Prepperství jako cesta k soběstačnosti – díl 1. – První zima na statku

Pokud na nějakou práci potřebujete řemeslníka, začněte ho shánět už dlouho předtím, než chcete mít práci hotovou.

Samotná rekonstrukce komínu a vystavení papíru o revizi (který po majitelích domů požaduje stát) trvaly dva dny. Jenže předtím jsme přes měsíc hledali řemeslníka, který by si na nás udělal čas a nedal nám košem kvůli velké zakázce v nějaké firmě.

A pak tady byla samozřejmě otázka paliva. V kůlně u domu bylo uskladněné nějaké suché dřevo, ale jak se teploty dostávaly pod nulu, bylo jasné, že v domě bez izolace a s ohromnými tepelnými ztrátami přes stará (a místy rozbitá) okna a dveře to rozhodně stačit nebude. Nová okna už byla objednaná, ale dodací lhůty nám slibovaly minimálně půlku zimy v pořádných mrazech. Táta v této situaci udělal chybu a přes inzerát pořídil náklaďáček „suchého palivového dřeva“…

Nikdy nekupujte „suché palivové dřevo“ během topné sezóny od neznámého člověka.

Pochopitelně jsme dostali nedosušené dřevo, které produkovalo víc kouře než tepla a naši situaci tedy rozhodně nevyřešilo. Řešením nakonec byly dřevěné brikety od výrobce, který se nachází kousek od našeho domu, a i za dlouho hořící brikety z tvrdého dřeva chce poměrně nízkou cenu. Vlhké dřevo jsme naskládali do dřevníku, kde dosychá a čeká na další zimu.

V „topné krizi“ nám částečně pomohl i nepopulární brouček zvaný kůrovec. V lesích okolo našeho domu zdatně likviduje smrky a borovice. Část našeho pozemku je zalesněná, takže jsme dělali během zimy probírku a káceli stromy usmrcené kůrovcem. Ty poznáte tak, že už nemají žádné jehličí a chybí jim velká část kůry (někdy jsou kmeny napadených stromů úplně holé). Na holých kmenech jsou vidět chodbičky vykousané larvami brouků. Takové stromy jsou kompletně suché a po rozřezání je můžete vesele nacpat rovnou do kamen.

Zimu jsme díky kombinaci briket a mrtvých stromů přežili, ale pro člověka zvyklého na přetopený panelákový byt by to rozhodně nebylo. V obýváku a kuchyni, kam bez problémů došlo teplo z krbových kamen, se teplota pohybovala kolem komfortních 20 stupňů, ale například v mé ložnici se rtuť teploměru jen stěží vyšplhala přes značku 12 stupňů.

 

První práce na pozemku

Konec podzimu a začátek zimy zde byl poměrně suchý, bez sněhu, a tak jsme se kromě oprav domu mohli věnovat i prvním pracím na pozemku. Na rovné ploše kolem domu (asi třetina pozemku) jsme vykosili starou přerostlou trávu. Tu jsem začala hromadit do tří zhruba metr širokých řad. Cílem bylo vytvořit základ pro bramborové políčko, kde by se mohly brambory pěstovat bez orby – pouze zahrabané v odleželé trávě a během růstu jim pak přidávat další posečenou trávu, aby se podpořila jejich plodnost. Z pokosené trávy na nás vykouklo pár vzrostlých keřů rybízu a borůvek, které slibovaly alespoň nějakou úrodu už v příštím roce.

Page 2 of 4 | Previous page | Next page