Přežij v postapokalyptickém světě!

Přežití a obrana města během občanských nepokojů – 2. díl

Přežití a obrana města během občanských nepokojů – 2. díl

Úno 22, 2014

Jedná se druhou část manuálu pro běžné občany. Dočtete se zde, jak přežít a zorganizovat účinnou obranu během občanských nepokojů ve vašem městě. První část manuálu najdete ZDE.

 

Pouliční družiny

Pojmem „družina” nyní myslím organizované (obvykle dle místa bydliště) seskupení občanů, cílem kterého je zamezení loupežím, znásilněním a jiným výtržnostem. V Biškeku se tvořily družiny následujících typů:

 

1. Podpora policie – posílení policejních hlídek. Spolu s typem číslo 2 je tato družina jedna z nejefektivnějších forem odporu. Objevuje se obvykle během druhé noci nepokojů (protože základním předpokladem pro vznik takto rozsáhlých nepokojů je demoralizace policie). Pokud máte na výběr, doporučuji preferovat tyto družiny před ostatními typy. Výhody jsou jasné – jsou to zástupci bezpečnostních složek státu, tudíž se tu najdou zbraně, kvalitní vysílačky a relativně slušná organizace (i když to vůbec není jisté). Pravidla působení v takových družinách jsou snadná – dostanete instrukce a svého nadřízeného, jehož rozkazy budete plnit. Pokud vše provedete správně, pravděpodobně se s vámi nestane nic špatného. Za nevýhodu lze považovat vyšší pravděpodobnost zásahů proti davu.

2. Již před nepokoji vytvořené organizované polovojenské organizace. Jsou to například svazy válečných veteránů, kluby vojenské historie, sportovní oddíly, ale třeba i airsoft týmy. Většinou bývají dobře organizovaní, vybavení a schopní pružně reagovat. Víceméně se dají považovat za hlavní pořádkové jednotky (zvlášť v případech, kdy policisté se převlékli do civilu a schovávají se doma). Pokud toužíte po zážitcích, adrenalinu a dobrodružství, jdete k nim spolu se svým autem. Výhody – stejné jako u typu jedna, až na absenci palných zbraní a povolení jejich použití, z čeho pramení i hlavní nevýhoda. Je zde velká pravděpodobnost, že přijdete k újmě.

3. Sídlištní družiny. Obvykle se zakládají nějakým aktivistou z řad místních obyvatelů. Jejich hlavním cílem je ochrana vlastního dvorku a okolních teritorií. Zda se budou podobat typu 2, nebo spíše typu 4, je jen na jejich vůdci. Většinou se jedná o slabě organizovanou skupinu chlapů ve věku od 20 do 50 let (většina bude kolem 30-40). Pokud vaše čtvrť nepatří mezi dlouhodobě neklidné, pravděpodobně budete mít velmi klidné hlídky. Marodéři preferují snadné a tučné cíle, do bytů a domků lezou pouze v případě, že v okolí se nenajde nic lepšího. Pominu-li rasově motivované útoky, samozřejmě.

4. Neorganizovaní obránci a dobrovolníci. Vydali se ven ve snaze pomoct, či na základě žádosti státních složek. Obvykle je má na starosti správa městské části či podobná instituce. Klíčová vlastnost – naprostá absence jakékoli organizace a řízení. Zásadně nedoporučuji přidávat se k tomuto typu družin. Jedinou rozumnou možností výskytu v takové družině je ta, že to povedete a budete alespoň trochu organizovat vy. Nebude-li taková možnost, hledejte alternativy. Svojí účastí v této „družině“ nejenže nepomůžete městu, ale i sami se vystavujete značnému nebezpečí.

 

 

Jak tedy na to?

Očekáváte, že ve městě brzy vypuknou občanské nepokoje. Z nějakého důvodu si myslíte, že marodéři budou operovat i na vašem území (pamatujte, že po vítězství davu a při absenci státních složek žádná čtvrť či sídliště se nemůže považovat za bezpečné). Nebyli jste povoláni zaměstnavatelem bránit vaše pracoviště. Nejrozumnější bude začít organizovat obranu vašeho domu/sídliště.

 

Příprava:

1. Zvolte nejvhodnější typ družiny z těch, co jsou vám k dispozici. Družiny prvních dvou typů jsou spíše pro vyznavače aktivní obrany. Pokud po tom netoužíte, zjistěte, kde a jak se organizuje ten třetí typ, sídlištní družina. Čtěte místní diskusní fóra, blogy, procházejte Facebook a Twitter. Možná vám zaťukají na dveře či budou svolávat před barák megafonem.

2. Upřesněte termín a místo srazu a také potřebné vybavení. Obvykle to je již zmiňovaný pruh látky, ale možná bude potřeba i něco dalšího.

3. Důkladně se připravte. Ano, opakuji se, ale jistota je jistota. Nabijte si mobil, dobře se najezte, oblečte si teplé a pohodlné oblečení, nezapomeňte na menší svačinu. Neberte s sebou žádný baťoh ani jiné zavazadlo!

4. V případě, že místo srazu není přímo před vaším barákem, snažte se tam dostavit ještě za světla.

 

Jak zorganizovat vlastní družinu?

Dělá se to v případě, že:

1. Nemůžete se spolehnout na Policii

2. Existující družiny jsou příliš daleko

3. Máte odůvodněné obavy o bezpečí své rodiny a nikdo ze sousedů zatím nenasbíral dost odvahy na to, aby něco začal organizovat.

 

 

Postup:

1. Najděte správce bytového družstva či jinou podobně zodpovědnou a „oficiální“ osobu. Oznamte mu svůj záměr a požádejte o podporu.

2. Ujasněte si základní věci – kdy a kde se mají lidé scházet, co přesně budete střežit. Může to být pouze váš barák, dvůr, sídliště, okolní obchody, kancelářské budovy apod.

3. Spolu se správcem obejdete všechny byty v dosahu. Pokud je bytů hodně, hledejte pomocníky. Můžete také oslovit sousedy za pomoci megafonu. Text volte jasný a jednoduchý. Muži z domů číslo…, vyjděte ven, zapisujte se do družiny. Postavte se případné hrozbě, společně ochráníme své blízké a majetek. Samozřejmě osobní kontakt je daleko lepší a účinnější. Je to stejné, jako křičet o pomoc do anonymního davu, nebo oslovit konkrétní osobu – Pane, pomozte mi, prosím! V druhém případě efekt bude vyšší, protože oslovený si nedovolí vás odmítnout.

4. Předem připravte a vytiskněte několik tabulek, kam budete zapisovat nové dobrovolníky. Stačí Jméno a příjmení, místo bydliště a telefon. Dobrovolníkům to dodá pocit větší organizovanosti a sjednocení, navíc umožní odhalit případné „záškodníky“. Ano i to se stává.

5. Zavolejte na místní oddělení policie (pokud stále zvedají telefony) a zkuste kontaktovat jiné dostupné družiny ve městě. Oznamte založení té vaší, sdělte své plány ohledně rozsahu hlídaného území a počet lidí ve skupině. Zanechte na sebe kontakt a domluvte se o případné spolupráci a vzájemné pomoci. Možná dostanete další instrukce, nebo vám dokonce přidělí jednoho-dva policisty.

6. Když se všichni dobrovolníci sejdou, proveďte instruktáž. Využívejte výše uvedené informace a rady.

 

 

POZNÁMKA: Velkou roli při organizování sídlištní družiny hraje vaše autorita. Nejlepší kombinace vlastnosti pro organizátora: věk 40-45, dobré známosti s většinou sousedů, zkušenosti s organizováním lokálních slavností a jiných akcí. Pokud jste mladší 30 let, vezměte s sebou někoho staršího. Otce, nebo souseda odpovídajícího věku.

 

Nezapomínejte, že vaší hlavní činností bude hlídkování vašeho dvorku a okolního území. Doporučuji zůstat ve skupině, nerozdělovat se. Vaše největší síla je ve vašem počtu. V případě hrozby se snažte nejdříve řešit problémy diplomatickou cestou, dále už je to na vás. Pokud hrozí, že dojde k něčemu vážnějšímu, než k obyčejné skupinové rvačce, okamžitě volejte policii nebo ostatní družiny.

 

Jak ze stáda udělat schopnou skupinu? 

Obvykle za absenci organizace a řádu může absence či neschopnost vůdce.

 

Vyvarujte se následujících chyb:

1. Lidem není jasné, koho mají poslouchat a čí příkazy plnit. V krizové situaci obyčejný člověk chce plnit rozkazy, potřebuje cítit „silnou ruku“ kompetentního lídra. Začněte vyvíjet aktivitu. Pozvěte všechny k sobě, představte se, seznamte se s ostatními.

2. Obecně není jasné, co se má dělat. Absence jasného plánu je jednou z nejčastějších chyb. Stručně a jasně sdělte svým lidem, co se od nich očekává. „Hlídkujeme od 20.00 do 6:00, hlídáme oblast od toho baráku do sámošky a kolem ní. Při útoku na nás se bráníme. Pokud je nepřítel v převaze, přesouváme se sem, k budově školky. Neopouštějte své spolubojovníky.“

3. Není jasné, co se děje kolem. Nejsou informace => fámy => pokles bojovné nálady, panika. Nejlepší by bylo, kdybyste byli nejinformovanější osobou ze všech, značně to zvýší vaší autoritu v očích dobrovolníků. Schéma je stejné jako v případě obrany pracoviště, požádejte příbuzné o zasílání všech aktuálních informací přes SMS nebo zavoláním, zvláště těch, co se týkají vaší čtvrti. Veškeré zprávy pak nahlas sdělujte ostatním. Základní vzorec pořádku a klidu ve skupině je velmi jednoduchý – Je tu někdo, kdo ví, co se děje, ví, co se musí udělat a včas mi to řekne. Tečka. Víc dobrovolník pro svůj klid nepotřebuje.

 

Dodatek 1: Auto.

Auto může být jak kamenem na krku, tak i velmi potřebným pomocníkem. Je to jen na vás, zda budete riskovat (auta se pálí velmi často), nebo schovávat. Pokud chcete své auto schovat, doporučuji garáž, nebo alespoň vnitřní dvorek nějakého domku co nejdál od hlavních ulic.

Pokud jste se odhodlali risknout a případně i obětovat své auto v boji proti marodérům a výtržníkům, klobouk dolů. Aut během nepokojů nikdy není dost a mobilita je důležitým faktorem úspěchu. Družiny prvního (spolupráce s policií) a druhého (organizované a dobře vybavené skupiny) typu vás rádi přivítají ve svých řadách.

Auto plní výzvědné funkce a také slouží pro rychlý přesun na místa lokálních bojů. Dále jsou známy případy vzniku pojízdných družin, hlídkujících a zasahujících v případě potřeby po celém městě.

 

Několik rad pro vás:

1. Natankujte předem plnou nádrž. Noc je dlouhá, jezdit bude potřeba hodně. A je logické, že během nepokojů moc otevřených benzinek nenajdete.

2. Snažte se působit ve skupinách složených alespoň ze dvou a více aut.

3. Ukazujte, že patříte k družinám. V Biškeku se k tomu používal stejný pruh látky, co se nosil na ruce. Přivazoval se na zpětné zrcátko či anténu vozu.

4. Pokud máte drahé potahy, hoďte na ně čistý hadr nebo prostěradlo. Krev, bahno, ale také cigaretový kouř atd. jsou nedílnou součástí podobných hlídek. Počítejte s tím dopředu.

5. Auto značně zvýší váš statut mezi ostatními dobrovolníky, avšak nenechte se nalákat na zbrklé akce typu: „Pojď se projet, omrkneme to tady v okolí.“. Jděte rovnou za velitelem skupiny a nezapomeňte používat vlastní hlavu.

6. Pokud auto používáte pro přesun, neparkujte v blízkosti vaší skupiny či místa působnosti. Letící kameny dokážou napáchat dost škody. O lahvích se zápalnou směsí ani nemluvě.

 

Auto jako zbraň:

Pár takových případů v Biškeku bylo. Obvykle se jednalo o skupinový motorizovaný útok na rozběsněný dav marodérů, vedený rychlostí nedostatečnou pro zabití, ale zároveň dost působící na psychiku výtržníků. Svá auta takto využívala policie, ohledně dobrovolnických akcí podobného rázu nemám žádné informace. Počítejte s tím, že pak budete muset rovnat plechy.

 

 

 

Dodatek 2: Ženy

Milé dámy! Přítelkyně, manželky, maminky, babičky a dcery. Pokud váš chlap/manžel/syn/vnuk (dospělý pochopitelně) se chystá jit bránit město, v žádném případě mu v tom nepřekážejte! Já vím, jak vám je. Bojíte se o něj, o sebe (zůstáváte doma o samotě), ale pochopte jednu věc – sám vás těžko ochrání. Kdežto dobrá družina zajistí bezpečí jak pro své členy, tak i pro všechny obyvatele v okolí. Dle statistik občanských nepokojů v Biškeku nikdo z obránců nezemřel v boji, ani nebyl nijak vážně zraněn. Zato často umírali lidé, kteří „bránili svůj dům“. Protože jeden člověk proti rozběsněnému davu, toužícímu rabovat, mlátit a znásilňovat neudělá vůbec nic. Dovolte nám udělat naší práci! Počet výtržníků nikdy nebudě větší, než počet normálních lidí, slušných občanů. A pokud každý takový slušný občan vyjde ven, žádné nepokoje ani nevzniknou. Opravdu ne. Místo přemlouvání a zákazů raději svým mužům pomozte. Sledujte všechny dostupné informační zdroje a okamžitě přeposílejte novinky dál. Je to velmi důležité a hodně tím usnadníte práci obráncům. A pak vše dopadne dobře!

Teď k chlapům. Můžete výše uvedenou zprávu přečíst svým dámám. Můžete se snažit to vysvětlit. Ale nedoufejte, že to žena vezme či s tím bude souhlasit. Mozkem si bude uvědomovat, že to dává smysl, ale celá její nátura bude požadovat, abyste zůstali s ní. Ano, jsou ženy, co chtějí do družin také (v žádném případě, pro ženu je to obrovské riziko!) či se snaží jakkoli pomoct, ale jsou to velmi vzácné výjimky. Moje rada – neptejte se, zda můžete. Nežádejte o svolení. Oznamujte své rozhodnutí. Samozřejmě bude hádka, skandál, slzy a silný psychický nátlak. Trvejte na svém, uklidňujte, vysvětlujte. Teď není důležité, CO říkáte, ale JAK – měkkým, uklidňujícím tónem. Nemějte obavy, až všechno skončí, určitě vám to odpustí.

 

Dodatek 3: Je to jen otázkou času

Přes všechna ta hesla typu „Stabilita“, „rozvoj ekonomiky“, „integrace“, „silný lídr“ apod., nesmíte zapomínat na to, že se to může stát kdykoli a kdekoli. Nějaký důvod se najde vždy. Neznamená to, že musíte mít u svých dveří neustále připravené evakuační zavazadlo. Avšak několik základních věcí byste pro jistotu udělat měli.

1. Jak již bylo mnohokrát řečeno, zajímejte se o lokální politiku a události v regionu. Tendence se dají vysledovat, události předvídat dopředu.

2. Myslete na svoji obranu. Pistole, brokovnice, perkusní zbraně (v ČR se dají pořídit bez ZP), nebo alespoň obušek či několik pepřových sprejů. V podobné situaci to může zachránit život nejen vám, ale i vaším blízkým.

3. Další důležitou věcí je kvalitní svítilna. Je hodně často potřebná, nicméně z nějakého důvodu v domácnostech velmi vzácná. Na trhu je nepřeberné množství druhů, vyberte si nějakou opravdu kvalitní a pořiďte k ní i dost náhradních článků.

4. Buďte připraveni morálně. Představte si tu nejhorší možnost variantu – agresivní dav v ulicích, začíná rabování, loupeže a znásilnění. Nečekanost situace dokáže dost rozhodit. Vaše připravenost vám umožní zachovat klid a chladnou hlavu. Možná to bude znít směšně, ale hodně pomáhají třeba i různé tematické bitvy a hry (LARP, Paintball, Airsoft apod), kde můžete zažít stejné pocity – boj skupiny proti skupině.

 

Závěr

Tato příručka je pouze soubor základních rad a doporučení, které vyplývají z opakovaných zkušeností, získaných v rámci boje proti loupežným bandám a zamezení rabování. Scénář je téměř vždy stejný, liší se jen v drobnostech. Pamatujte, že i v těch nejhorších chvílích se vždy najde někdo, kdo se postaví na obranu města. Pokud ven vyjde každý z nás – k ničemu nedojde. Dokud lidé sedí doma, cpou se popkornem a sledují zprávy, nepokoje budou gradovat. Žádná banda není všemocná. Slušných občanů VŽDY bude nesrovnatelně víc. Je to jen na vás. Vaše budoucnost, zdraví a život vás i vašich blízkých, to vše je ve vašich rukou. Biškečané už to pochopili. Pokud ne my, tak kdo?

Alexandr Nakonechny, duben 2010.

Autorem kostry je Alexandr Nakonechny, překlad, doplnění a úpravy obstarávám já, Vladimír Lazarev. Sdílejte tento článek všude, kde to jen půjde. Čím víc lidí si ho přečte, o to nižší škody pak budou, až podobná vlna dorazí i sem. Jen prosím nezapomínejte uvádět zdroj, tedy aktivní odkaz na PostApo.cz.

8 comments

  1. Annele /

    Ad zeny:
    Proc je pripojeni se k druzine pro zenu velke riziko? Jake jsou zkusenosti z Biskeku?

    • WolfCZ /

      možnosti znásilnění atd… Na ženy by každý v jednotce nejspíš bral ohledy…
      Dle mého hlavně to znásilnění…

  2. Annele /

    No, zenu ve skupine, ktera ma v ruce byt improvizovanou zbran, nikdo nejspis znasilnovat nebude. To uz spis snad risknou se vloupat do domu s osamelou zenou, jejiz manzel je mimo domov.

    • Karolína /

      Jak je tam řečeno, že je žena „doma s manželem“ jí moc neochrání, protože proti davu takovéhle počty nehrají roli. Tzn. zda manžel zůstane doma nebo ne je zanedbatelné.
      Vlastně naopak, když se podíváte na zprávy z různých konfliktních oblastí (dnes i historky) tak „ženy znásilnit a jejich muže donutit aby se dívali“ je relativně oblíbený postup. To je v souladu s tím, že účelem znásilnění je dominance, nikoli sexuální uspokojení.

      Při účasti ve skupině obránců by to patrně zvyšovalo riziko že dav útočníků se nestáhne – objekt je lákavější (nejen věci k uloupení, ale i ženy ke znásilnění – zejména jedná-li se o etnický konflikt). A nejlepším výsledkem není „vyhrát bitvu s davem“ (to ani nejde) nýbrž „odradit dav“. Však se hned zkraje doporučuje odklidit z dohledu cenné věci, které by dav mohly přilákat.

  3. Martel /

    Článek 23 LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD
    Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.

    Znamená to prakticky vyvinění za zabití těch, kteří se snaží „odstraňovat demokratický řád lidských práv a základních svobod, založených Listinou“.

    Tj. není nutné např. při použití auta jako zbraně jet pomalu, abych nikoho nezranil. Obrana vždy musí být silnější než útok. Tj. před okénka upevnit mříž, nebo alespoň pletivo jako ochranu proti dlažebním kostkám, případně si zajistit auto vyšší a těžší, aby útočníci nemohli naskočit na kapotu.

    • Zdeněk /

      Ono jde spíš o to že to chce najít takovej rozumnej kompromis mezi tím aby jednotlivci davu neměli možnost auto pořádně zaregistrovat a zaměřit se na něj – proto neustále v pohybu. Ale taky aby dav jako celek nevydráždil a ten na auto přímo nezaútočil. Proto pomalu, aby měli čas uhnout. Samozřejmě s obrněným náklaďákem ala Mad Max je to jedno, ale takovými auty improvizovaná domobrana většinou nedisponuje.

  4. Racek /

    Taky nechápu, proč se klade duraz na to, aby se smrtici zbraně nepouživaly. Já nejsu té povahy, že bych se utočnika snažil jenom „pohladit roksorem“ tak, aby se mu nic nestalo. Proč taky? Vždyť by ti lidi znamenali ohroženi mé rodiny a za svou rodinu se vždycky postavim s tou nejučinějši zbrani, jakou najdu (ale s holyma rukama taky, kdyby se nic nenašlo). Proč bych měl letět do sklepa hledat ocelovou trubku, když mám doma na skřini nuž kukri, krátkej meč a sekerku? Čim nebezpečněji zbraň vypadá, tim lip utočnika zastraši a o učincich v boju ani nemluvim. Když budou obránci v řadách utočnika nechávat mrtvoly, utočniky to demoralizuje. Těžko někdo bude riskovat krk kvuli vykradeni nějakyho bytu, když vi, že to obránce mysli vážně. Ale uplně stoprocentni to neni. Když bude dav dost velkej a mrtvych bude málo, jenom je to nasere…

    • smoky /

      Ano, proto se musí dotyčný hodně zajímat i o to, proti komu stojí. Jsou to místní hospodští povaleči? Feťáci, u kterých jsou násilnosti a ubližování si normální? Mají rodinu, nebo jsou to náctiletí, kteří klidně půjdou s dávkou adrenalinu pod kudlu? Jestliže jsou to jinak mírumilovní lidé, hlavně zde, v civilizovaných oblastech, pár mrtvol z jejich řad jim zakroutí hlavou a možná se i rozprchnou (kór, když použiješ třeba ten benzín), ovšem třeba v Africe, Americe či Ásii bych ve většině případů používal jen živý štít bez násilí, jestli projdou, jen vás odstrčí, případně trošku naklepou. Kdybys jednoho z nich zastřelil, asi by šli oko za oko.

Leave a Reply