěrou v ně. Devalvací například stát okrade občany v podstatě mávnutím ruky. A po VP by peníze podle mně byly naprosto bezcenné.
A bránitelnost vesnice je určitě individuální, záleží na poloze, rozloze, vybavení a hlavně na lidech, kteří tam žijí. Když nebudou lidi táhnout za jeden provaz, neubrání ani pevnost, natož vesnici.
Penize jsou to co akceptuje stat jako menu. Driv to byli zlataky, tolary atd. dnes koruna česká. Nu a v postapo to bude to co určí nová nobilita. Takže v tomto strach mít nemusíš.
K ubránění, vesnici ubráníš proti loupeživé bandě, ne proti armádě co vyšle cetralní vláda(vládce apod.), tj. připravit se má cenu na loupeživé bandy-jednotlivce. Pokud nechceš budovat svůj stát(či knížetctví), nemá cenu se připravovat na nic jiného. Umístění řekne jenom jestli v hospodě(nebo hrobě obránců) budou po snídani nebo po obědě, neexistuje možnost nedobít. Vladce pak pošle další a silnější jednotku co to udělá udělá způsobem „etalonu“, aby ukázala co se stane domu kdo neposlechne vládu…
Nějak si nerozumíme a motáme se v kruhu. Takže naposledy, jestliže vznikne nějaká vláda, bude schopná si prosadit, co bude chtít, třebas silou, o tom žádná, já jen nevěřím tomu, že nějaká vznikne, nebude mít na čem. A zlaťáky a tolary měly svoji cenu jako takovou, protože byly ražené ze zlata a stříbra, dnešní papírky nemají samy o sobě hodnotu vůbec žádnou.
Nu a ja se ptam, jinak. Ty rikas „dnešní papírky nemají samy o sobě hodnotu vůbec žádnou.“, historie ukazuje neco jineho. Platitdlo je to co pro tlaci vlada nahore, aby mohla vybirat dane(tedy pak za dane dostat praci od poddanych zdarma).
Ja rozporuju premisu „papirky nemaji hodnotu“. Budou mince, a stejne jako v historii nemusi byt zlate nebo stribrne. Tady neni kruh, jenom jsi mi rekl, ze mas nazor nebudou mit cenu stare penize. Ja, ale rikam vznikne nova mena (terba na kovovych mincich) a nemusi byt zlate ci stribrne. A ty mi oponujes „nebudou penize“, kdyz se podivam do historie, vzdy byli. Takze pro me co nevidi odpoved, kde krome nazoru beres jistotu „nebudou penize“? Je mi jasne, kdyz vyhyje 90 procent lidske populace, tak bude dejme tomu 10-20let chaosu, ale i pak budou penize…
Nějáká forma vlády vznikne už jen proto, že většina těch opic co si říká lidé, bude chtít aby za ně někdo rozhodoval, klidně blbě, hlavně když to nebudou muset dělat sami…
Ohledně peněz doporučím minimálně toto: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dějiny_peněz
Ne, peníze nebyly vždy a peníze jak je známe dnes, tedy „papírky“ začaly až v relativně moderní době, takže je to relativně moderní vynález a tvé pohledy do historie jsou poněkud divné.
A papírové peníze, tam opravdu nezáleží na tom, co nějaká vláda chce, ale na důvěře v takové peníze. Určitě znáš třeba pojem jako hyperinflace. A určitě si třeba dokážeš představit, jaká bude důvěra lidí v Euro, až ho začnou opouštět jednotlivé státy. A vlády budou moct skákat na hlavě a odrážet se ušima, přesto nezmůžou vůbec nic.
Tak nevim, muj nazor na penize je normalni. A chtel bych se zeptat kde davam rovnitko penize=papirove penize? Doporucil bych ti studium dejim treba mezi lety 1800-1900 na uzemi rakouska uherska. Byl bys prekvapen kolik krachu bank a tedy strat penez v nich bylo(pokud nemas cas cist tak v serialu od Nefa).
Penize byli a budou, v tichomori jsou to skeble(nebo co to je), dnes jsou to papirove(v cine jsou uz nejakou tisicovku let, v evrope je zavedli myslim prvni svedi), jindy to byli zlataky, stribrnaky, ale i pred 100,200,600 lety se pouzivali kovy jako med(pro mensi hodnoty) apod.
Takze ANO penize byli vzdy pokud se nebavime o dobe prvotne pospolne.
Druha vec je, ze v novejsi historii tj. od zavedeni dani, byl vzdy tlak shora(pod meci, dnes pod hlavnemi zbrani) aby se pouzivala ta, ktera mena. Nebo myslis, ze kdyz Marie-Terezie stratila slezko, bylo na libovuly obyvatel jake penize, tj. rakouske nebop pruske muzou pouzivat? Vrchnost jim rekla dane=pruske a tim bylo vse vyreseno.
Takze pokud si myslis, ze penize=papirove penize, ok, ale netvrd, ze toto rikam ja. Ja rikam, pokud nebude na 100km2 10lidi, tak bude vrchnost a vrchnost bude chtit vybirat dane a tak vznikne mena(at to budou stribrnaka, zlataky ci medaky a mozna i papirove ci slitiny je jedno) a neudelas proti tomu nic. Na VP si muzes pripravit jakop zalohu zlato ci stribro to bude smenitelne za novou menu(i kdyz v pomeru co se ti libit nebude).¨
P.S. Doporucil bych spise tobe studium historie, asi budes prekvapen jak dlouho se plati dane(destky apod.). A cimpak se platilo?
-alkohol
-tabak
-antibiotika
-konzervované jedlo s dlhou spotrebou(konzervy, …)
-zlato, striebro
-obilie
-benzín, nafta
-hospodárske zvierata(koza, ovca, krava, sviňa, …)
(časom sa bude obmedzovať vládou)
-zbrane
-munícia
-ženy(otrokyne)
len tak mimochodom suhlasim s K, peniaze boli a budu, barterovy obchod bude mozno fungovat v zaciatocnej faze po VP ale v nasledujucich mesiacoch a rokoch bude existovat obezivo. v prvopociatku predpokladam ze to bude hlavne zlato a striebro a potom aj papierove bankovky (hlavne z dovodu lahsej skladnosti). za peniaze sa da povazovat vsetko za co je druha strana ochotna ponuknut svoj tovar alebo sluzby. to znamena ze napr. zoldaci ponuknu svoje sluzby komukolvek kto im bude schopny ponuknut napr 10 zlatych minci. oni si zasa budu moct kupit za 10 zlatych minci potravu alebo vyzbroj.
Nee, pro to, aby fungovaly peníze (měna), musí být někdo, kdo garantuje, že za peněžní jednotku dostaneš určitou hodnotu zboží. V okamžiku, kdy nebude garantováno, že za měnu (zlato) dostanu nějakou reálnou hodnotu, tak zlato jako protihodnotu nepřijmu. Budu chtít něco reálného, co uspokojí moje potřeby.
K čemu mi budou (zlaté) mince, když se jimi nenasytím, nevyléčím, nemohu se jimi bránit? Když bude nedostatek potravin, léků…, tak zlato bude mít nulovou hodnotu.
Shodan takže pár mojich postrehov, čo sa týka boja, tak najväčšiu účinnosť vzhľadom na možnosť sa ozbrojiť loveckými zbraňami má snajper (http://www.youtube.com/watch?v=WoP909C8_k0), ďalej k boju záleží o aký VP ide(výbuch super vulkánu, dopad asteroidu, atómová vojna NATO-Rusko, epidémia, …), takže záleží koľko ľudí zomrie(% z dôvodu katastrofy a po katastrofe cirka týždne-(2-3) mesiace), ako je zmenené životné prostredie, ako je na tom vláda(armáda), … . Ak by sa stala situácia ako popisuješ že k tvojmu táboru sa približuje niekoľko stoviek ozbrojených ľudí a majú aj 3-4 OT alebo ozbrojené autá(tzv. technikals s guľometom alebo granátometom) tak sa treba v prvom rade dohodnúť a nebojovať(jedine v sebaobrane a to krytie evakuácie tábora), záleží od scenára VP. Ide o to že po VP(záleží o aký ide) sa budú snažiť miestne politické alebo armádne zložky uzurpovať moc na seba ak je VP hodne zlé, takže ak nejde o epidémiu a situácia sa vyjasní treba získať informácie kto vo vašom okolí vládne alebo aj nevládne(a podľa toho sa zariadiť), takže treba vyslať zvedov, poprípade ak ide o nejaké slabšie VP alebo danú oblasť slabo zasiahlo tak buď sa s vami kontaktuje osoba na to kompetentná.
Ďalej poznámka k hradbám, odporučil by som a to klády nastojato, dva rady a medzi to ideálne kamenistú zeminu a min 1m hradba hrúbka, ďalej poľskí plot(prepletané prútie s tyčkami) tiež dva rady a medzi to zeminu(udusať), ďalej zemní val a na to drny(umelí trávnik), ďalej pred to pletivoví plot(niekoľko desiatok metrov pred valom), poprípade ostnatý drát, ďalej protitankové priekopy vhodne umiestnené s drevenými mostíkmi(bránené snajpermi, vhodné aj ďalej od tábora).
Tak to je všetko čo som mal na srdci !!!
A ešte ma tak napadlo to mocenské rozdelenie a scenáre sú nasledovné a to 3 samozrejme zaleží aké zlé by to bolo počas a po VP, takže:
-Štáty by zostali tak ako sú teraz
-štáty by sa rozpadli(tak ako v stredoveku) buď na väčšie celky alebo na kniežatstvá niečo ako v Nemecku počas 15 stor.(ČR buď v celku alebo rozdelená na Čechy a Moravu alebo rozdelená na kraje)
-najhorší scenár a to rozdelenie ako za husitských vojen(mestské štáty a kniežatstvá)
A ak by bol najhorší scenár a po pár rokoch by sa to stabilizovalo, tak dane by ste platili pánečkovy(warlord) a to zlato, striebro, obilie, jalovice, býky, kone a povinná vojenská služba(niekoľko rokov)a práce na panskom(údržba cesty, mosty, …)
Čistě můj osobní amatérský názor:
důležitost věcí po VP (berme rozpad státních celků):
1. potraviny
2. zbraně (bez mrkve pojdeš hned, ale je pěkně blbé když vás o ní obere první floutek s prakem)
3. zlato, stříbro (měna, kterou lidi mají zakódovanou, vysoká koncentrace hodnoty a tak)
4. nástroje
Co se týče lidí:
Vůdce – bude z pozůstalé mocenské struktury – voják nebo policie (tu si neplést s měšťákama) – mají skladové zásoby, výcvik a výzbroj podmanit si velké skupiny lidí.
Učitel – zbytečnost. Děcka se budou učit přes zimu základní dovednosti, zbytek roku stráví na poli a v dílnách. Pro pozdější obnovu je důležitá dostatečná knihovna, samostudium poslouží. Stejně tak zbytečnej je kuchař. Lidi jsou sobci a společné stravování je nebaví. Radši si uvařit vlastní bramboru ve vlastním hrnci, než bramboru posypanou pomletýma broučkama s naloženým lišejníkem u velikého stolu).
Z vysokoškoláků budou potřeba akorát (zvěro)lékaři, zemědělci a strojaři.
Přijímat se bude prakticky každý zdravý jedinec – na okopávání pole nepotřebuješ být specialista.
V zemědělství potřebuješ co nejvíc energie za co nejmenší námahu a trvanlivost – obiloviny, brambory. Ze zvířat čuník (málo prostoru, postará se o zbytky) a kůň (na práci a pak do klobás).
Stejně by to dopadlo, že při mega VP zůstaneš prakticky sám a můžeš žít z toho, co najdeš. Při čemkoliv menším se tak do tří let dostaneš (v naší zeměpisné poloze) do sféry vlivu nějakého „knížectví,“ pravděpodobně v okolí nějaké vojenské základny. Ono se při koukání do laufu tanku špatně vysvětluje, že naše komunita je mírumilovné soběstačné společenství. A kdo bude mít k dispozici prostředky k obraně proti těžkému vybavení, pravděpodobně začne rozšiřovat svou sféru vlivu.
Spíš považuji za kritické období ty tři roky. Kdy první rok přežiješ ze zásob a budeš střílet každé individuum, které se ti bude snažit sebrat cokoliv z tvého majetku. Další dva roky z jednoduchého zemědělství. Pak už se dostaneš do většího celku, kde už nebudeš muset moc řešit obranu a stačí ti pobyt ve vesnici.
Málo ľudí si uvedomuje výhody súčasnej civilizácie. Začnem vecami, ktoré v článku nie sú riešené:
1.) Infekcie, choroby, otravy – likvidácia celej komunity. Napr. žltačka, cholera, mor, choroby z divých zvierat, parazitárne ochorenia ….
Riešením by bolo rozdelenie komunity do viacerých nezávislých častí
2.) Dnes sme všetci očkovaný voči chorobám, ktoré sú smrteľné, ďaľšie deti nebudú – kiahne, čierny kašel ….
Z tohoto dôvodu je nutná minimálna veľkosť komunity
3.) Problém surovín – odkiaľ sa bude brať napr. drevno na kúrenie a výstavbu – spotreba bude celkom značná,hrnčiarska hlina, železná ruda …
4.) Poradie dôležitosti ľudí v komunite by malo byť stanovené podľa ich úžitku a nahraditeľnosti.
Pavel to záleží od VP napr.:
-dopad asteroidu veľkosť do 1km(a ty vo vzdialenosti 1000-1500 Km)
-dopad asteroidu 2-5Km (a ty vo vzdialenosti 1000-1500 Km)
-dopad asteroidu 10-15Km(a ty na druhej strane zeme alebo vo vzdialenosti 3000Km)
http://postapo.cz/nutne-k-preziti/zivot-po-vp-krok-za-krokem-kostra-ke-zpracovani/#comment-1676
v týchto prípadoch 1 a 2 záleží kam dopadne(je rozdiel USA, severný Atlantik alebo Antarktída, Austrália, Južná a stredná Afrika, severní ľadový oceán, …) a v prípade 3) som presvedčený že po dopade by bolo na žive tak niekoľko 100viek miliónov ľudí a po desiatych rokoch tak niekoľko desiatok miliónov(úbytok z 1 do 10 roka násilie, choroby a hlad)
-výpadok elektrickej energie 2-3 dni max. 1-2 týždne(námraza na kábloch V.N., preťaženie siete, …)
-povodeň(je rozdiel či ti dom zoberie voda, záplavy alebo si mimo povodne, …)
-nepokoje(ekonomika)
-ekonomická kríza(1-2 roky)
-vleklá kríza(3-4 roky)
-lokálna pandémia(úmrtnosť do 10%)
-pandémia celosvetová(úmrtnosť 10%-50%)
-WW3(atómová vojna(vhodné miesta na život: Afrika, stredná a južná Amerika, južná Ázia))
-slnečná megabúrka(1-10 rokov návrat do normálu, pokles populácie 10%-30% )
-výbuch vulkánu(st. Helena, Katla)
-výbuch super vulkánu(podľa toho kde a aká kategória)(1-10 rokov(ekonomická kríza, neúroda,…))
….
http://www.purdue.edu/impactearth/ (impact earth simulátor dopadu asteroidu a jeho dopad na okolie)
Ono sa dá prežiť aj dopad asteroidu čo zabil dinosaurov, ak nie si od miesta dopadu bližšie ako 2000Km, musíš mať dobre postavený kryt, aby na teba nespadol počas zemetrasenia vyvolaného dopadom a musíš v ňom po dopade zotrvať niekoľko hodín kým prejde ohnivá búrka(na opačnej strane zemegule by to bolo niekoľko hodín a oblak prachu by mal teplotu cirka okolo 150 stupňov Celzia) ale väčší problém vidím v tom že k vôli ohnivej búrke je vegetácia KO a bude niekoľko rokov zlé počasie, zima bude o 1-2 mesiace dlhšia a leto chladné a daždivé a prvé dni bude padať dážď plný bordelu z chémie (voda, prach, …) a ide o to že tráva za pár rokov vyrastie väčšina stromov za niekoľko desiatok rokov tiež, ale nebude niekoľko rokov čo jesť(sýpky, sklady potravín budú pre vyvolených a armádu a ich rodinky(možno ešte aj pár vedátorov a inžinierov a lekárov)), možno zemiaky a zelenina zo skleníkov a fóliovníkov a (a aj bylinožravce budú dobré koza, ovca, krava, … a nejaký ten čuník)…
Kiahne = pravé neštovice (Variola vera)? Byly s největší peavděpodobností eradikovány (vymýceny). Pokud, snad, někde přežívají, je to mimo Evropu, takže šance, že by se na našem území objevily je nulová. Tedy pokud by nešlo o přímý následek VP, kdy by byy použity jako bojový prostředek.
Podstatně nebezpečnější by byl třeba tetanus (Clostridium tetani). Vzhledem k tomu, že by prakticky celá populace přicházela do styku s hnojenou půdou, pravděpodobnost nákazy by rychle rostla. Stejně tak antrax (Bacillus anthracis). Na druhou stranu by se rychle snižovala šance epidemií chřipek (nízké koncentrace obyvatelstva, malá šance importu nebezpečných kmenů).
Liché by byly obavy z návratu epidemií moru, Už známe původce a přenašeče. Bylo by nutné dbát na lividaci hlodavců a blech.
Nebude třeba řešit těžbu železné rudy (v horizontu několika set let), bude stačit železný štot, kterého bude nadbytek.
Stejně tak nebude problém s palivovým dřevem (pokud tedy předpokládáme vyhynutí většiny obyvatelstva).
Hrnčířská hlína – to je otázka. Opět bych ale předpokládal, že poměrně dlouhou dobu nebude potřeba. Jednak, vzhledem k úbytku obyvatel zde bude možno hodně dlouho vydržet se současnými zásobami hotových výrobků, za druhé, asi by bylo energeticky i výrobně jednodušší přejít na recyklaci plastů.
Současné skládky odpadu budou zřejmě strategickým územím, o které se povedou boje.
Musim podotknout že jsi vynechal kostel což je velice specifický objekt velmi vhodný k bránění i dlouhodobému pokavaď má hřbitov.
Jen, jestli můžu podotknout k tomu statku. Tak ano, tady na Moravě jsou celkem malé, ale já sám vlastním v JČ velký statek se třemi obytnými budovami, kde se vleze přes 40 lidí, velkými garážemi na zem. techniku, sýpkami a stájemi pro 40 ks dobytka a koní. Hned Vedle vlastní les 4 ha a pole 36ha
Pěkný článek, přemýšlel jsem proč nevyužít vězení jako místo pro komunitu kvůli bezpečnosti a většinou velmi ztížené možnosti proniknout dovnitř .. každopádně hrad je taky ideální, většinou byly na vyvýšených místech, takže byl většinou přehled co se v krajině děje, neřkuli o tajných chodbách v případě nebezpečí ..
Ptas se jak vyrovit papir a psaci potreby..a jine veci? Zkus se zeptat jinak jak lide kdysi vyrabeli tyto veci. V ruznych velkych knihovnach a archivech clovek najde mnoho takovych receptu napriklad vyrabeni psacich naplni z ovoce a zvireci krve nebo papir z lyka stromu. Vazne tam najdes mnoho takovych veci a mnohem vice
U zbraní si nejsem jistý,kdyby skupina chodila na výpravy do měst a továren,istě by našla trubky,stroje a podobné na výrobu jednoduších střelných zbraní
Počítej i s jinými budovami,třeba opuštěné kasárny s dobrým krytím a podzemnímy prostory,nebo hangáry,školy,továrnami,fabrikami,parkovacími domy,bunkry,horskýmí chatami,muzei a hausbóty,každopádně chci abys napsal další článek,je to zajímavé
Zdarec kluci. Díky za zajímavé postřehy a náměty k přemýšlení! Přispěju svou troškou do mlýna: Podle mě má cenu se připravit jen na krizi (ekonomický krach) a/nebo na krátkodobý chaos (něco ve smyslu lehčí (okrajové) konvenční války, případně situaci při krátkodobém blackoutu, atp.) Na to potřebujete:
1) vzduch (bude dýchatelný sám o sobě, případně možná dojde k chemickému útoku s několikahodinovým efektem, takže plynová maska se může hodit (sám jí vybaven nejsem)),
2) pitnou vodu (vlastní studna, ale raději – pro případ nutného přesunu – znalost jak si pitnou vodu opatřit. Pro oba případy je dobré sehnat si i nějakou desinfekci (Sanosil apod.))
3) trvanlivé potraviny (ideálně poživatelné i za studena – ne vždy bude prostor, čas a možnost vařit. Hodně lidí staví apo zásoby na rýži, ale zkusili jste ji pojíst bez vaření? Nemáte šanci.)
4) Pomůcky nezbytné pro zachování života (prášky pro diabetika, pokud ho máte v rodině, například). Je to do jisté míry zátěž navíc, ale berte to jako připomínku, jak mimořádně cenné je vaše dobré zdraví – např. člověk závislý na dialýze (nebo i jen takové blbosti jako jsou prášky na srážlivost krve) je při jakémkoli nestandardním stavu vpodstatě předem odepsaný!!
Ty tři body jsou absolutní minimum pro každého. Ten čtvrtý taky, pro někoho. Dál:
4) Teplo. Topení na dřevo je rozhodně fajn, jenže má to nevýhody – je ho spousta (např. 10 kubíků/zimu), je někde venku na dvoře, je ukradnutelné. Při použití vzniká dým – to nemusí být vždy bezpečné… Osobně bych se pojistil i velmi dobrým oblečením, botami, spacákem – vše se hodí na stacionár i na přesuny.
5) Zbraň. Určitě by se hodila, ale sám ji nemám. Jsem absolutní antimilitarista a nedokázal bych ublížit snad ani v sebeobraně, takže tady mám do post-apo jasnou slabinu. Vyzbrojím se asi jen prakem a nožem, a budu doufat, že je nebudu muset použít proti člověku.
6) Dobře směnitelné ceniny (zlaté mince za desítky tisíc/kus jsou fajn až do nové doby kdy bude nová měna), ale do brzké post-apo jsou lepší stříbrňáky (za cca 500/kus) a možná ještě lepší je alkohol, cigarety, kafe, ale koneckonců i nadbytečné trvanlivé jídlo). Za ty si lze směnou opatřit jiné věci, které budete aktuálně potřebovat, a které vás dnes nenapadají.
7) Všepásmové (kvalitní, ne nějaká mrtvola) rádio (DV, SV, VKV, a hlavně krátké vlny aby mělo), ideálně na solární pohon nebo akumulátor s klikou. Úplným optimem pak je něco odolného vůči EMP (ale elektronkové rádio na kliku asi neseženete, ikdyž určitě existuje). Podle mě ideální zdroj informací o tom, co se venku děje!
8) Trvanlivý zdroj aspoň trochu použitelného světla (ála baterka na kliku).
Všecko další je sice super, ale z hlediska přežití v podstatě už jen pro navýšení komfortu: počínaje benzínem (mimo jednu nadpolovičně plnou nádrž v autě), přes větší solární panel, geigerův čítač, teplou vodu, funkční záchod, a já nevím co ještě. Těch pár měsíců se bez těch kravin obejdete, tomu věřte.
Ať už to bude ekonomický krach nebo krátkodobý chaos či blackout, během krátké doby (řádově měsíců) se to vrátí do normálnějších kolejí, byť nějaké ztráty na životech budou. Připravovat se na větší rozvraty nemá smysl – pokud k nim totiž dojde, dostane vás/nás ne ozbrojená banda, ale dědictví vyspělé civilizace. Máte ponětí, co se stane například s mezisklady jaderného odpadu, chemičkami, a tak podobně, pokud bude totální chaos a nepůjde elektřina delší dobu? Poté, co dojdou baterky v UPSkách a zásoby nafty v nouzových generátorech, se zastaví chlazení, v mnoha chemičkách to bude bouchat a šířit jedy do okolí, a v meziskladech vyvřou bazény s palivovými tyčemi, načež dojde k masivním únikům radiace. Horko těžko se pak bude hledat nějaký nezasažený kousek země, vody a vzduchu. Příroda si s tím nakonec poradí, ale mnohem později, než by bylo potřeba pro přežití nadšence s trvanlivými potravinami a revolverem u pasu. A na vytvoření podmínek k přežití tohohle, nebo třeba jaderné WW3, obyčejný člověk podmínky vytvořit nezvládne, ani kdyby se rozkrájel. Prostě cokoli malého přežijete s pár základními věcmi a cokoli velkého přežije možná jen pár šťastlivců(?)(?)(?)
A to samé v bledě modrém jsou jaderné elektrárny. Havarijní odstavení reaktorů na začátku jistě proběhne bez problémů, jenže takový odstavený reaktor to není jako sfouklá svíčka. Musí se ještě hodně dlouho dochlazovat, a k tomu je zapotřebí elektrika a do jisté míry funkční personál. V případě totálního chaosu a rokladu civilizace za pár dní max týdnů (až dojde nafta v záložních dieselagregátech) odstavené reaktory vyvřou a pak máte generální problém. Termonukleární výbuch snad nehrozí (ikdyž kdoví jak se to vyvine), ale rozhodně se část paliva roztaví a úniky radiace budou astronomické. V hustě zalidněné Evropě prošpikované jaderkama nás v takovém čeká podstatná úmrtnost a obrovské přesuny lidí na méně zasažená místa, kde bude pojednou trochu těsno.
Jednoduše – cokoli většího než „malá“ válka, krátkodobý blackout nebo nepodstatný finanční kolaps by ve svém důsledku z našeho pohledu znamenalo stav, na který se nelze připravit. Změny by byly nepředstavitelné, (nejen) Evropa neobyvatelná a utéct by nebylo kam.
Absolutne souhlasim se Shadanem a jeho posledni vetou z poznamky dne 29.5.2012:‘ PS : …. zacnete se ucit cinsky. ‚ To odpovida presne tomu, co predpovedela Sybila, ze lidske pleme zaplavi zlute plemeno a ja uz tomu verim. Cinani jsou vycviceni k poslusnosti, vojenska sila je neomezena, jejich disciplinovanost a vychytralost jim jiz predem zarucuje vyhru…. Mame se na co tesit…..